Jan Fingerland: Erdogan čeká, zda zapálí Turecko
Zázraky se dějí. Ještě nedávno to vypadalo, jako kdyby Turecko nezadržitelně jelo po skluzavce k autokracii. Teď se pro změnu debatuje o tom, zda náhodou prezident Erdogan nemůže prohrát.
Řeč je o prezidentských volbách, které se v neděli konají zároveň s parlamentními. Měly se konat až za rok, ale Ergodan je svolal v očekávání dalšího posílení moci. Teď to vypadá, že to byla chybná kalkulace. Pokud se bude konat druhé kolo, není vyloučena ani jeho porážka.
Proč se situace tak změnila? Faktory, které jsou ve hře, nejsou zcela nové, a některé ani překvapivé. Roli hraje únava prezidenta i únava veřejnosti. A také zřetelně se zhoršující ekonomická situace, a to Erdoganovou vinou – ironicky poté, co právě Erdogan postavil Turecko hospodářsky na nohy.
Příčiny krachu
Jsou tu i skrytější činitelé. Dřívější úspěchy Erdogana a jeho AKP souvisely s tím, že se k jádru národně-konzervativních voličů z vnitřní Anatolie přidali i někteří zbožní Kurdové a část anti-armádně orientované střední třídy. Tato aliance se rozpadá a obě voličské skupiny nacházejí svůj domov jinde.
Adam Černý: V nedělních volbách to Erdogan nemá jisté
Dlouhá vláda svádí vládce k pocitu sebejistoty, tak proč by si měl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dělat před nedělními volbami starosti?
To dále vedlo k tomu, že u dalších důležitých stran se podařilo, jak říkají pozorovatelé zevnitř Turecka, zlomit mentalitu poraženectví, předpoklad, že Erdogana prostě porazit nejde.
Turecké strany se také proměnily. Kemalistická CHP dříve vedla protikurdskou politiku, tu nyní revidovala. Část kurdských hlasů přejde k ní. Sekulárně nacionalistická MHP se zas otevřela náboženským voličům. Obě také prošly generační obměnou a nasadily velmi silné kandidáty. Západní média se věnovala zejména „Vlčici“, železné lady Meral Aksenerové, jež by v prvním kole mohla dostat asi osminu hlasů.
Erdoganův spánek ale narušil asi hlavně nástup Muharrema Inceho z CHP. Tento výřečný muž dokázal, co nikdo před ním. Vysmívá se Erdoganovi přímo v televizi, dělá z něj slabocha, dokonce to vypadá, že prezident se jen snaží udržet krok s Inceho agendou. Podle výzkumů má Ince šanci na čtvrtinu hlasů, ale v druhém kole by to mohlo být mnohem více.
Síla zkušenosti
Tento politik udělal ještě jedno výrazné gesto, navštívil ve vězení kurdského politika Selahatina Demirtase. Už jen tím mohl sobě v prezidentských i své straně CHP v parlamentních volbách přihrát miliony kurdských hlasů. Erdogan paradoxně doplácí na to, jak personalizoval tureckou politiku, což výraznému Incemu zcela vyhovuje.
Turecká železná lady má šanci porazit Erdogana. Je třeba obnovit demokracii, tvrdí politička
Za sedm týdnů se v Turecku uskuteční prezidentské volby. A jak tvrdí britský deník Guardian, jedinou kandidátkou, která má skutečnou šanci postavit se současnému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoğanovi, je Meral Akşenerová, předsedkyně středopravicové Strany dobra (IP).
Erdogan samozřejmě není na kolenou. I nadále má za sebou desítky milionů Turků, kteří jsou mu vděční za svůj ekonomický vzestup i za stabilizaci Turecka, které před jeho nástupem trpělo nedostatkem klidu. I nadále zůstává ohnivým řečníkem a silnou osobností, má za sebou podporu získanou během předloňského pokusu o puč. A má zásadní vliv na média, policii i justici, včetně aparátu, který řídí volební proces.
Teoreticky se může stát, že Erdogan prohraje v prezidentských volbách, ale jeho strana AKP velmi pravděpodobně vyjde jako nejsilnější v parlamentních volbách. Pak bude záležet na tom, zda v systému, který vysoce zvýhodňuje velké strany, dostane více než polovinu hlasů, a pokud ne, zda dokážou velmi rozdílné ostatní strany spolupracovat, například zda nacionalistická strana Iyi dodrží své předsevzetí spolupracovat s kurdskou HDP.
Erdogan může získat rozhodující vliv na výkonnou moc i prostřednictvím parlamentu. I když i tady paradoxně proti němu bude hrát jeho úspěch při přestavbě tureckého politického systému na prezidentsky-autokratický.
Ve skutečnosti je těžké uvěřit, že by Erdogan připustil svůj odchod od moci. Raději spálí celé Turecko. Sirky už má připravené.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
