Jakub Vágner učil indiány v Amazonii lovit ryby

30. březen 2011
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jakub Vágner

Ve středu (30. března) jsme hodinu před polednem přivítali nejznámějšího českého sportovního rybáře Jakuba Vágnera.

Snem a životní vášní Jakuba Vágnera je mapování největších a vzácných sladkovodních ryb naší planety, kterým říká „sladkovodní giganti“. Doma se proto příliš nezdržuje. Křižuje svět a vyráží často do odlehlých a málo probádaných oblastí.

Natáčení v extrémních podmínkách

V těchto dnech se vrátil z expedice v Amazonii, kde se točila část TV seriálu o „rybích mamutech“, kterou uvidí i čeští diváci. Cesta pro něj byla jiná, než když jede „jen“ lovit. Má totiž zodpovědnost nejen za sebe, ale i za štáb.

Natáčení probíhá často v drsných a extrémních podmínkách, kde se může ledacos přihodit. „Štáb musel vzít před cestou na vědomí všechna rizika. Ale všichni to skvěle zvládli a bude to vidět i na výsledku.“

Na Kanáry pojedu v 70

V Amazonii je to složité a i banální věci (jako například problém se zuby) tam mohou znamenat konec. Proto je připravenost skutečně rozhodujícím faktorem. „Víme, že riskujeme. Ale kdo se bojí, nesmí do lesa.“

„Jedeme tam s vědomím, že tu penaltu člověk musí zkrátka zaplatit. Ale já chci žít tak, abych se cítil šťastný. Teď je ta doba, kdy mohu cestovat do zapomenutých míst a dělat to, co mám rád. Na Kanárské ostrovy pojedu, až mi bude 70 let.“

Jakub Vágner

Setkání s mimozemšťany

Při svých cestách do dalekých a často panenských končin chce Vágner místa zmapovat, ale nechce je měnit. Jak tvrdí, kam vstoupila noha Evropana, tam sto let tráva nerostla, a to, co člověk objeví, to také zdevastuje.

Proto nechce prozradit nic o indiánech, se kterými se v Amazonii setkal a u kterých měsíc žil. Prý jim to slíbil a svůj slib je pevně rozhodnutý dodržet. Prozradil ale, jaké bylo první setkání s nimi. „Bylo to jako setkání s mimozemšťany.“

„Tam, kde vy šlapete v kanadách, oni chodí bosi. Nevidíte je, ani neslyšíte. Jsou jako duchové, zatímco vy si připadáte jako sloni v porcelánu. Jsou to ozbrojení lidé, takže z nich čiší respekt, ale ne strach.“

Indiáni mají jiné životní principy

„Mají jiné životní principy a úzký vztah k přírodě. Když porazí strom, chápou to tak, že mu vezmou život. Dnes jsou to moji přátelé a jsem jim za to vděčen.“ Indiáni jsou prý vynikající lovci, ale ne rybáři.

Nechápali, proč loví ryby a pak je pouští zpět do vody. „Oni jsou v pralese neomylní, ale ve vodě si nejsou jistí. Je to paradoxní, ale lovit ryby jsem je učil já.“

Příprava na každou expedici je zdlouhavá a trvá několik měsíců. Podle Vágnera se ale podstatné zkušenosti získávají až na místě. Proto vyráží nejprve sám. Jako předsunutá hlídka. Aby neohrozil štáb a předem věděl, co a kde se bude točit. Jak říká, základ úspěchu je v pečlivé přípravě a ukázněnosti.

Jakub Vágner a zlatý nilský okoun

Expedice a natáčení jsou pro něj vyčerpávající. „Je to taková tíha zodpovědnosti, že skoro nevnímám svět kolem sebe. Když se na natočený materiál dívám ve střižně, často žasnu nad tím, kde jsem byl a co jsem zažil.“ Kde odpočívá? „Na Berounce.“

Zatím mu štěstí při jeho cestách přeje. „Z našich expedic se obvykle vracíme velmi úspěšní. Stejné to bylo i teď v Amazonii. V průběhu tří týdnů se nám podařilo chytit arapaimu i sumce velkého (Silurus glanis), což je neuvěřitelný výsledek. Někteří světoví rybáři jdou za těmito rybami třeba i 10 let a nepodaří se jim to.“

To prý ale není jen jeho práce, ale celého štábu. „To je o tom, že když já jsem psychicky na dně, tak mne někdo jiný podrží a řekne: Neboj se, to dáme. A já v tu chvíli vím, že nesmím zklamat.“ Vágner žije každým dnem svůj sen a tvrdí, že v rybím světě je i v 21. století stále co objevovat.

autor: eh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.