Jak to vidí Zdeněk Velíšek - 25. října

Zdeněk Velíšek vždy odhaloval divákům ČT Evropu, když do ní vstupovali, a hájil ji, když o ní pochybovali. Což činí dodnes s přesvědčením, že je to v jejich zájmu a se snahou o objektivitu i angažovanost. Činí tak v poslední době stejnou měrou v České televizi jako v Českém rozhlase

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes redaktor České televize a spolupracovník Českého rozhlasu Zdeněk Velíšek, dobrý den.

Zdeněk VELÍŠEK, redaktor ČT, spolupracovník ČRo
--------------------
Dobré ráno.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nevím, jestli už jste stačil vybalit po návratu z reportážní cesty do Francie. Co vás tam tentokrát zavedlo, která témata?

Zdeněk VELÍŠEK, redaktor ČT, spolupracovník ČRo
--------------------
Tak k tomu vybalení se musím přiznat, že ne. Já jsem se radši podíval trošku na to, co bych vám asi tady mohl odvyprávět dneska. A všechno to doma zůstalo v hrozném nepořádku. To ale je samozřejmě napravím, jakmile se teď vrátím na chvilku domů, abych posléze zase musel do televize.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já jsem tím chtěl naznačit, že jste se vrátil skutečně včera vlastně v noci.

Zdeněk VELÍŠEK, redaktor ČT, spolupracovník ČRo
--------------------
Ano, je to tak. A ptal jste se, tuším, co jsem tam dělal.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ano, jaká témata jste zvolil pro ...

Zdeněk VELÍŠEK, redaktor ČT, spolupracovník ČRo
--------------------
Ano, připravil jsem si takzvanou reportážní cestu, to se připravuje takový měsíc dopředu za neustálého telefonování a mailování s Francií a přivezl jsem tedy několik reportáží, které všecky tady neodtajním, aby potom nebyly příliš žhavě očekávány televizními diváky, neboť na ně dojde řeč, tedy dojde na ně řada až posléze, jedna po druhé se musí připravit do vysílání a odvysílat. Ale také jsem přivezl tentokrát zcela výjimečně několik zásadních řekl bych dlouhých 25 minutových rozhovorů s lidmi, které jsem si vybral jako někoho, kdo by skutečně mohl z Francie vyprávět, ne vyprávět, tady už nešlo o vyprávění, kdo by mohl poučit českého posluchače o tom, co je pro velkého evropského ekonoma dnešní Evropa, jak se na ni dívá, co je pro třebas předsedu nově založeného evropského občanského hnutí proti rasismu, co je pro něj největším problémem v ochraně lidských práv v celém evropském teritoriu a pak jsem teda zajel i do Bruselu za ředitelem Výzkumného centra, o kterém se vlastně u nás vůbec neví, víme, že existuje X komisařů a zabýváme se jejich agendo a na agendu Výzkumného ústavu, vědeckého tělesa, které je celoevropské, evropské, má sídlo v Bruselu, ale má mnoho odnoží v několika evropských zemích, na to se u nás trošku zapomíná, ale oni nezapomínají na nás.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pane Velíšku, vy se soustavně zabýváte Evropskou unií. Nakolik Francouzi sledovali ten summit z minulého týdne?

Zdeněk VELÍŠEK, redaktor ČT, spolupracovník ČRo
--------------------
No, to není jako u nás. My jsme skutečně pozorní, myslím si, že nejenom sdělovací prostředky, ve kterých se pohybuji, ale také naše veřejnost je trošku víc naladěná na to poslechnout si, co se v Evropě děje, nebo si to přečíst v novinách, zatímco francouzské noviny už tuší, že ten zájem o jádro věci, o jednotlivé problémy není tak žhavý u francouzské veřejnosti. Ta se například v minulém týdnu zabývala momentálně největším skandálem u nich, a to, že místostarostka 13. obvodu města Paříž se jaksi zapletla do praní špinavých peněz, kde v pozadí jsou jakési drogy. Ale já se chci vrátit k Evropské unii, to říkám jenom pro srovnání, jak na, srovnání té velikosti našich a jejich skandálů, místostarostka 13. obvodu na prvních stránkách novin.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No a měl jste možnost tedy určitě sledovat, co se děje v Bruselu, tedy určitě nějakou pozornost ta média domu věnují.

Zdeněk VELÍŠEK, redaktor ČT, spolupracovník ČRo
--------------------
Ano, ano, média, ale to je zajímavé, já jsem si tam hlavně všiml toho, že média už počítají s tím, jací jsou Francouzi. Francie je veliká mocnost dejme tomu, Francouzi vědí, že ta jejich loď popluje i když budou vody Evropské unie rozbouřené a tak se také dívá na to bruselské dění. A tomu se přizpůsobí média. Média dokáží mistrně postavit celý ten summit na tom, zda Hollande dokázal odolávat Merkelové, nebo zda se jí zcela už podřídil, jak na tom je jejich nový prezident, protože on je v tomto ohledu stále ještě dost neznámý, není úplně jasné, jak se vybarví jeho evropanství a jakou parketu v Evropě zaujme Francie díky svému novému prezidentovi, ale také není jasné, jaká to bude evropská osobnost. Stále ještě nevěří tomu, že se dokáže vedle Merkelové postavit. Samozřejmě, že tomu nevěří zejména francouzská pravice, která prohrála prezidentské volby letos na jaře a ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Přece jenom on už je v té prezidentské funkci nějakého půl roku, určitě už jste si vytvořil vlastní názor. Jak se díváte tedy na prezidenta Hollanda, jako evropského politika?

Zdeněk VELÍŠEK, redaktor ČT, spolupracovník ČRo
--------------------
Já si myslím, že v podstatě odpovídá jeho postoj vůči evropské politice tomu, že ta Evropa dnes skutečně potřebuje velkou debatu. Před tím se Sarkozy dost přizpůsoboval tomu hlavnímu proudu určenému Německem, které koneckonců i v ekonomice představovalo už za Sarkozyho mnohem větší sílu a táhlo tu Evropu ekonomicky kupředu a mělo také politickou, zcela jasnou politickou vizi, ke které se nakonec vždycky Sarkozy, nakonec, protože to tak nebylo od začátku jeho vlády, ale nakonec se k ní přikláněl. U Hollanda jsem se domníval zcela mylně, že vytvoří silný tandem s Merkelovou, ale on jak je dneska zapotřebí, on pochopil, že Merkelová chce především, aby se Evropa sanovala hospodářsky, tedy finančně, promiňte, finančně, aby sanovala své veřejné dluhy, ale Hollande se postavil proti této politice a docela tvrdě ji proti Merkelové obhajuje, staví obnovu evropského renomé a obnovu toho rytmu, kterým Evropa jede kupředu, na růstu ekonomickém. Jak ho ale dosáhnout? Když mu doma stávkují odboráři, odborářů je málo teda, aby byli vidět v ulicích, ale ona za nimi ta veřejnost vždycky vyjde, když jí do těch ulic vyzvou a pak je to veliké. Tento podzim ovšem se také z tohoto hlediska novému prezidentovi, zdá se, vyvedl líp než jeho předchůdcům. Protože podzim, to je takzvaná /francouzský text/ návrat k politice, návrat do škol, návrat také do sněmovny a do Senátu. A tedy i návrat vlády z prázdnin a očekává se vždycky okamžitý zářijový a říjnový střet vlády s odbory v ulicích, s odbory, které vyjdou do ulic s dělníky a zaměstnanci. Tentokrát k tomu zatím nedošlo takovou měrou. Takže o to se také Hollande může opírat, i když jeho země je slabším ekonomickým partnerem, ba i slabším zatím politickým lídrem Evropské unie než Německo. Ale obhájil tuto svoji vlastní evropskou politiku zatím proti Merkelové.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zaznamenal někdo ve Francii, že třeba Česko na ten summit, o kterém teď mluvíme, přijíždělo vlastně s vizí, že pravděpodobně zablokuje plán na vznik jednotného evropského bankovního dohledu? Zabýval se tím někdo v té zemi?

Zdeněk VELÍŠEK, redaktor ČT, spolupracovník ČRo
--------------------
Ne, Francouzi o tom nic moc neví. Dokonce si nevšímají, a to bych řekl, že je skoro programové, už si nevšímají ani postojů Velké Británie, postojů Camerona, které jsou více méně a i v této záležitosti, kterou jste citoval, zůstali totožné s postoji českého premiéra, český premiér neustoupil od své výhrůžky zablokováním této politiky, té politiky bankovní unie, že, a v podstatě nedá se říci, že bychom neměli být opatrní v téhle té věci, protože jde skutečně o naše zdravé, víceméně zdravé bankovnictví, které je v cizích rukou, i když v evropských, nicméně v cizích a jakmile se ty věci, jakmile se začnou peníze přeskupovat, což bude možná nutné, tak bychom na tom mohli doplatit, pokud nebudeme perfektně zabezpečeni proti tomu. Ale to zabezpečení je tam, kde máme svého člověka v akci. Ten musí na tom summitu, já jsem u toho nebyl, tam to jsem byl v Paříži a dělal jsem své věci, ten musí skutečně tuto politiku obhajovat a nedá se přistoupit na to, co právě o nás řekl Hollande. Myslím, že Francouzům to uniklo, ale když jsem ta slova jeho slyšel na jeho tiskové konferenci, tak mi zatrnulo. Hollande řekl, doufám, že si to teď vzpomenu, chtěl jsem si to vzít i písemně, ale to víte, právě včera jsem přijel a mé papíry jsou ještě někde v kufrech. Hollande řekl na své tiskové konferenci: Já kladu velký důraz na Evropskou, na eurozónu, ta má teď přednost, také oceňuji, že je Evropa drourychlostní. On to už oceňuje. A my víme přeci, že je dvourychlostní. My víme, že jsou i takoví, a teď jsem ho viděl pokrčit rameny a udělal grimasu, kteří zařadili zpátečku. My ale půjdeme dál s těmi, kteří se budou chtít angažovat. Myslím, že tohle byla zcela jasná slova na adresu těch, kteří skutečně se odtahují od toho jádra, kterým eurozóna dnes v Evropské unii je a zdá se, a bylo to také zcela jasné deklarování toho, že francouzská diplomacie, francouzská evropská politika se soustředí na to, aby vydržela eurozóna a aby vydrželo euro. Vše ostatní půjde stranou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A máte dojem, že to jádro Evropské unie nebo řekněme země eurozóny, že sdílejí tento pocit, že Česká republika nebo dejme tomu i Velké Británie, že lavíruje nebo přímo záměrně brzdí další integraci svazku,

Zdeněk VELÍŠEK, redaktor ČT, spolupracovník ČRo
--------------------
Nemyslím si to, myslím si, že Hollande volil možná záměrně termín, který tu zatím ještě nikdo nevyslovil. O zpátečce se nemluvilo. Mluvilo se o tom, že někteří brzdí, někteří jsou přítěží, protože zpomalují to tempo evropské integrace. My víme, že česká vláda dosavadní netouží po evropské integraci, že chce zachovat určitou samostatnost a suverenitu v rámci této mezinárodní, mezivládní organizace. Ale ona už se tvoří i jinak než mezivládně. Tam ta spolupráce vlád zdá se, že začíná být propojená i různými smlouvami, jako má být bankovní unie, jako je už fiskální pakt a tak dále. Je jich už téměř řada jenom na ekonomickém poli je samozřejmě Schengen na úplně jiném poli, jsou závazky k zachování toho boje proti klimatické změně a tak dále. Takže Evropa se propojuje a myslím si, že to i české vlády v budoucnu, a to hodně rychle, doufám, vezmou na vědomí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy opakovaně varujete před tím, že země, které nebudou úžeji spolupracovat s tím pevným jádrem, že se dostanou do izolace. Ale v čem může spočívat, jak bude izolovaná země uprostřed Evropy, potažmo uprostřed Unie?

Zdeněk VELÍŠEK, redaktor ČT, spolupracovník ČRo
--------------------
No, já ještě dodám, že tedy teď k té bankovní unii se skepticky vyjadřovali také diplomati jiných zemí, které nejsou v eurozóně, jako například švédský reprezentant, švédský premiér, ale i holandský premiér, který tedy, jehož země v eurozóně je, ale já si myslím, že to ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale, promiňte, že vám skáču do řeči, ale oni se snaží jednat, kdežto České republiky je blokovat.

Zdeněk VELÍŠEK, redaktor ČT, spolupracovník ČRo
--------------------
No právě. V tom je myslím něco, co by nás skutečně mohlo dostat to izolace, protože v Evropě se dnes vede velmi žhavá a velmi intenzivní diskuse, jak z té šlamastiky ven a nacházejí se řešení a blokace není dobrá. Právě tak jako vyjádření třebas státníka, který říká: Euro, to je vlastně špatně. To je vzkaz světu, že jsou i evropské země, kterým na euru, na evropské společné měně nezáleží. Můžeme se dostat do izolace tím, že nebudeme potom jednou do eurozóny snadno přijati. Můžeme se dostat do izolace i tím, že se nám budou házet klacky pod nohy co se týče evropských fondů, proč dávat peníze zemi, která nechce přizpůsobit své nejenom politické, ale i ekonomické záměry a finanční jaksi cíle těm ostatním.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naším dnešním hostem je redaktor České televize, spolupracovník Českého rozhlasu Zdeněk Velíšek. Než se pustíme do dalšího tématu, měli bychom vysvětlit jednu terminologickou potíž. Zatímco u nás je politicky korektní označení Rom a slovo cikán se obecně považuje za hanlivé, ve Francii je to poněkud jinak.

Zdeněk VELÍŠEK, redaktor ČT, spolupracovník ČRo
--------------------
Ve Francii je to úplně jinak. Romové tam nežijí. Tam žijí Manušové, Sintiové, Cigani, le cigan, tedy cikáni po našem a další rody tohoto etnika. A Rom dneska je přistěhovalec z východní Evropy. Romové jsou jenom cizinci, kteří přicházejí do Francie a nebo už jsou naturalizovaní, neboť i to se daří ve Francii. Francie je stále ještě země, která má určitý systém přijímání migrantů. No a Francouzi ale neříkají většinou svým cikánům cigán, nebo žitan, žitan je tedy to pravé, to pravé obecné slovo pro cikána. Když já prosím vás řeknu cikán, nemyslím to hanlivě, nikdy mě to nenapadlo a dokonce jsem si říkal, že jsme spíš měli obhajovat termín cikán jako rovnoprávný termín. Cikán, dobrá, máme národnost cikánskou, to mimochodem ve Francii také neexistuje, všichni jsme Francouzi, všichni jsme děti republiky, říkával Chirac, když se bouřila pařížská předměstí a takže ani v tomto ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Víte, že ...

Zdeněk VELÍŠEK, redaktor ČT, spolupracovník ČRo
--------------------
... počkejte vteřinku, já dokončím jenom tu větu, omlouvám se za to, že nechci připustit ještě další otázku, ale oni říkají svým žitan - cikánům říkají "le jan du vuajage", což znamená v doslovném překladu lidé cest, nemůžu ani říct kočovníci, i to je u nás trochu priorativní, ale ne tam, protože, ale neřeknou kočovníci, neřeknout "le nomade" nebo něco takového, řeknou lidé cest a dokonce jejich děti jsou "le son ta de vuajage", což je zajímavé. A já jsem se tomuhle tomu perfektně přizpůsobil, také už mi to připadá přirozené a to proto, že ve Francii si člověk všimne, že oni opravdu netrvají sami na tom, aby se usadili, většina, nebo část, já přesně to nemám změřeno, zmapováno, ale dejme tomu, že velká část je dokonce hrdá na to, že jsou trochu něco jiného. A že mají jinou kulturu, jiné životní způsoby, než má to většinové obyvatelstvo usazené ve velkých městech.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já bych se právě potřeboval ujasnit jednu věc. Vy jste říkal, že neexistuje národnost cikán, ale jak je to tedy s tím, že oni vlastně nemají nikde domovské právo a pokud vím, tak stále ještě mají zvláštní průkazky.

Zdeněk VELÍŠEK, redaktor ČT, spolupracovník ČRo
--------------------
Ano, to je něco docela zaostalého a kritizují to nejenom občanská sdružení a kritizují to samozřejmě nejenom sami žitan, sami cikáni, jsou toho obětí, velkou obětí a Francie právě v těchto dnech se tam Nejvyšší soud čili, ne počkejte teda my máme Ústavní soud, oni mají Ústavní radu, Ústavní rada, čili náš Ústavní soud, zrušil jednu z forem těchto průkazů, která existovala od roku 1912 tuším, bez toho, aby byl nějaký ohled na to, že to je porušení francouzské demokracie, porušení lidských práv. Existovala až do teď ta forma, teprve 5. října řekl francouzský Ústavní soud, tedy ta Ústavní rada, že to s okamžitou platností ruší, ale zůstávají tak, tam to byl karnet, ale zůstávají livret knížky, které jsou obdobou. Podívejte se, tam je něco hrozného v tom, že ti lidé se musí každé tři měsíce hlásit, jinak je to pod pokutou všechno a nemají domovské právo, takže mají problémy i s účastní na volbách a vyřazuje je to, dává to možnost starostům měst, které nechtějí přijmout, málem jsem řekl romské komunity, nejsou to romské komunity, ale cikánské komunity ve Francii, nechtějí je přijmout do měst a drží je v tábořištích za městy. Ale já bych chtěl dodat, že ty tábořiště, já jsem je natáčel, už jsem je několikrát i tedy v televizi jsem měl o nich reportáže, ta jsou komfortní, to jsou prostě autokempinky.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na druhou stranu ale ta specialita Francie, to uznání kočovnické povahy cikánského etnika, nemusí být jednoznačně pozitivní, jak by se mohlo zdát.

Zdeněk VELÍŠEK, redaktor ČT, spolupracovník ČRo
--------------------
Ne, není, není to pozitivní, protože ti lidé se nemohou dost dobře zapojit do nejmodernějších forem života a jak víme sami ze své zkušenosti a zejména my starší, ty formy té modernosti, kterou, která patří k dnešnímu životu technické modernosti, počítačové modernosti, ty běží strašně rychle kupředu a vyvíjejí se tak rychle, že je nestačí sledovat ani člověk, který s nimi přijde denně do styku a tyto lidé s nimi nepřicházejí takřka vůbec do styku, protože jsou drženi i mimo ty městské aglomerace. Právě tak je to těžké s jejich, se vzděláváním jejich dětí, protože mají-li kočovat, mají-li, existuje i zákon na to, že po těch 3 měsících už nemají být v tom kempinku, ale ten se také obchází, není to zákon, je to myslím nařízení těch jednotlivých obcí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A to bylo tedy, to byl důvod, proč jste se ve své reportáži zaměřil právě na školní docházku cikánských dětí ve Francii?

Zdeněk VELÍŠEK, redaktor ČT, spolupracovník ČRo
--------------------
Ano, protože právě tam je ten problém překonáván celkem úspěšně. Přesto, že ty cikánské děti jdou 14 do jedné školy a pak třeba do druhé, protože i zaměstnání těch rodičů, třeba jsou to trhovci, je nutí cestovat po celé zemi, tak ty školy je přijímají, přijímají je, já jsem to už kdysi dávno v 90. letech mapoval u jiných přistěhovalců, tedy u přistěhovalců arabského původu a odjinud z Afriky, kde jsem se zeptal ve škole, kolik tady máte dětí legálních přistěhovalců a učitelé to brali jako urážku, promiňte, pane redaktore, ale ve Francii má každá škola povinnost přijmout dítě, které ve Francii žije, do školy, povinnost přijmout dítě do školy a ne do zvláštní školy, ale přijmout ji mezi ostatní, přijmout je mezi ostatní děti. Já jsem natáčel ve francouzských školách s velkým potížemi, protože to vám hnedka řeknu proč, i v liceích, tedy ve školách podobných našim gymnáziím a všude ta směska i v centru Paříže, byla nesmírně barevná a ty děti se snášely samozřejmě líp než dospělí a samozřejmě mezi nimi neexistoval le penismus, samozřejmě, že toto je výchova k toleranci, začínající už velmi brzo a něco takového se nám vyčítá. Vyčítá se nám to z centra Evropské unie, vědí to i ti Francouzi, kteří se zúčastní práce a občanských sdružení vůči romské komunitě. Oni vlastně ta síť občanských sdružení je velmi účinnou pákou v nastolování nějakého přijatelného spolužití mezi přistěhovalci nebo i tedy mezi těmi romskými, i to jsem mapoval v reportáži i vůči těm romským přistěhovalcům se tohle to uplatňuje přes školy. Já jsem natáčel takovou vesničku, kterou jedno pařížské předměstí postavilo pro rumunské Romy, kteří tam žili pod mostem, tři zimy tam strávili, až už teda lidé se na to nemohli dívat a starosta jim tedy zřídil z prefabrikovaných domků tak asi jako ve Vsetíně, jim zřídil vesničku, ale přijímal tam jenom ty, kteří podepsali, že jejich děti budou denně chodit do školy, do francouzské školy. A potom, že oni sami se podrobí civilizačnímu kurzu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já mám signál z režie, že už se budeme muset rozloučit. Ale ještě dlužíme vysvětlení našim posluchačům, proč byl problém, jestli se to dá říci stručně, natáčet ve francouzských školách?

Zdeněk VELÍŠEK, redaktor ČT, spolupracovník ČRo
--------------------
Ano, to vám rád vysvětlím. Protože Francouzi jsou vůči dětem nesmírně ohleduplní. Není myslitelné ani před školou zvednou kameru na rameno, což teda nedělám já, ale kameraman a volně si natáčet. Jste na ulici, smíte natáčet co chcete? Kdepak. Ve Francii, ve francouzské televizi se setkáte často s tím, že jsou rozostřené obličeje dětí. Obličeje dětí se prostě nesmějí bez souhlasu rodičů natočit ani na ulici a bez souhlasu školy, ba dokonce ministerstva, já jsem měl souhlas ministerstva na to natáčení ve školách teďka, a dostal jsem ho bohužel pozdě, takže proto jsem mluvil o potížích.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byl redaktor České televize Zdeněk Velíšek. Já vám děkuju. Mějte se hezky a na shledanou.

Zdeněk VELÍŠEK, redaktor ČT, spolupracovník ČRo
--------------------
Na shledanou přeju vám i vašim posluchačům.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hoste Zity Senkové profesor Václav Pačes. Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech dalších pořadů. Mějte se dobře.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.