Jak to vidí Zdeněk Velíšek - 10. dubna

Moderátorku zajímalo, jaký je jeho názor na Francii uprostřed prezidentské kampaně, a to i v souvislosti s nedávnými atentáty v Toulouse. Hovořili jsme také o návštěvě německé kancléřky Angely Merkelové v ČR i o Evropě bez hranic.

Zdeněk Velíšek vždy odhaloval divákům ČT Evropu, když do ní vstupovali, a hájil ji, když o ní pochybovali. Což činí dodnes s přesvědčením, že je to v jejich zájmu a se snahou o objektivitu i angažovanost. Činí tak v poslední době stejnou měrou v České televizi jako v Českém rozhlase.

Zdeněk VELÍŠEK, zahraničně politický komentátor, překladatel
--------------------
Já bych řekl, že skutečně jsou. A to už v podstatě od pádu železné opony, protože, je mi to líto, ale jsem pamětník a pamatuji se mnohem, pamatuji se sám na mnohem horší časy, které i mou rodinu postihly během nacistické okupace a postihly mnoho českých rodin a celý ten dějinný vývoj vztahů mezi našimi dvěma národy nebyl vždycky přátelský, nebo se skoro se dá možná říct, že málokdy byl přátelský. Málem nás Německo či lépe řečeno německá kultura a německá přítomnost v centru Evropy zastínila natolik, že jsme, abych neřekl pohltila, že jsme málem nebyli, pamatujeme se na naše obrození, to bylo v podstatě záchrana i jazyková. Ne, myslím, že skutečně teď jsou vztahy česko-německé velmi dobré a že je to díky tomu, že jsme spolu pod jednou střechou Evropské unie, která má své určité politicko morální normy, které nedovolují dvěma zemím, aby na sebe, aby, aby proti sobě hrozily boxerským rukavicemi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou nejlepší teda, shodneme se.

Zdeněk VELÍŠEK, zahraničně politický komentátor, překladatel
--------------------
... myslím, že stínem minulosti budeme v příští daleké budoucnosti vidět i na dnešním soužití s Německem. Stíny minulosti tu jsou, ale nechť tu jsou pouze pro historiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem zahraničně politický komentátor a překladatel Zdeněk Velíšek. Dobrý den.
Zdeněk VELÍŠEK, zahraničně politický komentátor, překladatel
--------------------
Dobré ráno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Připomínám možnost položit vám dotaz prostřednictvím formuláře na webových stránkách dvojky. My se nejdříve vrátíme do minulého týdne, kdy na několik hodin zavítala do Prahy německá kancléřka Angela Merkelová. Německé deníky a servery návštěvu označily za smířlivou bez zdviženého ukazováčku, to v narážce na to, že premiér Petr Nečas zatím nepodepsal fiskální pakt, byť se v závěru kancléřštiny návštěvy označil za stínového signatáře paktu. Jak vy, pane Velíšku, hodnotíte výsledky této návštěvy, čím vás nejvíce zaujala?
Zdeněk VELÍŠEK, zahraničně politický komentátor, překladatel
--------------------
Nejvíce mě zaujala tím, že rozptýlila moje obavy. Moje obavy se netýkaly ani tak fiskálního paktu, jako faktu, že se možná vytvoří díky této schůzce - ať už přičiněním obou těchto politiků, nebo třeba jen jednoho z nich, a to tedy spíš tohot našeho, nebo přičiněním médií - další třecí plochy, další pole nesvárů a úvah o divergenci národních politik v rámci Evropské unie. Zejména jsem se obával, že se to stane na poli energetiky, protože k mému velkému překvapení se na pořad dne této velice kratičké schůzky, dostala i energetika: jaderná energetika a rozvodové sítě. A to v souvislosti s tím, že německé energetika se celá přebudovává a jaderné elektrárny, z nichž už sedm nebo osm bylo vyřazeno, se zvolna nahrazují (zvolna je možná špatné slovo, nahrazují se vlastně velmi rychlým tempem a impozantně co do kapacity nahrazování jaderné výroby elektrické energie, místo které nastupují alternativní energie). Ale německá politická scéna - skoro by člověk řekl jmenovitě Angela Merkelová, o této změně rozhodla trochu bez zvažování detailů, jen na základě obrovského šoku, který utrpěl celý svět tou fukušimskou katastrofou vyvolanou přírodním úkazem, obrovskou vlnou tsunami, která v Japonsku napáchala na jaderné energetice nečekané a naprosto nebývalé škody. Zdá se, že Japonsko zůstane úplně bez jaderných elektráren. A to přivedlo celou Evropu do velkých rozpaků, co se týče energetické budoucnosti......Ale já už jsem se dostal trochu daleko od toho, co jsem chtěl říci, vracím se tedy ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ani ty, promiňte, názorové rozdíly mezi, řekněme ...
Zdeněk VELÍŠEK, zahraničně politický komentátor, překladatel
--------------------
... ano, vracím se teda na to česko-německé pole. Já nejdřív dokončím tu myšlenku těch rozvodných sítí. Německá politika, jmenovitě Angela Merkelová rozhodla, aniž vzala v potaz, že ty rozvodové sítě, které jsou mezinárodní, protože elektřina, stejně jako mnoho jiných věcí nezná hranice, nově vyráběnou elektřinu nepoberou; či - lépe řečeno - jsou zařízeny na pravidelný a rovnoměrný přísun energie, zatímco ty alternativní energetické zdroje vytvářejí něco úplně jiného a přivádějí ty rozvodné sítě do chaosu, a to i českou rozvodnou síť, protože německý proud, který jde hlavně ze severu Německa – neboť větrné elektrárny se umisťují raději do moře než na pevninu - jde až do Rakouska a dál na jih do balkánských zemí přes naši rozvodnou síť. A tu, jak jsme se dozvídali z celkem nenápadných zpráv, to málem rozhodilo. Hrozily výpadky už letos v zimě a nedá se to nechat do příští zimy jen tak náhodě. A proto jsem obával, že Nečas a Merkelová dostanou tento velice technický problém až na nejvyšší úroveň. A z toho jsem měl strach, protože pak se udělá z technického problému politikum. Ten problém dostane úplně jinou váhu a vytvoří napětí mezi dvěma státy. Já si myslím, že co se týče rozdílu v pojetí energetické budoucnosti našich dvou zemí - Německo zcela bez jaderné energie a Česko, které, jak řekl již Topolánek, se vydá francouzskou cestou, to znamená položí velký akcent na jádro - to, že je podle pravidel platných v Evropské unii zcela v kompetenci národních vlád, a tudíž by se z toho neměla dělat „ kauza“ na bilaterálním česko-německém jednání na nejvyšší úrovni, zejména, když se takové setkání koná tak málokdy. A já jsem měl strach, že když se to na tuhle tu úroveň dostane, že to rozčeří mezistátní politickou hladinu . Nestalo se tak a já jsem byl rád. Čili, já bych řekl, že to skutečně bylo smířlivé setkání. Co se týče fiskálního paktu, já jsem dobře poslouchal kancléřku taky během té debaty se studenty. To její expoze se dá číst jak velmi smířlivě, tak jako varování mezi řádky: Chtěli jste být tam, kde jste, dobrá, my to respektujeme. Ale uvidíme, kam se dostanete touto cestou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže žádná disharmonie ani, co se týče zatím nepodepsání fiskálního paktu, ani té jaderné energetiky, byť teda některé německé listy se pozastavovaly nad tím, proč nebyla Merkelová vůči Čechům kritičtější právě v otázce té jaderné otázky.
Zdeněk VELÍŠEK, zahraničně politický komentátor, překladatel
--------------------
Já bych to vysvětlil nejdřív v záležitosti toho fiskálního paktu. Merkelové jde o to, aby ten pakt fungoval. K tomu je zapotřebí, aby ho ratifikovalo jen dvanáct ze sedmnácti zemí eurozóny. Na zemích eurozóny to stojí. Ti ostatní mohou a nemusí se přidat. Samozřejmě, že ke sjednocování Evropy to nepřispěje, když budou ti ostatní váhat. Ale on nikdo neváhal, podtrhuji nikdo, kromě Česka a britské konzervativní vlády. Ta je zaprvé konzervativní a zadruhé je to vláda země, která už si při vstupu do Evropské unie vybojovala dá se to tak říct, určité specifické postavení.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Angela Merkelová v Praze evidentně vsadila na diplomacii a zdůraznila dobrou spolupráci. Jsou česko-německé vztahy tak, jak se psalo nyní, opravdu nejlepší jaké kdy byly?
Zdeněk VELÍŠEK, zahraničně politický komentátor, překladatel
--------------------
Já bych řekl, že skutečně jsou. A to už v podstatě od pádu železné opony, protože.... je mi to líto, ale jsem pamětník a pamatuji se sám na mnohem horší časy, které i mou rodinu postihly během nacistické okupace a postihly mnoho českých rodin. Celý ten dějinný vývoj vztahů mezi našimi dvěma národy nebyl vždycky přátelský. Skoro se dá říct, že byl málokdy přátelský. Málem nás Německo, či lépe řečeno německá kultura a německá přítomnost v centru Evropy zastínily natolik - abych neřekl pohltily - že jsme málem nebyli. Vzpomeňme si na dobu obrození. To se v podstatě jednalo i o záchranu českého jazyka. Ne, myslím, že skutečně teď jsou česko-německé vztahy velmi dobré a že je to díky tomu, že jsme spolu pod jednou střechou Evropské unie, která má své určité politicko-morální normy, a ty nedovolují dvěma členským zemím, aby na sebe hrozily boxerským rukavicemi.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Došlo k tomu zásadnímu zlomu vstupem Česka do Evropské unie v roce 2004, kdy opravdu začal ten pozitivní trend bez stínu minulosti?
Zdeněk VELÍŠEK, zahraničně politický komentátor, překladatel
--------------------
Skoro bych řekl, že dřív, protože ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už podpisem deklarace?
Zdeněk VELÍŠEK, zahraničně politický komentátor, překladatel
--------------------
Já bych připomněl něco jiného: Když byl Václav Havel zvolen prezidentem, tak neváhal ani pár týdnů a rozjel se - 2. ledna 1990, skutečně se to dá počítat na dny od jeho zvolení - rozjel se do Německa na návštěvu. Tehdy se mu dokonce i z české strany vyčítalo, že se omluvil za excesy při........ nechci říct vyhnání, Němci to slovo pro odsun používají. Tak prostě řeknu při řešení té sudetoněmecké otázky. Ale hlavní bylo, že tím, že se Havel vydal do Německa k našim sousedům na svou první návštěvu - to je vždycky symbolické a čerstvě zvolení státníci to řeší vždycky politicky: nejedou , kam je napadne - tak si myslím, že tím nastavil vztahům s Německem určitou startovní linii a od té se to vyvíjelo spíš k dobrému, než k horšímu. Já ovšem nemohu zapomenout, že někteří němečtí poslanci se snažili - myslím poslanci Evropského parlamentu - zkomplikovat náš vstup do Evropské unie poukazováním na nevyrovnané materiální otázky těch odsunutých sudetských Němců. A nemohu zapomenout ani na to, že někteří čeští poslanci Evropského parlamentu..... mám na mysli zejména jednoho, který právě v souvislosti s fiskálním paktem v těchto týdnech říká: Přece nemůžeme dopustit , aby náš státní rozpočet..... nerad bych ho citoval špatně ..... buď kontrolovali, nebo přímo určovali na německém ministerstvu financí v Berlíně. To ale nikdo nechce! Takovéto řeči mohou jen napáchat škody, protože se neminou účinkem v řadách těch lidí, kteří nemají rozhled a nevědí, že něco takového, totiž aby se rozpočty kontrolovaly někde v Berlíně na ministerstvu financí, nebylo účelem fiskálního paktu,.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nyní ale teda můžeme hovořit opravdu o vztazích mezi Českem a Německem bez těch stínů minulosti?
Zdeněk VELÍŠEK, zahraničně politický komentátor, překladatel
--------------------
To ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou nejlepší teda, shodneme se.
Zdeněk VELÍŠEK, zahraničně politický komentátor, překladatel
--------------------
... myslím, že stíny minulosti budeme jednou – v daleké budoucnosti - vidět i na dnešním soužití s Německem. Stíny minulosti tu jsou, ale nechť tu jsou pouze pro historiky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do nedávna se psalo, že o vítězi francouzských prezidentských voleb zřejmě rozhodne jaderná energetika. Vše je ale jinak, po atentátech v Toulouse. Jak řádění francouzského radikála zamíchalo kampaní a tou rétorikou? Posílilo to třeba pozici Nicolase Sarkozyho, který byl ihned na pohřbu zavražděných vojáků?
Zdeněk VELÍŠEK, zahraničně politický komentátor, překladatel
--------------------
No, že byl - nikoliv prezidentský kandidát Sarkozy, ale prezident republiky Sarkozy - na pohřbu těch zavražděných vojáků a že se celé té záležitosti věnoval jako hlava státu, to bych mu v žádném případě nevyčítal. Ovšem kandidátu Sarkozymu nemohu nevyčítat to, že natolik rozdmýchal nacionalistickou animoozitu, že dnes je to opět jako před volbami v roce 2007, kdy se Sarkozy snažil čelit tomu, že ho o hlasy na krajní pravici připraví voliči Národní fronty Jeana-Marie Le Pena a dnes tedy jeho nástupkyně Mariny Le Penové. Je tomu skutečně znovu tak, Sarkozymu znovu jde o hlasy krajních nacionalistů a díky této, teď se vyjádřím trochu sportovně, díky této „nahrávce“ toho islamistického extremisty, který vraždil v Toulouse, mohl rozehrát celou škálu těch od té minulé kampaně dobře nacvičených rétorických gest, kterými se obrací hlavně na voliče na krajní pravici, aby je ujistil, že nedopustí nic šíření islamismu, že nedopustí, aby terorismus ohrozil Francii, že nedopustí, aby se stále zvyšovala imigrace do Francie, aby se imigrace šířila rozšiřováním rodin: To spočívá v tom, že ti, kteří už ve Francii jsou, mají doma rodiny a snaží se je dostat k sobě do Francie a tímto způsobem se ta muslimská komunita stále rozšiřuje. Těch témat souvisejících s přistěhovalectvím je spousta a Sarkozy se do nich „položil“.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže opět se hraje, jak bývá často ve volbách tady tou takzvanou imigrantskou kartou, ostatně Sarkozy řekl, že do 5 let, nebo za 5 let by chtěl snížit každoroční příliv imigrantů do Francie o polovinu.
Zdeněk VELÍŠEK, zahraničně politický komentátor, překladatel
--------------------
No, ano, tím ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo je to běžná, běžná rétorika?
Zdeněk VELÍŠEK, zahraničně politický komentátor, překladatel
--------------------
... ne, není to běžné. Ale je to reakce na fenomén doby: V souvislosti s tím, že svět se stal otevřeným a že se už i v severoafrických zemích otevřely obzory a hranice tamním lidem po svržení diktatur, které do té doby omezovaly občanská práva lidí, připravuje se Evropa, a Francie dvojnásob, na další a další důsledky té otevřenosti světa. Evropa je stále ještě je velkým kulturním magnetem, velkým magnetem blahobytu pro všechny ty lidi. Emigrace z chudých zemí, ze zemí, kde chudoba je údělem mnohem většího procenta obyvatelstva než v Evropě, je ekonomickou emigrací. Je to jeden z opravdu velkých problémů otevřeného světa, je to jeden z velkých problémů Evropy. A zůstane to tak, dokud se nesrovná ta životní úroveň a nesrovnají se podmínky svobody, demokracie a dalších statků .... jak bych to řekl... dalších duchovních a morálních statků tak, aby lidé odjinud neměli potřebu jít k nám a nebo aby Evropané jednou nepocítili potřebu utíkat z Evropy. (I to se jednou můžte stát)
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sarkozy řekl, že potřebujeme opět Evropu s pevnými hranicemi. Je to nepřímý apel na revizi Schengenu?
Zdeněk VELÍŠEK, zahraničně politický komentátor, překladatel
--------------------
Je to přímý apel na revizi Schengenu. On Sarkozy bezskrupulí řekl, že bude-li zvolen, uslyšíme o tom znovu. Obávám se, že i kdyby byl zvolen Francois Holland, že tyto trendy k obnovování funkce hranic ve Francii budou. Budou i jinde. A my nesmíme podléhat té iluzi, že se to bude týkat jenom vnější hranice Schengenského prostoru. Schengen zaprvé uvolnil vnitřní hranice, takřka je zrušil pro všechny pohyby zboží, lidí, peněz, služeb, ale vnější hranici Evropské unie měl upevnit. A ono se to nepodařilo, protože koneckonců železnou oponu si Evropa kolem sebe vybudovat nemůže. Vnější hranice zůstávají prostupné, a to se týká nejen hraničních přechodů, kde je pohyb kontrolován nedostatečně, ale hlavně zelené hranice - i když v tomto případě bychom mohli mluvit o modré hranici, protože je to většinou moře, které je propustné pro migraci – prostě vnější hranice EU se nedá uhlídat, a jakmile člověk zvenčí přestoupí vnější hranici, dostane se až tam, kam chce, až na druhý konec Evropské unie. Ale krom snahy tomu zabránit, je tady už celkem docela viditelná snaha zejména těch extrémně pravicových a sjednocené Evropě nepříliš nakloněných politických živlů (a to slovo živel používám úmyslně), uzavírat se před všěmi chudšími, rizikovějšími adepty imigrace, počínaje romskou populací, ale i před ostatními adepty ekonomické migrace nikoli zvenčí ale zevnitř Evropské unie, z druhých členských zemí. Bohužel někdy právem. To bychom také měli vzít na vědomí. Mohu uvést čerstvý příklad z německých novin: Je narázkou na to, že z naší strany - v souvislosti s fiskálním paktem - otevřel Petr Nečas problém dobudování vnitřního trhu. Není dobudován, to je pravda, stále ještě se není úplně jasné, za jakých podmínek je možné provádět v jiných zemích EU služby. Zavést třeba naše české služby ve Francii či jinde. Nabízet tam živnostenskou činnost. Není jasné zda se na zaměstnance našich firem má uplatňovat tamní sociální pojištění, zdravotní pojištění nebo naše, jak by to chtěl ten český podnikatel, protože za to francouzské by platil mnohem víc.A ten celostránkový článek ve Frankfurter Allgemeine z 5. dubna, kteráý se jmenuje Evropský vnitřní trh najednou připomíná, že otevřená německo-česká hranice umoˇžuje také nelegální podnikání - pašování drog přes českou hranici do Německa do příhraničních oblastí. Ta droga, o kterou tam jde, se jmenuje...., jak ona se jmenuje.....
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Crystal, je to možné?
Zdeněk VELÍŠEK, zahraničně politický komentátor, překladatel
--------------------
... prosím?
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Crystal?
Zdeněk VELÍŠEK, zahraničně politický komentátor, překladatel
--------------------
Ano, Crystal speed jí říkají. Já ji neznám, já se v drogách moc nevyznám, ale celý ten článek je o drogách a jeho smysl je: Vnitřní trh? Ano. A s legálním zbožím. Ale ti, které jsem před chvílí nazval živly, živly na krajní pravici ti by uzavírali hranice i před legálními formami vnitřního trhu. Musím v první řadě připomenout Holanďana Wilderse, který rozpoutal v Holandsku kampaň „ ať si každý udá svého Poláka“, tedy svého východoevropana, který mu vadí, když přijde do Holandska. Takovéto nenávistné iniciativy jsou bohužel symptomy něčeho, co by mohlo Evropu jako jednotný celek rozleptat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dotaz pro vás tedy přišel prostřednictvím formuláře na našich webových stránkách dvojky od paní Elišky, cituji: "Sama jsem také zastáncem Evropské unie, jsem mnohými pravidly i vedoucími politiky Evropské unie spíše zklamána. Demokracii si opravdu představuji s možností aktivního zapojení občanů. Osobně upřednostňuji švýcarský systém státní správy a zapojení občanů v referendech. To bych si nakonec přála i v Česku. Ráda bych se zeptala, proč politici Evropské unie a další neusilují o zrušení oněch daňových rájů, když víme, že tam unikají peníze, které by měly být zdaněny?" Tolik teda výňatek z e-mailu a konkrétní dotaz.
Zdeněk VELÍŠEK, zahraničně politický komentátor, překladatel
--------------------
No, já maně vzpomínám, že co se týče daňových rájů, tak Evropská unie už cosi podnikla. Myslím, že v tom byl iniciátorem právě francouzský prezident Sarkozy. To bylo uprostřed světové finanční krize, kdy daňové ráje byly právě jedním z fenomenů, který zhrošoval krizovou situaci evropských zemí. Evropa podnikla jakási opatření proti daňovým rájům, ale nemohu si momentálně vybavit, aniž bych k tomu nepoužil paměť svého počítače spíš než svou vlastní, zda to bylo dotaženo do konce. Tuším ,že ještě nebylo. Mohl bych k tomu ale možná dodat jednu poťouchlost: Oni totiž jsou v Evropské unii dnes už i politici, kteří, když se rozkryjí některé korupční aféry, tak se přitom zjistí, že oni na ty daňové ráje jsou docela slušně napojeni. Osobně. A ještě, když jsem znovu vyslovil jméno Sarkozy, mohu připomenout, že teď do své volební volební kampaně před prezidentskými volbami zabudoval jeden, jeden slib, a to ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně, promiňte, ten program zveřejnil ani necelé dva týdny před volbami.
Zdeněk VELÍŠEK, zahraničně politický komentátor, překladatel
--------------------
... ano, a to ještě ne tak, jak si to přáli všichni jeho voliči. Je kolem toho poměrně dost velké rozčarování. Já bych ještě dokončil tu myšlenku: Sarkozy slíbil, že bude-li znovuzvolen, tvrdě zakročí proti „finančním emigrantům“. Tady měl na mysli Francouze, kteří ulejvají peníze do daňových rájů. To je ovšem národní iniciativa, nikoliv iniciativa na evropské úrovni, ale já mám pocit, že cokoliv podobného se z národní úrovně musí v Unii dostat na úroveň evropskou, protože jinak by ta Evropa začala být těžce nevyrovnaná a stačilo by ulejvat ty peníze z jedné členské země do druhé, že.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ty francouzské volby dopadnou? První kolo 22. dubna. Já myslím, že to si povíme u další návštěvy zahraničně politického komentátora a novináře Zdeňka Velíška, který byl hostem pořadu Jak to vidí. Děkuji. Mějte se pěkně.
Zdeněk VELÍŠEK, zahraničně politický komentátor, překladatel
--------------------
Já vám děkuji za pozvání. A té paní děkuji za dotaz.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme. Také zítra se můžete ptát prostřednictvím formuláře. Hostem Vladimíra Kroce bude profesor Tomáš Halík. Zita Senková přeje všem příjemný dobrý den. Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.