Jak to vidí Tomáš Halík - 20. června

Své dotazy do pořadu posílejte na e-mailovou adresu: jaktovidi@rozhlas.cz.

Tomáš Halík se po roce 1989 aktivně účastní veřejného života, vystupuje v médiích a angažuje se v občanských iniciativách. Vystupuje na veřejnosti proti rasové, národnostní, náboženské a politické nesnášenlivosti a násilí, angažuje se na poli česko-německého usmíření a ekumenického sblížení různých církví, vyjadřuje se k otázkám politické a hospodářské etiky. Pravidelně koná na českém a moravském venkově přednášky a besedy s občany na různá témata, zejména z oblasti etiky. Byl členem Vládního výboru pro nadace a neziskové organizace, členem Čestného národního výboru Roku rodiny, je členem čestného předsednictva národního paraolympijského výboru a členem odborného týmu, který při Úřadu vlády ČR zpracovává dlouhodobou koncepci rozvoje ČR, účastní se různých charitativních akcí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes profesor Tomáš Halík. Dobrý den.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Dobré ráno.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co vás v posledních dnech potěšilo, abychom začali optimisticky.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
No, já vzpomínám, že jsme posledně, když jsme tady spolu seděli, tak to bylo ráno po tom dopadení Ratha s těmi miliony v krabici od vína a říkali jsme si, jestli je to takový nadějný signál toho, že u nás konečně policie, soudy začnou plnit svoji povinnost, a že se budeme blížit k prvnímu státu. Já myslím, že od té doby se staly dvě důležité a snad nadějné věci. Jednak konečně došlo k odvolání toho doktora Rampuly, který podle mnohých byl asi nejvíc zodpovědný za to odkládání - a kdybych měl použít moderní slovo - odklánění, odklánění těch politicky pálivých kauz k tomu chladnému ledu, odklánění těch politicky pálivých a problematických kauz z toho světla spravedlnosti do toho příšeří těch velmi podivných kontaktů justice s mocí. Tak snad tam přijde člověk, který má větší zodpovědnost za tu roli justice v dnešní společnosti. Ale já myslím, že včera bylo zveřejněno něco, co je nesmírně důležité a co může mít daleko větší dopad než kauza Ratha. Protikorupční fond včera zveřejnil důkazy, tedy důkazy zatím formou nahrávek, ale myslím dost nepopiratelných, o poměrech v ČEZu. A tam je kromě jiného ta slavná věta, bohužel do značné míry asi pravdivá, jednoho z lobbistů, který říká: Víte, v České republice nevládne premiér, ale vládne ČEZ a to, že jaksi v tom ČEZu je ten zakopaný pes, že tam je zřejmě taková ta hlavní centrála toho propojení byznysu a vysoké politiky, že odtamtud vedou ty linky do nejvyšších pater politiky, to je něco, co nějakým způsobem tušili nebo věděli mnozí, kteří přece jenom trochu vidí za ty kulisy české politiky, ale málokdo se to odvážil říci nahlas. To se odvážil říct nahlas Karel Schwarzenberg, který jednou řekl: To je přece známé, že ČEZ si platí politické strany a byl obrovský pokřik jaksi, tak ať to dokáže. Tak tady je přinejmenším výrazný poukaz. A lidé se to samozřejmě báli říci, protože i v tom odposlechu tam ten chlapík říká: No, je třeba počítat, že kdo tyhlety věci bude nějak pojmenovávat, tak tam budou padat hlavy a tak dále. Tady ten, kdo zatím o těchto věcech mluvil, tak musel počítat s tím, že stojí tedy v cestě lidem, kteří se nebudou štítit absolutně ničeho. No a já jsem strašně zvědav, co teď bude následovat, protože jestli někdo se podívá na ty věci okolo ČEZu, tak to tedy je něco, vůči čemu je skutečně i Rath se svými černými miliony v krabicích od vína nebo pod postelí nebo jaksi ve skříni tatínka opravdu nepatrná mřenka.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To, že Nadační fond proti korupci Karla Janečka tedy přišel s tímto odhalením, to vás potěšilo, čili naplňuje vás to optimismem, že se budou odkrývat kauzy, které se tedy zametaly pod ten koberec?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Ano, tohleto je, myslím, opravdu poukazuje na to klíčové místo. My jsme tady několikrát mluvili o tom, že bohužel to není tak, že by nějaká mafie zvenku napadala ten veřejný život, ale že prostě určitá kriminální síť propojení té politiky a ekonomie je hodně v centru toho systému. No a jeden ten neuralgický bod nesporně bude ten ČEZ. To se každý bál o tom promluvit. No a nyní tedy jako, nyní se ukáže, že, jestli ti lidé, kteří mají na starosti jaksi sjednání spravedlnosti, se toho zaleknou, nebo jestli budou jednat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Řecko už třetí den čeká na sestavení nové vlády, která po opakovaných parlamentních volbách měla zemi tedy provést obdobím nestability a kritických hospodářských potíží. Šéf socialistů Evangelos Venizelos, jehož strana je pro sestavení proevropské koalice klíčová, očekává vznik nové vlády do dnešního poledne. Jste i v tomto smyslu optimista, že se Řecko vydá tedy na tu proevropskou cestu?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Jsem. Samozřejmě ty věci jsou otevřené. Já jsem to velice pečlivě sledoval, protože jaksi Řecko je zemí, kde kdysi stála kolébka evropské civilizace a velice mě potěšilo, že tam občané dokázali odolat té demagogii krajní pravice, krajní levice a zvítězil zdravý rozum, ty proevropské strany. Já si myslím, že to byl velký výraz odpovědnosti, a že je to naděje pro Evropu. Podobně jako v Irsku zvítězil zdravý rozum, když tam občané v referendu rozhodli, že se Irsko připojí k tomu paktu rozpočtové odpovědnosti. Víte, já myslím, že se teď ukazuje pravdivost té známé věty, že každá krize je šance. Já se domnívám, že ty obtíže, jimž byla Evropa a Evropská unie vystavena a dosud je vystavena, nyní otvírají šanci k tomu, že ty nejvyspělejší země Evropy udělají konečně ten další krok k té tolik potřebné hlubší jednotě, politické i fiskální jednotě evropské federace, evropské, protože je to směr skutečně k té federativní Evropě. V tohleto já pevně věřím. Samozřejmě je to mnohými ohrožená možnost, ale ta možnost tady je. A já myslím, že se nyní hraje velmi o to, co může rozhodnout dějiny českého národa na několik generací. Jestli my, Češi, usedneme jako partneři k tomuto stolu toho evropského jádra, nebo se ocitneme na periferii toho západního světa, jestli budeme opakovat takové ty osudné a tragické chyby, které kdysi udělal prezident Beneš na konci války, které nás kdysi vlastně vyloučily z té rodiny Západu a vrhli směrem na Východ. Já nevím, jak si lidé uvědomují, že to, kdybychom se stále více obraceli zády k té Evropské unii a k tomu evropskému sjednocení, čemu jsme vystaveni. A já jsem skutečně znepokojen takovými výzkumy veřejného mínění, i u mladých lidí a středoškoláků, kteří nedovedou ocenit, co pro nás znamená prostě Evropská unie a to být součástí prostě té sjednocující se Evropy. A já si myslím, že mnozí lidé zapomněli se ptát, jestli ti, kteří nás ženou do nějakého odporu vůči té Evropské unie, na které samozřejmě je mnohé co kritizovat, to já s tím souhlasím, ale jestli předkládají nějakou reálnou alternativu a na kolik si vůbec uvědomují, že ten krok z toho srdce Evropy nás žene směrem k tomu divokému východu a k opravdu divokým poměrům. Já samozřejmě tady narážím na Rusko, já nechci strašit Ruskem. Já samozřejmě vím, že Putinovo Rusko není Stalinovo Rusko, ale to Putinovo Rusko je od toho Stalinova Ruska vzdáleno asi tak, jako je na druhé straně vzdáleno od normální demokratické země. Víte, jistým signálem naděje je to, že si to část Rusů uvědomuje, ty masové demonstrace proti Putinovu režimu něco ukazují. Samozřejmě ten režim je natolik silný a represivní, že tu opozici prostě v téhleté chvíli potlačí. Tam skutečně může dojít k tomu, že ti odvážní novináři jsou zavražděni, jako byla Politkovská a tak dále. To je prostě stále nebezpečná část světa a nemějme iluze. Prostě to Rusko stále má nejenom ekonomický, ale i politický zájem, aby nás více přitáhlo do své hry a aby nás více vzdálilo tomu západu. Takový ten Lukoil má v Rusku podobné postavení jako u nás ČEZ a já myslím, že bychom se měli velmi střízlivě podívat, kdo třeba z té české politické scény jaksi je cítit tou vůní Lukoilu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když mluvíte o Rusku, tak mě zaujala zpráva, že novopečený kremelský zmocněnec pro Ural překvapil své spoluobčany doporučením, aby rezignovali na vzdělání a stali se dělníky. Podle Igora Cholmanskicha, bývalého mistra z továrny na tanky, kterého v květnu prezident Vladimir Putin jmenoval svým zástupcem pro oblast Uralu, je v Rusku vzdělaných lidí nadbytek. To je zajímavý názor.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
To je velmi zajímavý názor, ale typický, že. Samozřejmě čím ten režim je represivnější, tím mu vadí vzdělaní lidé a tím potřebuje prostě lidi, kteří budou tvárnými vůči té masivní propagandě a tak dále. Vzdělaní lidé jsou nebezpeční pro všechny problematické režimy. I z tohodle důvodu třeba já si myslím, že je strašně důležité, aby u nás konečně jsme se víc věnovali té oblasti vzdělání. Já teďka sedím od rána do večera u zkoušek, u přijímacích zkoušek na vysokou školu, u státních zkoušek a tak dále, no a tam vidíme, jakou paseku nadělaly ty nezvládnuté státní maturity, do kterých se nalilo tolik peněz, a prostě co se dělo s tím ministerstvem školství, když tam byl ten ministr Dobeš a tak dále. Já jsem, to je další dobrá zpráva, že jo, že je tam nyní solidní ministr školství, kterého já dobře osobně znám. Měli bysme asi jiné názory na některé politické věci, ale já si ho velmi vážím a myslím si, že tam začne konečně nějaká náprava toho ministerstva a těch děsivých rozhodnutí, které tam dřív padly. Ale to, co se dělo tedy s těmi maturitami, to je strašně nebezpečná věc, protože to podrývá důvěru té nejmladší generace ve fungování státu. Ti lidé, kteří jsou na prahu svého dalšího vzdělání, když zažijí takovouhle frustraci, takovýhle zmatek, takovouhle nesolidnost, tak prostě tím hazardujeme s tím opravdu největším kapitálem společnosti. To jsou mladí lidé, mladí lidé ochotní se vzdělávat. Ti by měli mít jakousi pozitivní zkušenost s tím, jak stát a společnost funguje. Jestli budou frustrováni hned v těch počátcích, tak je prostě zaháníme do takového nihilismu, který se, bohužel, velmi šíří v té mladé generaci.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Shodou okolností ministerstvo školství právě dnes zveřejní výsledky státních maturit, ministr Petr Fiala zároveň řekne, kolik studentů se proti známkám odvolalo. Premiér už řekl, že v této podobě je to mrtvý projekt. Myslíte si, že je to dobře nebo vůbec, jaký je váš názor ve zkratce na státní maturity?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Já myslím, že v té podobně, zaplaťpánbůh, je to mrtvý projekt.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrá. Ještě se vrátím, s dovolením, k tomu Řecku, protože nemůžu se nezeptat, jestli vás neleká, že extremisté ze Zlatého úsvitu si i v těch opakovaných předčasných volbách udrželi stabilní počet hlasů a jsou v řeckém parlamentu. Znamená to, že tedy voliči zřejmě nehlasovali na protest, ale že vědomě poslali do parlamentu extrémní pravici.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
No to, že prostě ti extremisté v těch krizových situacích budou obcházet a budou nabízet svá laciná řešení, s tím prostě musíme počítat. Tohle je celosvětově, tohle se děje v arabských zemích a tohle se děje také v jiné podobě u nás. Já se bojím těch extremistických tónů i v české politice a strašně to bude chtít jaksi střízlivý zdravý rozum, informovanost, nějakou kultivovanou debatu. Prostě ty výkřiky ze všech stran, to je něco, co mě naplňuje obavou z té barbarizace české politiky, ale bohužel nejenom té scény politické, ale i části společnosti. Prostě v části společnosti stále přežívá prostě takové komunistické modely vnímání společnosti, velmi malá právní kultura, smysl pro právo. Já se bojím některých věcí v české společnosti a jsem zvědav, jestli někdo z těch politiků bude mít odvahu, podobnou, jakou kdysi měl Václav Havel, říkat i nepopulární věci, nejenom. Dneska je populární ukazovat tedy na ty zkorumpované politiky a je to správné, ale ona to není věc jenom politiků. Ona je to věc velké části společnosti. Ten problém je zakopán prostě v občanech a každý z nás v sobě má ještě kus toho, co bylo z té minulé doby a co nebylo náležitě pojmenováno, vyhnáno a uzdraveno.

redaktor
--------------------
Posloucháte Jak to vidí prezident České křesťanské akademie Tomáš Halík. Záznam tohoto pořadu si můžete poslechnout už za hodinu v audioarchivu na našich webových stránkách. Needitovaný přepis dnešní debaty najdete už zítra také na našich internetových stránkách na adrese 2.rozhlas.cz.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nedávno proběhla Noc kostelů. Jak se vám líbil zájem?

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Nesmírně, nesmírně. Já si myslím, že je to věc, která je dobrá vůbec pro tu občanskou společnost, která je dobrá i pro církev, ne v tom smyslu, že církve jaksi sbírají nějaké body, ale že i samy se učí se představit jako určitý otevřený prostor. Tohleto je skutečně pro obě strany důležité. Prostě v té české společnosti přežívají stále takové obrazy církve, které byly vytvořeny prostě tou propagandou, a které dnes jsou posilovány nejrůznějšími bulvárními zprávami. Jaksi já když čtu to, jak lidé reagují na církev a náboženství, zejména v těch chatech a tak dále, to je úplně totéž, co na počátku nacistického Německa lidé soudili o Židech. Tam jsou skutečně předsudky, obrazy, které úplně se míjejí realitou. Já jsem velmi kritický i k té své vlastní církvi, to každý ví, ale prostě tyhlety obrazy ... Na druhé straně já se nezlobím na ty lidi a takové ty divoké ateisty u nás, protože oni z velké části to, co popírají, tak to jsou jejich vlastní představy o církvi a náboženství. Kdyby náboženství bylo taková pitomost, jak si to ti lidé myslí, tak já jsem první, kdo od toho běží daleko pryč. Kdyby ta církev opravdu byla tak hrozná, jak to ti lidé říkají, tak já s takovými spolky nechci mít nic společného. A já si myslím, že ta Noc kostelů byla prostě velice dobrá v tom, že to bylo takové pojďte a uvidíte. Víte, tohle je tradice, která je mladá, že jo, bylo to potřetí. Nikdo to jaksi oficiálně neřídí. Ty všechny církve dostaly výzvu, ano, 1. června to můžete, jestli chcete, prostě ten kostel otevřít a uvidíte, co té veřejnosti tam nabídnete. Já jsem strašně rád, že pokud vím, tak ve velké většině to lidé nechápali jako nějakou agitku, jako nějaké prostě lapání oveček, ale takové jaksi pojďte a uvidíte. A tohle je zásada, kterou já jaksi v naší farnosti stále opakuju, všichni jsou pozváni, nikdo není nucen. Každý má právo prostě se dozvědět co nejvíc, musíme mu říct velmi poctivě plusy i mínusy, ať si sám svobodně zvolí, jestli chce být nám blízko nebo daleko, ale jestli má nějaký názor, ať je to proboha něčím kryté. Protože řada lidé prostě o té církvi mluví tak suverénně, nikdy v tom kostele nebyli, mluví o církvi velmi suverénně, ale když chvíli s nimi mluvíte, tak vidíte, že prostě vůbec o tom pořádně nic nevědí. A tady je alespoň ta možnost jaksi přijít a podívat se do těch kostelů, projít si to, vidět, co se tam asi děje, jací lidé jsou tam, pohovořit si s nimi, projít si ty kláštery, podívat se, jak ti mniši žijí, kdo jsou to a tak dále. A já si myslím, že i pro církev je to veliká výzva, aby si ty jednotlivé farnosti a sbory uvědomily, že nejsou prostě nějakým spolkem na uspokojování potřeb těch věřících, ale že jsou tady skutečně pro všechny a ne proto, aby je nějak lapily a masírovaly, ale aby byly přirozenou součástí té občanské společnosti, aby myslely také na ty ostatní, že mají sloužit, že mají být prostě přirozenou součástí té kultury, být tady i pro ty tzv. nevěřící a být jako podaná ruka, jako otevřený prostor, ne manipulující, ne chytající a tak dále. Takže ukázat, že církev je tady pro všechny a zvláště pro ty, na které ten zbytek společnosti nemyslí. Zvláště jednak pro ty lidi nějakým způsobem handicapované, vytlačované na okraj, ale také pro ty lidi duchovně hledající, protože jim nabízí něco, co ten svět opravdu v tom svém repertoáru nemá, tu spiritualitu, posvátno a evangelium. Je vidět, že je veliká žízeň po spiritualitě. Prostě to, co ty lidé cítili v těch kostelích, tu atmosféru posvátného, to jsem viděl, jak lidi obrovským způsobem oslovuje. No a potom je mnoho lidí, kteří jsou skutečně duchovně hledající, a církev by měla být prostorem, kde najdou partnery k rozhovorům o těchto věcech, kde najdou lidi, kteří jim předají. Ti lidé chtějí slyšet ty biblické příběhy a církev je tady přece jenom společenství, které po staletí tyto příběhy uchovává, vykládá, předává a má tady co nabídnout. Takže by se neměla prostě cpát do nějakých oblastí, kde může být nahrazena, ale tam, kde dává něco nenahraditelného. No a samozřejmě tyhlety věci trošku jsou aktualizovány prostě tím, že ten obraz církve dneska je strašně zpolitizován a prostě deformován tím velice neblahým způsobem, jak se tady řeší ta otázka, to napravení těch majetkových škod. Víte, já se o tyhlety věci tak opravdu primárně nezajímám a myslím si, že vůbec církev by vlastně k těmhletěm věcem neměla nic říkat. Měla by říci: vždyť tohleto je záležitost státu. Víte, pro katolickou církev by možná bylo nejvýhodnější, kdyby věci zůstaly tak, jak jsou, kdyby se nic nevracelo a kdyby stát musel nadále plnit ten závazek, který na sebe vzal, že bude z toho /výpadek/ těm církvím zabaveného majetku hradit všechny jejich výlohy. To by pro církev možná bylo to nejpohodlnější. Ale ono to dost dobře nejde. Tohleto se dělo dlouho. Pro stát to bylo velmi výhodné, protože státu vždycky z toho něco zůstávalo. Ale dnes už to nejde. Jednak už tu polovinu svých aktivit si církev platí sama ze sbírek věřících, a pak je to pro stát nevýhodné proto, že dnes jako všude na světě přibývá těch různých náboženských společností, Hare Krišna, Svědkové Jehovovi, hinduisté a tak dále, a stát nemá nějaké měřítko, aby řekl jaksi tito jsou správní, tito jsou nesprávní a zavázal se, že z toho majetku, majetku vlastně zabaveného především katolické církvi, bude je všechny platit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já tu mám konkrétní, promiňte, dotaz od posluchače. Můžete, prosím, vysvětlit, proč se v rámci církevních restitucí hlásí i církev apoštolská, která nebyla nikdy žádným režimem poškozena? Přesto si nárokuje přes jednu miliardu korun. Považujete to za normální nebo si říkáte, proč by nebrali, když stát rozdává? Děkuji za případnou odpověď, i když mi je jasné, že tato otázka je pro vás velice nepříjemná. Vladimír, Liberec.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Já nechci soudit prostě žádnou církev, ale tohle je důsledek toho, toho stávajícího systému. Prostě ten stát se zavázal, jestliže drží ten zabavený majetek, tak z něho bude prostě platit veškeré náboženské aktivity. No a těch náboženských aktivit samozřejmě přibývá a ten stát nemůže říci tihle si to nezaslouží a tihle si to zaslouží. Takže pro stát je výhodné, kdyby to šlo tak nadále, tak skutečně bude muset stát sahat do těch kapes daňových poplatníků. Mnozí daňoví poplatníci si myslí, že přispívají na církev. To je nesmysl. Tu církev ten stát platí z toho majetku, který zabavil církvi. Ale dneska už to na to nestačí, takže pro stát je výhodné, aby řekl: Tak dobře, tak alespoň část toho si tedy vezměte a osamostatněte se, starejte se samy o sebe. No a aby to vracení nebylo bolestní ani pro stát, ani pro vás, tak to rozložíme prostě do řady let. No a na tomhle tom řešení se prostě shodlo 17 náboženských společností i židovské obce. Shodla se ta státní komise, shodla se, přistoupila na to Agrární komora, obce a tak dále. Ústavní soud řekl: Tak tohle je to správné právní řešení. No a dneska jsou tady zase ..., já nevím, jestli je to to nejlepší. Já opravdu jsem ten poslední, kdo by si přál nějakou bohatou mocnou církev, ale ona nebude bohatá a mocná ani z toho, co dneska by mělo být vráceno. Ale já se obávám, že ta věc se nadále politizuje a jsem zděšen z toho, jak s tím pracuje ČSSD, že chce prostě odložit to jednání, aby si z toho mohlo udělat populistickou propagandu před volbami. Víte, to je něco tak bezcharakterního. Tady je vidět, že ta sociální demokracie nemá žádný vlastní program. Ona nemá co nabídnout, kromě tohodle populistického štvaní. A využívají prostě ty lidi, jako paní Lenka Procházková tedy to, co publikuje, kdyby si ta žena v té své nenávisti vůči katolické církvi trošičku prostudovala právo a věděla, že je něco jiného dispoziční právo a vlastnické právo, jak to skutečně bylo s těmi záležitostmi, josefinismu a tak dále, tak nemůže vypouštět prostě tu propagandu, kterou si prostě bývalá chartistka dneska notuje s panem Grebeníčkem, a pan Grebeníček tedy ten poslední projev, který zazněl v parlamentě, to opravdu z toho zněly 50. léta. Tam skutečně jsem si říkal, no, tak když otec pana Grebeníčka byl tou tvrdou pěstí dělnické třídy na politické vězně, tak tahle se mluvilo o církvích a ten jeho syn po tom všem, co se tady dělo, po tom všem, co bylo odhaleno, tak má tu nestydatost tím stalinským tónem mluvit o církvích a prostě ČSSD tomu tleská. Strana, která by měla být jaksi významnou stranou a zbavit se prostě těchhle těch, téhleté antiklerikální hysterie minulosti, ta měla svůj smysl vůči takové austrokatolické mocné církvi v Rakousku-Uhersku. Tenkrát když sociální demokracie tuto církev kritizovala, tak měla pravdu, ale dneska ta církev je něco jiného než za Rakouska-Uherska. Takže já nevím, které to řešení by bylo pro církev dobrou, ale myslím si, že to, co je navrhováno, by bylo velmi rozumné pro stát, pro obce a pro občany.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tolik tedy pro dnešek profesor Tomáš Halík. Zůstalo nám tady spousta ještě dotazů od posluchačů, ale můžeme slíbit, protože se brzy uvidíme, hned v tom prvním prázdninovém týdnu, že se třeba na některé z nich podíváme a rád na ně odpovíte.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Určitě. Nevyhýbám se žádným odpovědím.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Děkuju a na shledanou.

Tomáš HALÍK, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Hezký den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem Zity Senkové spisovatel Ivan Kraus. Vladimír Kroc vám děkuje za pozornost a přeje dobrý poslech dalších pořadů. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.