Jak to vidí Richard Hindls - 25. května

25. květen 2012

S rektorem Vysoké školy ekonomické v Praze Richardem Hindlsem jsme se vrátili k otázce státních maturit. Hovořili jsme také o ekonomice, dluhopisech a situaci v EU.

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc. je rektorem Vysoké školy ekonomické v Praze (od roku 2006).
Narozen v roce 1950 v Praze. Vystudoval statistiku na VŠE, jako pedagog na VŠE začal působit v roce 1974. Od roku 1992 je vedoucím katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE. Docentem se stal v roce 1993, profesorem byl jmenován v roce 1998. V letech 2001-2006 byl děkanem Fakulty informatiky a statistiky VŠE.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. V pořadu Jak to vidí je dnes hostem rektor Vysoké školy ekonomické v Praze profesor Richard Hindls. Dobrý den.

Richard HINDLS, rektor VŠE
--------------------
Dobré dopoledne.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vraťme se ještě k probíhajícím státním maturitám. Václav Klaus mladší si myslí, že zmatky kolem testů z matematiky tomuto oboru prokázaly medvědí službu. Co si myslíte vy?

Richard HINDLS, rektor VŠE
--------------------
No tak, s tím víc než souhlasím, protože já už jsem i tady říkal, že matematiku považuji za, skutečně jakkoliv se nemusí každému líbit, tak ji skutečně považuji za velmi významnou pro další rozvoj osobnosti a pro další rozvoj myšlení i bez ohledu na to, zda to člověk bude nebo nebude potřebovat. A to, co se stalo, tomu prostě vůbec nerozumím, pochopitelně nastavit písemný test v jakémkoliv oboru, v jakékoliv souvislosti nemusí být snadná věc, já to vím i podle sebe, že člověk vymýšlí různé zkouškové testy a pak s tím třeba není úplně spokojen. Ale tady přece určitě existovala celá řada kontrolních mechanismů nebo měla existovat celá řada kontrolních mechanismů a to, co se potom z kruhu odborníků objevovalo, že ten test byl příliš náročný a zejména časově náročný, tak tomu se přece jenom dalo, dalo předejít už před tím základním termínem maturity. A sám jsem v řadě institucí také, v různých zkušebních komisích a prakticky ve všech existuje už taková zkušební nebo před zkušební procedura, kterou se prověří ten test na nezávislých jaksi skutečně lidech, kteří to mohou posoudit. Jsou to instituce, které nemají zdaleka takové prostředky, jaké jsou věnovány na státní maturitu. Já to prostě vůbec nechápu. Vůbec nechápu ani systém, že už vlastně po mnoho let se jenom objevují problémy, když si člověk uvědomí, kolik set milionů se do této věci investovalo a porovná si to člověk s tím, co jsme absolvovali my, kdy také byla státní maturita a v podstatě český jazyk byl povinný, matematika zejména na gymplech téměř také a ten systém byl jednoduchý. Dnes to stojí desítky, stovky milionů korun a pak jsou takovéhle chyby. Já si myslím, že tohle se vůbec nemělo stát a vracím se k tomu, co jste říkal o Václavu Klausovi mladšímu, toto prostě tak je, ta matematika v době, kdy bojuje o svoje místo na slunci, tak dostane takovouhle ránu. To je špatně.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jaká by měla být motivace studentů volit si dobrovolně těžší variantu maturitní zkoušky?

Richard HINDLS, rektor VŠE
--------------------
Já si myslím, že ta základní motivace by mohla přijít od nás. To znamená od univerzit, zejména od těch univerzit, které matematiku potřebují a které ji v přijímacím řízení mají. To jsme samozřejmě my nebo ekonomické univerzity. Jsou to technické univerzity, předpokládám, že i přírodovědné univerzity a celá řada dalších oborů nebo spíše říkejme fakult než univerzit. Ta motivace tady nepochybně je. Pokud by skutečně fakulty nebo především děkani, protože rektor nepřijímá, přijímá ze zákona děkan, tak fakulty přistoupily k této variantě, tak pochopitelně by se asi potom ta motivace a požadovala by se těžší varianta, tak potom by samozřejmě ta motivace asi na straně studentů, středoškoláků byla. Ale právě ty nejasnosti, které maturitní zkoušku provádí, provází, vedou k tomu, že děkani jsou velmi ostražití. Já to vidím u nás. My jsme se na tohle téma bavili už několikrát na kolegiu rektora. Děkani jsou velmi ostražití, protože nevědí, co mohou čekat a stejnou reakci prakticky můžeme pozorovat na všech univerzitách v České republice.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Promiňte, že vám vstoupím do mluvy, já jsem se na tohle chtěl ptát, proč tady vysoké školy nevyužívají výsledků maturit pro zjednodušení přijímaček. Čili jestli tomu dobře rozumím, nechcete se spoléhat na státní maturitu dosud, spíš si chcete ověřit, že vlastními tedy přijímačkami, že ten student na to opravdu má?

Richard HINDLS, rektor VŠE
--------------------
My v tuhle tu chvíli vlastně a teď to, co se děje kolem těch maturit, je toho vlastně potvrzením. Já si myslím, že potenciál na to, aby přijímací zkouška na vysokou školu na příslušné fakulty byla nahrazená tou maturitou. Já si myslím, že to ten potenciál má zvlášť v době, kdy ubývá zájemců o vysokou školu díky demografickému vývoji, tak si myslím, že to ten potenciál má. Ale právě taková ta nejistota kolem kvalitě těch maturit a kolem toho, co se děje, to není jenom v letošním roce, tak si myslím, že vede právě k určité opatrnosti na straně děkanů, přesto věřím, že když se jednou stane, že ta věc se stabilizuje, že se tam prosadí zejména ta zkouška z matematiky na technické obory, na ekonomické obory, na přírodovědné obory, tak si myslím, že ti děkani k tomu nakonec přistoupí. Ale v téhle době ta ostražitost je poměrně vysoká a to, co se teď stalo, tak je důkazem toho, že je správná. Protože v tuhle chvíli si stále děkani spíš organizují ty přijímací zkoušky sami různými způsoby pochopitelně. Ale to, co jsem říkal už také na začátku, že teď se přece jenom sníží populační ročníky, nebude tolik středoškoláků, kteří postoupí do postmaturitního studia, to znamená bakalářská studia nebo na vysoké školy, tak dává určitou šanci prostě zjednodušit tu situaci, ale musí k tomu také přispět ten institut státní maturity a tam já zatím teda opravdu spokojenej nejsem.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A je rozumné srovnávat úroveň maturitních zkoušek třeba právě z matematiky? Profesor Pafko v tomto pořadu upozorňoval, že jinou úroveň matematických znalostí potřebuje uchazeč o umělecké obory nebo dejme tomu, zdravotní sestra a jinou absolvent gymnázia, který se uchází o studium třeba ekonomie nebo technických oborů.

Richard HINDLS, rektor VŠE
--------------------
Ano, to je pravda a ta diferenciace je tam pochopitelně nutná. Já si dokonce umím představit řadu fakult, kde by vůbec nemusela matematika být a také není.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jako maturitní předmět?

Richard HINDLS, rektor VŠE
--------------------
Jako maturitní není samozřejmě ani v dnešní podobě těch klasických přijímacích zkoušek a nemusela by tím pádem být ani v té podobě toho výstupního testu na střední škole, případně v některých, teď nechci to rozebírat fakultu po fakultě, případně v některých těch případech by mohlo jít třeba jenom o tu lehčí variantu. Ale tak, jak už říkal třeba kolega Václav Havlíček, rektor ČVUT, už před možná 2 lety, kdy začínaly všechny tyhle ty věci. Tak říkal, ano, pro nás je matematika základním, základním předpokladem pro vstup na naše fakulty, a pokud bude, jednou maturita bude dostatečně stabilně etablovaná, tak pro nás to je vodítko. Ale v této chvíli ani ČVUT až na jednu výjimku prakticky tuhle záležitost nevyužívá. Takže je tomu podobně i u nás. Takže to je otázka spíš stabilizace a zablokování těch chyb, které se staly letos.

redaktor
--------------------
Posloucháte Jak to vidí rektor Vysoké školy ekonomické Richard Hindls. Záznam tohoto pořadu si můžete poslechnout už za hodinu v audio archivu na našich webových stránkách. Needitovaný přepis dnešní debaty najdete už zítra také na našich internetových stránkách na adrese 2.rozhlas.cz.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nový francouzský prezident François Hollande jel na středeční summit Evropské unie vlakem. Do Paříže se v noci vrátil autem. Jeho předchůdce Nicolas Sarkozy létal do Bruselu i zpět letadlem. Je to gesto anebo to Hollande myslí s tím šetřením opravdu vážně?

Richard HINDLS, rektor VŠE
--------------------
To je velmi těžké říci. Já jsem také vlastně těsně po tom, co byl zvolen, tak si snížil plat. Možná, že to je myšleno vážně, možná je trošku gesto. Stejně ty náklady, které cestou každého prezidenta nebo každého vysokého státního představitele jsou, jsou vysoké bez ohledu jenom na ten základní dopravní prostředek, protože má ochranku a má štáby poradců, takže stejně ti lidé samozřejmě přítomní jsou, ale může to být takový určitý signál. Je pravda, že jeho nástup a jeho vítězství ve volbách samozřejmě vyvolala v Evropě možná určité otazníky, ale zase na druhé straně si myslím, že Francie je velmi kultivovaná země a prezident Francie musí být kultivovaný člověk a já si myslím, že všechno, co přijde potom ve vztahu, jak se třeba hovořilo hodně intenzivně o jeho vztahu k Německu a k Angele Merkelové a o tom prvním jejich setkání těsně po volbě, to si myslím, že všechno teprve přijde a že se ukáže v těch vyjednáváních, jak to je, protože Francie je dneska největším státem v Evropě a druhou největší ekonomikou a to prakticky znamená, že musí nějakým způsobem jednat. Samozřejmě to má dvě východiska, dva vývody, bude si prosazovat svoje. To je pochopitelné. Na druhé straně se také bude muset umět dohodnout a už ten včerejší summit ukázal, že je poměrně, jako i ta očekávání jsou napjatá zejména ve vztahu k Řecku. Tak už ten včerejší summit ukázal, že ty postoje Evropské unie jsou poměrně pevné a že se nechtějí jen tak lehce vzdát toho, že by Řecko vypadlo z eurozóny a nabádají stále Řeky, aby dostáli svým závazkům, aby, teď mají dostat vlastně další část toho záchranného balíčku, myslím, kolem 11. června, což je za 14 dní, za 15 dní. Tak já myslím, že ten tlak na to je, ale taky je to, je to určitá změna, je to přechod z pravice do levice. Zase o vítězství nebylo tak výrazné, šlo tam o rozdíl asi, pokud si pamatuju, tři a půl, čtyř procentních bodů. Ještě těsnější vítězství zažil Giscard d'Estaing Valéry, když Giscard d'Estaing, myslím, v roce 1974, teď ať mně posluchači prominou, jestli to není úplně přesně, kdy porazil o jeden jediný procentní bod nebo možná dokonce jenom o 0,8 pozdějšího prezidenta Françoisu Mitterranda, který se potom o jedno další období už prezidentem stal. Byl prvním levicovým prezidentem, tak navíc jsou tam teď parlamentní volby ve Francii, to se všechno ještě ukáže.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
On ale i Hollande na rozdíl od kancléřky Angely Merkelové, která byla jednu ruka, víme, s předchůdcem natolik, že se jim přezdívalo Merkosy. Prosazuje kolem, kromě těch škrtů prorůstová opatření. Chce si zeptat na váš názor, jestli je to reálné bez dalšího zadlužování? Což je zase podmínka Německa.

Richard HINDLS, rektor VŠE
--------------------
To je, to je ten problém, který teďkom je, ono se jakoby o růstu moc nemluvila, pak to skoro, bych řekl, bylo jakoby tabu. Teď to François Hollande otevřel a samozřejmě o tom hovořit je velmi důležité, ale otázka je, jak se ten růst dá získat. A on v tom svém programu nebo, nebo řekněme, v těch vyhlášením šel často cestou určité podpory, řekněme, třeba malých a středních podniků, podporou zaměstnanosti. To znamená dalšího pumpování peněz do veřejného sektoru anebo vůbec i do soukromého sektoru, a pokud si dobře pamatuji těch 14 dní nazpátek. On hovořil třeba o nutnosti zvýšit veřejné výdaje o 1,1 procenta. Z tohohle pohledu samozřejmě to určité riziko otvírá, protože Francie nemá úplně dobrou situaci ani ve veřejném dluhu, ani v deficitu, ale nemá ji zase nějakou tragickou. Tak pochopitelně je, zda se, klade se otázka, zda se ten růst dá nastartovat bez větších veřejných výdajů. Tady si nejsem tak úplně jist, jak on to myslí, to je asi ta replika nebo ta obava, kterou Angela Merkelová má. Ale pravdou také je, že nejde se uškrtat do recese, nejde jenom škrtat, nejde škrtat plošně, to už si země uvědomují a cesty k růstu by se měly nějakým způsobem hledat. Shoda mezi Německem a Francií v tomhle ohledu dnes velká není, protože Německo nebo paní Angela Merkelová hovoří spíše o nutnosti realizace trhu práce a volných, volného pohybu pracovní síly po Evropě. Zatímco François Hollande hovoří spíše o tom, co jste říkal. To znamená určitém a teď možná slovo napumpování je příliš silné slovo. Ale přece jenom o určitém stabilním zvýšení veřejných výdajů a to je ten problém, který Francii může potom dostihnout. Takže otázka růstu tady je. Ty zdroje se budou muset vytvářet. Ostatně vytváří je i okolní svět mimo Evropu, i když se teď trošku v těch prognózách, které se objevily ze strany OECD a dalších institucí se trošku brzdí, ale přece jenom ten náznak toho růstu tam je. Vezměme Čínu, byť s oslabením, vezměme Rusko, byť s oslabením a jsou to prorůstové země a přece jenom ta Evropa si teď trošku pije ten svůj kalich hořkosti do dna.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Proč Berlín trvá na svém odporu vůči zavedení společných dluhopisů eurozóny takzvaných eurobondů? Což zase prosazuje Paříž?

Richard HINDLS, rektor VŠE
--------------------
To se teďko otevřelo vlastně znovu po příchodu nového francouzského prezidenta a tahle ta debata se vedla si už před, možná, 18 měsíci, 24 měsíci. No, tak pochopitelně země, které by do toho eurobondového systému, do toho systému společného dluhopisu evropského vstoupily, nevstupují se stejnými rovnými podmínka na startovní čáře. To znamená, že by úrokové sazby toho dluhopisu byly velmi ovlivňovány stabilitou těch, kteří by k tomu přistoupili. Německo je dnes velmi, nevím, jestli úplně nejrychleji rostoucí, to asi ne, myslím, že Polsko roste rychleji než Německo, ale z hlediska výkonnosti ekonomiky, ale Německo je poměrně velmi stabilizovanou zemí a cena jejich dluhopisů díky určité stabilitě v Německu nepřináší velké úrokové sazby. Propojení dluhopisů do jakéhosi evropského systému by samozřejmě vedlo k navýšení těch úrokových sazeb, to znamená k nárokům na dluhovou službu, k nárokům na vyplácení těch úroků a toho se asi Německo bojí tím spíše, že jeho váha ekonomiky je největší v Evropě a proto se trošku bojí toho, že rozdílné úrokové sazby, které jsou v Německu a na druhé straně třeba jsme viděli ve Španělsku, že se blížily ty národní dluhopisy sedmi procentům, Itálie, i když se to teď už zlepšilo. Už se to dostalo pod pět i níže. Tak se Německo asi tohohle toho bojí, ale vracím se na začátek. Angela Merkelová tohle říkala už, nevím, 2010, dva roky nazpátek a teď jenom tím nástupem nového francouzského prezidenta se ta věta otevřela znovu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Minimálně polovina vlád členských zemí eurozóny stejně jako banky, velké nadnárodní společnosti už se zabývají záložním plánem pro případ, že se Řecko rozhodne odejít z eurozóny. Citigroup odhadla odchod Řecka z eurozóny na začátek roku 2013. Vidíte to jinak?

Richard HINDLS, rektor VŠE
--------------------
Trošku jo, já si troufám říct, nemám samozřejmě ty podklady, které mají ty velké banky, ale přece jenom se mi zdá, že Evropa vyvine maximální úsilí, aby se tak nestalo, ale dokonce si myslím, že i přestože nikdo teď neví, jak dopadnou volby, tuším 17. června v Aténách v Řecku, tak se mi zdá, kdo ví, kdo vyhraje, jaká vlastně základní koncepce vyhraje, zřejmě ta spíše, proti evropské je možná příliš silné slovo, ale ta koncepce, která se nebude chtít tolik zadlužovat. Tak přes tyhle všechny nejasnosti si myslím, že i Řecko se nebude chtít jen tak lehce vzdát eura, protože třeba i ta strana, která skončila teď druhá, nebyla také schopna sestavit vládu, tak ona se k eurozóně hlásí, ale hlásí se k ní cestou jiných opatření, než přijala ta vláda Venizelosova, která byla vlastně v tom předchozím období. Otázka je, nakolik se tato jiná opatření mohou realizovat a jakou konkrétní podobu budou mít, takže nevím, zda ten výsledek voleb povede k tak jasnému vyřčení toho, co se objevovalo v těch debatách při sestavování řecké vlády. My euro nechceme, vy půjdeme vlastní cestou, protože i náklady na ztrátu eura v Řecku budou obrovské, protože ta věc povede zaprvé k obrovskému propadu drachmy. Bude zavedena drachma a ta drachma prakticky během několika hodin ztratí svoji cenu, protože bude rychle devalvovat. Dluhy, které jsou v Řecku, tak stejně zůstanou v eurech nebo v dolarech různě po světě. Banky evropské už odepisovaly část svých dluhů a zřejmě ta věta, kterou jste říkal, připravujeme se na odchod, už říká, odepíšeme další část jejich dluhů. Ale mně se přece jenom zdá, že to ještě bude hodně složitá situace. A i ten včerejší výrok z evropského summitu, z evropského zasedání jasné říká, udržme Řecko v eurozóně a vracím se k tomu, co jsem říkal. Ani ta v současné chvíli možná nejmocnější, teď nechci říct strana řecká, ale ta nejsilnější, nejsilněji zaznívající koncepce v Řecku nehovoří o odchodu z eurozóny. Tak technicky se to možná jeví jednoduše, prakticky to bude a zejména politicky to bude velmi složité, ale já si myslím, že i kdyby k tomu došlo, tak to nebude tak rychle, že by to bylo za půl roku. Můj názor.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Píše nám mail Věra Bosáková z Prahy, nemohu se ubránit dojmu, že Řecko mělo zkrachovat bez ohledu na následky. Kromě jiného je to špatný příklad pro ostatní.

Richard HINDLS, rektor VŠE
--------------------
Řecko si zadělalo na problému už vlastně v době, ještě předtím než se euro vůbec zavedlo. Víme dobře, že Řecko mělo problémy s národními účty, že se potom zcela nepokrytě hovořilo o, nechci říct, zfalšování těch údajů, ale o některých nepřesných věcech, které v systému národních účtů Řecko mělo. Eurostat to podle mě musel vědět a to byla už ta první chyba, že se prostě tenkrát tomu nečelilo a Řecko možná nemělo být do té věci přijato. V tom souhlasím s tím, co posluchačka říká. No jo, jenomže potom se podobná situace tak jakoby lehce odvolnila i v těch dalších zemích, Francie, která měla velmi dobré charakteristiky, třeba inflace, měla dokonce v některých měsících i deflaci, se najednou dostala do jistých problémů, ne do velkých problémů s inflací. To maastrichtské kritérium, kteří říká, že deficit by neměl rozpočet veřejných by neměl jít přes 3 procenta. Tak prakticky všechny země opustily. Takže ono to nebylo jenom Řecko, kdo si hrálo takovou volnější politiku nebo se mu leccos odpustilo. Ono se pak odpustilo u všech. No a výsledky jsou takové, jaké jsou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Další mail od Ivana Máši z Prostějova, 9. května v tomto pořadu vyřkl Ivan Kraus myšlenku, že když bude François Hollande realizovat pětasedmdesáti procentní daň pro nejbohatší, že ti odejdou do Belgie a budou mu mávat. Jak to vidíte vy?

Richard HINDLS, rektor VŠE
--------------------
Podobně, já totiž už jsem na to odpovídal, myslím, v Událostech, komentářích v České televizi s Martinem Veselovským. Tyhle ty věci, že se rychle zdaní nejvyšší příjmy a tak dále. To má přesně ten následek, který tady pan Ivan Kraus popsal. Druhá věc i kdyby to nemělo ten následek, zase to není tak početná skupina, tak početná příjmová skupina, která by výrazným způsobem zachránila státní rozpočet nebo deficit veřejných financí. Tohle to samozřejmě zní na první pohled velmi, velmi jakoby přitažlivě, ale příliš mnoho to neřeší. Je tam únik do daňových rájů nebo do zemí s nižší daňovou kvótou. Je tam přece jen malá částka nebo malá, ona není malá, ale není to taková částka, která by zásadním způsobem řešila problematiku deficitu a dluhu. Takže v tohle musím souhlasit.

redaktor
--------------------
Každý všední den vám v pořadu Jak to vidí nabízíme zamyšlení a postřehy našich exkluzivních hostů. Jak to vidí každý všední den v 8:30 na dvojce.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnes je naším hostem v pořadu Jak to vidí profesor Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Důvěra německých podnikatelů v tamní ekonomiku se v květnu nečekaně výrazně zhoršila a pokles utrpěla poprvé po šestiměsíční sérii růstu. Podle Českého statistického ústavu se v květnu snížila celková důvěru v českou ekonomiku. Jak se vlastně tvoří ten souhrnný indikátor důvěry a o čem vypovídá?

Richard HINDLS, rektor VŠE
--------------------
Tak je to, já se to pokusím říct velmi jednoduše. Je to, ty údaje vznikají dotazováním v managementu podniku, kde se managerům podniků kladou otázky, říká se tomu taky statistika bez čísel, na popis současné situace a výhled na krátké tříměsíční období cestou a teď řeknu, zlepší se, zůstane stejné, zhorší se nebo poroste, neporoste, zůstane stejné nebo bude lepší, nebude lepší, zůstane stejné a podobně. To znamená, že oni neodpovídají v číslech a odpovídají pouze vlastně tím směrovým určením, jenom tím základním výrokem. To je nenutí k detailům, současně jim to dává určitou volnost v tom, jak naložit s tím, s tou úvahou a přitom se nezavázat nějakým zásadním výrokům. A dokonce bych řekl, že jejich ochota odpovídat je značná, protože tím, že odpovídají i ostatní, tak se doví něco o tom, jak to třeba v tom odvětví vypadá. Z toho se potom vypočítá saldo těch kladných a záporných odpovědí. Ty neutrální se anulují a ten rozdíl, to saldo potom je určitá hodnota číselná, která buď roste, klesá nebo tak, jak jste říkal. To, co se děje, se děje v podstatě v pěti, ten průzkum je harmonizován v Evropě a děje se v takových pěti základních oblastech. To znamená v oblasti průmyslu, stavebnictví, služeb, obchodu a ve spotřebě, tam také je indikátor spotřebitelské důvěry a ten agregovaný ukazatel, ten souhrnný indikátor důvěry potom velmi jednoduchým průměrováním z těch jednotlivých dílčích sald určí ten výsledek. Jsou tam i váhy, ale nechci teď zabíhat a nechci teď posluchače unavovat. No a v čem je podstata tohohle toho nebo kvalita těhle těch věcí je, že oni jakoby tyto výroky čili v závěru, abych to velmi teď zjednodušil, se sečtou všechny kladné odpovědi, všechny záporné, udělá se saldo, vynechají se ty neutrální a z toho výsledku nebo z toho čísla a z jeho změny v těch údajích se potom určí, jak se zlepšuje nebo nezlepšuje nálada podnikatelů, nálada spotřebitelů a podstatě nálada nás všech. A z hlediska toho, že to je určitá předzvěst, to má i charakter určitého předstihu. To znamená, že to může signalizovat, existovaly zejména v devadesátých letech i poměrně výrazně podrobné analýzy toho, jak se to potom promítne do těch klasických objemových ukazatelů typů třeba hrubý domácí produkt a podobně. Takže ty údaje je potřeba brát vážně, oni samozřejmě nereagují pouze na ekonomickou situaci, ale reagují také na možná trošku takovou otázku politické důvěry, morální důvěry v tu společnost a reagují na mezinárodní vztahy a v tom jsou ti manažeři poměrně velmi svobodní a proto ten ukazatel může mít docela dobrou vypovídací schopnost.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když jsme u té důvěry, jedna aktualita. Čeští úředníci upravovali výsledky auditu čerpání dotací z Evropské unie na některé projekty, to napsal evropský účetní dvůr. Podle kontrolorů auditoři České republiky systematicky upravují výsledky auditu tak, aby se v roční kontrolní zprávě snížil podíl chyb pod nebo na dvouprocentní hranici. Píše o tom server Aktuálně.cz. Co to znamená pro náš obraz v Evropské unii?

Richard HINDLS, rektor VŠE
--------------------
No, ten asi v současné době rozhodně dobrý není. Uvidíme, co se teďkom bude dít, vlastně už zejména třeba na resortu školství vlastně zvoní hrana toho, co se s těmi projekty stane. Já už jsem tuhle zprávu zaslechl před 2 měsíci, kdy se vlastně hovořilo o tom, že především kontrolní mechanismy uvnitř státu nejsou takové, jaké by si představovala Evropská unie, proto ty obavy, proto tady byly návštěvy komisařů, no a proto se teď může stát samozřejmě cokoliv. Včera se o tom i jednalo při evropském summitu a pochopitelně, jako teď to může znít velmi hypoteticky. Já ten odhad vezmu velmi, velmi jsem v něm opatrný, ale přece jenom, pokud by nám v určitém dotačním režimu byly dotace zastaveny nebo kráceny, tak to pochopitelně zhorší naší finanční situaci a teď nechci spekulovat o kolik, to si myslím, že je opravdu hypotetická záležitost, ale Brusel asi při zohlednění toho, jak se negativně obecně vyjadřujeme my o Evropské unii, možná nejvíc negativně ze všech zemí, tak pochopitelně oni jsou velmi ostražití a pokud k tomu potom přijdou i chyby v kontrolních mechanismech, chyby v účetnictví, špatně vynaložené prostředky nebo neúčelně vynaložené prostředky, tak se Evropské unii nemůže nikdo divit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No a na závěr, jak se jako příznivec fotbalu těšíte na mistrovství Evropy v Polsku a na Ukrajině? Abychom chvilku mluvili o Euru s velkým E.

Richard HINDLS, rektor VŠE
--------------------
Já se na ně docela těším, protože pro mě vždycky, teď jsme měli sérii nádherných zápasů, byť jsem já přál spíš Barceloně a Realu Madrid a dopadlo to jinak. Tak teď samozřejmě budu přát našemu národnímu mužstvu a ta skupina je velmi, já bych se měl dokonce na jeden zápas jet podívat. Takže, takže to trošku nadýchám i osobně, ale ta skupina je velmi nevypočitatelná, protože ty týmy 4, Řecko, Polsku, Rusko a my jsou vyrovnané. Nevěřím ani tomu, že by Poláci nějak zvlášť využili svoji domácí výhodu, tak jsem tedy opravdu zvědav. No, je to, je to loterie ta naše skupina.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to byl rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor Richard Hindls, děkuji a přeji vám krásný víkend. Na shledanou.

Richard HINDLS, rektor VŠE
--------------------
Přeji krásný den a krásný víkend. Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V pondělí budou hostem Zity Senkové v pořadu Jak to vidí předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Vladimír Kroc přeje dobrý poslech následujících pořadů. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Richard Hindls
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.