Jak to vidí Richard Hindls - 1. srpna

1. srpen 2012

Jak se z ekonomického hlediska dívá na LOH v Londýně rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Richard Hindls? Kam jdou prostředky, vložené do her? Hovořili jsme také o problémech kolem nového registru vozidel.

Prof. Richard Hindls
Za zmínku stojí např. to, že je také výborným klavíristou s početnou interpretační diskografií (LP, MG, CD), která pochází z jeho mladších let, a až do současné doby je rovněž aktivním sportovcem.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes profesor Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, přeji dobrý den.

prof. Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobré ráno.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jsem rád, že jste přišel, ale nedostavil se váš hlas. Copak, není to z přemíry fandění účastníkům olympiády.

prof. Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ne, dneska v noci mi odešel hlas, ale uvidíme, zkusím to, co dokážu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak, budeme doufat, hlavně se nepřepínejte. Pojďme se na tu 30.olympiádu podívat očima ekonoma. Údajně stála přes 9 miliard liber, původní rozpočet byl asi 2,5 miliardy. Je možné, aby se ty vložené prostředky vůbec vrátily?

prof. Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak říká se o olympiádách, že v podstatě nemusí být úplně ztrátové, já bych tu otázku rozdělil na dvě věci, co je vlastně olympiáda a co se potom děje s těmi prostředky po olympiádě, respektive s těmi zařízeními, které během olympiády vzniknou. Z tohohle pohledu asi do největších problémů se dostaly Atény, které obecně měly problémy se vším a olympiáda jim dočasně pomohla v roce 2004, čili bylo to, byla to věc, která mohla pomoct. Ale dlouhodobě to určitě pro Atény je velmi složité. Já možná bych si dovolil takovou malou osobní vzpomínku. Já jsem v Aténách byl se svojí rodinou v roce 1990 a to byla doba, kdy se usilovalo o olympijské hry v roce 1996. Ta severní část Atén se jmenuje Kifissia a tenkrát se tam stavěly sportoviště a všichni věřili, že Atény olympiádu v roce 1996 jako sto let od založení olympiády dostanou. Dostala ji Atlanta, která byla ekonomicky silnější, uměla lépe lobbovat, a Atény se dočkaly až v roce 2004, z toho je jasně vidět, že peníze dneska v olympiádě hrajou větší roli než slavné výročí 100 let, což mně tenkrát přišlo trošku nešťastné. Myslím, že i vítěz Atlanta to bral tak jako trošku takové Pyrhovo vítězství. Atény se potom dočkaly o čtyři roky nebo o osm let později, ale pomohlo jim to dočasně a řecká ekonomika už se v té době dostávala do potíží. Co je na té olympiádě podle mě velmi důležité, je to, že nějakým způsobem vznikne spousta zařízení, spousta hotelů a v té infrastruktuře bude velmi diferencovaný způsob, jak se co využívá. Podle mě hotely a možná některá menší sportoviště určitě zůstanou v užívání, ale třeba ty obrovské stadiony, jako je Hnízdo v Pekingu nebo dneska Londýn, nebo Montjuic v Barceloně, kde jsem po mnoha letech po skončení olympiády několikrát byl, už dneska v podstatě dneska sloužil jenom jako fotbalový stadion Espanyolu Barcelona a v současné době už i Espanyol Barcelona si postavil hřiště jiné, protože ten stadion nevyhovuje prostě tomu, co dneska moderní fotbal chce. Takže ty investice jsou velmi složité a já si myslím, že všichni, kteří žádají o tu olympiádu a kteří se z toho potom těší a těšíme se i my diváci, že spíš berou to vítězství a tu možnost prezentovat se před světem a že na tu ekonomickou stránku už tolik nedohlíží.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Víte, pane profesore, teď mě během toho, co vás poslouchám, napadl nápad, skromně bych ho označil za geniální, protože když je Řecko v problémech, co takhle kdybychom se dohodli a organizovala se olympiáda co čtyři roky v Aténách, místo těch peněz, které se sypou do tamní ekonomiky, tak by se postavila sportoviště, která by se permanentně využívala. Nebyla by to cesta?

prof. Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, byla by to cesta, ale je také otázka, nakolik lidé, kteří žijí v zemi, která je buď zadlužená, nebo se jim zhoršujou životní podmínky, kolik je ten sport pro ně potom ekonomicky utáhnutelný. Na druhé straně samozřejmě platí, že sport je nádherná věc a když je ve společnosti napětí, tak sport je něco, co prostě lidi odblokovává, co lidi spojuje. V tomhle si myslím, že.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, ale i zastánci olympiády v Londýně nebo Britové tvrdí, že olympiáda by měla nastartovat tamní ekonomiku, že to jsou právě ty kýžené startovní efekty.

prof. Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak ty výdaje, já jsem se díval, ta částka, o které jste hovořil a která se ztrojnásobila, tak ty výdaje jsou v podstatě na úrovni asi 0,7 procenta, čili 7 nebo 7,5 promile hrubého domácího produktu Velké Británie nebo Spojeného království. Ale to jsou investice rozložené do mnoha let. Já myslím, že Británie získala právo pořádat letošní olympijské hry, tuším, v roce 2005 nebo 2006, takže rozložila ty investice do pěti nebo do šesti let. To samozřejmě je dnes velmi efektivní záležitost, když vidíme, že nejsou ty stadiony úplně plné, ale na druhé straně také ještě nejsou všechny finálové disciplíny, to všechno přijde. Tak z tohohle pohledu se to Británii může začít vracet, ale otázka potom je a to neumím, se přiznám, v tuhle chvíli spočítat já, ani možná mnoho dalších, jak se potom budou vlastně rozpouštět prostředky v těch chátrajících stadionech a podobně. Takže tam je otázka toho, co potom ta zátěž, která tam vznikne, přinese britské ekonomice za nějakých 5, 8 let.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mluvíme-li o olympiádě, kdo z ní bezprostředně profituje nejvíc.

prof. Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Mně se líbila ta informace, že olympijská značka pět kruhů je dneska druhou nejcennější značkou. Někde jsem četl i tu částku, která to je, je to asi 48 miliard amerických dolarů.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zhruba asi bilion kroun by to bylo.

prof. Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Zhruba bilion, možná ještě o něco víc. A já to, což je zhruba třetina našeho hrubého domácího produktu, to je tak mimochodem, ale já to beru zase s rezervou. Kdo to koupí tu značku, to je prostě jenom fiktivní, virtuální odhad, který se dělá poměrně velmi komplikovanou cestou, ale tu značku nemůžete prodat, ta láká sponzory, láká vysílací práva, ale není, není prostě prodejná. Samozřejmě, že olympiáda je úžasná věc a dokáže soustředit, snad vyjma fotbalu, kde je trošku fotbal druhořadou záležitostí, to nejlepší, co dneska sport umí. Na tu vaši otázku se možná vrátím o nějakých 30, 40 let zpátky, když se lámal chleba v tom, co ekonomie s olympiádou, anebo olympiáda s ekonomií může udělat. Před nástupem Juana Antonia Samaranche, což bylo v roce 1980, před ním byl Lord Killanin a před ním slavný Avery Brundage, tak to byli lidé, kteří stále ještě intenzivně prosazovali myšlenku amatérismu, myšlenku přátelství, myšlenku sportovní a sportovního boje, nástupem pana Samaranche se výrazně olympiády zkomercionalizovaly, staly se zdrojem peněz. Firmy se tam předhání v uplatňování reklam, vysílacích práv, nejrůznějších předmětů, prodeje dárků. A myslím, že je to vývoj, který je logický, protože sport je dneska odvětví. Sport už není aktivitou, která se dělá jenom pro radost, samozřejmě vy nebo já ji děláme pro radost, ale máte-li dosáhnout vrcholné úrovně, pro radost to dělat už nejde a pak já nejsem, nepatřím k těm, kteří by kritizovali to, že sport je komerční věc, spíš je otázka, nakolik třeba ty platy těch hráčů nebo sportovců už jsou trošku neúměrné vůči tomu, co, co se bere třeba v těch zemích, ale to je trošku jiná záležitost, ale nemám žádnou výhradu proti tomu, že sport je dneska komerční záležitost, protože kdybych já mohl ovlivnit systém náročních účtů, tak bych prostě řekl, že sport je jedno z odvětví tak jako průmysl nebo zemědělství nebo stavebnictví. Vždyť jenom u nás říká, že kolem sportu se pohybuje 200 nebo 250 tisíc lidí, kteří jsou nějakým způsobem honorováni. To je odvětví, které už stojí za zmínku.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já jsem rád, pane profesore, že jste osvědčil sportovního ducha, byť, jak jsem na úvod řekl, tak máte určitý.

prof. Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Rád si to za hodinu poslechnu na webu teda.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hlasový handicap. Já se trápím s vámi, protože mám pořád pocit, že bych si měl odkašlávat s vámi, ale jsem rád, že přes tu hlasovou indispozici jste přišel do studia. Tak, když mluvíme o olympiádě, vy jste mi vlastně osvětlil tím nástupem Samaranche, co se změnilo, protože když jsem se díval do historie, tak třeba v roce 76 označil časopis Forbes tu olympiádu, to byla právě, tuším, jo, to byl Montreal, tak za finanční katastrofu. A ten dluh byl splacen teprve v roce 2006. Potom už ale vesměs byly další olympiády spíš v těch černých číslech. A zajímavé je, že třeba v roce 84 byly olympijské hry v Los Angeles hrazené výhradně ze soukromých prostředků.

prof. Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To samé se říkalo i o Atlantě, která to dostala právě v tom roce 96 místo Atén. Samozřejmě sponzoři riskují nebo všichni, kteří podnikají v oblasti sportu a reklamy, tak samozřejmě riskují. Záleží také na tom, jaký ohlas si najde olympiáda v té které zemi. Já myslím, že dneska olympiáda je záležitostí buď velmi ekonomicky silných zemí, jako jsou Spojené státy nebo Čína, anebo velkých zemí. Jako neumím si moc představit olympiádu v malé zemi, která by vlastně nedokázala koncertovat do takové míry prostředky, aby aspoň z části zefektivnila tu vlastní olympiádu i po tom, co následuje po ní.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže je dobře, že jsme vzdali myšlenky organizovat v Praze.

prof. Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, u nás si myslím, že i lobbování bylo velkým problémem. Ale byla by to zase dobrá příležitost pro spoustu výběrových řízení. Ale co se týká toho rozpočtu, tak byly takové olympiády, které výrazně nafoukly rozpočet, Londýn už jste říkal, že je to třikrát víc. Bylo to Sydney v roce 2000 a byly to Atény v roce 2004, nevíme přesně o Číně, protože tam je to přece jenom dirigistický systém.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tam se psalo o nějakých 40 miliardách dolarů, že to stálo celá olympiáda, ale tak to se vymyká všem /souzvuk hlasů/ kritériím.

prof. Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tam je asi potřeba to posuzovat trošku jiným zrakem. Takže je tendence k tomu navyšování prostředků. Samozřejmě vždycky za tím stojí stát, který může uhradit i určité ztráty, já myslím, že k tomu takhle každý přistupuje a to, že se třeba v Atlantě nebo v Los Angeles povedlo to v podstatě z 98 nebo 99 procent profinancovat ze soukromého kapitálu, je, je v podstatě, bych řekl, zatím ještě výjimka. Ono je také zajímavé to, že Juan Antonio Samaranche působil 21 let jako předseda olympijského výboru a jak už jsem říkal, výrazně se o to zasloužil, možná kdyby začal působit dříve. Ale to je otázka, jestli takový člověk prostě prosadil tu komercionalizaci, anebo naopak jestli prostě už se jenom vezl v tom vlaku, který dovezl tu olympiádu tam, kde je, protože třeba Avery Brundage, který byl 20 let předsedou olympijského výboru, zastával přesně opačné názory. Víme, jak to bylo tenkrát s našimi sportovci, oni byli formálně někde zaměstnáni, refundovali se mzdy a byli vydáváni za amatéry, takže ona tam jistá, jisté pokrytectví v tom ohledu, co byl amatérismus, zejména v podání těch východoevropských zemí a co byl skutečně profesionalismus, samozřejmě nějakou roli hrál. Ale myslím, že to, že se olympiáda už dneska, vyjma fotbalu, prakticky zcela otevřela, u fotbalu to zase budou jiné důvody než ekonomické, tak že se zcela otevřela všem, kteří něco umí, tak si myslím, že to je jenom dobře.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dá se nějak vyčíslit efekt, že se Londýn, potažmo Britové, lépe zapíšou do povědomí světové veřejnosti a až ten sportovní cirkus pomine, leckdo bude chtít Spojené království navštívit, že třeba tu návštěvu odkládal?

prof. Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Víte, že tohle si úplně nemyslím, Británie je eso v turistice, Británie je prostě pojem, jako třeba Francie nebo Spojené státy. Tak jako myslet si, že Británie tím, že udělá, nebo neudělá olympijské hry, vejde víc do povědomí, tak Londýn je.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže ani to není tak, že by upevnilo tu pozici.

prof. Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já si to nemyslím, prostě Británie je prostě hvězda v turistickém ráji a myslím, že má dost jiných prostředků na to, aby buď Londýn sám, anebo jednotlivé státy, které jsou ve společenství, aby se na sebe nějakým způsobem neupozornily a navázaly turismus, to si myslím, že úplně v té Anglii roli nehraje. Stejně jako to asi nehrálo roli v Číně nebo, já nevím, v Atlantě.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zastánci olympiády poukazují na to, že přinese obyvatelům Londýna 300 nových bytů, ale když jste mluvil o Aténách, tak tam někdejší olympijská vesnice prý zeje prázdnotou, o bydlení tam není zájem. Ale ono je to tím, že je to hodně z ruky.

prof. Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak už je otázka, co se stane s těmi ubytovnami a s těmi místy toho vlastně dočasného pobytu sportovců, s tím víme, že jsou v celé řadě problémy, jako třeba v Sydney se to nepodařilo vůbec jaksi rozchodit, nebo aspoň dosud se to nepodařilo rozchodit, ty budovy stárnou, stárne i infrastruktura v tom bydlení. Tak ono je otázka, nakolik se třeba tohle to podaří v Británii. 10 tisíc sportovců, kteří do Anglie buď přijeli, nebo postupně přijíždějí nebo zase odjíždějí, tak je samozřejmě velká masa lidí, ale Británie nebo respektive Londýn je světové velkoměsto a já si myslím, že ten počet bytů tam někde se rozplyne v tom množství těch lidí, kteří tam žijí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnes si povídáme s profesorem Richardem Hindlsem, rektorem Vysoké školy ekonomické v Praze. Asi nejvýstižněji charakterizoval situaci kolem nového registru vozidel titulek v Deníku - Registr se rozbelhal. Jak to vidíte vy, tušíte, kde se mohla stát chyba, že to tak dlouho dřelo nebo dře možná ještě teď?

prof. Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, ono těch věcí, které se staly s registrem, je víc. O některých se ví hodně, o některých se ví trochu méně. Je to prostě takový zvláštní svět ta informatika, kdy my jsme trošku rukojmími. Já bych rozdělil ten problém prostě na dvě roviny. Jedna věc je taková ta legislativněprávní. Já jsem neviděl žádné podklady o tom, jak to řízení proběhlo nebo neproběhlo. Co je to za firmu, která to vyhrála. A druhá věc je věc technická. Já mám prostě takový pocit, že státní sféra, která, pokud organizuje podobné věci a připravuje podobné systémy, a ty systémy jsou značně virtuální, že prostě nemá dost zkušeností a dost prostředků na to, aby vytvořila kvalitní systém vždy fungující. Neumím si představit, že by se třeba stalo v bance, samozřejmě může vypadnout bankomat, může vypadnout dočasně nějaký systém něčeho, ale neumím si představit, že by třeba v bance, a teď myslím v tom nejobecnějším smyslu banku s malým b, že byste si tam odpoledne dal tisíc korun a za týden by vám říkali, víte, ono nám to spadlo, my nevíme, kde těch tisíc korun je, prostě ty firmy si tohle nemůžou dovolit. A neměl by si to dovolit ani stát. Už jsme měli problémy v lednu nebo v únoru s registracemi v oblasti sociálního, důchodového zabezpečení, víme, že na úřadech práce byly obrovské potíže srovnatelné, nechci teď říkat technický, protože to nevím, ale srovnatelné s tím, co se dělo teď. Málo se ví, že na jaře se zcela zhroutil systém Grantové agentury České republiky v době, kdy se podávaly návrhy na projekty, grantová agentura disponuje několika miliardami korun, čili nebavíme se o té tisícovce. A ten systém se zhroutil a data, která v něm byla, všechny servery zkolabovaly a data, která v něm byla, se už nikdy nepodařilo dostat ven, tam se ukládají projekty, do nich píšete všechno, co musíte, už to nedostanete ven. Rok před tím už byly odloženy, byl ten konkurzní systém na výběr vědeckých projektů GAČR posunut asi o 3 nebo 5 týdnů, protože už tenkrát byly problémy se systémem, o tom se ví méně, protože je to méně významné než možná registr vozidel, který se dotýká každého z nás. GAČR je přece jenom specifická instituce. Stalo se, máme nejasný systém s IZIPem, máme nejasný systém se zdravotními knížkami, kde to možná není tolik informatický problém, ale problém toho účelového zaměření celého projektu. Máme problém s Opencard, já mám prostě pocit, že buď stát neumí vybrat ty správné firmy, nebo se do toho prvku vybírání vmísí některé situace, které by se v soukromé sféře nestaly. V tomhle tom pohledu se mi zdá, to je jeden pohled, v tomhle tom pohledu se mi zdá, že prostě by se tohle to nemělo stát, že prostě nelze lidem předhodit housku, která není k jídlu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Stát se chystá od 1.ledna zavést nový registr penzí. Mají být důchodci znepokojeni?

prof. Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Mně se to líbilo ráno, když jsem se pokusil rozmlouvat, tak jsem se díval na obrazovku v televizi a tam v nějakým denním tisku, nevím, Hospodářské noviny nebo Mladá fronta, byl palcový titulek - Chodit bude, za pět měsíců bude nový systém a nezkolabuje, tak už to je vlastně taková vlastně, bych řekl, trošku novinářský šťouch, ale já tomu rozumím. A řekl bych, že prostě někde je nějaká chyba. Informatika se dneska učí na skoro všech školách, prakticky téměř na všech soukromých školách, o kvalitě si netroufám nic říct, učí se na špičkových univerzitách. Pokud já do té výuky vidím, tak převládá byznys, informatika, převládá výuka aplikací v informatice, převládá výuka systémových integračních prvků. Ale v mnohem menší míře se vyučuje algoritmizace úloh, v mnohem menší míře se vyučuje vlastní programování, tvorba zdrojových kódů a to samozřejmě potom vede k tomu, že je daleko víc těch, kteří jenom prodávají to, co někdo vymyslí a daleko méně těch, kteří to pro ty prodávající musí sestavit. A to si myslím, že je chyba. Já vždycky tvrdím, že když chcete být dobrý malíř, tak musíte nejdřív umět namalovat koně, a když chce prodávat informatiku, tak byste taky měl umět programovat. Ti lidé mají slabé základy v matematice, snad s výjimkou matematicko-fyzikální fakulty a možná elektrofakulty nebo fakulty informatiky na ČVUT, abych se nikoho nedotkl, obecně je tendence potlačovat roli matematiky na školách a informatika je věc, která je od svého, bych řekl, primárního základu spojená s logickým myšlením, tvorbou vývojových diagramů a zdrojových kódů a je postavená na tom, že logicky dokážu a matematicky dokážu ty věci formulovat do své hlavy. Pokud tam nezačne výuka informatiky, tak si myslím, že ten druhotný, ten sekundární prvek, kterej v té informatice je, to jest prodávat ty produkty, plodí lidi, kteří tu informatiku ovládají pouze z části. A jsou víc byznysmeny. Svět je takový, já to chápu, ale je dnes velmi obtížné dobře zaplatit informatika, který ovládá programovací jazyky, který umí zdrojový kód, který umí algoritmizovat. Navíc je taková tendence tak jako ve všem zřetězit ty věci, takže ty velké firmy, dneska softwarové housy, ovládají vlastně svět svými produkty, ať už je to, já nevím, SAS nebo řada dalších firem, IBM, Hewlett-Packard, kteří prostě nás zásobují a trošku nás staví do role, do role těch, kteří to musí přijmout.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naším dnešním hostem je profesor Richard Hindls. Švýcarská banka UBS přišla o skoro 250 milionů dolarů, což je v přepočtu víc než 7 miliard korun, kvůli investici do akcií Facebooku. Jak je to možné tak velká částka.

prof. Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
My jsme možná zase o krok zpátky k té předchozí problematice. Svět informatiky je hodně virtuální svět a my už bez něj dneska nedokážeme žít. A samozřejmě, že je tam jednak velké, obrovské konkurenční prostředí, není dneska jenom Facebook, je Twitter a je celá řada dalších sociálních sítí a podle mě jich bude ještě více, jenom vezměte, kolik je vyhledávačů, Google jakoby dominuje, ale i u nás jsou velmi kvalitní vyhledávače, je Seznam, je Yahoo, ten samozřejmě zase jinde než u nás. A to samé je i v oblasti sociálních sítí. Je to trošku virtuální svět, který ne úplně plodí hmotu a samozřejmě, že investovat do takovéhle věci a zvlášť, když se asi nasadí vysoko ty akcie, jak to bylo, když se Zuckerbergova firma dostala prostě na newyorskou burzu, tak ten svět i virtuální v té informatice, ten nemůžete počítat s tím, že se vám všechno vrátí. Jestli nějaká banka investovala tolik do akcií, já osobně to považuju za riskantní, banky riskují samozřejmě. V tomto případě zřejmě švýcarská banka riskovala hodně. Já si myslím, že se akcie a ještě se to stalo v době, kdy obecně akcie padají, nebo nejsou na té úrovni, které byly někdy v roce 2007, 2008, kdy začínala krize, tak samozřejmě je to taková investice, já bych do toho nešel.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A co to znamená pro Facebook, že jsou jeho akcie bezmála o 40 procent pod jeho prodejní cenou od květnového vstupu na burzu.
prof. Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak on do toho samozřejmě vložil nějakou hodnotu, že jo, to kótování na burze představuje nějaký finanční závazek a ten samozřejmě prostě to riziko ta firma musí postoupit, protože na firmu, na burzu nemůže přijít úplně každý. Ona do toho investovala prostě, investuje samozřejmě také do propagace. Výsledkem je to, co se stalo. Já bych možná ještě nepředbíhal, 40 procent je hodně. Svět je dneska takový, že akcie padají, ale říkám, 40 procent je hodně, ale na druhé straně nevíme, co se může stát třeba s tou akcií za nějaký čas, ale osobně si myslím, že ta konkurence je tam hodně veliká a ta virtualizace celého tohoto světa si myslím, že povede k ještě ostřejší konkurenci, než je dneska.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Spojené státy se potýkají s velkým suchem, největším za posledních asi 60, 70 let. Zasáhlo už 56 procent území USA, což na západě vlastně je důvodem těch velkých požárů, na středozápadě je dost malá úroda nebo hrozí velká neúroda, tak bych to asi měl říci výstižněji. Co ale bude podle vás znamenat pro světové ceny plodin.
prof. Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano, ceny, chtěl jsem říci jedno slovo, vy už jste ho řekl za mě, inflace. Už se to stalo v roce 2008, tuším, nebo 2009, teď si nejsem úplně jist, kdy výrazně poklesla úroda obilí v Kanadě a vedlo to k prudkému zvýšení cen obilí a samozřejmě pečiva a navazujících produktů. My se nacházíme v situaci, kdy ekonomika nemá dobrý výkon, myslím teď zejména ta evropská nebo možná i trošku celosvětová. A růst inflace samozřejmě vytváří takové velmi zvláštní prostředí. Když je inflace vysoká, tak to znamená, že banky musí nějakým způsobem reagovat. Musí se snažit, aby se inflace snížila, musí zvýšit úrokové sazby. K zvýšení úrokových sazeb ovšem dochází k utlumování hospodářství, čili proti sobě tady začnou působit dvě věci, které by měly jít ruku v ruce. Z tohohle já mám velkou obavu, protože inflace roste prakticky ve všech zemích a pokud by, byť by to bylo třeba jenom krátké, roste nám ropa opět, byť by to byl třeba jenom krátkodobý výpadek, že by to obilí chybělo, je to plodina, která se urodí třeba zase za rok, ale Amerika, případně Kanada jsou obrovskými producenty a také konzumenty, tak by to výrazně zvedlo zejména ceny potravin, které už dneska nejsou na dobré úrovni a ty představují v řadě zemí třeba přes 50 procent výdajů na domácnosti. Samozřejmě včetně nápojů, nejenom potraviny, ale to, co se nás bezprostředně týká. A v takové situaci potom banky budou velmi obtížně reagovat. Navíc jsme viděli třeba u nás, že když banka, naše banka, naše místní banka, Česká národní bank přednedávnem snížila úrokové sazby, že prakticky se to na mezibankovním trhu nepromítlo, protože banky už s tím počítaly trošku, že ta situace taková je, čili ten nástroj ne zvyšování nebo snižování úrokových sazeb pro podporu ekonomiky je omezen a v situaci, kdy poroste inflace, tak rozhodně banka ztratí část svých technických nástrojů pro to, aby podpořila ekonomický růst a ten nás v současné době trochu trápí, nejenom nás.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byl rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, profesor Richard Hindls. Ať se vám rychle navrátí hlas.
prof. Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já myslím, že se mi vrátí už zítra, jsem rád, že ti, co nevypli přístroj, že to se mnou vydrželi, moc jim děkuju.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Bylo to příjemné, děkujeme, na shledanou.
prof. Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Děkuju, na shledanou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem Zity Senkové ekonomka Ilona Švihlíková. Vladimír Kroc přeje dobrý poslech dalších pořadů, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Richard Hindls
Spustit audio