Jak to vidí rektor Richard Hindls - 5. června

Prof. Richard Hindls
Vystudoval statistiku na VŠE, jako pedagog na VŠE začal působit v roce 1974. Od roku 1992 je vedoucím katedry statistiky a pravděpodobnosti VŠE. Za zmínku stojí i to, že je také výborným klavíristou s početnou interpretační diskografií (LP, MG, CD), která pochází z jeho mladších let, a až do současné doby je rovněž aktivním sportovcem.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, po aktuálních zprávách od Evy Odstrčilové vysílání Dvojky pokračuje pořadem Jak to vidí. U jeho poslechu vás vítá Zita Senková. Naším dnešním hostem je profesor Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobrý den přeju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vláda bude jednat o další pomoci lidem ze zaplavených oblastí. Jak vysoké škody současné povodně napáchaly a ještě bohužel zřejmě napáchají, není zatím jasné. Odhady hovoří o desítkách miliard korun. Jaký dopad mohou mít vlastně škody, pane profesore, na celkový vývoj ekonomiky?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tohle je téma, které se obvykle při podobných katastrofách, nejenom při povodních a nejenom u nás, diskutuje, zda vlastně na jedné straně ztráty, obrovské ztráty, které to přináší, materiální, o těch lidských ani nemluvě, zda na jedné straně nejsou vlastně jistým impulsem pro oživení ekonomiky, zda třeba stavební činnost nebo některé změny v infrastruktuře nepodpoří trošku ekonomiku. Tohle se často diskutuje. Já jsem v tomto ohledu poměrně velmi zdrženlivý, protože je potřeba vždycky vidět tu bilanci. Na jedné straně jsou, a znovu opakuji, teď vynechme lidské ztráty, ale jsou obrovské ztráty materiální, které se pochopitelně po tom musí nahradit zvýšenou zejména stavební činností a tak se může stát, že určitá odvětví se v ekonomice dají trošku do pohybu. Já bych se tady vrátil možná, jakkoliv teď je aktuálně úplně jiná situace u nás, tak bych se vrátil k daleko větší katastrofě, která postihla Japonsko před 2 lety, kde ve Fukušimě v březnu, tak je to přesně dva a čtvrt roku, v březnu roku 2011 tenkrát japonská ekonomika v tom roce poklesla, přesto, že ani v těch předchozích letech na tom tak jako ostatní ekonomiky nebyla výrazně lépe a hodně se spekulovalo právě o tom, jestli to, co se odehrává, jestli oživí japonskou ekonomiku. Tenkrát se vlastně hovořilo o odhadech, ta tragédie se stala v roce 2011 a hovořilo se o odhadech na rok 2012, které, kde se udávalo tenkrát z těch oficiálních zdrojů v Japonsku, že ekonomika poroste asi tempem kolem 1,5 nebo přibližně 1,4 %. Nakonec ve výsledku se japonská ekonomika dala do pohybu 2% tempem růstu, takže skutečně po těch ne úplně dobrý letech předchozích, kde dokonce třeba v roce 2011 měli nakonec minus 0,6, se ekonomika Japonska do pohybu dala, ale byl to krátkodobý impuls a ty roky, které ještě dneska o některých věcech budeme hovořit, které následují, to znamená letošní rok a 14, 15, tak opět japonskou ekonomiku trošku utlumí. Takže ten impuls tam asi může nastat, je tam prvek modernizace, samozřejmě, protože se obnoví to, co prostě by třeba jinak už bylo zastaralejší nebo podobně, ale že by to nějakým způsobem nastartovalo tu ekonomiku, je vždycky vidět z pohledu prostě národních účtů je potřeba vidět to, že řekněme v určitých odvětvích dojde k jistému oživení. Ale na druhé straně to má přece jenom negativní vliv na deficit, protože vláda musí pomoct, nebo stát musí pomoct, už se tady dnes hovoří o řádově, řádu stovek miliard, milionů korun, nebo spíš už začátku miliard. Takže to se zase někde musí z toho rozpočtu vzít. Takže ono plus minus, že to žádný velký impuls nemůže být a nenechávám teď stranou ty souvislosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Současné povodně zasáhly nejvíc především dopravu, chemický průmysl, obchodníky i zemědělce. Škody podle analytiků by mohly být nižší než v roce 2002, protože podle ekonomů některých řada měst, ačkoliv byla zasažena povodněmi, velkou vodou, tak velké průmyslové podniky na severu Moravy, ale také samozřejmě v Čechách fungují a nějak neomezily výrazně výrobu, což by mohla být dobrá zpráva.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Těžko, těžko asi říct v tuhle ty chvíli, jak ty škody budou veliké. Samozřejmě asi řada podniků prostě fungovat může, vedle toho jsou podniky, které nemohou prostě z různých důvodů pokračovat a můžou narušit takovou tu pavučinu vlastně ekonomickou, která třeba v tom regionu existuje. Řada lidí prostě přestane chodit do práce, protože se musí postarat především o svůj majetek nebo dokonce i o svůj život, tak z tohohle pohledu je opravdu ta debata vždycky velmi složitá. Ty škody nakonec budou v řádu miliard, prostě v tom Japonsku se tenkrát jednalo o řád asi 250 miliard dolarů, tak to už je zase něco úplně jiného a destabilizovalo to celý region. Ta tragédie u nás není samozřejmě tohoto rozsahu, ale jistým způsobem to trošinku, zejména v těch nejbližších dnech tu ekonomiku poškodí, to je logické.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré zprávy jsou a rozhodně budou zapotřebí. Ta další, u které se zastavíme, tak je z Českého statistického úřadu. Recese je hlubší než se předpokládalo. Naše ekonomika klesá již 6 čtvrtletí v řadě a zůstává tak v nejdelší recesi za dobu své existence. V letošním prvním čtvrtletí klesla oproti předchozím třem měsícům o 1,1 %. Jak to hodnotíte, pane profesore?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ta situace je opravdu nedobrá. To, co se včera objevilo, je vlastně už upřesněný údaj, protože národní účty se vždycky snaží vlastně vyřešit takový problém mezi rychlostí a podrobností toho údaje, tak se nejprve zveřejňuje takový jakýsi předběžný odhad, ten byl minus 0,8 a to včerejší zpřesnění dokonce ještě o něco horší, ale to je standardní režim, který je ve všech zemích. Ta situace je skutečně u nás vážná. Když se podíváme na, porovnáme řekněme s námi srovnatelné ekonomiky, tak vidíme, že ty růstové charakteristiky pro českou ekonomiku jsou jedny z nejhorších vůbec v širokém dalekém okolí, a to nejenom v Evropě, nechme teď ty takové země kterým se říká BRICS a nebo tygry, kteří jsou dneska já nevím Chile, taky Mexiko možná a podobně tak to neporovnávejme, ale s tím, co se děje ve střední Evropě a s tím, co se děje u nás, je opravdu ta situace nedobrá. My už klesáme 6 čtvrtletí, to je věc, kterou já osobně nepamatuji. A abychom si zase uvědomili, samozřejmě česká ekonomika na tom zdaleka není nejhůř. Bavíme se pouze o tempech růstu hrubého domácího produktu, čili o jakési sumě nově vytvořených hodnot a následně spotřebovaných hodnot a tam ta naše situace v těch řekněme výkonnostních ukazatelích, v tom, v té dynamice růstu opravdu vyrovnaná není. Na druhé straně zase není pravda, že by česká ekonomika na tom byla hůře než některé ekonomiky, které mají vyšší tempo růstu než my momentálně máme my.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Viděl byste tu situaci jako impuls k mobilizaci v investicích?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, určitě. Když se podíváme do studie, kterou teďko v poslední době vydalo OECD, tak se právě ukazuje, že země, které na tom podobně jako my třeba nejsou nejlépe, kupodivu bohužel je to Německo, které také nemá kdovíjakou zvlášť vysokou dynamiku růstu, tak bohužel se ukazuje, že v této oblasti ty země, které na tom jsou takto, tak také v oblasti takzvané tvorby investic nebo hrubé tvorby fixního kapitálu, tak se tomu přesně říká, tak nevykazují také dobré charakteristiky. Z tohohle pohledu skutečně investice jsou velmi důležitou součástí a vedle toho stojí naše spotřeba, kterou se u nás nedaří rozhýbat a která je vlastně v podstatě z hlediska užití toho, co tady máme, je to 50 %, takže to, že se nám nedaří rozpumpovat spotřebu v domácnostech, je také velmi nedobrá situace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V té statistice se za chviličku dostaneme. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD, ta mimo jiné doporučuje České národní bance, aby uvažovala o uvolnění měnové politiky. Jak by měla banka zareagovat?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, v té měnové politice je to samozřejmě velmi komplikovaná věc. My už máme dneska úrokové sazby na téměř nule, to znamená, že vždycky, když je v ekonomice nějaký problém, tak se centrální banka snaží snížením úrokových sazeb vlastně jakoby uvolnit peníze, dostat je do oběhu, dostat je na trh, a to nejenom v oblasti podnikání, ale také v oblasti spotřeby. Snaží se poskytovat třeba levnější, nebo banky potom na to reagují, takže poskytují levněji úvěry, vám nestojí tolik zato, abyste jste spořila, protože ty úroky v bankách, což je i teďkom, jsou velmi nízké, takže vás to jakoby trošku nutí dostat se do pohybu s těmi penězi, jít s nimi na trh a buď podnikat nebo něco kupovat a to rozpumpovává ekonomiku. Na druhé straně je tam samozřejmě problém v té oblasti, že ekonomii platí jedno velmi důležité slovo: důvěra. A teďko po těch masivních škrtech, které už dneska trvají vlastně několik let, tak samozřejmě lidé myslí na zadní kolečka a ten přechod v tom jejich myšlení, to znamená přechod od takové jisté ostražitosti nebo opatrnosti, tady nejde o strach, ale jde o určitou opatrnost, ten přechod od té opatrnosti zase k tomu širšímu vnímání trhu anebo širšímu vnímání podnikatelských aktivit, ten nějakou dobu trvá, takže se určitě nepodaří oživit spotřebu ve velmi krátké době. To určitě ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme na ta čísla, která máte, pane Hindlsi, před sebou, co z nich vyčteme? Ono to má 290 stran celá ta studie, respektive analýza. Podle jakých faktorů se, nebo jakým faktorům se věnovala statistika?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak věnuje se především makroekonomickým ukazatelům, je to studie, kterou nedávno vydalo OECD, věnuje se makroekonomickým ukazatelům, především tedy hrubého, hrubému domácímu produktu, což já vždycky říkám, to je taková věc, která se nedá úplně koupit v obchodě nebo ukrojit nožem a sníst, ale prostě vykazuje nebo nějakým způsobem hovoří o tom, jaká je výkonnost ekonomiky. A v tomhle, v této oblasti se ukazuje, že ten svět je poměrně velmi diferencován. Prošli jsme si nějakým vývojem kolem hypotéční krize 2008, 9, pak se zdálo 10 možná 11 určité oživení a pak přišla taková ta fiskální krize, ta krize nekázně vlád prostě a rozmařilosti při výdajích státních a podobně, která vlastně začala zvedat deficity v těch zemích a podobně, tak se ukazuje, že ten svět je v tomhle diferencován, celkově se nedaří příliš těm tradičním zemím, především v Evropě a zase je to různá struktura těch, té situace, poněkud co se oživuje ekonomika ve Spojených státech a pak máme takové ty obrovité země, které vlastně tvoří řekněme určitou naději pro vývoj ekonomiky, jako je Brazílie, Rusko, Indie, Čína a teď se také hovoří už i o Jižní Africe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže skupina BRICS?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
BRICS ano to je to páté písmeno S, South Africa, o které se také hovoří jako už o součásti tohoto společenství. Je to potřeba vnímat s jistou nadsázkou, ty země jsou daleko od sebe a často mezi sebou nemají kdovíjak velké kontakty, tak u těch se ukazuje určitá řekněme tendence k zlepšení té situace, dominuje tomu pochopitelně Čína, tam, tam nepochybně ta tempa růstu, které teďko OECD odhaduje pro rok 2014 a 13, se pohybují někde okolo 8 %, ale byly i doby, kdy Čína rostla kolem třeba průměr Číny v letech 2000-2010 byl přes 10 %, takže i ta Čína má trošinku jisté oslabení. No a pak jsou takové ty země, které my vnímáme jako řekněme já nevím, jestli dneska už můžu říct ještě exotické, ale pro nás přece jenom vzdálené, jako je třeba Chile, Mexiko a podobně, kde se ukazuje také poměrně velký potenciál v růstu. V Evropě se kupodivu docela dobře daří severským zemím, specielně Švédsku, to se nějakým způsobem úplně nezanořilo do těch, nebo asi také, ale ne v takovém rozsahu a tady se samozřejmě otvírá otázka, na kolik, která mezi ekonomy vždycky je velmi silně debatována a řekl bych i s emocemi někdy, na jedné straně prostě byly volné ekonomiky, byly v trhu a byly v takových těch základních liberálních pravidel, na druhé straně takový ten systém severský, evropský, sociálně tržní nebo sociálně státně tržní, s vysokým podílem ingerence státu, jako je Švédsko, Finsko, Dánsko a ukazuje se, že tyto země, kde přece jenom ta regulace je vyšší, třeba než v těch některých tradičních zemích na ve středu Evropy, nebo v Americe, takže se s tou krizí docela nějak dokázali vyrovnat. Švédsko rozhodně teď není v nějaké těžké krizi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže mohli bychom ty země nebo svět rozdělit na tahouny a naopak na ...

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
U těch tahounů bych byl velmi opatrný, protože spíš, když se na tu tabulku člověk podívá, tak samozřejmě jedna věc je, jak hodnotíme vývoj ekonomiky a tam ten materiál obsahuje prognózu takovou tu střednědobou do roku 2014, 13, 14, tak je to možná krátkodobá prognóza, tak na jedné straně jsou tahouni, ale ono nejde jenom o hrubý domácí produkt. Ono jde o nezaměstnanost, ono jde o investice, ono jde také o vývoj inflace. Takže z tohohle pohledu samozřejmě ty země mají velmi různé charakteristiky. Ukazuje se třebas z těch čísel, že v oblasti inflace, to znamená znehodnocování našich peněz, našich úspor, ta situace až tak kritická není, ale jsou pořád místa, kde je velký problém se zaměstnaností, bohužel se to týká především Evropy. Americe se podařilo výrazně nezaměstnanost snížit, ale takové ty tradiční bašty kritiky, které dneska v Evropě jsou, celkem oprávněně, Itálie, Řecko, Portugalsko, prostě a Španělsko, tak tam ten problém s tou nezaměstnaností je velmi vysoký.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě naše posluchače bude zajímat zejména prognóza minimálně alespoň tedy ta krátkodobá pro Česko.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, to je právě to, čím jste vlastně začala tu otázku, tady skutečně nám OECD nedává moc dobrou známku. Pro letošní rok předpokládá pokles těch nově vytvořených hodnot, čili hrubého domácího produktu, znova říkám, nedá se to koupit a není to to, co bysme si mohli dát na talíř, ale jistý výkon ekonomiky to ukazuje, je pokles plánovaný na minus 1 % o proti roku 2012, lehce přátelštější je už ta prognóza pro nás v roce 2014, kde se očekává oživení, ostatně podobně hovoří u nás i ministerstvo financí, nebo třebas Česká národní banka nebo některé další instituce, ale je to jenom prognóza a ten rok dneska jsme v polovině roku prakticky, tak ten rok může ještě ukázat na leccos.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme si, pane profesore Hindlsi, společně posledně povídali, tak začínaly zrovna maturity, mimochodem dnes konkrétně na vaší Vysokou školu ekonomickou se dělají přijímačky. Matematiku neudělala pětina studentů, což je docela alarmující. O čem to svědčí?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Mě to úplně šokovalo, já jsem to poprvé snad zahlídnul to je asi pár dní, nebo když se vyhodnocovaly maturity, někde na tom pásku v teletextu v České televizi, že pětina neudělala matematiku, to číslo mě samozřejmě tak nechci říct ohromilo, ale zamrzelo. V tom je určitý rozdíl, protože já mám nejenom osobně k matematice velmi dobrý vztah, ale obecně si myslím, že matematika je něco prostě, co patří k přirozené lidské výbavě, ať ji máme rádi nebo ne, ale prostě její principy uvažování a její principy konstrukce našich myšlenek, si myslím, že jsou pro život velmi, velmi důležité. A ta pětina, to není jenom to číslo těch 20 % těch, kteří tu matematiku neudělali, ale to je i určité zrcadlo tomu, jak se u nás matematice v uplynulých letech přistupovalo, a to se potom rozlévá do celých, do celé řady dalších souvislostí. Dneska si technické vysoké školy, ČVUT, VUT v Brně stěžují na malý zájem o technické profese a nejde o ty školy, ale jde o to, že ta společnost tyhle profese potřebuje a samozřejmě řada lidí nevolí tyto velmi dobré školy, protože ví, že tam bude hodně matiky a nejenom ní, té matematiky, ale potom jejích aplikací v těch odborných technických disciplínách. Třebas v tom takovém současné době velmi diskutovaném zatím ještě stále diskutovaném návrhu novely vysokoškolského zákona, ve kterém je něco, čemu se říká kontraktové financování, čili jakýsi závazek státu vůči vysokým školám s určitým střednědobým výhledem, aby vysoké školy měly jistotu v tom financování, tak v rámci těchto úvah se hovoří o vyčlenění určité části, já jí řeknu, je to řádově asi čtvrt miliardy korun, ale není ta částka teď tak důležitá, protože se může změnit, právě na podporu technického vysokého školství nebo těch oborů. Jenomže bohužel ty obory jsou hodně navázány právě na matematiku, tak i kdybychom tam dali desetinásobek a podporovali já nevím jak ČVUT, nebo VUT nebo další technické školy nebo obory, tak dokavaď prostě nevytvoříme v těch řekněme gymnazistech nebo lidech na střední škole myšlenku, že matematika je něco, čeho je potřeba se nějakým způsobem zhostit a nějak ji uchopit, i když nemusí každý matematik být, tak potom ta snaha vyjde naprázdno. Já bohužel často slýchám i jako v nejrůznějších zábavných pořadech, když se nejrůznější známí představitelé chlubí tím, jak byli špatní v matematice, když studovali. To si myslím, že není dobrý příklad. Já vím, že každý to může takhle říkat, že to je často i velmi vtipné od těch lidí, ale bohužel to stále zabaluje tu matematiku do takového bych řekl jako ošklivého ubrousku a to je něco, co potom se může projevit třeba v tom čísle, o kterém jste hovořila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přitom před 10, 15 lety jsme byli dokonce dalo by se říct matematickou velmocí. Ono ty špatné výsledky, které vlastně jsou rok od roku horší, nebo minimálně teda v těch posledních třech letech, otevřely debatu, jaké je naše školství, zda je horší než bylo, zda neumíme učit matematiku, nebo jak jsou nastaveny ty testy. Dokonce jsou i názory, zda maturují nebo měli by maturovat i ti, kteří by vlastně maturovat neměli nebo nemuseli. Například to si myslí Asociace středních průmyslových škol, má na mysli nástavby a učební obory. Jaké řešení vy byste viděl?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já docela vítám jako snahu současné garnitury ministerstva školství posílit matematiku třeba v oblasti maturit a ono nejde jenom o maturity, ono jde vlastně o tu pasáž těch 4 let nebo 3 let, nebo 4 let, které té maturitě předchází. Já si myslím, že tady nás čeká poměrně dlouhá práce, protože vždycky, když něco nějakým způsobem, a to platí obecně, něco narušíte a ta matematika skutečně je v tom systému výuky narušena byla, tak dlouho trvá než ty věci potom dáte zpátky. A to je věci asi opravdu na několik let, skutečně ten výhled třeba v oblasti maturit předpokládá, že jistá stabilizace bude až někdy kolem roku 2020, protože vlastně se musí ty školy na to připravit, ti studenti a studentky musí projít tou pasáží, tou, tou výukou. Já vím, že teď spousta posluchačů si říká: Jé, zase matematik a ježíšmarjá. Já to chápu všecko tohlencto, ale prostě jsou věci, které, k zubaři taky nechodíme rádi a přesto je to pro nás potřebné a ta matematika je takový bych řekl zubař našeho myšlení, trošku prostě je určitý způsob vyjádření našeho pohledu na svět. To není jenom v těch vzorečkách, tam možná děláme tu chybu, že při vyslovení výuky matematiky si spousta lidí představí, co všechno už zapomněla, kolik vzorečků se má naučit, ale on je to jistý pohled na svět a v tom si myslím, že je matematika cenná, aspoň pro mě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono právě, když se podíváme, tak je obrovský rozdíl v úspěšnosti mezi těmi jednotlivými předměty. S češtinou studenti takový problém neměli.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, já tady musím říct, ještě, že to tak aspoň je, protože čeština je pro mě vedle matematiky, já bych ji postavil vedle sebe, neumět prostě mateřský jazyk, tak aspoň, že v té mateřštině, že v té češtině, v českém jazyce se teda nějakým způsobem ty výsledky ukázaly lepší. Já teď neumím odhadnout, ty testy neznám, na kolik je to třeba úrovní nastavení to, co jste se před chvilinkou ptala. Já to nesleduju zase do té míry, ale možná, že i v tom nastavení by se našel nějaký odlišný přístup, to neumím posoudit. Ale nepochybně aspoň, že teda té češtině jsme trochu dejme tomu se zlepšili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Děkuji za váš čas a budu se těšit na další rozhovor.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Také děkuju a přeji hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mějte se hezky. Zítra se na dění kolem nás podíváme s profesorem Pavlem Pafkem. Příjemný den všem, pokud možno bez komplikací, přeje Zita Senková. Na slyšenou.