Jak to vidí Milan Slezák - 29. května

Ptali jsme se na nepokoje ve Švédsku, útoky na vojáky v Británii a ve Francii a na jubileum Henryho Kissingera, který slaví už 90. narozeniny.

Milan Slezák
je hlavně zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu.
Jako novinář specializovaný na zahraniční záležitosti hodně cestoval: byl například v Austrálii, v Japonsku, v Kostarice, v Nikaragui, na Tchaj-wanu, v Izraeli, v Turecku, Indii, Vietnamu, ve Spojených státech, Libanonu, Jordánsku, v Malajsii.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Naším dnešním hostem je Milan Slezák, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu. Já vás vítám, Milane.

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Děkuji, dobré dopoledne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Připomeňme si nejdříve jubilující osobnost světové politiky, která je milovaná i zatracovaná. Devadesátiny oslavil Henry Kissinger, americký diplomat, nositel Nobelovy ceny za mír, někdejší poradce dvou amerických prezidentů pro otázky národní bezpečnosti, také bývalý šéf americké diplomacie. Jak vy se na něj díváte, čím se Henry Kissinger zapsal podle vás do dějin?

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Je to pozoruhodná osobnost už jenom tím, kolika prezidentům radil ať už ve funkci poradce anebo ministr zahraničí. Tím co prožil, protože když si uvědomí, že se narodil v roce 1923 a v docela jiné zemi, než v níž nakonec vynikl, tak prožil nástup nacismu, prožil druhou světovou válku, vietnamskou válku, těch válek bylo nepřeberně a v mnoha ohledech to byl kormidelník americké zahraniční politiky a byl to kormidelník, který právě sklízel mnohdy i kritiku a to dokonce ze svou stran, za prvé proto, že někteří mu říkali, že by machiavellista a že se řídil jen bezprostředním zájmem velmoci Ameriky a že dokázal zrazovat spojence. To je třeba případ vietnamské války a vietnamského režimu. Američané jednali se Severovietnamci a tak trochu vyšachovali svého dosavadního spojence Jihovietnamce a i když je ujišťovali, že se o ně budou starat, tak nakonec nechali sjednotit Vietnam poté, co jih byla severovietnamská vojska. Dokázal se bratřit s rudou Čínou jenom proto, aby vytvořil protiváhu proti jinému rudému státu Sovětskému svazu. Musíme si připomenout také jinou zajímavou věc. On se narodil jako Heinz Alfred Kissinger a jakkoliv byl kontroverzní osobnost, tak určitě je to osobnost velice schopná. V Americe z čistě jaksi hlediska zahraničně-politického, z hlediska chování velmoci radil dobře, i když o některých těch radách, jak jsem naznačil, mohou panovat spory a Německo si ho nechalo uniknout tím, že před Hitlerem jsa ze židovské rodiny, musel uniknout do Spojených států a tam našel novou vlast a ta mu dala příležitost. Samozřejmě asi to s čím vešel do dějin nejvíc, je obrat Ameriky právě v ohledu poměru k Číně, protože předtím, než Amerika navázala styky s komunistickou Čínou a začala ji uznávat jako jediného reprezentanta Číny, se Amerika velice přátelila s Čankajškem na Tchaj-wanu a to navazování styku je známo nebo alespoň jistá fáze navazováni styku je známa jako takzvaná pingpongové diplomacie, protože navázání diplomatických vztahů, které samozřejmě nastalo až po několika letech, uvedla se utkání týmů stolního tenisu mezi Spojenými státy a Číňany, od té doby se podobné termíny používají pro takzvaní pandí diplomacii, to je zase ofenziva šarmu nynější čínské vlády, která své pandy žádaný to artikl do zahraničí neprodává, nýbrž propůjčuje a je to vždycky výraz diplomatického uznání pro nějakou jinou zemi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pak známe i kyvadlovou diplomacii. Mimochodem, když byl Kissinger na vrcholu moci v té době, tak pro něj americká édia vymyslela přezdívku opravdový prezident. Byl viditelnější rozhodně než Nixon. Jakou politiku Kissinger uplatňoval?

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Je to taková, já už jsem to naznačil, taková machiavelistická politika, nebo někdo může říct realistická politika, on prostě zastává názor, že je důležité to, co slouží Spojeným státům, případně i spojencům ale hlavně Spojeným státům. Já bych to tak řekl, mně to připomíná trošku zásadu jezuitského řádu, který říká: Vše pro větší slávu boží. A co dělal Kissinger, to bylo vždycky to, o čem on sám se domníval, že to k větší slávě Ameriky, ne vždy, jak už jsem naznačil, to jsou věci, které snesou to nejpřísnější morální hledisko, ale to máte obtížné, protože Spojené státy jsou zajímavá země, za prvé, kladou velký důraz jejich představitelé na ideály, na lidská práva, na humanitu, na demokracii, zároveň Spojené státy jsou velmoc a velmoc má samozřejmě své zájmy a ty zájmy někdy vedou k tomu a to je typický příklad právě studené války a doby, v níž Henry Kissinger působil v těch nejvyšších funkcích, kdy máte přátele, kteří jsou s vámi, ale kteří jsou kritizovatelní. Kdybyste jaksi více dala na ta lidská práva a nikoliv na své velmocenské zájmy, tak byste musela kritizovat a to mluvím o středoamerických diktátorech a v období studené války se prostě Spojeným státům hodily, takže v období studené války se muselo nebo alespoň tak si to Amerika říkala, zapomenout na to přehnané akcentování lidských práv, když byly po ruce takovíto lidé, kteří s Amerikou šli a pomáhali razit i velmocenskou politiku, a pro toto období byl Henry Kissinger velice dobře fundován. Jinak je to, to mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, zábavný společník.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z osobní zkušenosti.

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ano ano, ale já jsem s ním mluvil jen velmi krátce, když jsem byl s prezidentem Havlem kdysi na jedné americké cestě, tak ta cesta ho zavedla také do Connecticutu, kde má haciendu Miloš Forman a také William Styron, autor Sofiiny volby a krom toho tam má takový zámeček, takovou vilku, ale spíše v zámeckém stylu právě Henry Kissinger, tak se tam na chviličku jsem jaksi nebyl to hovor dvou přátel samozřejmě. Byl jsem tam za novináře. Mimochodem tam jsem také prvně mluvil s Madeleine Allbrightovou a nic se mi nenahrálo. Prostě mi selhal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je pekelné pro novináře.

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Tehdy ještě ale to nebyla ministryně zahraničí, ani poradkyně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem mluví Henry Kissinger v soukromí prý, četla jsem, mnohem rychleji a zcela civilně nikoliv jako v televizi, kde je velmi rozvážný a má i hlubší hlas.

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
A je to zábavný společník se smyslem pro humor,to nepochybně a je také velice žádaný host na nejrůznějších přednáškách, protože je mu 90, ale stále je to šoumen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ten jeho vliv, jak se říká vlastně, je nadále patrný i po odchodu z politiky.

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Jeho vliv je značný, za prvé dobře píše, takže je o něj zájem jako o autora. Za druhé je o něj zájem jako o vizionáře. Nemohu říct, že všechny předpovědi mu vyšly, ale on je prostě dokáže podat tak, že je o jeho názory stále ještě zájem a v tom je ovšem podobný třeba Zbigniewu Brzezinskému, který má za sebou už také dávno aktivní působení v politice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Švédsko má za sebou týden pouličních nepokojů. Co se, Milane, děje na předměstích? Byl tou rozbuškou policejní zásah, při kterém policisté zastřelili muže, přistěhovalce, který je měl ohrožovat nebo údajná liknavost vyšetřování toho incidentu, nebo je to nezaměstnanost a rostoucí chudoba na předměstích?

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Kdybych se přidržel té rozbušky, tak za tu je obecně pojímán právě ten policejní zákrok, kdy policisté zastřelili muže, který je podle jejich vyjádření ohrožoval buď mačetou anebo nožem, ale ono to může být něco mezi tím a koneckonců mačeta je určitým typem nože nebo meče, jak chcete. Ale to byla jen zřejmě poslední rozbuška a pochybují, že by se takové síly daly do pohybu, kdyby tam nebylo něco latentně skrytého, něco co potom rozpoutalo několik nocí násilností, při nichž hořela auta, také některé služebny a dokonce školy, což je tedy s podivem. Obecně se říká, že na těch předměstích je řada nespokojených mladých lidí. Je to tím, nebo může to být i tím, že ti lidé nemají práci. Někdo říká, že se možná i nudí, což je logické, protože jestliže ti mladí lidé nemají práci, sedí celý den doma a mají pocit, že jsou v nepřátelské společnosti nebo ve společnosti, která se o ně málo stará, tak to může vést k těmto koncům a koneckonců to není žádná švédská specifika, protože něco podobného se stalo v roce 2007 ve Francii, kdy ovšem ty nepokoje trvaly dvacet dní, kdy byly stovky raněných jak na straně policie, tak na straně těch protestujících a já bych dokonce řekl, že jsem volil teď špatné slovo, to nebyli protestující, to byli lidé, kteří se účastnili nepokojů, váhám nazvat je, to nejsou zločinci, ale jsou to výtržníci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vandalové.

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Vandalové, výtržníci, přesně tak a tam tedy byly škody, které přesáhly 200 milionů euro a bezprostředním důvodem nebo alespoň zdůvodněním těch nepokojů bylo to, že policisté chtěli kontrolovat dva mladíky, arabského původu. Ti před nimi utekli, zavřeli se v transformační stanici a tam tedy uhořeli. Nebyla prokázána žádná vina policistů. Přesto se ti mladíci a byli to tisíce lidí, kteří se těch nepokojů zúčastnily, obrátili proti státu a tady máme vlastně a společnosti, a tady máme něco podobného, jak v tom Švédsku, tak ve francii, kde jsou mladí lidé, kteří mají pocit, že společnost je nebere jako občany první kategorie, že jsou druhořadí, ale já bych varoval předtím, aby se říkalo, že za to může jen stát nebo většinová společnost. Většinová společnost často dělá hodně a je to něco trošku jiného dnes, když si porovnáme přistěhovalce s přistěhovalci, kteří přišli do západní Evropy před půl stoletím, třeba nebo v první půli 20. století. Tehdy ještě neexistoval takový sociální systém jako dnes. Ti lidé byli zvyklí tvrdě pracovat, nežádali nic od státu. Dnes přistěhovalec, který přijde do západní Evropy. Má nárok na spoustu výhod. Možná, na to jsou zapotřebí velice důkladné studie, které by pracovaly s množstvím faktů, ale zdá se, a to vidíme nejen v Evropě, ale třeba v Kanadě, která zpřísňuje svůj azylový systém, že mnozí z těch přistěhovalců hledají ekonomické výhody a nepřicházejí vlastně tvrdě pracovat do západní Evropy. Takže zato, že na těch švédských předměstích je vysoká nezaměstnanost, mezi mladými lidmi 27 %, zatímco švédský průměr nezaměstnanosti je 8,5 %, myslím, že nemůže pouze stát ta většinová společnost. A věřil bych tomu zvláště ve Švédsku, které je velice vstřícné vůči imigrantům, dnes tam žije 15 % ze švédské populace jsou imigranté, zatímco před 10 lety to bylo ještě 10 %. Co to znamená, že Švédsko se otvírá přistěhovalcům, bere lidi z problematických zejí jako je Somálsko, Irák, ze zemí, které jsou rozvráceny válkou a snaží se jim pomoci. Ale myslím si, že pomoci si musí sami a právě i ti přistěhovalci a ne všichni jsou na to zvyklí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím, že už jste Milane, částečně odpověděl na e-mail pana Mirka. Cituji: nevidíte tyto problémy ve Švédsku na těch předměstích tak trochu jako následek vnucovaného nesmyslného multikulturního projektu, který v masovém měřítku nikdy nemůže mít pozitivní efekt, viz například ony zmíněné v uvozovkách lapálie?

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Jsou lidé, které těžko může někdo obvinit z rasismu, jako je třeba Angela Merkelová nebo David Cameron, německá kancléřka a britský premiér, kteří oba dva jinými slovy řekli, že ten pojem multikulturalismus je mrtvý. To bychom potřebovali hodně času, abychom se u toho pozastavili, ale řeknu jen krátce, jak to vidím, já si myslím, že to že někdo přijde z ciziny do jiné země, může tu zemi významně obohatit, když už zůstaneme třeba u jídla například nebo u hudby, u výtvarného umění. Na druhou stranu a to se podle mého soudu na západě posledních desetiletí zanedbalo, je zapotřebí, alespoň u některých elementů přistěhovaleckých, ne u všech, je zapotřebí, aby ti lidé, kteří přijdou do té nové vlasti, si té vlasti vážili. Vážili si příležitostí, které jim poskytne a byli ochotni se integrovat do většinové společnosti, například musejí es vzdát podle mého soudu vztahů mezi takových poměrů mezi mužem a ženou, které třeba vládou jejich staré vlasti, to znamená, že žena tam neznamená vůbec nic, ani právně, musejí se vzdát představy, že náboženství je něco, co stojí nad politikou. Musejí se vzdát představy, že své náboženství, které si přinášejí, do nové vlasti, budou vnucovat ostatním lidem a budou se pro sebe dožadovat všech možných výhod, ale ty výhody budou upírat většinové společnosti a já si myslím, že je velmi dobrým příkladem, jak by to mohlo fungovat na Západě, jsou poměry v České republice. My tady máme hodně Vietnamců, ale Vietnamci jsou velice pracovití lidé, kteří uznávají český stát, dobře podle mého soudu se zapojili do většinové společnosti. Pokud se vyskytnou problémy, tak jsou zanedbatelné, ale něco takového nevidíte v některých západoevropských zemích a v některých západoevropských městech, kde vyrostla ghetta, ale ne proto, že by je ty imigranty tam zavírala většinová společnost, ale protože oni chtějí žít mezi sebou, naučí se jazyk země, do které přišli. Míním tím třeba, abych byl konkrétní, Belgii a určité čtvrti, které jsou většinově obydleni severoafrickou populací.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to ale tak trošku přeci jen začarovaný kruh?

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Je to začarovaný kruh, ale musí se s tím něco dělat, protože když se s tím nic nebude dělat, tak to otvírá možnosti krajní pravici. Je to téma pro politiky z toho, abych tak řekl mainstreemu jak pro pravici, tak pro levici. Ale důležité je a to je první předpoklad pro řešení těchto problémů, aby se ty problémy pojmenovaly pravým jménem, aby se právě nikdo neschovával za ten multikulturalismus, hle teď mi to šlo krásně a také za politickou korektnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Británií otřásl brutální vražedný útok na vojáka, ubodali jej Britové nigerijského původu. K podobnému napadení vojáka došlo ve Francii v sobotu v Paříži. Ten napadený muž naštěstí není v ohrožení života, mimochodem pachatel byl dnes dopaden. Podle všeho tedy je to Severoafričan. Jak vlastně lze se vyvarovat podobných útoků. Vypadá to, že šlo o takzvané vlky samotáře. Tedy teroristy, kteří nejsou napojeni na nějakou organizaci.

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Podle mého soudu je to nemožné, vyvarovat se jejich útoku. A mimo jiné útoky tohoto typu, to znamená, útok, který provede samotář, který není napojen na organizaci, který tudíž nebyl příliš sledovaný předtím, i když to neplatí o těch Nigerijcích, kteří útočili v Londýně nebo v Britech nigerijského původu, tak ti sledování byli, ale nikdo nepředpokládal, aby se mohl dopustit takového činu a platí to samozřejmě také o bratřích carnajevových, kteří jsou důvodně podezřelí z masakru v Bostonu. Ono je to velice těžké. Na jednu stranu a to jsou konvertité, ti pokud jde o ty útočníky z Londýna. Minimálně jeden z nich byl předtím křesťanem, pochází z křesťanské rodiny. To nebezpečí pocházející k konvertitu k islámu je na jednu stranu velké, protože takový případ se vyskytl i v Německu, kdy se Němec, který přestoupil na islám podílel na přípravě teroristických útoků, které byly naštěstí zmařeny, na druhou stranu není pravda, přirozeně, že všichni lidé, kteří přestoupí na západě na islám, se zradikalizuje. Některým se to stane. Většina z nich samozřejmě splňuje ty podmínky, o nichž jsem mluvil před chvílí, to znamená, přestoupili na islám, ale vyznávají tu formu islámu, která je mírumilovná a plně jsou integrováni do západní společnosti, takže když to shrnu, útok v Londýně i v Paříži je výjimkou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Evropská unie ruší ke konci května embargo na dovoz zbraní do Sýrie pro tamní opozici. To je výsledek dlouhého jednání ministrů zahraničí. Přispěje toto rozhodnutí, Milane, řekněme, k vyzbrojení povstalců, k ukončení bojů nebo k prohloubení toho krveprolití v Sýrii?

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Určitě to přispěje k prohloubení krveprolití, o tom nemám pochyb, protože více zbraní znamená více bojů, a také více mrtvých a bohužel i civilistů, na druhou stranu, abych to jen neodsuzoval, tak musím říci, že to embargo na zbrojní embargo v Sýrii fungovalo pouze jednostranně. Ono je to něco podobného, a teď nechci srovnávat i jaksi ideologii, jenom chci technicky připomenout, že je to něco podobného jako bylo za španělské občanské války, kdy sice západ nedodával zbraně republikánské vládě, ale Německo a Itálie se tímto vůbec neřídili a vyzbrojovali generála Franka, to samé je teď v Sýrii z čistě z hlediska zbrojních dodávek, protože syrská vláda zbraně dostává. Ta je dostává od Ruska a od Íránu, ale povstalci dostávají sice také zbraně, to je pravda, hlavně od arabských zemí, někdy jsou to zbraně dokonce chorvatské, které jim platí Saúdská Arábie a Katar, ale dostávají těch zbraní málo a nedostávají takové zbraně, jaké by potřebovali, aby dokázali účelně čelit útokům, které teď odstartovala syrská vláda a syrská vláda má nad nimi převahu v letecké technice, i v těžké technice, míním teď tanky. Bude ještě velice obtížné postarat se o to, aby povstalci vyrovnali tu technickou převahu syrské armády.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že se jim nabízí teď ta možnost, mimochodem to zrušení zbrojního embarga se Rusku vůbec nelíbí.

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Samozřejmě, ale ten protiargument zní, že Rusko samo zbraně do Sýrie dodává, takže posiluje jednu stranu, takže i ono přispívá k pokračování toho konfliktu, i ono přispívá k tomu, že budou umírat další lidé i civilisté. Ale na druhou stranu západ některé západní země, zvláště v Evropské unii mají důvodné pochybnosti o tom, zda zbraně do Sýrie dodávat. Patří mezi ně i Česká republika nebo třeba Rakousko a Nizozemsko. Argumentují tím, že nikdy nevíte, kde ty zbraně skončí. Já dám příklad. Když Spojené státy v padly do Afghánistánu v roce 2001, aby pomstily útok 11. září, když zaútočily proti Talibanu a Al Kajdě, tak se hrozně obávali Američané, že by proti nim mudžahídé mohli použít rakety Stinger. Raketa Stinger je protiletecká, velice šikovná, protože tu unese jeden člověk, dá si ji na rameno, odpálí ji proti letadlu a letadlo sestřelí. Rakety Stinger dávali Američané mudžahidům, když mudžahidé bojovali v Afghánistánu proti Sovětům. Rakety Stinter se tam velice osvědčily, ale teď měli Američané strach, že ty rakety Stinger, které odpáleny za odboje proti Sovětům nebyly, budou použity nově právě proti americkým strojům. Něco takového by se mohlo stát i v Sýrii, protože opozice, která bojuje proti syrské vládě, není jednotná a velkou sílu v jejích řadách ozbrojenců mají radikální islamisté a kdyby se ty zbraně dostaly k nim, tak to může být pro západní zájmy za rok, za dva, velké riziko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy už jste se zmínil, že ta syrská opozice je roztříštěná, ani nevíme, zda přijede na tu červnovou konferenci mírovou mezinárodní konferenci v Ženevě. Myslíte si, že může přispět ta konference k mírovému řešení nebo k řešení té situace?

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Teoreticky vzato, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A prakticky?

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Prakticky by to bylo velké překvapení, protože takové snahy tu byly za poslední minimálně rok už několikrát a nikdy to nedošlo ke zdárnému závěru. Víte, tam je, pokud jde o syrskou opozici, ale i syrskou vládu, tam jde o to, že syrská opozice by se musela smířit s tím, že se bude muset dohodnout s vládou Bašára Asada, protože syrská opozice trvá na tom, že nutným krokem pro to, aby ona spolupracovala se Sýrií je odchod Bašára Asada nebo oznámen odchodu Bašára Asada a jinak není ochotna se příliš se syrskými představiteli bavit. Kdežto Západ nebo i Rusko chce, aby ta konference se uskutečnila bez předběžných podmínek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budeme to společně sledovat s Milanem, Slezákem, zahraničně politickým komentátorem Českého rozhlasu, který byl hostem dnešního vydání Jak to vidí. Děkuji za zajímavé názory a těším se na další setkání.

Milan SLEZÁK, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Na slyšenou, hezký den.