Jak to vidí Josef Baxa - 28. května

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Dobrý den.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobré dopoledne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O víkendu jsme si připomněli 70 let od atentátu na Reinhard Heydricha, jednoho z nejmocnějších mužů Třetí říše. Komentátoři se shodují v tom, že letos se kulaté výročí připomíná tak, jak by si to asi představovali i sami parašutisté bez tichých nebo polohlasných výčitek a podotázky, zda to stálo za to. Vy si tuto otázku nekladete?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ne. Nekladu, nejenom proto že se už konečně o tom mluví a píše tak jak se má, ale i v minulosti, když jsem se nad tou otázkou zamýšlel, tak si myslím, že to je jedna z mála příležitostí, kdy máme v historii nějaké vzory, které můžeme obdivovat a které třeba můžeme následovat, byť je to samozřejmě v jakési nadsázce. Ono většinou k té naší národní povaze patří, že čekáme, až někdo něco vyřeší za nás a nás to nebude příliš bolet. Tady byla jiná situace. Tady příslušníci českého národa uskutečnili akci, jejíž význam už v té době velmi přesáhl hranice protektorátu a myslím si, že to byla významná akce v té probíhající II. světové válce. Myslím si, že to byl čin, který snad díky těmto několika statečným mužům naši republiku konečně postavil v té válce tam, kam patřila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě shodou okolností v dnešních Lidových novinách komentátor Zbyněk Petráček by ještě uvítal poukazovat na širší nadnárodní rozměr atentátu, jak vlastně o tom hovoříte i nyní vy, pane Baxo. Šlo přeci jenom nikoliv pouze v uvozovkách národní odplatu, ale o likvidaci jednoho ze soudců holocaustu.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Přesně tak. Ono všichni máme nějak ještě z těch školních dějepisů takové to klišé zastupující říšský protektor, ale tím zdaleka přeci role Heydricha nebyla vyčerpána. To byl skutečně jeden z nejvýznamnějších mužů nacismu a také jeho ztráta, myslím, že nacistický režim velmi zasáhla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vnímáte vztah Česka, Čechů z hrdinům? Jakými proměnami prošel v tom jednak poválečném a zejména v tom polistopadovém vývoji?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, my nejsme příliš vlastenci. My se někdy dokonce i za svoji identitu stydíme. Projevy vlastenectví nás napadnou maximálně, když vyhrajeme v hokeji. To jsme pak všichni pak vlastenci. Ale jenom když vyhrajeme. Když prohrajeme, tak samozřejmě jsme neprohráli my, ale to prohráli oni, ti na tom ledě. A tak je to se vztahem k té historii. Opravdu v těch posledních přinejmenším sto letech těch hrdinů, těch skutečných hrdinů příliš není a asi to skutečně odpovídá té naší národní povaze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z čeho to pramení? Určitě si mnozí položí tuto otázku, proč je tomu tak, když umíme projevit třeba jaksi odměnit potleskem někde na Staromáku fotbalový nebo hokejový tým, ale.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Protože nás to nebolí. Protože nás to nebolí. Přidat se k jásajícím je vždycky docela jednoduché, docela snadné, než přinést oběť, a to nemusí být jenom oběť v podobě života nebo ztráty svobody. To jsou oběti mnohem menší a na to nemusíme čekat na nějaké historické události. To se týká i každodenních běžných událostí, do jaké míry jsme ochotni slevit ze svého pohodlí. Udělat něco nepopulárního, udělat něco co nás trochu omezí. Být štědrý, přinést někomu radost, omezit ve své spotřebě, omezit se ve svých výdajích, omezit se ve svém chování, být tolerantní. To všechno nám často chybí a možná odtud pak je ta cesta i k tomu, že nemáme tolik těch hrdinů nebo skutků, na které bychom mohli být pyšní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Romská sdružení v otevřeném dopise adresovaném premiéru Petru Nečasovi a celé vládě žádají vznik zákona, který by umožnil trestně stíhat původce smyšlených případů namířených proti Romům. Reagují tak mimo jiné na případ zraněného chlapce z Břeclavi, který si myslel brutální napadení a svedl ho na Romy.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak hlavně ne zase nějaký nový zákon. To je, promiňte, nechci tu událost zlehčovat, právě naopak, ale přesto je největší chybou, když se stane nějaká událost, okamžitě hledat její řešení tím, že vymyslíme nějaký zákon nebo znovelizujeme nějaký zákon. Musíme se s chladnou hlavou podívat, jestli třeba takové situace už zákon neřeší. A on je řeší určitě, něco jako šíření poplašné zprávy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo křivé nadšení.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Něco jako křivé obvinění. To všechno trestní zákoník obsahuje, takže jde spíš o to uplatnit zákon, než vymýšlet nový.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Antiromský incident v Břeclavi skončil bez fatálních následků. Naštěstí se nestal další Vítkov. Lze jej ale přejít s vysvětlením, že šlo o klukovinu chlapce, který zalhal, protože se bál matky? Vždyť on sám teda je dostatečně potrestán.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, neměl by ten případ být přecházen s tím, že jde o klukovinu. Především ten kluk by měl být opravdu potrestán.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Prostředky, které k tomu zákon má. Já myslím, že by nemělo stačit potrestání v rodině, že by měl nést i odpovědnost, odpovídající jeho věku, prostě podle platných zákonů. Ale napadla mě ještě jiná věc. Víte, když si někdo vymýšlí, a to je jedno, jestli je to patnácti nebo čtrnáctiletý hoch nebo je to dospělý člověk. Když si vymýšlí nějakou lež, tak si jí vymýšlí samozřejmě tak, aby vyzněla co nejvíce věrohodně, aby byla přesvědčivá. A tady je otázka, proč si tenhle kluk vymyslel tu verzi, že za útokem stojí Romové? On zřejmě předpokládal, že to bude velmi věrohodné, že tomu jako většina lidí uvěří, že jako lež to nebude nikdy odhaleno. To znamená, on do jisté míry odhadl chování většinové společnosti. Za vším špatným jsou ti a ti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dostali jsme tedy v případě té břeclavské kauzy jakousi varovnou výpověď o atmosféře ve společnosti?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jistě. Máme, všichni v sobě máme nějaké předsudky, nějaké zkratky, a zejména když se to týká nikoliv nás samotných, ale našeho okolí, tam jsme vždycky v tom hodnocení. A tak když se řekne Vietnamec, tak se řekne: "No jo, to jsou ti šmelináři, co neplatí daně." Když se řekne Ukrajinec: "Jo, to jsou ti, co dělají na stavbách načerno." A když se řekne Rom, tak: "No, to jsou ti, co kradou." Vždycky na tom kousíček pravdy bude. Ale možná zase že od těch Vietnamců, co neplatí daně, my ty nezdaněné věci kupujeme. Od těch Ukrajinců, kteří pracují načerno, my jim tu černou práci dáváme a někdy zase třeba ty Romy vyčleníme takovým způsobem z našeho okolí, že se pak divíme, že dělají to, co dělají. Takže odpověď zase na to kousek, je to spíš v nás samotných.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou lekcí by se tento případ měl stát? Kam bychom se měli posunout? Přesto všechno, ať už jsou to nehledě na národnost všichni, tito lidé jsou součástí naší společnosti.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Určitě. Určitě. Já si myslím, nemá smysl přinášet nějaká taková řešení spočívající v tom, že s nimi budeme zacházet nějak zvlášť jinak než s ostatními. Tato společnost je založena na rovnosti, na rovnováze, a to platí i pro kohokoliv, ať už je to otázka národnosti, rasy nebo nějakého jiného chování. Vždycky bude ve společnosti nějaká většina, nějaká menšina. Právo speciálně vždycky spíš bude chránit menšiny. Jde o to, aby si všichni zvykli, že pravidla jsou tady platná pro všechny a abychom je dodržovali sami, zejména pak ukazujeme-li prstem na někoho jiného, který je porušuje, abychom tím prstem mohli ukázat situaci, kdy sami pravidla dodržujeme. Je jedno jaká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem romská sdružení volají také po obnovení funkce ministra pro lidská práva. Dovedl byste si to představit? Bylo by to prospěšné třeba?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Myslím si, že ne. Myslím si, že ne. Víte, jak jsem říkal hlavně ne nový zákon, tak ještě bych řekl, hlavně ne žádná další instituce. Vytvoříte-li zákon, vytvoříte-li instituci, vlastně celý ten problém definitivně zakotvíte jako problém. Protože k jeho řešení je třeba zákon a k jeho řešení je třeba instituce, a to by být nemělo. Jdeme po příznacích, a ne po příčinách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nelichotivé vysvědčení nám vystavilo americké ministerstvo zahraničí. Za každoroční zprávy o dodržování lidských práv ve světě řadí mezi nedostatky v oblasti lidských práv v Česku, cituji: "Diskriminaci Romů, korupci, násilí vůči ženám, projevy antisemitismu, přeplněnost věznic, pomalou justici, sexuální a další zneužívání dětí, diskriminace odborů a zahraničních pracovníků." Jak vám to zní, pane Baxo?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, příliš pochvaly v tom není, zase od každého kousek. Jistě, je to zprávy jaksi z velké délky, myslím globálního rozsahu. ČR je tam zmíněna mezi mnoha a mnoha jinými zeměmi. V tom srovnání určitě to nebude nejhorší, ale na druhé straně bych to úplně nepodceňoval za situace, kdyby třeba některé ty údaje byly zkreslené nebo přehnané. Jak se říká: "Na každém šprochu pravdy trochu." Takže k zamyšlení to určitě je. Proč právě ČR je takto viděna v té zprávě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohli bychom se teď společně zastavit alespoň u dvou témat právě z této zprávy. Přeplněnost věznic a pomalost justice. Jak vy vidíte konkrétně třeba ty plné věznice? Máme rekordních, pokud mám správná čísla, více než 23 tisíc vězňů, což je nejvíce ve Střední Evropě.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je to opravdu nenormální, protože pokud by to mělo být normální, znamenalo by to, že v ČR je také třeba druhá největší kriminalita v Evropě, ale tak tomu určitě není. To je právě naopak. Ty trendy statistiky kriminality ukazují, že ty trendy jsou poměrně příznivé. Mohli bychom také říkat: "No, tak to je tím, že je vlastně efektivní policie nebo efektivní justice, tím více osob se dostává do vězení." Také to asi nebude ta pravá odpověď. Je tady asi dlouhodobá nevyjasněnost trestní politiky. Trestní politiky, kterou formuluje vláda tím, jak vlastně stanoví obsah zákonů, jak stanoví obsah kriminalizace určitých jednání, rozsah trestnosti, přísnost sazeb atd. No, a tam vidíme právě tu nevyjasněnost, která má odraz v tom, že politici někdy v jakémsi populizmu řeknou: "Teď budeme přísní, teď budeme trestat a tohle," a vtělí to do nějakých zákonů. Pak se shledají s tím výsledkem. A o té nevyjasněnosti na jedné straně svědčí to, že se třeba říká: "No, tak jsou přeplněné věznice, co uděláme? No, budeme každého pouštět automaticky po polovině." No, to je nesmysl. Na druhé straně, když ve stejné době přijde někdo s tím, že pachatelé třeba drobných přestupků, pokud těch přestupků se budou dopouštět opakovaně, bude jejich jednání posuzováno jako trestný čin, tzn., zase půjdou zpátky do vězení. Takže tudy asi cesta nepovede. Musíme asi proč vlastně těch trestů, proč těch odsouzených je tolik a hlavně k jakým trestům jsou odsuzováni. Aniž bych to znal detailně, dovolím si odhadnout, že většina odsouzených vězňů nejsou těžcí zločinci. Jsou to lidé, kteří jsou odsouzeni spíš k trestu řádu měsíců než roků. To znamená, i ten obrat v uvozovkách v těch věznicích je poměrně vysoký. Ti lidé přicházejí, odcházejí a vrací se. A teď je otázka proč. Jakou roli nebo jakou funkci vůbec plní to jejich uvěznění, to omezení osobní svobody. Odcházejí z věznic o něco lepší, než když tam přicházeli? Je společnost připravena těmto lidem pomoci zpátky se začlenit, a nebo oni jaksi z bezvýchodnosti, která nastane po jejich propuštění, že ztratí, nenajdou práci, společnost je nepřijme, volí to řešení zase zpátky tam, kde je jistota.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč? Pardon. Promiňte. Proč trestní politika nevyužívá například další možnosti trestů, kupříkladu domácí vězení? To navíc prokazatelně snižuje budoucí možnou recidivu.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Určitě to jsou cesty. Domácí vězení ovšem aby bylo trestem právě proto, že to není za zdí a za mřížemi, musí trochu být vidět, jak to vězení je vykonáváno, tzn., bavíme se o kontrole. Jistě může dodržování domácího vězení kontrolovat probační a mediační služba, ale vždycky to budou spíš kontroly namátkové, omezené. Služba je poměrně útlá co do personálu, takže asi nezbyde nic jiného, než přistoupit k těm osvědčeným systémům nějakých těch elektronických náramků, což je projekt, který tady, myslím, připraven už byl, ale zase jak už to bývá, bohužel ty okolnosti výběrového řízení byly tak zapáchající, že ten tendr byl radši zrušen. Nemám teď konkrétní informaci, jestli se to nějak obnovilo nebo pokračuje. Ale to je asi cesta, protože soudci samotní pokud nebudou mít jistotu, že trest, který ukládají, je skutečně trestem, nebudou ho ukládat a nemůže je nikdo k tomu nutit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Málo se také prý využívá peněžitý trest. Dokonce, což mě hodně překvapilo, neukládá se, jen velmi výjimečně, dokonce defraudantům.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Určitě v majetkových sankcích, když bychom se podívali do těch statistik jiných zemí, tak podíl majetkových sankcí je mnohem vyšší. No, ale zase jsme v realitě české z jiných důvodů, nikoliv z důvodů tedy páchané trestné činnosti. Češi jsou spíš národem dlužníků než věřitelů, takže je otázka, jestli by uložení peněžitého trestu přineslo skutečně zaplacení toho peněžitého trestu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak justice slibuje přísné tresty za nekvalitní znalecké posudky, jako varování měla sloužit kauza takzvaných vlčích dětí. Znalce, který předložil posudek na rodiče, čeká kárné řízení za nekvalitně odvedenou práci. Obecně vzato, jak se může špatně nedostatečně udělaný posudek podepsat možná i zásadně na posuzování případu?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, to je vážná věc. Justice se neobejde bez odborného posouzení otázek, které jsou jí předkládány v podobě konfliktu o právo, takže místo znalců a znaleckých posudků, a v tom nebudeme nikdy žádnou výjimkou, je dané. Druhá věc je, kdo ty posudky podává. My tady máme takovou poměrně starou úpravu zákona o znalcích a tlumočnících. Pochází z roku 1967. Tak jak byl postupem doby aplikován, zase nemám přesné informace, ale odhaduji, že může být v ČR nějakých 10, 12 tisíc osob se znaleckým razítkem, tedy se státním znakem. To na jedné straně. Na druhé straně řada těch znalců pojala tu znaleckou činnost jako podnikání, prostě podnikání svého druhu se státním razítkem. A to se může také někdy na objektivitě těch posudků podepsat. Prostě znalec není najímán jenom státními orgány. Znalce si může najmout každý k tomu, aby mu nějakou odbornou otázku odpověděl a podal tam posudek. A zejména tam pak může nastat taková ta situace, jak to chcete napsat, tak vám to napíšu, protože vy my přece platíte za ten můj posudek. Takže to je oblast, která asi čeká ještě na své vyčištění. Omlouvám se všem skutečným znalcům a expertům, kteří si tahle slova samozřejmě nemají brát osobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Ke kauze zatčeného exhejtmana Davida Ratha nás vrátí e-mail s dotazem, zda se teď budou velké ryby bát, pane doktore Baxo?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak to já nevím. Velké ryby i malé ryby by se měly bát, pokud dělají něco špatného. To je přirozené, pokud ten pocit strachu z toho, že dělám něco špatného, absentuje, no tak pak už člověka asi nezabrzdí vůbec nic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má spor o imunitu v případech zadržení počinu jednoznačný výklad? Další otázka pro vás.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak já jsem slyšel a četl různé výklady. Pro mě to má jednoznačný výklad. Myslím si, že tak jak zatím postupovaly orgány činné v trestním řízení, že jejich postup je v souladu s Ústavou. Byla by absurdní představa, že by poslanec někde prostě zaškrtil postupně manželku, babičku a 3 své děti a někdo by hloubal jinak, než že takového člověka je možno, dokonce je nutno zadržet, obvinit a možná i vzít do vazby. A v tomto směru ty věci musí jít opravdu velmi rychle. To konečné slovo pak má Poslanecká sněmovna podle Ústavy, to je jasné, ale jsou situace, kdy zkrátka není možné čekat, až se sejde dvousethlavé těleso a bude hlasovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další dotaz od paní Mileny z našeho formuláře na webu dvojky. Pane doktore, před měsícem Senát zamítl návrh zákona na zrušení doživotní imunity poslanců a senátorů. Jak to vidíte vy? Zvedl byste ruku pro, nebo proti? Existuje nějaký dobrý argument pro hlasování proti tomuto návrhu? Myslím pochopitelně dobrý ve smyslu správný pro společnost a veřejné blaho, nikoliv dobrý pro budoucí pohodlí a klidný spánek dnešních politiků, ať už se zaslouží o cokoliv. Paní Milena děkuje předem za odpověď.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, já nevím, jestli už dokážeme spočítat, jestli těch pokusů o omezení nebo zrušení imunity, jestli jich bylo 15, 16 nebo 18, ono je to jedno. Vždycky se v tom najde nějaký brouk, kvůli kterému to nakonec neprojde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vy byste hlasoval?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jak bych hlasoval. No, podívejte se. Soudci svého času, a myslím, že jsem na tom měl i osobně drobnou zásluhu, měli jakousi v uvozovkách ne imunitu přestupkovou, ale takovou možnost, že jejich přestupky budou projednávány jinak než u běžných občanů. To je zrušeno. Soudci, pokud jde o jaksi takzvanou imunitu pouze, pokud spáchají trestný čin v souvislosti s výkonem své funkce, musí s jejich trestním stíháním souhlasit prezident republiky. Pokud ten souhlas nedá, není možno soudce stíhat. To je všechno. Nic víc. Tak široce pojatá imunita, jakou mají zákonodárci, je absolutní extrém. Já si myslím, že zase je to jeden z historických institutů, který ve své době měl svoje opodstatnění, ale tak jak se společnost civilizuje, myslím si, že by o té imunitě se mělo uvažovat, pokud ji vůbec nezlikvidovat, tak ji opravdu velmi radikálně, velmi radikálně omezit. Otázka je, jestli se ti, kteří jsou nositeli imunity, se chtějí spíš přiblížit rovnosti před zákonem a před soudem, a nebo jestli se spíš chtějí vzdálit pod jakýmisi hesly tedy, aby nebyl ohrožen výkon té nebo oné moci. Určitě bych hlasoval pro velmi výrazné, velmi výrazné až prostě po omezení nebo až po zrušení imunity. Tu imunitu omezit skutečně na ty takové ty typické parlamentní záležitosti, jako jsou projevy, jako je hlasování. Tam myslím ta Ústava to řeší dostatečně, a to všechno ostatní už bych spíš hledal řešení, jak se nositelé imunity nebudou odlišovat od ostatních občanů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další dotaz z našeho webu, jestli existuje něco jako selektivní spravedlnost? Tady má pan posluchač nejspíš na mysli výrok nebo když je to v kontextu včerejšího výroku Jeronýma Tejce, šéfa poslanců ČSSD, který vítá obvinění z korupce poslance Davida Ratha. Nicméně poukázal na to, že vyšetřit by se měly také případy politiků vládních stran.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak vyšetřit by se měly všechny trestné činy. Odhalit by se měli všichni pachatelé a ti, kteří spáchali trestné činy, by měli být spravedlivě potrestáni. To je maxima, ze které není třeba slevovat. To, že občas někdo nezůstane neodhalen nebo nepotrestán, to je život, to je realita, ale nesmí se tak dít zcela aktivně, to je jasná věc. Nemůže kdokoliv říci: "Teď budeme stíhat toho, tuhle skupinu nebo tyhle trestné činy, a to ostatní nás nezajímá." Ale já si myslím, že to tak není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spravedlnost je jenom jedna, říkáte.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A další otázka pro vás. "David Rath má šanci na zrušení verdiktu," naznačuje ústavní expert. Co vy na to?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak já vůbec té otázce nerozumím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi není úplná.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale zase při tom všem, víte. Dovolte mi jednu obecnou poznámku. My jsme samozřejmě pohoršeni nad tím, co čteme o poslanci Davidu Rathovi, ale zaprvé i ten nejtěžší zločinec, a to určitě David Rath není, má právo na spravedlivý proces. Existuje presumpce neviny, takže tyto věci s chladnou hlavou, to na straně jedné. Na straně druhé. Ano, jsme velmi pohoršeni korupcí - korupcí těch, na které je vidět, ale trochu ruku na srdce. Nepřehlédněme, že většina obyčejných lidí je vůči korupci velmi tolerantní. Většina lidí neváhá ve své osobní záležitosti úplatek komukoliv dát, aby dosáhla svého, a i úplatek třeba přijmout. Takže víte, ono se říká, kdo je slušný člověk. Slušný člověk není jenom ten, kdo v životě nic neukradl nebo nevzal nebo nedal úplatek. Slušný člověk je až ten, který tu příležitost měl a nevyužil ji, odmítl ji, ne ze strachu, ale s pevným přesvědčením, že to se nedělá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak změnit toto vnímání?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, každý od sebe. Nečekat. Jistě je hezké mít mezi politiky samé Mirky Dušíny, ale možná že cesta je spíš v tom, že začneme u sebe, a tím že začneme u sebe, budeme moct ukazovat prstem na ty druhé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu, který byl hostem dnešního vydání pořadu Jak to vidí. Zítra bude naším hostem kardiochirurg prof. Jan Pirk. Děkuji, pane Baxo, a přeji příjemný den.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Děkuji. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se těší na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.