Jak to vidí Josef Baxa - 13. května

Josef Baxa se v roce 1998 stal prvním náměstkem ministra spravedlnosti a byl jím až do roku 2002, pracoval postupně pro Otakara Motejla, Jaroslava Bureše i Pavla Rychetského. Účastnil se v letech 2000-2001 příprav a prosazení velké novely trestního řádu, založení Probační a mediační služby a v letech 2001-2002 tvorby nového institucionálního a procesního rámce správního soudnictví.
V lednu 2003 jej prezident republiky Václav Havel jmenoval předsedou Nejvyššího správního soudu, jímž je do současné doby. Jako soudce je na tomto soudu mimo jiné předsedou rozšířeného senátu a redakční rady Sbírky rozhodnutí.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Prvním hostem v tomto týdnu pořadu Jak to vidí je doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Dobrý den.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes, mohu prozradit, čerstvý z dojmů a zážitků z pobytu v Itálii. Podělíte se o nějaký zlomek s našimi posluchači?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak nebyl jsem tam na studijním pobytu, ale jenom na krátké dovolené s rodinou a přáteli a projížděli jsme Toskánsko a pochopitelně mám ještě plnou hlavu všeho toho, co jsem tam viděl a zažil. A tak snad jenom krátce. Je dobré vidět zemi, ve které jsou tradice, historie, kontinuita, přirozený vývoj. Je to tam vidět na každém kroku a cítil jsem se tam opravdu velmi dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k událostem, které hýbou naší politickou scénou, respektive vůbec děním. Švýcarský soud má dnes začít projednávat kauzu Mostecké uhelné společnosti. Bude se zabývat obžalobou proti jejím bývalým manažerům a majitelům, které švýcarská justice viní z podvodů, korupce českých státních úředníků, praní špinavých peněz a dalších trestných činů. Co je, pane doktore Baxo, z vašeho pohledu na této kauze nejdůležitější?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, je to takové trochu smutné, že my sledujeme s napětím, jak případ, který se zřejmě odehrával u nás, se někde řeší někde v cizině a tak trochu, aspoň to tak vnímám, to společenské očekávání je, aby to tam oni, a dodám, za nás vyřešili. Je to opravdu smutné, že ať už to bylo jakkoliv, že naše instituce, naše orgány činné v trestním řízení nedokázaly tyto věci včas objasnit a vysvětlit, znovu říkám, ať už s jakýmkoliv výsledkem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česko, jak víme, se k tomu trestnímu řízení nejprve nepřipojilo, teprve loni začala policie manažery stíhat pro podezření z podvodu při privatizaci firmy. Je tedy podle vás na tom případu alarmující ten způsob, jak jej vyšetřovala tuzemská policie v zádech se státními zástupci?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No je to opravdu zvláštní, že vlastně dvě země, Česká republika a Švýcarsko, v pohledu na stejnou věc nebo na věc, která má, řekněme, stejný nějaký příběh nebo základ, hledí rozdílně. Vzpomeňme si na to, jak vlastně Česká republika a její orgány se stavěly k možnosti vystupovat jako poškozená strana, jak vlastně si přehazovaly jednotlivá ministerstva tu věc, kdo má za stát vystupovat jako poškozený, jestli vůbec vznikla nějaká škoda. To nepřispělo rozhodně k důvěryhodnosti naší republiky u švýcarských orgánů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak, pane doktore, složitě se prokazuje praní špinavých peněz? V tomto případu konkrétně, pokud Švýcaři neprokážou, že peníze prané v tamních bankách pocházejí ze zločinu, tak nejsou čeští privatizátoři a jejich obrana bez šance.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já nemám tolik informací, abych dokázal tu věc hodnotit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná i, promiňte, obecně.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale obecně, samozřejmě, tyhle kauzy patří mezi nejsložitější pro jakékoliv orgány na celém světě. Jsou to procesy, ve kterých vystupují lidé velmi jaksi, velmi zruční, abych to tak řekl v uvozovkách, takže není to žádný primitivní kriminální čin, primitivní zločin. Takže i to objasňování je vždycky velmi komplikované a faktor času tady hraje velkou roli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To uplynulo mnoho let vlastně ...

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... od celé té kauzy. Švýcarský generální prokurátor Lauber v rozhovoru si pochvaloval změnu přístupu českých orgánů v této věci, které nakonec tedy nesabotovaly vyšetřování kauzy a zadržených miliard a podle něj nyní prý z Česka vane svěží vítr. Také to tak vnímáte?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tak to uznání jistě musí naše orgány těšit, ale znovu říkám, jestli to není trochu pozdě, no, že asi v běžných vztazích by takovýhle výrok nezazněl, protože ta spolupráce by byla samozřejmě na vysoké úrovni. A protože zřejmě nebyla a později se zlepšila, tak proto asi ten komentář švýcarského prokurátora.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ohlášená rezignace šéfa protikorupční policie, pana Martince k 15. květnu rozděluje elitní žalobce. Část z nich nesouhlasí s kritikou vrchní pražské žalobkyně Lenky Bradáčové. Martincův úřad kauzy netajil, říkají státní zástupci z Olomouce. Co vás konkrétně na tomto sporu nejvíce zaujalo?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, především je nešťastné, že ten spor se dostal až do roviny vlastně šéfů těch institucí, ale ukazuje to, ukazuje to zase na něco, co by nemělo být obvyklé. Policie a státní zastupitelství, obě instituce jsou orgány trestní spravedlnosti. Jejím společným úkolem je jaksi objasňovat a stíhat zločin. Ty jejich role nejsou stejné. Tady bych chtěl říci, že státní zastupitelství je to nebo státní zástupce je ten, kdo podává obžalobu, zastupuje ji před soudem a on musí mít pochopitelně první a poslední slovo v tom, co se bude stíhat, kdo se bude stíhat a také státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o kterých se dozví. Takže pokud policie nějaké informace měla a státním zastupitelstvím se o ně nepodělila, tak je to ukázka nefungování vztahů těch institucí. To je třeba říct. Jestli to tak opravdu bylo masově nebo to byl nějaký, nějaké ojedinělé pochybení, to samozřejmě nevíme, ale v každém případě nastavení těch vztahů tak, jak jsem říkal, to znamená aby státní zástupce opravdu mohl reálně vykonávat roli efektivní žaloby v trestním řízení, tak musí mít informace, musí mít informace od policie. On nad ním vykonává dozor a nemůže tady být nějaká sféra, která prostě bude státnímu zástupci utajena.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to tedy velmi závažné pochybení, pokud byly či jsou u protikorupční policie kauzy, které se šetřily nebo šetří bez dozoru státního zástupce?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Opravdu nemáme tolik informací, abychom mohli říct, že to bylo pochybení, ale pokud by tomu tak bylo, prostě policie, policie není zpravodajská služba, která by si měla sbírat informace a dávat si je někam do šuplíku. Policie má odhalovat trestné činy, stíhat jejich pachatele, a to pod dozorem státního zástupce. To znamená jakmile začne provádět úkony trestního řízení, musí o tom informovat státního zástupce a ten se stává jaksi tím rozhodujícím činitelem v dalším postupu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by nyní podle vás, pane doktore, mělo následovat? Bylo by prospěšné zabývat se počtem těch kauz a zatížeností protikorupčního útvaru policie ve smyslu kvantitativním? Lenka Bradáčová říká, že jeden policista dělá až na deseti případech.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já se nedovažuji jaksi hodnotit organizační uspořádání policie, ale určitě stejně jako každý jsem si nemohl nevšimnout, kolika různými reorganizacemi, změnami, takovými reformami a pseudoreformami policie v posledních třeba deseti letech procházela a to se určitě na jejím stavu muselo projevit. Takže jde opravdu o to uspořádat při obecném nedostatku těch jistě odborných kapacit, finančních prostředků, materiálního zabezpečení, tak jde o to uspořádat celou tu masu těch desítek tisíc policistů tak, aby na ty nejtěžší delikty byla vyčleněna opravdu ta nejlepší část policie a aby to její zatížení také bylo odpovídající, aby jenom proto, že bude přetížena určitá část, netrpělo třeba objasňování nebo vyšetřování těch nejtěžších zločinů.

redaktor
--------------------
Posloucháte jak to vidí předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Záznam tohoto pořadu si můžete poslechnout už za hodinu v audioarchivu na našich webových stránkách. Needitovaný přepis dnešní debaty najdete už zítra také na našich internetových stránkách na adrese dvojka.rozhlas.cz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Šéf Legislativní rady vlády, ministr bez portfeje Petr Mlsna se chtěl stát soudcem Soudního dvora Evropské unie. Lucemburk však jej odmítl. Co to znamená pro Česko, pane doktore?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No znamená to, že bude muset, i když formálně ještě ten proces není dokončen, ale v případě, že by to rozhodnutí nebo to doporučení výboru, příslušného výboru bylo potvrzeno, tak by to znamenalo, že Česká republika musí navrhnout nového kandidáta do místa soudce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já snad ještě dodám pro úplnost, že soudce evropského dvora má šestiletý opakovatelný mandát. Navrhuje ho členská země, doporučí výbor a schválí soudcovská rada. Znamená to tedy, že vláda ignorovala experty i postup, který sama vymyslela v tomto případě?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, vláda tady zřejmě podlehla iluzi, že může úplně všechno. To je právě ono. Dodržovat vlastní pravidla, i když i v situaci, že nemůže třeba někdo na vnitrostátní úrovni postihnout nedodržení těch pravidel, sebeomezit se, i když postup podle pravidel je komplikací prosazení vlastních politických cílů, třeba i prospěšných. Podívejte, vůbec nechci zpochybňovat právo vlády jaksi odmítnout kandidáta vybraného ve výběrovém řízení experty, ale pak musí postupovat podle těch pravidel, které sama přijala, která sama zformulovala, přijala, zveřejnila a zavázala se je dodržovat. To znamená tuto situaci pravidla předvídají. Pak mělo nastat to, že by bylo vyhlášeno nové výběrové řízení od začátku, ale vláda tady z toho jaksi nějak sešla a rozhodla se, že navrhne za Českou republiku někoho jiného. A znovu říkám ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono ... Omlouvám se.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Pardon. Znovu říkám, je plné právo vlády odmítnout vybranou kandidátku, profesorku Pelikánovou, ale za této situace mělo nastoupit nové výběrové řízení a to se nestalo a jaksi to vysvětlení, že bylo málo času, nebo že to vlastně nijak nejde, to asi možná na té vnitrostátní úrovni mohlo tak nějak uspokojit, ale na té mezinárodní úrovni zřejmě nikoliv.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono to samotné odmítnutí kandidáta není problém. Od roku 2009 bylo tuším sedm takových případů, ale problémem je právě ten způsob, jakým nominace proběhla?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No právě, to je pořád ta otázka. Znovu říkám, je dobré, když i ten, kdo má opravdu velkou sílu a velkou moc a může skoro všechno, si uvědomí, že pravidla je třeba dodržovat, pravidla je třeba dodržovat, zejména ta, která jsem si sám jaksi vymyslel, schválil. To je, bych řekl, to platí nejen pro tuto situaci, ale obecně pro situace. Je to stejné, jako kdyby ..., a samozřejmě i to okolí je na to citlivější. Vláda je jedním z klíčových orgánů, ona formuluje pravidla v podobě navrhovaných zákona, ona v té své exekutivní roli prosazuje dodržování zákonů, tak se musí také takhle chovat. Je to stejné, jako když policie kontroluje porušování pravidel silničního provozu, a pak se třeba zjistí, že sama pravidla porušuje. Takže to si myslím, že je zcela na místě, taková ta vyšší citlivost vůči takovým postupům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Musí teď kabinet vypsat nové výběrové řízení. Budete se možná i vy osobně chtít podílet na výběru? Protože tam, nutno dodat, kapacity českého práva a soudnictví, ty vlastně varovaly, že pan Mlsna nemá potřebnou praxi.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ne, ne, ne. My jsme jenom, znovu říkám, ta komise, která na základě toho vládou schváleného statutu a jaksi těch pravidel výběrového řízení, ta samozřejmě absolutně nemá právo hodnotit postup, postup vlády. Ta jenom říká - dodržujte pravidla. My jsme se obrátili, předsedové Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a já osobně, jsme se obrátili na pana premiéra s jaksi žádostí o vysvětlení, proč tady z toho postupu nějak vláda sešla. Zatím jsme nedostali odpověď a podle té odpovědi pak asi zvážíme, jestli se na této činnosti máme nadále podílet na tom výběru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ani pět měsíců od vyhlášení amnestie neutichají spory a pokračuje také hledání autorů. Pan Jakl, bývalý šéf politického odboru Hradu, včera ujišťoval, že jediným autorem novoroční amnestie je exprezident Václav Klaus, ten se k tomu ostatně také hlásí, nikoli někdejší hradní právník Pavel Hasenkopf, kterého za spoluautora amnestie označil prezident Zeman. Podle pana Hasenkopfa je autorem amnestie a zejména toho aboličního článku bývalý poslanec Zdeněk Koudelka. Jak vy komentujete spory kolem autorství amnestie?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, kdyby to nebyla tak vážná věc, myslím tím dopady amnestie, tak bych to považoval za takový, já nevím, nějaký 196. díl nějakého sitcomu. Opravdu se všichni smějeme. Ale tady ta situace asi není jenom k smíchu. Víte, to hledání autorů amnestie ... Jistě, můžeme si říkat je to zbytečné, protože opravdu jediným rozhodujícím člověkem je prezident republiky. Ale zase jaksi s plnou vážností říkám - neexistuje jediný člověk, který by měl takové znalosti, takovou kompetenci, aby mohl zformulovat amnestii, zvážit její dopady. Tohleto všechno, to samozřejmě se musí opírat o spolupracovníky, o data, o údaje, o úvahy a tak dále. A takže prezident republiky v tomhle určitě nemohl být sám. A i když nese plnou odpovědnost spolu s premiérem, tak i proto, jak ta amnestie jaksi dopadala a dopadá, tak není tady to, co s amnestií tradičně bývá spojováno, prostě jaksi vůle veřejnosti po smíření, po odpuštění, amnestie jako akt prostě uzavírající určitou etapu, po nějaké zásadní společenské změně nebo po nějakém konfliktu, kdy společnost je rozdělená, kdy jaksi vítězové dávají jakousi hromadnou milost poraženým, nepronásledují je a tak dále. Tohle tady přece nenastalo. Naopak, těch posledních dvacet let je tady silné, jaksi silné očekávání společnosti, že porušování zákonů bude nějakým způsobem popsáno, objasněno, vysvětleno, třeba i stíháno a odsouzeno a namísto toho je tady takové to - vyšetřování skončilo, zapomeňte. Takže to, ten kontrast v tom očekávání společnosti a tím aktem amnestijním, je tím asi, co budí pořád zájem, kdo to vlastně, jestli to byla opravdu jenom nějaká nevědomost, chyby nebo jestli to byly nějaké záměry vyhlásit nebo zpracovat amnestii v takovém rozsahu, s těmito dopady. Tohle asi pořád bude poutat nějakou pozornost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč je ale ...

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Pardon.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane doktore, omlouvám se. ... tak složité jednoznačně říct - na amnestii se spolupodíleli ti a ti a ti?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já myslím, že to není složité. Já myslím, že to není složité. Amnestie má určitě své autory a jaksi mohli by říci ano, tohle jsme nějak zformulovali, takto jsme to nakonec ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte. Kdo by to měl říct?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Kdo by to měl říct? Tak jako schválený zákon, který třeba nějak působí, zákonodárce řekne - no takhle jsme to chtěli, takhle jsme to mysleli, možná tyhle dopady jsme úplně nepředpokládali. Přece bylo by to docela na místě. Víte, ono se tady pořád střetáváme s tím, co to amnestie je. Na jedné straně je to nějaký, opravdu je to nějaký historický relikt, takové to staré haraburdí z dob monarchií, ale používáme ho v podmínkách právního státu, takže nemůžeme odbýt ty tazatele tím, jako že to je prostě výsostné právo, a že nikdo nikomu nebude nic zdůvodňovat. To prostě nejde. Tady právní stát znamená otázky i odpovědi.

redaktor
--------------------
Každý všední den vám v pořadu Jak to vidí nabízíme zamyšlení a postřehy našich exkluzivních hostů. Jak to vidí - každý všední den v 8.30 na Dvojce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání Jak to vidí je doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Česká justice řeší velký problém. Stále více lidí si před soudem vymýšlí. Nouze není ani o nepravdivé znalecké posudky. Co o tom soudíte, pane doktore?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Lhaní před soudem je ohavná, ohavná a nebezpečná věc. Musíme si uvědomit, že základem pro posouzení třeba viny je opravdu to, jak nějaká osoba nějaký děj vnímala, jak si ho zapamatovala, jak si ho vybavila, jak ho zreprodukovala, prostě to sdělení například toho svědka. A jistě, máme tady celou řadu omylů, chyb, zkreslení, míchání vjemů a názorů, prostě jsme lidé omylní, i když chceme vypovídat pravdivě. A jestliže nechceme a lžeme, tak to je, jaksi z tohoto základu nemůže povstat spravedlivý výsledek. Ono je to tady možná, to lhaní před soudem, zase není to možná vnímáno tak, jak jsem to řekl, jako ohavnost nebo jako nebezpečná věc. Ale zase zkusme si historicky nějak připomenout, ochota svědčit, ochota spolupracovat běžných lidí s institucemi, se státem byla velmi deformováno. Mluvilo se tady také o udavačství, když někdo vypovídal proti někomu před policií nebo před soudem, ať už to bylo za starého Rakouska nebo za protektorátu nebo za komunistického režimu. Lidé se neztotožňovali se státem, s režimem, s pravidly. Považovali je za vynucená. A neuvědomují si zřejmě, že je to opravdu základ spolupracovat v této věci, plnit svoji občanskou povinnost. Jsem-li svědkem, musím vypovídat vše, co o věci vím, a to pravdivě, bez jakýchkoliv postranních úmyslů. Ale ono nejde někdy přece jenom o lhaní před soudem. Vždyť tady vidíme ve veřejném prostoru tolik různých výmluv, vykrucování a to jsou také vzory pro ostatní, kteří jsou třeba tázáni v nějakých procesech jako svědci k určitým otázkám. Takže zase možná ..., vím, že tady se připravují nějaké přísnější sankce. Asi to není na škodu, ale s tím lhaním, no, začněme každý u sebe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem policie spouští projekt, který mu umožnit účinnější trestání křivých svědectví, výslechy před videokonference. Myslíte, že by to byl jistý průlom vůči lhaní svědků?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ne, videokonference, to jsou technické prostředky pro to, aby svědek mohl být vyslýchán na dálku, aby nevznikaly zbytečné náklady. Takže to myslím, že s tím lhaním, s tím základním, s tou základní otázkou, jestli mluvit pravdu, nebo lhát, až tolik nesouvisí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem lhaní a pravdomluvnosti se týká i zkoumání serveru Demagog.cz. Ten srovnával výroky politiků a političek. Co myslíte, pane doktore, s jakým výsledkem? Kdo je více pravdomluvný, ženy nebo muži?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak to nedokážu říci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ženy v pravdomluvnosti své mužské kolegy ve všech ohledech předčily.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Á, hm.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme ještě, máme dvě minutky, počátkem května slaví Japonsko Den ústavy. Ten slaví mimochodem jako státní svátek také Slovensko. Bylo by to inspirativní? O ústavě slýcháme v posledních týdnech a měsících hodně. Zdá se, že je to velmi napínavé čtení a debatuje se také o výkladu ústavy.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, svátek je něco, co uctíváme a já se obávám, že je málo událostí v našem životě, v historii, co bychom chtěli přirozeně oslavit nebo uctívat. I ty svátky, které nakonec máme, tak jsou uctívány jenom možná nějakými menšinami společenskými, anebo se jich zmocnili obchodníci a zkomercionalizovali je, od Valentýna, až nakonec po Velikonoce a Vánoce. Takže možná přirozeně chodíme jenom na hroby o dušičkách a to ještě jenom my, příslušníci starší generace. Ale vážně, ústava je základní stavební kámen nejenom právního řádu, ale i společenského uspořádání. Je to rozhodující faktor právní jistoty pro společnost i pro každého jednotlivce a samozřejmě měli bychom takto k ní vzhlížet a připomínat si den, kdy byla přijata. No, ale to by ta ústava musela být trochu, trochu stabilnějších. Za těch sto let zpátky máme těch ústav přece jenom příliš mnoho. Ta naše ústava je ještě mladá a nenosí se ještě pořád ústavu ctít. Pamatujeme si, řada z nás, většina z nás si pamatuje ještě ústavu, která byla plná politických proklamací, kterou vlastně nikdo ani neznal, nikdo ani vážně, ani sami tvůrci jaksi vážně nepředpokládali, že bude, že bude naplňována a dodržována. Takže kdyby byl zaveden Den české ústavy, asi by to nebyl ten všeobecně oslavovaný den jako třeba v Holandsku Den královny, kdy se všichni obléknou do oranžova. Ale možná, že většina Čechů by toho svátku, zavedení by uvítala možná jako další den volna využitelný třeba k nákupům v hypermarketech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo k nákupu ústavy.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, možná by mohla být rozdávána zdarma třeba. Nebylo by to až tak nákladné ve srovnání s jinými věcmi, které se tisknou a vydávají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy byste uvítal nějaké změny v naší ústavě?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ne, určitě ne, určitě ne. To jsou věci, které jaksi jsou tak, ústava jsou, ústava nemůže být technickým dokumentem, kde každou chvíli nějaký kutil najde nějakou jako chybějící větu a hned by ji chtěl doplňovat. Ústava jsou cíle, ústava jsou principy. Určitě není třeba ji měnit. Možná v něčem doplnit, ale určitě ne měnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Děkuji za rozhovor a těším se na další.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pěkný den. Zítra v půl deváté přivítám novináře Erika Besta. Hezký den všem přeje Zita Senková. Na slyšenou.