Jak to vidí Jiřina Šiklová - 29. listopadu

29. listopad 2012

Po 8:30 hodině přivítal socioložku Jiřinu Šiklovou Vladimír Kroc. Demokracii se je potřeba učit, říká J. Šiklová s tím, že se je zde také únava ze svobody.

Projekt Jiná mapa, tedy sběr a předávání zpráv o nadějných jevech v české poslečnosti aneb Cesty za radostí a hrdostí. Tohoto projektu se Jiřina Šiklová sama zúčastnila a předala nám své dojmy. Náš národ si zvykl, že si musí pořád stěžovat, na druhou stranu je to dobrá sonda do poměrně malých měst.
Hodně cestuje a byla také v Bratislavě na slovenské konferenci Pravda a láska. Konference se jí hodně líbila a podělila se s námi o své dojmy.
A jak se J. Šiklová dívá na možné bezdomovectví důchodů, o kterém včera hovořil Jan Keller? Jak na česká média současnosti? A jak na demostrace podobné těm, které byly 17. listopadu?

PhDr. Jiřina Šiklová
V letech tzv. normalizace zprostředkovávala, spolu s dalšími, spojení s exilem a zasílala tam rukopisy našich autorů a zpětně vydané knížky. Za tuto činnost byla v letech l981 - 1982 uvězněna. Od začátku let 90. opětně působila na FFUK, kde založila katedru sociální práce a paralelně knihovnu Gender studies o.p.s. Nevstoupila do politiky ale komentuje současné politické události a angažuje se v nevládních, občanských iniciativách, v Kontu Bariéry, Vize 97, ČSDS, Amnesty International apod. Je členkou několika redakcí odborných časopisů v zahraničí.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes socioložka Jiřina Šiklová. Dobrý den.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jiná mapa. To je projekt, který se zaměřuje na sběr a předávání zpráv o nadějných jevech v české společnosti. Vy jste se na ten výlet s podtitulem Cesty za radostí a hrdostí vydala, jaké to bylo?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Podívejte se, já toto považuju za velice dobré, protože za prvé vidíte a slyšíte, co si lidi opravdu myslí, jaké problémy řeší v těch lokalitách a ta Jana Hradílková a ta její formace se snaží vždycky vyzdvihnout to, co ti lidé považují za dobré, na co jsou v tom kraji hrdí. Čili jsou to, je to vlastně seznamování se s pozitivními projekty, s pozitivními činnostmi v tom kterém městě nebo místě.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Oni říkají té akci ještě Kočující konference. Na těch konferencích opravdu slyšíte slova hrdosti a radosti, anebo spíš stesky a nářek?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, spíš to bývají ty stesky a nářky, protože náš národ si zvykl, že zásadně se musí pořád stěžovat, ale faktem je, že ti lidé uvádějí mnohdy to, co bych ani nečekala, že se podaří udělat. Od výstav takových jako setkání, pravidelných diskusních klubů a to všechno je v takových poměrně malých městech, jako je třeba Polička, ale Střítež a ještě další místa. Vedle toho se tam jaksi jdeme podívat na opravdu alternativní způsoby života. Nějaký pan Ivan, tak ten tam třeba vyrábí věci s handicapovanými, opravdu z odpadového materiálu, z takových bedniček, když tam byla kdysi továrna na munice, tak se plní, já nevím čím přesně, a z toho se staví domky zas na jakoby přístřešky a podobné věci. Já si myslím, že tohle to má veliký význam a že má i význam to, co teda ta jiná krajina nebo tak se děje, že ti lidé, když tam dorazí, tak mají pocit - někdo k nám přišel.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak já můžu doporučit stránky, pokud máte zájem se o tom více dozvědět o těch cestách za radostí a hrdostí www.jinamapa.cz. Jinamapa dohromady. Povězte, co pro vás osobně z těch diskusí vyplynulo? Funguje ta občanská společnost na malých městech?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak podívejte se, funguje, ale ve spoustě věcí si nedovedou ti lidé uvědomit, že mají moc to ovlivnit. Taková maličkost, třeba tam v jednom, já bych řekla trochu hospodě, ale on to byl teda diskusní klub a také to byla výstavní místnost, tam byla výstava obrazů, které se těm lidem opravdu nelíbily. Je to věc vkusu, nic proti tomu, ale oni vlastně si celou tu dobu nebyli schopni postěžovat, až teprve když tam někdo přijel takzvaně z té Prahy, odjinud, tak říkali, že se jim to nelíbí. A v momentu, kdy jsem říkala - ale máte přeci tu moc o tomhle tom rozhodovat, jestli to zde chcete, nás se nikdo neptal. Ta druhá část říkala - ale tady jsme to pověsili, mohli jste se k tomu vyjádřit. No, kdo by se k tomu vyjadřoval. Čili je to ten postoj - já nemohu nic a současně, když mě to štve, tak tedy to mohu pouze zhanit, ale nic jiného. Tohle to je, myslím, obecný rys dneska. My na jedné straně zoufale teda říkáme, ano, jak ta společnost za nic nestojí a když se řekne se a který z těchto, přeci všichni nemohou být politici špatní. Tak vlastně nikdo neřekne nic, a když potom jmenujete a řeknete - tak toho byste chtěli vyhodit a tohle to byste ... no toho ne, toho ne. Ano, je to ten, já bych řekla, ambivalentní vztah k moci.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ten projekt Jiná mapa je hezká myšlenka, otázka je, do jaké míry opravdu se nacházejí ty nadějné jevy. Možná se zeptám jinak. Co člověk v sobě potřebuje najít, aby i v té dnešní době a konstelaci dokázal na svět pohlížet s optimismem?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak například tu hrdost a to, co dělá, jo. Mně když tato společnost připadá, že jsme všichni jako kdyby teda jsme byli propuštění vězni, kteří se ještě nenaučili žít v normálním životě a buď jsme chtěli honem všechno dohnat, proto třeba i to hromadění majetku, a pokud možno vidět celý svět, nebo tedy vlastně s tím neumíme zacházet. Jako kdyby nám chybělo ta perspektiva. Kdybychom si řekli, ano, je tady perspektiva, můžeme teda, vždyť to nemusí být dneska, může to být za 10 let. Možná, že tím propuštěním vězňům tato schopnost žít v civilním životě také chybí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Karel Janeček a jeho teorie pozitivní evoluce. Jak to vidí Jiřina Šiklová? Já mám pocit, že jsem někde četl, že jste se účastnila té diskuse v Plzni.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, účastnila jsem se té diskuse v Plzni. Já neříkám, že asi ty jeho návrhy na změnu volebního systému jsou opravdu někdy problematické, ale ta myšlenka dát lidi dohromady a víceméně jim naznačit - vždyť můžete se sejít, můžete diskutovat o něčem pozitivním, tak ta je podle mě velice hezká. A jestliže k tomu udělá takové ty, takové ty placky nebo jak se tomu říká, s těmi hesly, která jsou někdy teda jako zajímavá, někdy problematická, ne, že by bylo na nich něco negativního, že ho, ale jako třeba buď pozitivní, nebo usmívej se na lidi, to je takové hezké heslo, to se určitě vždycky hodí, ale jaksi to asi nebude to, co tu společnost změní. A já věřím na drobné krůčky.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No a je cestou ke změně společnosti, pokud možno k lepšímu, právě ta myšlenka změny politického systému, nebo volebního systému?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Pan Janeček se to domnívá, že tedy změnit volební systém by bylo řešením a jestli to je tím způsobem, jak on se to domnívá, že budu mít dva hlasy plus a jeden hlas minus, tak je to možné, že jako matematik to dovede vypočítat, to já tomu nerozumím, ale hlavně mně by tam chybělo, jak se to dá prosadit do té společnosti, pokud by opravdu tento systém volební byl takový systém, který by zamával, zlikvidoval tedy ten dosavadní systém, tak bych byla udivena, kdyby to ti politici dobrovolně vůbec přijali. A když to chce dělat evoluční cestou, tak jak to tou evolucí, tedy vývojem bude se provádět. Ale myslím si, že v zásadě mně se líbí, že to je člověk, který chce něco dělat a je ochoten ne na to dělat sbírku, ale dávat do toho svoje peníze. Už to je na tom pozitivní.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ohlas vzbudil proslov Daniela Landy, zpěváka, na předávání Českých slavíků, kde právě předsedu Nadačního fondu proti korupci nazval svým králem králů. Václav Klaus mladší ve svém blogu nachází v názorech Janečka, potažmo Landy paralely s fašismem. Jak tomu rozumíte vy?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No tak určitě v tom Janečkovi bych je nenašla, toho Landu znám, že se říkalo, že je to teda dřívější neonacista, možná, že dneska je taky. Určitě vzhledem ke své profesi je zvláštní a myslím si, že byla docela trefná tedy poznámka, kterou měl v novinách, nebudu teda jmenovat, prostě v novinách, kde, když tam přišel s tím černým kohoutem, tak ten dotyčný redaktor říkal, že kohout je někdy nazýván ve slovenštině, ale i v jiných jazycích kokot.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jiří X. Doležel napsal v Reflexu, že bychom Landu za ten jeho bizarní projev neměli odsuzovat, protože potřebuje odbornou pomoc. On to přirovnává k tomu, jako kdyby nám kamarád hasič třeba nebo jakákoli jiná profese, to si můžeme dosadit, sdělil, že je fazole 35 a když ho tak nebudeme oslovovat, že nás zmlátí. Prý jde o vážnou krizi identity. Tak možná ještě k tomu, jestli máte nějaký komentář?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Neznám pana Landu, vím tedy, že to je zpěvák a to je tak asi tak všechno, a jsem ráda, že ani moje vnoučata nejsou jím, anebo nebyla jím nadšena.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobře. Když se vrátíme k tomu Karlu Janečkovi. Proč třeba, jak rozumíte tomu, že on nechce vstoupit do politiky aktivně?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No protože se domnívá, že kdyby vstoupil do politiky, tak vstoupí do systému, který ho bude nějakým způsobem formovat. A on se domnívá, je to pochopitelné v jeho případě, že jestliže je možné postupovat jako teda individum, třeba v té matematice to jde, vynálezce také může toto, když se mu to povede, udělat, no, tak si nedovede představit asi týmovou práci. Myslím si, že asi matematik nebo fyzik, nebo teoretický fyzik, anebo tedy i takový to nějaký vynálezce asi nebude příliš stavěn na týmovou práci.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Časopis Týden přišel s informací, že analytika Janečkova Nadačního fondu proti korupci Karla Randáka prý sleduje BIS. Pokud by to byla pravda, co by to podle vás znamenalo?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No já tedy jsem o tom Randákovi slyšela. Myslím, že on to byl, co sledoval, nebo nařídil to sledování nějakých těch koupajících se politiků v Itálii, že jo, v nějaké té vile u Berlusconiho, jestli si to nepletu, takže já myslím, kdo s čím zachází, tím také schází.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy hodně cestujete, nedávno jste byla v Bratislavě na středoevropském fóru. Co se tam odehrávalo?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No tak víte, Slováci, aspoň tato část Slováků na rozdíl od nás 17.listopadu si udělali konferenci, která měla v názvu Pravda a láska. Kdyby se to udělalo u nás, tak budou lidi nadávat a budou zase nadávat těm lidem pravdoláskaři, jo, ale tam to asi tak nevadí. A mně se tu líbilo. Byly tam totiž položeny otázky například o médiích, ano, jak teda média ovlivňují lidi a zase jak vlastně lidé tím, že je kupují a co kupují, vytvářejí zpětnou vazbu, že to tak musí být a že tedy nic jiného ve společnosti není. Nebo název, který tam byl velice hezký, tak byli tam Maďaři, József, Attila József, já zapomínám, Georg Konrad a z Polska tam byl Michnik a tak dále a také Bauman, Zygmunt Bauman, starý tedy sociolog Bauman. No, a ten právě jako říkal, že, Zygmunt Bauman, že je tady jakási únava ze svobody, ano, že jsme prostě vyměnili tedy jí za bezpečí, tu svobodu za bezpečí současně a tím, že je teda všechno jakoby zajištěno, tak samozřejmě ten prostor na tu svobodu že je podstatně menší. Navíc záplava informací, kdy my chceme být o všem informováni a nedovedeme ty informace vyhodnotit. Nedovedeme říci, co vlastně v nich bylo. Proto, a to už teda já doplňuji Baumana, máte to, že lidé reagují dnes na to, pozítří na to, a ani když byste jim chtěli odpovědět a vysvětlit, nepočkají na tu odpověď. Ne tedy vaší, mojí, ale myslím tedy odpověď, která by se k tomu, na co se ptali, vztahovala. Mně to připadá trochu jako, kdybychom všichni byli jakési roztěkané, nevychované děti tedy, které jsou schopny vnímat pouze klipovou kulturu a když to trvá déle jak 5 minut, tak tedy ustupujeme a jdeme dělat něco jinýho. A takhle se asi teda společnost nedá budovat, anebo se na ní nemá teda nadávat, když už jsme si tento způsob zvolili.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Otázka, jestli jsme si to zvolili, jestli se tak nějak nemotáme v začarovaném kruhu, že možná se stále média obecně podbízejí a snaží se být klipovitější a klipovitější a už jenom nabízí ty titulky. My máme pocit, že nám ty headliny takzvané, titulky stačí k tomu, abychom věděli, co se děje.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Přesně. A proto si myslím, že je třeba, mnoho lidí oceňuje tenhle ten pořad, co vyvedete, to Jak to vidí, že tady je prostor na mluvení a není to jenom tedy to, co čím bývají lidé tedy zatlačování, dalo by se říci, přímo zatlačováni do kouta, ano. Ale to není jenom tady. To je třeba v Maďarsku taky. Byla tam hezká myšlenka vznesená, už nevím, kdo ji přesně řekl, jestli Georg Konrad nebo Mikloš, ale byl tam tady Adam Michnik, a ti říkali, víte, my, když jsme naštváni na vládu, tak u nás lidi volí nacionalisty, a vy, když jste naštváni na vládu, tak volíte komunisty. Nevím, co je lepší.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je to jen vítr. Maďarský film, o čem vypráví, když mluvíme tedy o tom středoevropském fóru v Bratislavě?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Byl to právě ono, ona ta organizovala Martuška Šimečková teda se svým týmem, a tam byl film, který, maďarský film o strachu. Strachu, který tam je znázorňován tedy na romské vesnici nebo takové jakoby tedy okraji, není to ani gheto, pár lidí tam bydlí, kde je takový difuzní, stále prolínající se strach, kdy tedy opravdu potom někdo ze vzduchovky po těch lidech začne střílet, až teda někteří zahynou a mají pohřeb. To se totiž v Maďarsku opravdu stalo. Oni potom v diskusi říkali Maďaři, promiňte, že takhle to generalizuji, že jo, ale tak říkali, že tento film zachycuje i atmosféru, která tam momentálně je v tom Maďarsku a že my máme velkou výhodu, že jsme tady nikdy neměli, já doufám, že tomu tak bude, opravdu fašismus a nacionalismus. A toho se oni trochu bojí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra začíná konference, psychoterapeutická konference, která nese název Trauma - sen - vědomí, a má podtitul Traumatizované skupiny - hojení - identita. Čeho se to týká, o čem vlastně ta konference bude?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak už asi 10 let existuje takový vé konference, které se dělají každoročně. Je za nimi Helena Klímová a další tato, řekla bych, /nesrozumitelné/ melody girls, tak a to si je konference o, Prix Irene se to jmenuje, k poctě nějaké ženy Prix Irene, teda, tak je to její cena, ale letos je to podesáté a je tady a bude tady mnoho velice významných jaksi teda světových psychoterapeutů, psychoanalytiků. Hodně jich je teda pochopitelně, jsou to Američané a Židé. A budou teda tam mluvit o tomto fenoménu, tento fenomén totiž se nevztahuje jenom na 2. světovou válku, nevztahuje se jenom na holocaust, a já se obávám, že se vztahuje na lidi, kteří něco podobného prožívají i dneska. A nemusí to být jenom támhle Kambodža, anebo nějaké oblasti teda v Africe.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono je zajímavé, že třeba tam bude téma prevence sociálních katastrof, jak včas rozpoznat hrozbu totalitního systému, jak se vyhnout násilí, jak jednat poctivě, pravdivě, statečně a přitom nepřijít o život. Tak to jsou zajímavá témata. Jak se budete účastnit vy osobně té konference?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak já tam mám moderovat jeden panel, no a to víte, já jsem ten typ, který, i když nemá sám referát, tak se do toho vždycky nějak vloudí a dá k tomu určitý komentář. A třeba to, co zrovna jste tam citoval, je podle mě téma, kterým se tak trošku i já zabývám tím, že třeba po těch vesnicích a městečkách jezdím, po těch městských knihovnách a tam se vytvářejí podle mě jakési skupiny lidí, protože vždycky veřejnost ovlivňuje minorita, kteří myslí jinak. Dalo by se říci, že jsou to, jako kdysi se říkávalo, ostrůvky pozitivní deviace.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ta konference bude v prostorách pražské New York University a začíná, jak jsem řekli, zítra. Je to čistě pro odborníky, anebo tam může i laická veřejnost?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Myslím si, že tam může i laická veřejnost, ale je tam dost vysoký konferenční poplatek, protože se musela zaplatit teda mnohým lidem aspoň ta cesta, i když jsou jinak skromní.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co je to Cena Jiřího Pelikána? To už se dostávám k další, k dalšímu tématu.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak to je cena, která byla vydávána k poctě Jiřího Pelikána, který byl v emigraci a kdysi byl teda šéfem tady televize, možná že i rozhlasu, pak tedy emigroval a tam vydával, asi víc jak 20 let vydával listy. Bylo to pokračování Literární listů a tak dále, které tady nemohly vycházet. A dneska je ta redakce v Olomouci a každoročně ta Cena Jiřího Pelikána je někomu dávána.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Můžeme už prozradit, kdo jí dostane letos?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Zajisté. Ona to už ví a je to Barbora Coudenhove-Kalergi. Já jsem strašně ráda, že se její jméno tedy touto formou tedy připomene, protože my už jsme zapomněli, že třeba to je žena, která původem je odtud, tedy z Čech a je dokonce narozena v Praze, pak byla odsunuta jako tedy Rakušanka jeho rodina, a ona komentovala všechny ty změny, které zde byly, pro rakouský rozhlas a přes ní to brala teda i jiná skupina. Navíc ona je z rodiny tedy Richarda Coudenhove-Kalergi, což byl její strýček, a tam vznikla myšlenka Pan-Evropy, dokonce byla založena 1923, ale on o tom mluvil teda ten její strýček ještě teda s Tomášem Garriguem Masarykem ještě před 1. světovou válkou. Měla to být jakási Pan-dan, dejme tomu, k moci Ruska, Spojených států amerických, tak takhle měla být vytvořena Evropa. Tak mně to vždycky připadá směšné, když se dnešní někteří politici bohužel domnívají, že teda Evropská unie je myšlenka, která k nám doputovala včera teda z Bruselu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Měli bychom připomenout, že tato česko-rakouská novinářka, že už dostala v roce 2001 Řád Tomáše Garrigua Masaryka z rukou tehdejšího prezidenta Václava Havla. Takže tolik tedy Cena Jiřího pelikána, tuším, že 13. prosince bude předána.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, 13. prosince. Moc se na to těším. Jo, a vidíte, předtím bude mít vlastně Karel Schwarzenberg 10. prosince narozeniny, 75 mu bude. No, tak je to už dost, ale já myslím, že to je dobré, že se tak jako narodil na Den lidských práv. To si ale on nevybral.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mám tady dotaz z našich internetových stránek od posluchačky Věry. Váš kolega Keller včera zase strašil masovým bezdomovectvím u nás, jak píše, a ptá se - opravdu to hrozí?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, já se nedomnívám, že to hrozí, i když mám ráda teda kolegu Jana Kellera, abychom se dohodli. Ani ten farář /nesrozumitelné/ to není teda, je to teda sociolog, a myslím si, že jeho názory jsou určitě podložené, ale jaksi bezdomovectví není to, že někdo přijde o byt, že nemá kde bydlet. To on taky víc a asi to bylo špatně pochopeno. Bezdomovectví je velice často tedy životní styl, který ten člověk si vybral.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mám pocit, že to byla stejná posluchačka, která poslala ještě jeden dotaz. Do říkáte zrušením veřejně prospěšných prací u dlouhodobě nezaměstnaných? Mně to nepřipadalo špatné.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, je to sice zajímavé, ale domnívám se, že to je teda i protiprávní, protože ti lidé mají nárok a aby je k tomu někdo nutil, je tedy nevhodné. Já vím, dovedu si představit, že mnozí lidé mají pocit, že tito lidé, kteří jsou dlouhodobě na těch dávkách a vůbec nehledají tedy zaměstnání, velice často se s nimi setkávám, že lidé takto poukazují na Romy, tak tam si myslí - to by bylo fajn, kdyby šli uklízet ulice. Ale to není tedy v takto bohatém státě a v tomto právním státě řešením. Tak jsem ráda, že to zrušili.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ústavně to tak rozhodl Ústavní soud.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak náš Ústavní soud občas neví přesně, co dělá a máme i horší faly než jenom toto zrušení.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý den. Jak hodnotíte současný stav českých médií? U některých je až do očí bijící ztráta nestrannosti a nadhledu, inteligentní investigace. Některá média jsou ostudně zaprodána. Jak to vidíte? Ptá se Josef.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Určitě to tu také je a to je tak všude ve společnosti, kde rozhodují peníze. Tak to bylo vždycky a pamatuji se, že když jak příkaz jsme přijížděli na Západ, tak mně říkali - ale tenhle ten, ty noviny a tak dále, vycházejí a je potřeba vědět, komu patří. Jedině třeba říkají - víš, tady má opravdu hodnotu třeba Washington Post. Ten nepatří žádné firmě. Našinec, který byl zvyklý, že všechno patří tehdy na straně a vládě, a všechno bylo určeno seshora, tak nenapadlo ho, že by mohl tutéž informaci číst v nějakých jiných novinách. I to je tedy důsledek asi jako že si můžeme vybrat více zboží, taky ho nepotřebujeme a pro ty hadry, které si někdy koupíme, si nekoupíme to podstatné. Takže to je tak i v těch novinách. Mrzí mě to.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Paní Šiklová, neobáváte se, že slabá občanská angažovanost povede k totálnímu rozpadu státu? Myslíte si, že stačí, aby se lidé angažovali pouze v místě bydliště či pracoviště, když mezi tím vládní garnitura provádí nezvratné změny v podobě takzvaných reforem či církevních restitucí? Domníváte se, že účastníci demonstrací podobné té v dubnu či listopadu tohoto roku jsou ohrožením demokracie a její účastníky lze považovat za lůzu, jak naznačil pan Duka? Děkuji, přeji hodně energie a klidný advent. Podepsána Šmarcová.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Děkuju, taky přeji právě klidný advent, protože to je příchod tedy Krista, očekávání a spásy, ale určitě ani během toho adventu se tyto problémy nevyřeší. To, že lidé tedy na, byl-ly asi třeba 6, prý někdo říká asi 15 skupin na Václavském náměstí, které se ani mezi sebou nedokázaly dohodnout, já si myslím, že to je také bohužel, anebo bohudík výrazem tedy společnosti. Samozřejmě je tady nebezpečí, že někdo, kdo z nich bude silnější, strhne líbivými hesly typu jako dost vlády, a tak dále, anebo prostě všechny je zavřete, tak tedy podlomí vládu i tedy těm slabým politikům, které tam máme. Ale víte, ono je to těžké jít do politiky, když druhé slovo je - to jsou ale a teďka je vulgární slovo, které se nedá vyjádřit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě tu mám, to přišlo SMS. Alena, e-mail, Jiná mapa, mně se nelíbí, že prakticky neexistuje Středočeský kraj, protože nemá krajské město a jeho instituce jsou v jiném kraji v Praze. Bohužel tohle spíš ten povzdech tedy není podepsán.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
A navíc ono to nepatří do této situace.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže k tomu nemáme už víceméně co ...

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ne, opravdu. Ta Jana Hradílková a tyto její melody girls opravdu nemohou dělat nic se správním uspořádáním. Ale lidi by si měli uvědomit, že na svých lokálních teda zastupitelstvích můžou toto ovlivnit. A že to není tedy skutečnost, že to spíš jako tedy naučená bezmocnost a že tedy zvednutí jim tedy hlavy, vždyť to takhle nemusíte udělat, tak to, že je to, co se má dneska dělat. Já, mně se stalo, že jsem někde takhle taky říkala, ale vždyť přeci vy o tom si rozhodujete, jestli tady budete mít ten nebo onen obrázek, a dokonce mi tam někdo říkal, že se zastávám tedy Václava Klause. Byl to trošku zkratkovité tedy posunuté toho celého problému, a vidět to výrazem toho, že se té demokracie je potřeba učit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byla pro dnešek socioložka Jiřina Šiklová. Díky, na shledanou.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem pořadu Jak to vidí biskup Václav Malý. Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech dalších pořadů, na shledanou.

autor: Jiřina Šiklová
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

    Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

    jak_klara_obratila_na web.jpg

    Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

    Koupit

    Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.