Jak to vidí Jaroslav Maxmilián Kašparů - 5.10.
Úterním hostem pořadu Jak to vidí (po 8:30 hodině) byl psychiatr, teolog, spisovatel Jaroslav Maxmilián Kašparů. V článku opět nabízíme needitovaný a neautorizovaný přepis pořadu.
Jak to vidí Doc. MUDr. ThDr. Mgr. Jaroslav Maxmilián Kašparů, Ph.D. ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Máme první úterý v měsíci a tak hostem pořadu Jak to vidí je teolog, psychiatr a spisovatel Max Kašparů. Dobrý den Jihlavy.
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Také vám všem dobrý den do Prahy a zbytku země.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak se díváte na využití tradiční čínské medicíny v našich podmínkách? Ptám se proto, že je to dnešní Téma a budeme o tom mluvit zejména v Kávě o čtvrté.
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Tak sám jako pacient nemám s čínskou medicínou žádnou zkušenost a ani u svých pacientů z mé ordinace jsem se nedozvěděl, že by se začínali léčit touto metodou. Čili prakticky jsem se nesetkal s ní jako takovou, ale s tím obsahem té čínské medicíny ano, protože jsem měl možnost číst některé knihy, které o tom pojednávají. Čínská medicína je vlastně medicína, která je poměrně nejblíž přirozenosti přírodě. A já jsem veliký zastánce přirozených věcí, protože to, co je přirozené, jeví se mi býti jako velmi zdravé. My si ovšem musíme uvědomit, že tady máme několik pojmů, několik termínů, kterým nerozumí nikdy ani samotní zdravotníci. Co je to medicína klasická, alternativní, tradiční, východní a tak dále. Ony se ty hranice také překrývají. A dneska, protože se v tom nevyzná už ani každý zdravotník a laik už vůbec ne, tak dneska je možné za čínskou medicínu prohlásit kdeco a ona to vůbec čínská medicína není. Já bych za prvé u té čínské medicíny nevěřil vůbec lékařům, kteří ji studovali z knížek anebo někde takhle podomácku jako samoukové. Ale věřil bych v čínské medicíně těm lékařům, kteří byli v Číně, byli na tamních školách, kde jsou skutečně zkušení čínští lékaři a po vyškolení se vrátili k nám do republiky a tady léčí. Ono totiž dochází k tomu a s tím jsem se setkal, to bych byl opomněl, s člověkem, který měl manželku, jenž byla velice nemocná, měla rakovinné onemocnění a skutečně byla v posledních ne týdnech, ale dnech života a navštívil ho jakýsi člověk a řekl mu, že je specialista na čínskou medicínu a že mu prodá nějaké bylinky, které zastaví rakovinné bujení té jeho manželky. Vydával se za šiřitele čínské medicíny, jak mi to potom řekl ten její manžel. A ona to samozřejmě nebyla žádná pravda. Takže i této dobré metody, která v sobě má něco pozitivního, dají se ..., může se zneužít u lidí, kteří jsou šamani. A já těmhle těm lidem říkám, že jsou to prodavači naděje. Oni totiž tomu člověku, který je v zoufalé situace, prodávají něco, co je naprosto neúčinné a vydávají se za šiřitele východní medicíny, ve které může být mnoho pozitivního.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mimochodem, jak to vidíte jako psychiatr, z hlediska psychiky takového člověka, který se dokáže obohacovat na někom, kdo je v zoufalé situaci?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
No, tak to je hyenismus a parazitismus. Čili jsou to lidé, kteří se neštítí naprosto ničeho a jsou schopni použít nálepku, kdečeho krásného a pozitivního a za tou nálepkou ten nešťastný člověk nevidí už to zlo, které je v té osobě, která to šíří. Já bych se tady zmínil například o bylinkářích. Já bylinkáře považuju za lidi zkušené. Oni nemusí být nějak vzdělaní, oni nemusejí znát anatomii, fyziologii těla, ale ten bylinkář je člověk, který například mojí mamince zahojil jedno kožní onemocnění, s kterým si kožaři nevěděli rady. Protože ta evropská medicína je postavená spíše na chemie a na tvorbě nových chemických molekul, kdežto ta tradiční, nebo v tomto případě ten bylinkář je člověk, který také pracuje s chemií, ale s chemickými látkami, které jsou v té rostlině. Já bylinkáře považuju za lidi, kteří jsou zkušení a kteří pomáhají, na rozdíl od různých šamanů, kteří dělají různé prakticky okultního charakteru a takovéhle věci, které potom mohou působit svým způsobem třeba jako placebo anebo mohou dokonce uškodit. A takové pacienty, kteří zemřeli po zákroku šamana, tak takové mám ve své kartotéce 2.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kdybychom se vrátili zpátky k té čínské medicíně, vlastně i k těm pojmům, protože ono ta alternativní medicína je pro Číňany možná ona naše moderní. Ale jak se díváte na akupunkturu?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Takhle, akupunktura, akupresura je součástí té čínské medicíny. Mě se u čínské medicíny líbí to, že neléčí nemoc, ale léčí člověka. Na to my jsme už tady v Evropě někde pomalu zapomněli, protože když přijde například k některému, neříkám ke každému zubaři pacient, tak on mu spraví pouze ten zub, který ho bolí a neprohlídne ty ostatní a neléčí celou dutinu ústní. Kdežto ta čínská medicína, ta se zaměří na člověka kompletně. Ona vidí jednak jeho situaci, v jaké žije, také vidí jeho stravování, jak se ten člověk stravuje a upraví mu jídelníček. A úprava jídelníčku je součást té léčby. Dá mu některé látky, léky, byliny, které mají v sobě substance, které jsou léčivé, čili léčí člověka jak čímsi dovnitř, tak i tím, co je kolem toho člověka a současně začne používat i techniku léčebnou, kterou je akupunktura nebo akupresura, o které my toho mnoho nevíme. Oni možná tomu, nechci jim sahat na svědomí, ale že by nějak možná popsali sami Číňané a specialisté na akupunkturu, jakým způsobem to pracuje, na jakých, na jaké bázi fyziologické a reaktivní, tak to nevím, asi tomu rozumí. Možná ano, ale my jako Evropané se můžeme pouze přiblížit tomu, že něco vyzkoušíme a ono to pomůže, aniž bychom věděli, na jakém principu to funguje. Mě tohle to připomíná ženu, která umí nastartovat auto, umí s ním zajet do garáže, ale vůbec neví, jak to v tom motoru běhá. Takže to je náš evropský pohled na to, co v Číně znají už tisíciletí.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A může se podle vás čínská medicína uplatnit v léčení takzvaných civilizačních chorob, třeba kardiovaskulárních onemocnění?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Já si myslím, že ano. Já si myslím, že ano právě proto, že upravuje životní styl člověka a kardiovaskulární choroby jsou výsledkem určitého životního stylu, především jídla a stresu. Nevím, jestli by čínská medicína u nás dokázala odstranit stres, ale úprava jídelníčku, úprava způsobu stravování, co pít, co nepít, co jíst, co nejíst, tak na tomhle se podílí do značné míry ta čínská medicína. No a pro ty naše cévy a pro to naše evropské srdce, já si myslím, že to je veliké požehnání. Ale oni to nehlásají jenom čínští lékaři, oni to hlásají i naši kardiologové a diabetologové. My si to stejně k tomu nemocnému srdci a k těm nemocným cévám moc nebereme.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Americké ministerstvo zahraničí varuje před hrozbou teroristického útoku nebo útoků v Evropě. Je třeba se bát?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
No, já si myslím, že člověk by měl být ostražitý, ale neměl by být zděšený. To jsou 2 pojmy, které bychom měli rozlišovat a strach je spíše na té straně toho zděšení, než na té opatrnosti. Já si myslím, že v této zemi zahyne více lidí na svoji vlastní neopatrnost, protože nejsou obezřetní, za volantem nebo při jiných činnostech a pracích, než při nějakém teroristickém útoku. To je sice pravda, ale na druhé straně já si sám uvědomím, kolik je třeba v Praze míst, když nasednu kdykoliv do metra, které je plné, tak si říkám: Nejede tady se mnou nějaký šílený sebevrah, který s sebou veze něco? A tak dále, nechci to domýšlet. Čili já se domnívám, že je potřeba, abychom byli ostražití, abychom si tohoto všeho byli vědomi a vůbec nejsem zastáncem toho, co dneska tak sem tam proskočí, že Evropa má problémy, problémy ekonomické a je potřeba odvést pozornost někam jinam, zvláště v České republice teď, když jsou ty, ta nová opatření, že jo, vlády na úspory a tak, že jo, tak lidé se soustředí na tu svoji budoucnost, tak se jim řekne: Podívejte se, tohle to nechte stranou, máme tady teroristy. Tomu bych tak moc nevěřil, že se ta pozornost odvádí. Skutečně ono to tady existuje, ten terorismus, já záměrně neříkám v souvislosti s nějakým náboženstvím nebo s nějakou ideologií, ale on tím teroristou se může stát i student nějaké střední školy, nemusíme čekat na nějakýho bin Ládina a jeho hochy. Nám tady může udělat teroristický útok kde který psychopat nebo člověk, který se rozhodne vzít pseudospravedlnost do svých rukou a začít střílet na své okolí. Nedávno jsme to zažili třeba v Bratislavě. Čili proto já bych nebyl ten, který ráno vstává se strachem a se strachem otvírá dveře, že při stisknutí mi bouchne bomba za dveřma, který se nebojí vstoupit do metra, který se nebojí vstoupit do vlaku. My si musíme uvědomit, že toto je, ale že toto je to nebezpečí. A že bychom se stále měli děsit, víte, ona jedna pravda říká, že člověk, který žije ve strachu, naopak mu to bere jeho schopnost být opatrný, střízlivý, protože ten strach má veliké oči a někdy vidíme nebezpečí i tam, kde není. A naopak, ten strach nás může vést k tomu, že nevidíme nebezpečí tam, kde je.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono navíc zastrašování je vlastně hlavním cílem teroristů a tady mám připravenu otázku, jestli si, nebo jestli tu jejich práci neděláme z poloviny sami, jestli bychom neměli dávat víc najevo, že nás hned tak něco nerozhází a navíc nešířit v médiích hned poplašné zprávy?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
No, já bych se tady držel té staré pravdy, kterou jsem si vyzkoušel na sobě už v době minulého režimu. Čím víc ukážeme, že se bojíme, tím více nás budou strašit, to je taková rovnice. Jestliže člověk ukáže prostě, že se nebojí, jestliže ukáže, že se dovede postavit na odpor, jestliže si dovede hájit svoje zájmy a jestliže strach zesměšní, ono totiž vůbec zlo v jakékoliv podobě nesnáší, je-li zesměšněno, že jo. Ono se stáhne do takové situace a já si myslím, že jestliže jim ukážeme, těm teroristům, že se bojíme, že nás to paralyzuje, řekl bych psychicky, že nás to paralyzuje morálně, no, tak já myslím, že už půl výbuchu se jim podařilo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale takový ten šibeniční humor, jestli jsem vás správně pochopil, tak ten bychom právě mohli vyvážet. Je pravda, že ta hrozba nebo ta informace přišla ze zámoří a experti upozorňují, že je období, kdy se schvalují rozpočty zpravodajských a bezpečnostních služeb. Tak přesto, že už jsem slyšel vaše stanovisko, zeptám se, může to s tím souviset, že se ta hrozba, která je všudypřítomná, připomíná právě teď, aby se třeba na ony služby s financemi nezapomnělo?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Já stále opakuji, že ve vesmíru všechno souvisí se vším, žádný jev ani tedy na zemi, která do toho vesmíru patří, není izolovaný a všecko souvisí se vším, může to souviset i s tímto. Samozřejmě kdybychom znali zákulisí všeho, co se ve světě děje, tak bychom těch souvislostí našli tolik, že by nám možná z toho vypadli ti teroristé.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No a také Spojené státy požadují víc vojáků v Afghánistánu, takže i to může mít nějakou souvislost.
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
No, samozřejmě, to může být zase akce a reakce, to tady také funguje. A bude to souviset samozřejmě i s Českou republikou. A proto se oni mohou zaměřit i na tu Českou republiku. Hovoří se o tom, co ty Spojené státy nás tady informují, že se ty atentáty by měly týkat těch velkých zemí, hospodářsky mocnějších než jsme my, to znamená Francie, Německo, Anglie. Ale ono se právě může stát to, že se zaměří pozornost na tuto stranu, na tyto země západní Evropy a tím pádem se odvede pozornost od toho, co se děje ve střední Evropě. I s tím to může souviset.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono se zdá, že tajné služby si musejí přízračného bin Ládina, kterého už, pokud vím, 9 let prakticky nikdo neviděl, přímo hýčkat, protože když takovou vágní hrozbu pronese tento prominentní terorista, tak má patřičnou váhu. Asi jinou, než kdyby to byla nějaká bezejmenná osoba.
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Samozřejmě. Ona je vůbec otázka, jestli bin Ládin ještě žije, ona je otázka, jestli to, co on by měl vypustit ze svých úst, je skutečně z jeho úst a není to z hlav a centrál úplně odněkud jinud. Prostě tohle to jsou věci, do kterých my nevidíme a tím, že může přicházet ten hlas toho nebezpečí, té výhrůžky a uvědomme si, že výhrůžka je často agrese slabého člověka, tak ani nemusí být ta výhrůžka tolik paralyzující nebo je spíše tolik paralyzující, než by mohl být ten samý následek toho, čeho my se tady obáváme. Říkám, obáváme se celkem právem, ale nenechme si kazit svoji radost ze života tím, že budeme podléhat a budeme stále jenom sledovat to, co je negativní. On tak člověk je trošičku nastaven, že čte prvně černou kroniku, protože tam je něco, co se ho netýká, to se stalo někomu jinému, ale tohle už je černá kronika, když to čteme, která se nás může dotknout na každém kroku. Čili ten posun v tom obsahu těch černých kronik přišel a máme ho tady. Ale znovu říkám, strach nás nesmí paralyzovat, mějme pouze ostražitost, maximálně obavu, dál v tom slovníku stupňování strachu nechoďme.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na Malé Straně v Praze se našlo asi 16 krabiček s led diodami a devítivoltovým bateriemi, které byly připevněny na lampě veřejného osvětlení. Policisté už zjistili, že neobsahují žádnou nebezpečnou látku, že tam není žádná výbušnina. Jak něčemu takovému rozumět? Je to nejapný žert? Máte na to nějaký názor?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Já bych si myslel, že ano, že je to něco podobného, jako s těma léčitelama, že oni si tyto hrátky někde z dálky sledují a je to taková jejich pašije a říkají si: Jak teď budou reagovat. A najednou ten člověk, který tohle to udělá, má jakýsi větší pocit moci. Oni si tím často mladí lidé nebo nezrálci nebo já nevím, jak bych to nazval, kompenzují své pocity méněcennosti, protože oni někam zatelefonují. Já jsem dělal 2 soudně znalecké posudky na tyhle ty poplašné zprávy, a zjistil jsem, že v obou případech to byli lidi, kteří měli silné komplexy méněcennosti, byli to lidé, kteří nic neznamenali a oni si tímto způsobem dělali takovou samoléčbu a těch svých komplexů, té své sociální nedostačivosti, kterou trpěli. Čili já vím, že se musí každý takový případ vyšetřit, že se musí zastavit doprava, že to má své následky, ale bohužel musí se to vyšetřit, protože se neví, zda to tak je nebo není, zda to nebezpečné je nebo není a kdesi zpovzdálí nebo z okna se vyžívají v tom svém úspěchu právě ti nezralí jedinci.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě jedna otázka, která směřuje spíš k praktické stránce hrozby, údajné hrozby teroristických útoků v Evropě. Protože hoteliéři a lidé zainteresovaní v tom pasivním turistickém ruchu si musejí rvát vlasy. Američané, Japonci si určitě po oněch varováních cestu do Evropy rozmyslí.
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
No, samozřejmě vždycky to odnese někdo nejvíc. To už tak je, že když se dostane člověk do nějaké situace, tak ti ostatní jsou na tom buď lépe nebo hůře. Čili jestliže informace o hrozbě nějakého teroristického útoku přijde do společnosti, tak některým lidem to silně poškodí, aniž by jim to bouchlo přímo tedy v tom hotelu. Ale na druhé straně zase určití lidé z toho mají svůj profit, což můžou bejt třeba nějaké bezpečnostní složky, které jsou více angažované a zase z toho budou mít nějaký vyšší profit. Takže to už tak je u větší skupiny lidí, že každá informace, která do ní vstoupí, se někomu vyplácí méně a někomu se vyplácí víc.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnešním hostem je teolog, psychiatr a spisovatel Max Kašparů. Letošní Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii získal britský fyziolog Robert Edwards. Podílel se na vývoji metody mimotělního oplodnění. Jak se na to díváte vy, jako lékař a teolog?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Tak mimotělní oplodnění, takzvané oplodnění in vivo, tedy ve zkumavce, ve skle, má několik akcentů, a to akcentů jak technických a já si myslím, že tento nositel Nobelovy ceny dostal tu cenu za to technické vyřešení toho problému, ale on je tady akcent právní a je tady také akcent morální a etický. My jsme společnost velice technokratická a vždycky se radujeme, když se povede nějaký technický kousek, něco vymyslet, něco zdokonalit, udělat v tom technickém pochodu jeden krok dopředu. Ale nesmíme zapomínat, že jsou tady také, a jak už jsem to dneska říkal, vazby do jiných oblastí, že všecko souvisí se vším. Vůbec ona otázka Nobelovy ceny je trošku taková sporná, záleží na tom, kdo rozhoduje, jaké jsou tam tlaky a tak dále, zvláště v té Nobelově ceně za mír, tam někdy člověk žasne, kdo tu cenu toho roku dostal. Ale já nebudu tady hodnotit tu technickou stránku toho umělého oplodnění, já bych se lehce dotkl právě toho, s čím souvisí, a to je ta stránka právní. Víte, on bez zajímavosti není ten právní pohled, oni právníci ne zcela klidně spí, když se o této technice mimotělního oplodnění hovoří, protože pro právo jsou vůbec na celé planetě a v našem vesmíru zajímavé buď osoba nebo věc. Všechno, co právníci řeší, se týká buď osoby anebo věci, nic jiného právo neuznává. A teď si vemte, že to oplodněné embryo z dobrých důvodů nemůže být věc, ovšem přiřknout mu status osoby, to zase na druhé straně pro právníky vyvolává řadu dalších právnických otázek, jako je zákonný zástupce dědictví a podobně. A teď, když se dotknu té oblasti etické, no, tak tam těch problémů je daleko víc, zvláště tam, kde jde o takzvaného anonymního dárce, kdy ta žena je a její vajíčko je oplodněno naprosto neznámým člověkem. Mě tohleto se jeví přímo děsivé, že nějaký člověk, muž dospělý má po světě děti a neví které a neví o nich. Ono totiž stát se otcem není kumšt, ale být otcem, to je obrovské umění. Otcovství, to není jenom akt plození, otcovství je přece odpovědnost za to dítě, které jsem přivedl na svět. A tohleto se u těch anonymních dárců stává. Čili to je jedna etická otázka pro toho muže, který se stává anonymním dárcem. Jiná otázka už je a mohli bychom ji vypustit jako problematickou tam, kde jsou to manželé a ti manželé jsou bezdětní. Uvažujme, že před 80 lety bylo v Evropě 10 % manželství neplodných, dneska to prudce stoupá, ta neplodnost a neplodné je každé 7. v některých státech dokonce každé 5. manželství. Takže možná ti, kteří udělili Nobelovu cenu, uvažují dopředu a říkají si: Půjde-li to takhle dál, pak nám skutečně nezbude nic jiného, než oplodňování a šíření evropské populace nebo světové populace tímto způsobem.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já bych vám možná jenom nabídl to zdůvodnění, které vlastně je zveřejněno, proč vybrali tohoto laureáta Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii. Píše se tam, že mnohé ty páry, které jsou bezdětné, tak pro ně to představuje celoživotní psychické trauma, takto to bylo zdůvodněno, a že teprve metoda vypracovaná Edwardsem možná neplodnost učiní léčit.
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Ano, je, protože například v roce 2007 se u nás narodilo přes 113 tisíc dětí, z toho 3500 jich bylo tedy tímto způsobem počato, což jsou 3 %. A mateřství a otcovství má být naplněno u člověka, čili on jim pomohl v tomto způsobu. Protože ti lidé, pokud nemají děti a chtějí je, tak je to asi pro ně jediná metoda, která jim tady zbývá. Čili 3 % manželských párů došly toho, co naplňuje jejich život po té stránce rodičovské. Ale nic proti tomu naplnění mateřství a naplnění otcovství, ale znovu jsme tady trošičku u takové té včely, která sice nosí med, ale ona má také malé žihadlo, a to žihadlo je znovu v té otázce vztahu k těm 3 etickým problémům, a to je ten preimplantační výběr těch jednotlivých embryí, potom ta redukce těhotenství, kdy některé, některá ta embrya počatá v té děloze musí být likvidována, no a nakonec to je problém nadpočetných embryí, který je už prý v Evropě asi milión a hovoří se tady o jedné zmrazené generaci. Čili toto jsou problémy, které, na které já se dívám z toho hlediska etického, nikoliv toho hlediska reprodukčního, to je jedna věc. Z toho hlediska psychologického, to je druhá věc. Ale znovu pojďme ještě dál a dotáhněme tu myšlenku do samotného konce, že tady skutečně máme jak to právní, tak ale především to etické hledisko tohoto počínání. Ono se na to zapomíná, protože se tady vidí ten zásadní efekt těch úspěšných těhotenství a úspěšných porodů. Ale my si tuto otázku musíme klást, i když ten med té včely přece jenom využíváme více než ta její žihadla.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V pořadu Jak to vidí se dnes zamýšlel spisovatel, psychiatr a teolog Max Kašparů. Děkuji za váš čas a budeme se těšit zase další první úterý v měsíci na shledanou. Ať se vám daří.
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Přeji všecko dobré.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Připomenu ještě, že přepis rozhovoru najdete hned zítra na internetu na adrese www.rozhlas.cz/praha, no a pokud si chcete poslechnout reprízu, ta šance je dnes večer po 23. hodině.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.