Jak to vidí Jaroslav Maxmilián Kašparů - 1. března

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem prvního březnového vydání pořadu Jak to vidí je teolog, psychiatr a spisovatel Max Kašparů. Přeji dobrý den.
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Já přeju taky dobrý den a dobré ráno.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnešní datum bychom mohli vzít jako záminku oslav Nového roku, třeba ve Starém Římě to tak bylo.
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Ano, bylo to tak ve Starém Římě, protože když budeme počítat měsíce podle toho klasického názvosloví, tak november je 9. a december je 10. měsíc. A právě prosinec byl 10. měsíc, protože Nový rok se začínal tehdy počítat od 1. března, proto těch měsíců tam bylo do konce Silvestra vlastně pouze 10. Ale časem se přešlo na jiné kalendáře, ty měly také svůj vývoj. Juliánský, gregoriánský, až dneska už jsme se ustálili celosvětově na tom kalendáři, který máme. Ale z tradice se ještě stále Němci nebo Slováci nebo esperantisté stále používají ten starý klasický nomenklaturní systém.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A nemělo to přece jenom větší logiku? Teď už je ve vzduchu, řekl bych, cítit jaro, ostatně ten 1. březen jako počátek Nového roku měla třeba i republika Benátská ještě snad v roce 1797. Proč vůbec za Julia Césara došlo k té změně, víme to?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Tak došlo k té změně proto, protože tady byla nejednota také s východními církvemi, které tady byly, že jo. Především to byla ta církev východní pravoslavná, která si dokonce ten starý kalendář udržuje ještě dodneška. Takže ono vlastně dneska ve světě obecně platí ten náš kalendář, ale jsou ještě výjimky, jako to bylo v té Benátské republice, která si to podržela delší dobu. Ono se to muselo začít nějak jednotit a vždycky musel někdo mít odvahu do toho tedy sáhnout, protože tenkrát tu taktovku nad vším, co bylo kulturní, co bylo náboženské a do toho spadal také kalendář, bylo záležitostí církve, tak se toho právě ujal některý z papežů.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pojďme si také probrat ta důležitá data, která nás čekají v březnu. 21. března, tak to je jasné, to bude příchod jara. Myslím, že už se na něj všichni těšíme po té zimě. Ale ještě předtím bude Popeleční středa, letos poměrně pozdě, tuším, že 9. března. Předcházet jí bude masopustní úterý. Jak důležité jsou to svátky pro současného člověka?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Tak pro současného člověka nebo většinu společnosti už jsou to jenom ty svátky podle jména, ale záleží na tom, v kterém žijeme státě. Například Italové nebo Brazilci, kteří jsou daleko horkokrevnější, než my pokojní Slované, Češi, tak pro ně to úterý masopustní je vlastně konec toho karnevalu. Když řekneme slovo carnevale - karneval, tak to znamená pusť maso. Jakkoliv to vale, když dá děvče chlapci vale, tak ho pouští a carne je maso, čili karneval je pusť se masa a ten karneval u nás je vlastně pouze to masopustní úterý, kdežto u těchhle těch národů, kdy to třeba trvá 14 dní, 3 neděle a končí to tím masopustem. Potom nastává středa Popeleční, která je 40 dnů před velikonočními svátky, konkrétní před Velikonoční nedělí. Někdy lidé říkají, že si s tím dali práci, počítali to a že jim to nevychází. Tak pokud by to chtěl někdo z posluchačů udělat, tak mu doporučuji, aby do toho nepočítal neděle, protože neděle je svátek a není to všední den. Všechny ostatní dny, pondělí až sobota jsou počítány jako všední, a proto je to 40 všedních dnů do Velikonoční neděle. A Popelec je starý svátek, který už v 6. nebo v 7. století se začínal praktikovat a je to vlastně den, kdy si má člověk uvědomit, že je prach, že je popel, že pochází z planety Země. Protože všechny prvky, které máme v těle, uhlík, že jo, vodík, kyslík, fosfor, vápník, to všechno je v zemské kůře. Čili člověk je z prachu, člověk je ze země, jenom je jinak organizován. Ale zase se do té země vrátí buďto prostřednictvím krematoria, anebo hrobu, čili tento den nám má být takovým mementem, abychom si uvědomili, že nejsme na tomhle světě věčně a že bysme vlastně také měli změnit svůj jakýsi životní styl a zamyslet se tento den nad svým dosavadním živobytím.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Povězte, jak vy osobně třeba trávíte takový den, jak budete trávit Popeleční středu? Jakým způsobem si budete toto uvědomovat?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Tak za prvé přijmu Popelec a za druhé budu udělovat jako katolický diákon Popelec v kostele věřícím a současně Popeleční středa a Velký pátek jsou vyhlášeny jako den postu a to postu přísného. Čili má to být újma od nějakých věcí, je to spojeno vlastně ten půst a my ho také dodržujeme, a já ho také dodržuju, s odřeknutím si. Ono to masopust už dneska pro moderního člověka není tak podstatné. Dříve nebylo masa mnoho a ještě, když se ho člověk zřekl, tak to byl skutečně velký půst. Já dnes lidem, když s nimi hovořím na toto téma po té rovině duchovní, tak jim říkám: Ale víte, ono je daleko těžší odřeknout si třeba ten den nějaký televizní seriál nebo odřeknout si ten den nějakou jinou zábavu, odřeknou si ten den cigaretu, nebo pivo, nebo prostě to, co člověk rád dělá, tak ten jeden jediný den se od toho postit, čili on vlastně ten půst má být jakési vnější znamení vnitřního obrácení člověka, a to bychom měli dělat nejen jednou za rok na Popeleční středu, ale měli bychom to v zájmu svém i vlastní rodiny dělat častěji.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jde jenom o tu Popeleční středu a potom o Velký pátek? Měl jsem dojem, že půst by se měl držet celých 40 dní.
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Ano, tyto 2 dny jsou mezní, to je start a cíl, protože pak už je Bílá sobota po Velkém pátku, a to je ten den přísného postu. Jinak mezitím těch 38 dnů je vlastně vyhlášeno jako postní období, kdy člověk má dávat almužny, má tedy konat také nějaké dobro, protože celý rok přijímáme a přijímáme možná víc, než ti ostatní lidé ve světě, tak v tuto dobu na ně máme pamatovat. Čili člověk to, co se vypostí, tak by měl věnovat na nějaké dobročinné účely. Existují farnosti, zvláště se tohle to traduje v Německu, kde lidé třeba na celých těch 40 dní přestanou kouřit, nebo pít pivo, a to, co ušetří za to pivo a za ty cigarety, tak potom na Velikonoce pošlou do nějaké rozvojové země těm chudákům, kteří mají hlad. Čili ten člověk nic netratí, nic neprodělá, ale to, co ušetří za ty negativní zlozvyky, tak věnuje v podobě peněz zase na nějaký dobročinný účel. To je také cílem a smyslem toho 40denního postního období.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V pořadu Jak to vidí si povídáme s Maxem Kašparů, probíráme březen jako měsíc, který nám přinese jaro. O tom 21. březnu už jsem mluvil. Ostatně, co to je za období z hlediska lidské psychiky, příchod jara?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Tak příchod jara je spojen nejenom s jakýmsi startem člověka do nového roku a do nového také období. A ono je to spojeno s tělem, ale také s psyché. My si musíme uvědomit, že člověk je trojrozměrná bytost - tělo, duše, duch a všechno potřebuje své. O tom duchovním jsme mluvili už u té Popeleční středy, která bude 9., a teď se posuneme na první jarní den a tam už si můžeme to slovo jaro spojit s jarní únavou. Přece jenom přes zimu člověk neměl všechno to, co potřebuje, a to je především slunce. My si můžeme ten vitamin D, který máme ze slunečních paprsků, dohnat jiným způsobem, protože se dá vitamin vyrobit synteticky, takže ho můžeme dodávat přes celou zimu, ale přece jenom to, co je přirozené a přírodní, to je pro člověka daleko příjemnější, užitečnější a zdravější, než to, co je umělé. A právě proto, že byla dlouho zima a tma, tak to souvisí také s jarní únavou. To je to tělesné, ale člověk je také unaven psychicky. Lidé to někdy nedovedou tak přesně rozlišit, co je únava fyzická a co je únava psychická, oni prostě říkají jarní únava. A někdy se pod tím slovem jarní únava v tom smyslu psychickém skrývá deprese. Protože deprese je sezónní onemocnění většinou a přichází právě v těch jarních měsících, v tom březnu, v dubnu, než se člověk vlastně nastartuje. Takže jsou to depresivní měsíce, potom jako podzim, ale u toho jarního období je to záležitostí skutečně slunce, je to záležitostí pohybu, protože člověk potřebuje pohyb a ono se daleko chodí zjara venku, člověk se raduje, než za nějakých plískanic zimních. Takže rozlišujme únavu tělesnou, psychickou. A u té fyzické únavy, tak tam si odpočiňme a u té psychické, pokud je to velice silné a nepřechází to samo, tak vyhledat lékařskou pomoc.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Promiňte, že se tak ptám, jen jestli jsem správně pochopil vaše slova, vy činíte rozdíl mezi duší a duchem?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Ano, jako křesťan rozlišuji mezi duší a duchem, protože to duševní a duchovní, ono se to často plete, já to někdy vidím v novinách nebo ve zprávách zaslechnu, že takové ty duchovní hodnoty a duševní hodnoty. To, co my křesťané spojujeme s tím psyché, tak to jsou třeba naše mentální schopnosti, IQ, různé talenty, které člověk má. A to, co označujeme jako to spirituální, tak to už je to duchovní, co se týká vlastně nesmrtelné lidské duše. A tím se vlastně křesťané odlišují od lidí, kteří nevěří, že člověk má duši, že má pouze ten rozum, že má pouze toho ducha.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já teď zcela záměrně v chronologii přeskočím jedno důležité březnové datum, a dostanu se k 27. březnu, kdy přejdeme opět na letní čas. Vítáte to?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Já to nevítám, já to nevítám a řeknu vám proč. Těch důvodů je několik. Za prvé, uvědomme si, že ve sluneční soustavě všechno cykluje pravidelně, čili Země se točí kolem Slunce, Měsíc se točí kolem Země, a to je všechno v pravidelných intervalech, tam může být někdy rozdíl půl vteřinky, ale jinak to prostě sedí. Teď, když půjdeme z vesmíru ze Slunce, Země a Měsíce přímo na naši planetu, tak tady se to také střídá pravidelně, a to střídání je jaro, léto, podzim, zima. Dalším střídáním je noc, den, noc, den. Další střídání najdeme u člověka, u ženy je to ovulace, menstruace, ovulace, menstruace. Jinak u všech lidí je to noc, den, noc, den, spánek, bdění, spánek, bdění. A my si na to za generace, za tisíciletí jsme prostě nastaveni a zvláště děti nebo staří lidé nebo někteří citliví jedinci, kteří potřebují právě této přirozené cyklace a pravidelnosti, tak najednou tady dojde ke dvěma změnám. Ona to není pravda, že když se mění čas letní na zimní a zimní na letní, že to je změna hodiny, pozor, ona je to změna dvou hodin. My budeme dřív vstávat a dýl chodit spát. A tyto 2 hodiny jsou jakýmsi cizím tělesem, takovým vmetkem, embolem do toho, co předtím bylo dlouhou dobu pravidlem, pravidelností a najednou u člověka se to poruší a z toho přirozeného se dostane do něčeho umělého. Takže maminky si někdy stěžují, zatahují záclony, aby vlastně tam byla tma dřív, nebo se snaží nějakým způsobem ty děti převést. Ne každý to snáší. Jo, já osobně, mě to nevadí, já jsem zatím za ta léta, co se to u nás zavedlo, tak jsem s tím nikdy osobně žádnou potíž neměl, ale vím, že někteří lidé, jak moji známí zdraví, tak moji pacienti si na to stěžují a dělá jim to potíže.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ruský premiér Medveděv zrušil v Rusku střídání letního a zimního času, čili to považujete za prozíravé?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Já si myslím, že z toho hlediska mého psychiatrického to má svoje. Teď je tady otázka, co na to řeknou ekonomové, protože ono vlastně z důvodu ekonomických toto bylo zavedeno, aby se mohlo déle pracovat a aby se ušetřila energie, která se jinak spotřebovává na svícení. Takže ekonomové nám to zavedli, ekonomové nám vůbec zavádějí kdeco, ale asi ruští ekonomové vypočítali, že to mělo efekt pramalý anebo že to mělo možná více škod než užitku, tak potom samozřejmě je na místě udělat to, co je dobré. Nevím a já jsem nemluvil s žádným odborníkem u nás v Čechách anebo v Evropě, který by se k tomu nějak zodpovědně vyjádřil, ale známe přece lidské povahy, když člověk udělá nějakou chybu, tak se k ní nerad přiznává. A to je jedinec. A jestli se stala tahle ta chyba převodu letního na zimní a naopak v celém, na celém kontinentu, tak já nevím, asi ten celý kontinent bude natolik pokorný, aby tuhle chybu uznal a řekl: Ano, vrátíme se zpátky tak, jak to bylo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, tak to lapidárně tedy vysvětlujete to, čím je to, že zbytek světa lpí na přechodu na letní čas, zůstává u toho. Byť opravdu ekonomicky zřejmě, a na tom se asi ekonomové shodnou, to žádný přínos nemá, naopak to ještě něco stojí.
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Tak. Já mám jenom tohle to vysvětlení, mě teď napadlo, protože jednou z lidských vlastností, a to je můj obor, kterému se věnuji, je právě ona lidská pýcha.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
S Maxem Kašparů dnes v pořadu Jak to vidí probíráme březen. A čeká nás důležité datum, jsou to vlastně 2 data, půlnoc z 25. na 26. března je takzvaným rozhodným okamžikem sčítání lidu, domů a bytů. Je to po 10 letech, někdo to bere jako příliš velký vhled, řekněme, statistického úřadu do soukromí. Co si o tom myslíte vy?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Tak já si z jedný strany myslím, že pokud by sčítání lidu bylo prováděno se zodpovědností občanů s takovou, s jakou se k tomu staví Evropa a náš Český statistický úřad, tak že by to bylo dobré, bylo by to k užitku. Protože každá vláda, instituce i továrny, které vyrábí, by měly mít informace o tom, jak si ta společnost stojí ve vybavenosti, jak si stojí demograficky. Prostě tohle to jsou důležitá data, která umožňují té společnosti něco plánovat. Tak v tom bych to viděl jako dobré. Na druhé straně, známe G.B. Show, když říkal, že zná 3 druhy lží, že jo, malou lež, velkou lež a statistiku, takže ta statistika bude asi přesný součet v tom bunkru atomovém těch nepřesných čísel, která se tam dostanou zvenku. Ono se za socialismu jinak dělala ta sčítání lidu, protože všichni věděli všechno o každém, kdežto dneska se lidé pohybují, je tady spousta lidí, kteří nemají bydlení, jsou tu bezdomovci, cizinci a tak dále. Já si myslím, že to bude velice složité a že statistikové, jako dobří matematikové budou muset najít nějaké, nějaká ta procenta těch chyb a odchylek od toho, co vlastně chtějí vypočítat. Čili ta statistika by byla dobrá, kdyby byla co nejvíc přiblížena pravdě. A na druhé straně, já už teď slyším hlasy a tím, že už se dostaly do schránek dnes a v sobotu ty informace o sčítání, tak někteří lidé, kteří jsou jako, bych řekl, všeobecně naštvaní na tu vládu, jsou všeobecně naštvaní na to, co se v téhle zemi děje, tak oni se nemohou nějak pomstít, mě to řekl konkrétně v neděli jeden spoluobčan z obce, kterej mi říkal: No, ať si nemyslejí, že já jim to tam napíšu tak, jak to je, a to ze dvou důvodů. Za prvé, nikdo nebude vidět mě do kuchyně. Takový ty řeči o tom zabezpečení a utajení těch choulostivých dat, to mě jaksi nezajímá. A na druhé straně kromě toho, že nechci, aby mi někdo viděl do kuchyně, tak také já zase nemám zájem, abych nějak pomáhal téhle té společnosti, téhle té republice. Já jsem viděl, že tam byla u něj dost jako velká zloba a jako psychiatr jsem cítil, že on se vlastně na tom dotazníku trochu pomstí.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Není bez zajímavosti, že první census známý tedy byl v Babylonu někdy před 6 tisíci lety. A když se vrátíme do současnosti, tak ve stejném roce se podobné sčítání bude odehrávat ve všech zemích sedmadvacítky. Ono je to i zajímavé pro srovnání, jaká je životní úroveň v těch jednotlivých zemích Evropské unie. Ale pravda je, že mnoho lidí, kteří berou tento postup, tento způsob sčítání jako výraz nesvobody. Někteří mluví, jsem teď četl na internetu, i o totalitě. Cítíte tam ten prvek?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Já tam ten prvek necítím, protože já vidím klady toho sčítání. Ale lidé, kteří mají tendenci vidět ve všem něco negativního, tak už zase si na nás něco vymysleli a už je tady zas nějakej bruselskej diktát celoevropskej a už ti naši se tomu přizpůsobujou a dělaj to stejně s nima a už zase se budou dotazovat na věci ..., a to je výtek, to je jedna výtka za druhou. Čili ti lidé, kteří mají takovou tu škarohlídskou optiku, tak ono je to trošku pobouří a oni se na tom dotazníku, jak jsem říkal, pomstí. Kdežto já si myslím ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Možná tomu, promiňte, že vám skáču do řeči, napomáhá i to, že za neúčast může být pokuta až 10 tisíc korun. Nemělo by to být spíš pozitivní stimulace, snaha vysvětlit, proč je to dobré, právě tím způsobem, jak jste to udělal před chvilkou vy?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
No jo, ale to by už se musela, to vysvětlení dělat dlouhou dobu předtím. Ale když si uvědomíme, že dneska je 1. a ono to tady bude za 3, za 4 týdny, tak se to vysvětlí málo komu. A zase, jsou typy lidí, kteří jsou takzvaně, my jim říkáme trošku zkresleně v psychologii, nepřemluvibilní, neboli nedají se přemluvit k tomu, aby něco brali a chápali jinak, než jak to vidí tak nějak doma ode zdi ke zdi. Nemají ten širší rozhled na tu potřebu, berou to úkorně a nechtějí se zapojit do ničeho pozitivního, protože zase za tím vidějí nějakou darebačinu, protože oni jsou schopní a nastavení tak, že ji vidí za kdečím.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A na co vy se těšíte z toho, co se dozvíme právě z výsledků letošního sčítání lidu, domů a bytů?
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Tak za prvé mi jde o to, když to vezmu šířeji, jak jsme na tom ve srovnání s jinými státy. Pokud se to teda dá zjistit a pokud ostatní státy nám vlastně udělají nějaká taková srovnávací data. Za druhé, já bych se radoval z toho, kdyby tam lidé psali pravdu. Konkrétně my u nás máme spoustu romského obyvatelstva, ale oni se nehlásí ke své romské národnosti, no a potom se řekne, tak je tady málo Romů, že jo, tak není tady problém, nemusíme pro ně dělat nic nového, nemusíme vyčlenit více peněz na jejich školy pro děti a tak dále. Čili tím si vlastně škodí sami. Stejně tak, když tam bude dobrovolné sdělení, některé ty údaje jsou skutečně ponechány na dobrovolnosti toho respondenta, tak například o nás, křesťanů, jestliže my tam nenapíšeme, že jsme nějakého vyznání, no, tak potom při jednání církví se státem ohledně majetkového uspořádání těchto vztahů se řekne: Podívejte se, ono je vás tolik a tolik a tolik, a to číslo bude zkreslené. Čili já bych právě z těchto důvodů doporučoval, že by se měla psát pravda. Ona vlastně pravda se vždycky vyplácí.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to je, myslím, krásná tečka za dnešním povídáním Jak to vidí Max Kašparů, psychiatr, teolog a spisovatel. Já vám do Jihlavy děkuji za rozhovor a těším se zase na příští setkání. Mějte se hezky. Na shledanou.
Max KAŠPARŮ, teolog, psychiatr, spisovatel
--------------------
Všecko dobré.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Připomínám, že zítra naším hostem bude spisovatel Ivan Kraus. Za pozornost děkuje a příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.