Jak to vidí Jan Petránek - 22. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem publicista, komentátor Jan Petránek. Dobrý den.
Jan PETRÁNEK, publicista, komentátor
--------------------
Dobrý den a také krásné jaro všem našim posluchačům.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Petránku, my, když jsme si včera ráno domlouvali témata na dnešek, tak jste mi říkal, že vám hned v 9 hodin drnčel telefon, vaši a naši skalní posluchači se vás vlastně dotazovali, chtěli znát i názory na některá témata, která tady v Jak to vidí včera otevřel herec Michal Pavlata v rozhovoru s Vladimírem Krocem. Například téma závislosti, trestu smrti nebo přímá volba prezidenta. Tak učiníme jaksi tomuto zájmu o váš pohled zadost. Co vy na to?
Jan PETRÁNEK, publicista, komentátor
--------------------
No, tak Míša Pavlata, kamarád, to je prostě herec, který vždycky má tu pusu proříznutou na správném místě, tak tohle to otevíral a myslím, si, že když tohle to se otevře, tak samozřejmě, že to rezonuje i u všech dalších. Říkal jsem si kolikrát, že by se "jaktovidiči", či jak se říká těm lidem, co sem přijdou v půl deváté a do devíti můžou říkat, co si myslí o světě a o lidech, no, tak to by asi bylo potřeba někdy se, aby se sešli v širším měřítku, v širší společnosti a říkat, aby se tu konfrontovala stanoviska různých osobností, máte pravdu, to je potřeba.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vidíte, dobrý tip. Děkujeme za něj. Co se týče závislosti, tak u vás bych tipla, že to je na zprávách. Vy už od brzkého rána sledujete televize, samozřejmě posloucháte rozhlas a také sledujete od včera intenzivně to drama ve Francii.
Jan PETRÁNEK, publicista, komentátor
--------------------
No, to jistě. Já dneska dokonce jsem toho málo naspal, protože bylo to velice zajímavé a poté, co si CBC americká televize vzpomněla, že ve 3 ráno pražského, nebo evropského času dojde k úderu, tak nezmizela přímá televizní zobrazitelnost toho, co se přímo v Toulouse děje. A skutečně i ruská televize, i pekingská televize měly neustále v rohu, přesto, že vysílaly třeba úplně jiný program, tak v rohu té obrazovky každý divák si mohl sledovat, že toto je živě přenos, zda se něco děje v Toulouse. Natolik to bylo nervózní. A řeknu vám, že tomu nerozumím té taktice, kterou Francouzi zvolili, protože skutečně on může na ně hrát svoji vlastní hru tento takzvaný terorista, protože to takzvaný tam platí do té doby, než usvědčí ho, že skutečně on to byl, kdo je tím vrahem. I když nikdo o tom oficiálně nepochybuje, ale z hlediska právního, dokud není usvědčen, je takříkajíc presumpce nevinnosti. Myslím si, že tenhle ten člověk, který už měl si odsedět 3 roky přímo v Afghánistánu a který byl osvobozen násilnou akcí, se možná nyní spoléhá na to, že určitá skvadra přijde a pokusí se ho dostat z toho obklíčení. To se asi nestane, na to si Francouzi přece jenom dost chytře musí dát pozor, to by bylo strašlivější skandál, než ten samotný snad ten teroristický akt. Co to je? Vezměte si, že tedy americký seržant od mariňáků povraždil v Afghánistánu děti a na to člověk, který byl v Afghánistánu, nyní se mstí na židovských dětech. To je, myslím, celkem rámec, na kterém, podle kterého se na to můžeme dívat. Už nikdo příliš nezdůrazňuje, že krátce před tím, než zešílel ten americký seržant, došlo ke smrti 8 Britů, z nichž jeden měl být bratranec tohoto Američana a nebo vzdálený příbuzný anglický, kdy jel obrněný vůz po afghánské silnici a vybuchla pod ním obrovská silná nálož, která s tím tankem, nebo co to bylo za obrněné vozidlo, udělala několik přemetů a samozřejmě zabilo to 8 Britů. Čili on mohl najednou se mstít za smrt těch Britů a mstil se na civilech. Teďka se mstí jemu. Co se k tomu dá říct? Jenom, že ta afghánská válka už trvá déle, než byly první a druhá světová válka dohromady a tohle to je, ta afghánská válka se nedá vyhrát. Ta Panetova doktrina, která měla dokázat, že my přece jenom zlikvidujeme Al Kajdu, to se prosím nepodaří už z toho důvodu, že naučit středověkou společnost rychle demokracii, není prakticky možné. To je základní strategická chyba. A dneska se k tomu vyjadřují mnozí. Dokonce jeden z těch, který píšou projevy Obamovy, ten s ním teďka poletí v pondělí a v úterý bude v Soulu schůzka prezidentů, bude tam americký prezident Obama, přijede tam samozřejmě z Ruska Medveděv, jihokorejský prezident tam bude, očekává se, že na poslední chvíli přislíbí, zatím je doma zaneprázdněn Noda, to je japonský premiér, no a bude tam Chu Ťing-tao samozřejmě čínský prezident, bude se jednat o tom zase o světových problémech, i když to bude v Koreji. Takže tahle je to rozehrané.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych se ještě, pane Petránku, vrátila zpět na chvíli k tomu francouzskému dramatu. Izraelský list Haretz napsal, cituji: "Mnozí mysleli, že po holocaustu a nacistické okupaci už nebudou děti nikdy chladnokrevně zabíjeny kvůli svému náboženství a přesto právě to se stalo v Toulouse." Když ještě k této citaci přidám informaci, že muž podezřelý ze zabití dětí ze židovské školy a tří francouzských parašutistů byl v hledáčku úřadů už delší dobu, nemáte pocit, že po dopadení a zabití Usáma bin Ládina jaksi ta opatrnost polevila?
Jan PETRÁNEK, publicista, komentátor
--------------------
No tak zabití Usámy bin Ládina jsme tady jednou spolu probírali a jedna z otázek byla, zda se něco změní. Já jsem si dovolil říct, že vůbec nic. A přesně tak to prostě je. Protože zabitím jednoho člověka neměníte síly historie, které jsou rozběhnuté po svém. No a tady, abysme se, když už jste o tom začala ze začátku, nevyhnuli třeba těm otázkám trest smrti. Mnozí lidi, i v Čechách, i v Evropě, i v Americe samé, no Spojený státy ty ještě klidně uplatňujou, zda je možné tolerovat vraždu dětí a nemstít se. Můj názor na to je, aby soudy klidně vynesly trest smrti, protože za smrt dětí, za smrt vůbec krutou je nutné říct, tento člověk, nebo tito lidé nemají právo žít. Ale já bych ten rozsudek vynesl soudem, protože je to morálně nutné, ale stejně tak bych ten rozsudek nevykonával. Myslím si, že říct, ty nemáš právo žít, by znamenalo doživotí v kriminále. Ale ne, aby se vynesla jednom máte doživotí a to znamená, že po 20 letech my vám všechno odpustíme, pustíme vás ven a ten terorista, kterému je teďka 24, by ve 40 vyšel ven, vyškolený ještě v kriminálu svojí vlastní nenávistí, aby bylo jasné, že pro něj život skutečně končí a říct to oficiálně. Čili vynést rozsudek smrti, to ano a nechat ho tedy, aby on třeba, já bych mu nebránil, kdyby se chtěl v tom vězení sám nějakým způsobem odebrat k Aláhovi.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například v Norsku, jak se říká, je v podstatě nejvyšším trestem i pro Breivika, nikoliv trest smrti, ale jaksi exkomunikace z té společnosti, že už prostě mezi ty Nory nepatří. Také trest smrti údajně hrozí tomu americkému vojákovi, o kterém jste se zmínil, který postřílel v Afghánistánu 16 lidí. Jinak senátoři za republikány i demokraté ve Spojených státech tu událost označili za tragédii, nicméně říkají, že by neměla vést ke změně americké politiky v zemi, tedy v Afghánistánu. Co vy o tom soudíte?
Jan PETRÁNEK, publicista, komentátor
--------------------
Že se strašlivým způsobem mýlí jak Obama, tak před tím jeho předchůdce. Víte, nejvíc se mi líbí Gartenstein-Ross, to jméno je skvělé, je to velký politolog, napsal knížku, která se v angličtině jmenuje Vegas of bin Laden, neboli dědictví, odkaz bin Ládina. A on tam trefil na hlavičku ten pověstný hřebíček myšlenkou, že Al Kajda bojuje proti Americe ekonomickou válku. To, že spadly mrakodrapy, že unesli letadla, to je jenom projev toho, jakým způsobem oni chtěli podlomit americkou ekonomiku a zaútočit vůbec na kapitalistický systém. No, to se jim povedlo. Protože v okamžiku, kdy Clinton předával Buschovi mladšímu Ameriku jako nejbohatší zemi na světě, která byla největším věřitelem světa a Busch odcházel jako prezident a předával nejzadluženější stát světa, no tak v tom případě těch 19 teroristů, který zahynuli v těch letadlech, kterými bořili americké mrakodrapy, no, tak za 19 obětí, za 19 sebevrahů dosáhnou zničení amerického snu, že toto je stát číslo jedna, no, tak to je velký úspěch bin Ládina i po jeho smrti. To je potřeba přiznat a teďka tento muž Gartenstein-Ross jakožto oficiální představitel protiteroristického thing teng myslící skupiny stratégů to přiznává. Co je potřeba udělat? No nepokračovat v hloupé, dokonce bych řekl blbé strategii, kdy já podlomím svoji vlastní ekonomiku tím, že honím nějakou skupinu, která je dneska už velice, velice roztroušená. Stejně tak se ukazuje, že dlouhé roky války v Iráku, čeho se tam dosáhlo? Američani odejdou a je tam stabilita? Teďka je otázka Sýrie. Včera byla v Radě bezpečnosti konečně schválena všemi 15 členy Rady bezpečnosti situace, rezoluce, kde se říkalo zcela jasně, že by tedy mělo se něco se Sýrií udělat. Ale co? Nikdo neví co. Protože, kdyby byla ta válka ještě takříkajíc sponzorována podobným způsobem, jako to bylo v Libyi, no, dostalo by se tam klidu, když se to nepodařilo v Iráku za přítomnosti?
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S Janem Petránkem se dnes pohybujeme víceméně v zahraničí. Už jsme dostali do Sýrie. Ono totiž uplynul vlastně i rok od vypuknutí toho lidového povstání proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Někteří varují, že Sýrie se stává druhým Somálskem, nebo spíše tím Afghánistánem. Čeho jsme vlastně v případě Sýrie svědky, pane Petránku?
Jan PETRÁNEK, publicista, komentátor
--------------------
No tak především se tam utkávají veliké síly mezinárodní. To je už dneska jasné. Katar, který financoval v poslední fázi i tu libyjskou válku proti Kaddáfímu a vidíte, že v Libyi není klid, Libye se nám dneska rozpadá při nejmenším na tři oddíly. Je to ta kirenajka, nebo chcete-li cerenajka z Tripoli na východě, potom je tam bangálská oblast a pak je jih a vypadá to opět na dlouhé, dlouhé údobí nestability. No a to samozřejmě to, co se děje v Sýrii samotné, tam je schválená ta, jak už jsem se zmínil, rezoluce Rady bezpečnosti, která chce dostat ke stolu opozici i vládu a ani z jedné strany tam není moc. Je to bezvýchodné. Chce to opět něco, co v mezinárodní politice bývá často cynicky nazýváno, nechte vyhnít problém.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To může být ale opravdu běh na hodně dlouhou trať.
Jan PETRÁNEK, publicista, komentátor
--------------------
No a jak dlouho trvá tedy irácká situace, jak dlouho trvá? Já jsem si probíral v minulých, jaksi vždycky takhle začátkem před, ještě předjaří dělám pořádek ve svém archivu, tak za posledních 15 let neustále rok od roku vidím, kdy bude mít Írán, neboli Persie, tam dneska začíná nový rok, tak je tam veliká sláva na všech ulicích, tak kdy bude mít atomovou bombu? Vždycky se říká za rok, za rok a půl, za dva roky. A tohle to už slyším po těch posledních 15 let.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem to vypovídá?
Jan PETRÁNEK, publicista, komentátor
--------------------
No, především o nervozitě, že velice militantní, teokratický diktátorský režim ten dělá všecko pro to, aby se stal regionálním vůdcem. Tady, víte, jak Saúdská Arábie a Izrael se nemají rádi, jedna z nejdůležitějších věcí, které se teďka dají na tom strategickém, vojenském poli sledovat je, bylo zděšení Izraele, že se Saúdské Arábii podařilo přesvědčit Francii, aby Francie dodala 150 nejmodernějších bojových letadel Saúdské Arábii. A už před tím měli saúdští Arabové slíbeno asi 100 nejdůležitějších moderních amerických bitevních letadel také. No v Izraeli to, protože Izrael vždycky stavěl svoji doktrínu na tom, že my nesmíme jako Izrael, prohrát žádnou válku, že to by byl konec Izraele. A Izrael staví z hlediska technologického, že má nejsilnější letectvo na Blízkém východě. Kdyby se uskutečnilo to, co Obama a Sarkozy v podobě letadel slíbili Saúdské Arábii, tak by byla najednou ta rovnováha ve vzduchu nejdůležitější rovnováha z hlediska vojenského, silně narušená. To nemůžou, izraelská vláda to nemůže připustit. Jenže teďka je Obama v prezidentském období, uprostřed prezidentské kampaně, takže Izrael nemůže přijít a naléhat na něj, aby buďto to odřekl Saúdské Arábii, nebo aby stejným způsobem vybavil letadly izraelskou stranu. No a takhle je to rozhárané, ale najednou i Izrael i Saúdská Arábie se nejvíc bojí toho, co se děje v Persii.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, když jste se zmínil o Íránu, tak íránská právnička Širín Ebadiová, nositelka Nobelovy ceny míru v roce 2003, nesouhlasí s frází, nebo termínem arabské jaro. Podle ní by bylo na místě použít toto spojení v případě, že by utlačovatelský režim vystřídala opravdová demokracie. To napsala v americkém listu Wall Street General. Podle Ebadiové se skutečné arabské jaro zrodí jen v případě, že v zemích, které se zbavili diktatury, Egypt, Tunisko, zakoření demokracie, která se neobejde bez rovnoprávné účasti žen na občanském životě. Vidíte to také tak, pane Petránku?
Jan PETRÁNEK, publicista, komentátor
--------------------
Nevidím. Já jsem hluboce přesvědčený, že arabské země jsou země, kde ještě mají k demokratickému vůbec myšlení, k demokratickému způsobu života, podívejte se, jak tam fungují rodiny, tam se nedá mluvit o demokracii ještě několik generací a Ebadiová, já si jí strašně vážím, ale vemte si to, to je zbožné přání, není horší chybou, kterou by politik mohl udělat, nebo politolog, kdyby mluvil, že, kdyby ztotožnil svá přání s realitou. To nejde, to nejde. Stejně tak není možný spolehnout na to, že by v Afghánistánu nebo v Pákistánu mohla být demokracie. Tam je hluboký středověk, protože vztahy uvnitř rodin, uvnitř klanů, uvnitř širší pospolitosti je pořád ještě středověká. Vemte si to takhle, v okamžiku, kdy se objevila zcela reálná možnost, že vypukne válka proti Íránu, ať už jenom z izraelské strany, nebo ze strany Spojených států společně s Izraelem, tak na to reagoval pákistánský prezident, že v tom případě bude Pákistán stát na straně Íránu. No, to je úder proti americké strategii. Ale diví se tomu jen ten, kdo nezná tu mentalitu, nezná podstatu té společnosti na Středním východě, nejenom na tom Blízkém.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme do světa, tak se to hemží bohužel válkami, konflikty. Jsou ale nadějné zprávy. Třeba právě, jak už jste se zmínil o chystané návštěvě amerického prezidenta Baracka Obamy v Koreji, má navštívit demilitarizovanou zónu rozdělující Korejský poloostrov. Myslíte, že bude tlačit opět na Pchjongjang, aby se vzdal jaderných ambicí?
Jan PETRÁNEK, publicista, komentátor
--------------------
Podívejte, ta nejhezčí zpráva, kterou bych snad pro svět mohl dát v téhle té době, je, že je dost dobrá úroda pšenice. Že už dokonce Putin sám teďka, který se nejvíc ve svém volebním vítězství opíral o venkov, protože ve městě ho příliš lidi nemusejí, ale to, co Putin říkal, že po Kanadě a Spojených státech je Rusko dneska největší exportér pšenice do světa, že je na tom tedy Rusko takhle lépe. Co se bude dít v tom Soulu, kde se taky Medveděv sejde s Obamou, budou se bavit i o tom, že 200 tisíc tun pšenice, teďka nevím jestli 20 nebo 200 tisíc tun, myslím, že to bude 20 tisíci tun pšenice, dodá Amerika Severní Korei a Severní Korea za to by se vzdala nukleárního programu, čili dalšího vývoje nukleárních zbraní. Ale nechce se Korea vzdát rozvoje takříkajíc raketového. A za to by musel teďka Chu Ťin-tao, čínský prezident a Obama se dohodnout, jaké budou, bych řekl, restrikce uvaleny na Severní Koreu, neboť Severní Korea říká, ale my bysme chtěli vypustit jenom vědeckou družici kolem Zeměkoule. Ale v tom případě by rakety lítaly přes Japonsko, což Japonsko nesnese a tudíž Severní Korea by si chtěla vymodlit, aby ta raketa byla takříkajíc odpálena třeba i z čínského raketodromu a že by to byl čínsko-severokorejský projekt. Zatím je to sen severokorejských představitelů, o kterém se taky bude jednat. Ale dá se říci, že nový Kim III. v Severní Korei přece jenom ukazuje vlídnější tvář a nemusí dělat takové problémy, jako dělal jeho tatínek. Uvidíme to všecko v příštím měsíci, kdy se bude slavit Kim Ir-sena a na jeho počest právě chtěli vypustit ten sputnik kolem Zeměkoule.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme ještě 1,5 minutky. Čas na kratičkou glosu. Dopisovatel amerického magazínu Foreing Police měl zajímavý nápad zahodit veškeré učebnice politických věd a místo toho se ponořit do knih, které napsali Puškin, Gogol, Dostojevski. Takoví vlastně svého času také komentátoři "jaktovidiči". Co vy na to? Tam je popsáno vše.
Jan PETRÁNEK, publicista, komentátor
--------------------
No, já vám řeknu, že samozřejmě, kdybychom se tu bavili o poezii, tak hodinu bych asi vydržel recitovat nejkrásnější básně z celé Zeměkoule. Já miluju třeba Píseň o Hiavatě, něco, co dala našemu Antonínu Dvořákovi taky impuls k jeho Novosvětské, našli by se angličtí, francouzští, ruští a samozřejmě milovaní čeští básníci. Ať už to byl Machar, Dyka nebo Seifert. To všechno ano, ale to je pro normální lidi. Pro politiky to není.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba takový Revizor je taková karikatura ruského života. Dokonce jsem četla, že Ukrajina připomíná Čechovův Višňový sad.
Jan PETRÁNEK, publicista, komentátor
--------------------
To jistě. To jistě. Já jsem přesvědčen, že teďka, jestli by byla soutěž, kde se nejvíc v televizi objevuje poezie, tak by to asi bylo překvapivé, protože je to japonská televize, která vysílá krásné filmy, samozřejmě díky tomu, abych tomu rozuměl, tak musím poděkovat, že je to s anglickým podtitulkováním. A stejně tak poslední ruské televizní programy ukazují, že s tady vrací něco, že nemusí být dvakrát denně v televizi v programu, kolik tam bude mrtvol zastřelených a kteří detektivové se proslaví při odhalení vraha.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak Dostojevského nebo Puškina si už do Jak to vidí nepozveme, ale zato se budeme těšit na další návštěvu komentátora a publicisty Jana Petránka. Děkuji moc za dnešní návštěvu a přeji hezký den.
Jan PETRÁNEK, publicista, komentátor
--------------------
Vám taky hezký den i posluchačům.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra v půl deváté přivítáme spisovatele Ivana Krause. Zita Senková přeje příjemný den. Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.