Jak to vidí Ivan Kraus - 18. dubna

První povídkové knihy Ivana Krause vyšly v exilovém nakladatelství Konfrontace v Curichu a povídky z nich ve Westermann's Monatshoefte", kde dostal cenu za nejlepší povídku roku 1976. Po návratu vycházejí v Praze. Zde také obnovil svou spolupráci s medii.
V poslednií době píše pravidelně i pro časopis Rozhlas, internetového vulgo.net, do Pozitivních novin a má svůj blog.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes je se mnou ve studiu spisovatel Ivan Kraus, dobrý den.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vás, pane Kraus, vítám, opět po delší době u nás na Dvojce. Vy jste si počátkem února dopřál rodinný sjezd s bratrem Janem. To šlo o audionahrávku rodinných historek ve Viole a pak jste na několik týdnů odjel do Frankfurtu nad Mohanem. Jak jste si užil pobyt ve městě a zemi, kterou tak dobře znáte?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Byli jsme atm es ženou dva měsíce, neboť jsme opět po delší době sáhli po svých loutkách, abychom se stali loutkoherci a byli jsme v oblíbeném místě, které se jmenuje Tygr Palas, což je dnes skutečně nejlepší varietní divadlo nebo kabaretní divadlo toho typu, nejen v Německu, a tam se vracíme už dvacet let, jednou za dva, za tři roky. A jinak jsem si z toho pobytu, samozřejmě hraje se večer, hraje se v noci, pozdě se vstává atd, ale z toho pobytu jsem si udělal takovou mediální dovolenou. Já jsem si tam četl, já jsem vášnivý čtenář mnohého německého tisku, jak jste se přiznali vy také, takže jsme tomu propadli. Jsme propadlíci oba. A tak jsem si četl Spiegel, a Die Zeit a dozvídal jsem se věci, neboť jestli Němci jsou v něčem dobří, domnívám se, tak jeden z těch rysů je nesporně žurnalistika a informace. V tom jsou velmi silní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte, pane Krausi, oblíbené noviny nebo vy už jste naznačil kromě Spiegelu?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Mám. Já jsem teď objevil Süddeutschezeitung, který se mi velmi líbilo. Ba dokonce víc, vidíte, jak jsem obžérný, víc než Frankfurter Algemeine, nebo Die Welt, tak Süddeutsche Zeitung, to jsem musel denně číst a to v poloze horizontální jsem si četl o pozitivních a negativních věcech ve světě. Ale najdete i další samozřejmě. Jsou to trošku se závistí Die Zeit miluju velice, protože oni, neříkám, že čtu všechno, ale oni věnují prostor také určitým ideám, nápadům, myšlenkám, a to je pak zpracovaný. Nebo já miluju, když ve Spiegelu nastoupí čtyři, pět lidí, já bych je chtěl vidět, jestli se hádají nebo jak to dělají, pět psavců, redaktorů a udělá dlouhou esej, já nevím o sýry a tak dále. A vy se dozvíte spoustu věcí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem zrovna dnes Die Zeit každý čtvrtek vychází, pokud se nepletu, nové číslo. Takže jste si mimo jiné liboval ve čtení těch objemných novin a časopisů. Kdybyste třeba porovnal tu českou a německou žurnalistiku, nutno říct, že v Německu přeci jen je to často i otázka financí a vůbec jsou to větší týmy, mohou si dovolit mnohem více věcí než u nás. My vidíme spíše ten opačný trend.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Máte pravdu v tom, že to víte, když máte prostředky finanční na korespondenty, ostatně víte sama z vlastní minulosti, když prostě jsou ty finanční prostředky jakás takás možnost nasadit víc lidí, víc redaktorů, dotázat se víc analytiků, víc odborníků, tak se to někde projeví a oni mají toto štěstí, že to mají. A pak oni jsou takoví, jsou detailisté. To my víme. Že oni jdou zum Punkt, pěkně k tomu bodu. A vystříhají všechno, co s tím nesouvisí. Už mají jako velice dobrou jistě tradiční žurnalistickou školu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě bych se krátce vrátila k varieté a k Tygrovi, protože ten tedy oslavil 25 let, jak už jste řekl, opravdu slavné varieté nejen v Německu. Jaké bylo publikum, jaké byl ten letošní pobyt?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Publikum bylo nádherný. My jsme byli se ženou velice spokojení. Sami jsme žasli celé dva měsíce, velice se bavili, velice tleskali a velice se radovali a oni právě je to jubilejní rok, prostě jsme prožili ty dva měsíce v naprosté pohodě, pokud se týkalo toho divadla. Ale samozřejmě i tam vidíte. Mně vždycky zajímají detaily ve všech oborech. I oni mají řadu lidí, kteří jaksi obhospodařují firmy a podniky, aby byli diváci, protože dneska už to není tak jako před 10 lety. A někdy se stalo, mně to samozřejmě zajímá, chod divadla, že tam také dávali volné lístky, přišli mladí lidé, aby se nám dobře hrálo, aby tam nebyly nějaké stolky, který by zely prázdnotou. Čili i tam vidíte rys této doby, že to není tak snadný ani venku dělat divadlo. Oni mají štěstí, protože mají kavárnu, mají restaurant, mají bar a oni to živí něčím jiným. Jinak myslím by si nemohli leccos dovolit, tu kvalitu jakou ze světa. Bylo nás tam asi 6 či 7 národností, od Kazachstánu, přes Ukrajinu a tak dále, až po nás dva Číšky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste, jak už posluchači vědí, strávil ty uplynulé týdny, respektive plné dva měsíce ve Frankfurtu, kde bije to finanční srdce eurozóny, kde sídlí Evropská centrální banka, jak téma euro a eurozóna a ty současné problémy tam rezonují?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Rezonují hodně. My jsme se šli podívat na takovou jakousi demonstraci a sice Hnutí Okuppe Frankfurt a pak tam byla další skupina Okupujte Centrální banku evropskou. To nás zaujalo. Tak jsme se šli podívat. Nabrali jsme si tam řadu brožur, letáků a všeho možného a vyslechli jsme projevy. To jsou lidé, kteří jsou kritičtí vůči současnému stavu nebo problematice Evrposké unie. Nikoliv idejí, to musím zdůraznit, ale k tomu, jak některé věci probíhají. Tam třeba jsem se poprvé dozvěděl, mně zajímalo do jakých detailů. Mají mezi sebou ekonomy, statistky, tak jsem se třeba dočetl u nich, když jsem si odnesl ty letáky, ty brožury, jakým způsobem centrální banka financovala Řecko a zjistíte, oni to kritizují, že to nebylo přímo, ale že to jde přes jiné banky. Centrální banka dodá jiným bankám nějaké obnosy a ty jiné banky to potom dělají ty zákroky, aby se to Řecko osvěžilo. Jenže si účtují, že jo a i ony tyto skupiny mladších lidí a to ta generace se ptá: Proč? Proč, když máme centrální banku, to nejde přímo. A stejně se ptají, proč si stát netiskne vlastní peníze? Proč to zadává tiskařům a ti to dávají ještě dál. Jako oni jdou po realitě. To mě docela zaujalo, protože mají fakta. Ta fakta mají zpracovaná, opět Němci, precizní, nebásní, a tak to bylo Okupujte centrální banku. Těch problémů tam bylo víc. Základní otázka je, pomáhat tak přímo. Proč by měly neoprávněně, byť oni říkají nemorálně, banky vydělávat ještě nějaká meziprocenta na něčem, co má být pomoci zemi, která je v krizi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybychom se podívali nařekněme, strukturu těch lidí, kteří se zúčastnili těch akcí, lze říci, že převažuje nějaká věková kategorie nebo jde to takzvaně napříč tím generačním spektrem?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Víte, já jsem si všiml. Byly tam dvě akce, ta druhá akce na stejném náměstí, to bylo o Velikonocích. Ne neřekl bych, že převažuje. Jsou to lidé všech věkových kategorií a různých čepic a kloboučků. Tam byla ještě druhá akce, což byla také. Tam byla řada materiálů z té doby. Úžasných materiálů fotografických, historických a sice úplně jiné téma, připomínka Buchenwaldu, připomínka koncentračních táborů. A zase jsem žasnul, kolik těch dobrovolných organizací, těch jejich řekněme, počesku protifašistických sdružení, protifašistických bojovníků a tak dále a mladší generace se účastnilo těch věcí a nakonec jsme se, žena mi tam udělala fotografii, je tam také nedlouho deska, která je moc zajímavá. Kterou nemůžete minout, je kovová, je v zemi a tam najdete jména: Egon Ervin Kisch, Franz Werfel, Kurt Tucholski, všech těch spisovatelů, německých autorů, tam byly páleny ty knihy ve 30. letech a to člověka vezme. Akorát jsme kritizovali já a žena jsme velcí kritici, cokoliv vidíme, moje žena cokoliv je nedokonalý. Ono je to v zemi, takže spousta lidí si toho třeba nevšimne. Ono by to mělo být tak nakloněno, aby v nějakém úhlu vnímání, ale jak vidíte, tak to náměstí si tam prožilo hned dvě velké akce. Tam byly projevy, ono toho bylo moc. Já jsem nezůstal celý ty hodiny. A je to příjemný pocit, když vidíte, že se lidé něčeho zúčastňují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Cítíte tam tu angažovanost, po které se často volá i u nás?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano. Já to tady také jaksi propaguji, protože žiju na vesnici,kde hrdě hlásím a opět opakuji, máme zastupitelstvo teď po letech, kde ani jeden z jeho členů není členem politické strany. A jsou to lidé, které jsem poznal, já jsem si je šel očichat předtím, když bylo před volbami tehdy. A musím vám říct, že to je dobrovolná činnost s výjimkou starosty a ti ostatní to je všechno na bázi dobrovolnosti a snaží se. A starají se a tam se ukazuje, že na tom nižším stupni toho regionálu, tý regionální úrovně, že se u nás tedy v té naši vesnici my nepotřebujeme ty politický strany k tomu, abychom měli zastupitelstvo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve Frankfurtu nad Mohanem, kde jste, pane Kraus, pobýval, nedávno promluvil také proslulý finančník a filantrop Georg Soros. V Německu doporučil, aby raději vystoupilo z eurozóny, pokud tedy tu Evropu skutečně nepovede, protože řečeno jeho slovy, Německo je tím hlavním řidičem.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano, on to přirovnával k takovým nějakému autobusu a kdo sedí u volantu. On prostě připomíná, že ta idea té Evropy, to bylo Německo a Francie, to jsou ty velké země, které s tou ideou přišly. A byl pozván a ta studie je velmi dlouhá. Já ji mám doma anglicky asi 20 stran, tedy ten záznam jeho projevu a říká to velmi elegantně, pozor, on má své názory, ale on nevytýká Němcům, že to ten volant berou špatně do ruky, on jenom říká, že ta dnešní situace, říká: tady se nadělaly chyby, říká už v Maastrichtu. To se mohlo stát. Ale ty chyby mají následky a dnes je situace taková, za prvé, idea Evropy dobrovolného sdružení států, které se dobrovolně daly dohromady, za druhé euro je prostředek, nikoliv cíl. Cíl byla ta Evropa. A on to vidí tak, že říká. Teď je nový vztah: Dlužník a věřitel, a přitom jsou to vlastně abych tak řekl, členové stejného klubu. A to vyvolává samozřejmě řadu napnutí, řadu problémů a on vidí dvojí řešení. Říká: mělo by se buďto, v to věří nejvíc. Udělat takzvané evropské obligace, bondy, které by shrnuly všechny státy. Teď to vysvětluje ekonomicky, nebudu rozvádět, jak by se to postupně zlepšilo. Neboť říká, tím by se odlišily také takzvané úroky, čímž by se vyjádřila rozdílná ekonomika rozdílných zemí. V čemž má pravdu. Říká: odstranili jsme vlastně úroky, jede to v té jedné úrovni. Říká: Pokud má paní Merkel obavy, ona má obavy já ji chápu, že zase dojde k nějakým nesrovnalostem. To se dá dirigovat, do určité míry to budou evropské a nad tu hranici si každá zem bude ručit za svá nadměrná vydání a byl by tady pro tyto takzvané bondy. Ale kdyby to nešlo, říká, pak je lepší, kdyby Německo nebylo, vystoupilo z eura. Byť by to bylo zkraje bolestné, a byť to není jeho první priorita a na závěr říká: Nakonec to musíme nechat rozhodnout voliče na podzim, protože ti rozhodnou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V parlamentních volbách. Mimochodem, když jste říkal, respektive pan Soros, že Německo je tím řidičem v eurozóně. Napadá mě, kam se poděla Francie, ta už nedrží ten volant?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já nevím Francie jak nedostatečně nebo jak částečně jen něco vím, tak mám takový pocit, že prezident Hollande není zrovna ve formě, protože tam došlo k několika velikým problémům, ministr Bagetu, jak tomu Francouzi říkají, ministr rozpočtu měl poněkud velké konto někde ve Švýcarsku, tak to je trošku malér, pak tam byl ještě další ministr s problémem, nejspíš to popíral, pak to přiznal a Francoise Hollande není v současné době viděn Francouzi moc optimisticky, aspoň tak se dočetl a Francie, víte neveřejným tajemstvím, já sem amatér a nikdo a přesto mě zajímají i ty dluhy. Protože i Německo má své dluhy, ale Francie velice je zadlužená země, velice. A její výkonnost jakási ta produktivita je dlouho omezena klasickým francouzským problémem. Francie je Paříž, centrum, neustále je to to centrum. Nejsou to ty regiony v té oblasti té finanční a hospodářské politiky a pak je tam ten problém, já jim říkám spolužáci. Elitní školy, je jich několik, vypěstují kvalitní studenty, a ti potom se dostanou do těch funkcí, určitých v té společnosti a už tam není příliš nové krve odjinud. A pak je ještě problém ve Francii, který jsem vždycky cítil, taková ta neochota pustit mladší lidi do podnikání. Proč mladí Francouzi odcházeli do Anglie nebo do Španělska zakládat restauranty, a když jste se dozvěděla důvod, tak jim francouzská banka neposkytla, nevěřila tomu projektu. Čili Francie se potýká s hodně hodně problémy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Abychom se vrátili opět do Německa, tak tam vznikla euroskeptická strana Alternativa pro Německo. Ten volební program by se dal stručně vyjádřit větou z úvodní stránky. Konec s eurem. Ty šance nebo pro ty celoněmecké parlamentní volby 22. září se sice nepřikládají velmi velké možná se nepodaří ani překročit ten 5% práh. Nicméně může to přeci jen zamíchat kartami.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To nikdo neví. Oni mají Alternativu pro Německo. Jak jsem si je psal, pak mají Svobodné voliče, to jsem ani nezaregistroval, to je druhé uskupení, ty se mezi sebou tak jak dohadovali. Co mě zaujalo, samozřejmě oponenti budou říkat: Něco zrušit ještě není řešení, ale to zase navazuje na to, co mi kdysi řekl právě v divadle jeden přítel, starší pán, před už asi 15 až 20 lety ve Frankfurtu, říkal: Podívej, my máme blbý počasí, špatný počasí, sluníčko tu nesvítí, to musíš jet do Itálie, máme tady hodně smogu. My jsme měli jedinou dobrou věc a to byla Die Deutsche Mark, německá marka, a tý jsme se zbavili. Tento vyjádřil takhle. Ale ona ta Alternativa mě zajímá jen z jednoho hlediska, také tomu nepřikládám příliš velký důraz, že je složena z akademiků, to je docela zajímavý. To nejsou nějací, jak bych to řekl, manažeři, to jsou akademici, proč zrovna akademici. Mají to spočítaný, mají to odhadnutý, mluví spolu nebo kde ten problém je? Píše se, že Německo se nachází v nejtěžší krizi tady od založení, že ten projekt eura se ukázal jako nevhodný a jihoevropské státy chudnou kvůli soutěžení s eurem, pozor, tady je Soros, to jsou ty odstraněný úroky, to říkají dobře. Celé státy stojí na pokraji platební neschopnosti a tak dále. Včera běžel film, chvilku jsem se díval, dokument o Portugalsku. A tam jsem na to rád dívám, když je dokument dobře udělaný, tak jsem viděl pastevce někde v Portugalsku, jak pasou ovce, kozy a říkám ženě: Podívej, to přece není možný. To já říkám od začátku. To se musí nějak vymyslet. Já nejsem ten chytrej. Přece nemůže zem, která ještě má pastevce. Najděte mi v Německu pastevce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Našli bychom.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Našla byste? No, možná někde tam v Bavorsku, ale jinak ne. Kde byste to pásla, co byste ty kozy. To nemůžete v Kolíně, Düsseldorfu, ta země je industriální, žije z exportu. Čili jak těžko jsem si najedou uvědomil, to dát dohromady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je pestrý ten autobus, který ta Merkelová řídí.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ten je strašně pestrý. Tam některý lidi vezou slepice ještě v košíku, druzí vezou vajíčka a vedle nich sedí chlap s počítačem a oni na něj koukají a říkají: Co to dělá. To má nějakej rentgen nebo co. Teď jsem to přehnal. Ale já to od začátku, já jsem také pesimistický, oni říkají kontroverzní, já to rád přijmu. Já nesnáším ani dovoz ovoce do francouzského obchodu se zeleninou z Chile. Já jsem to nikdy nekupoval. A je mi to úplně jedno, nevím proč, by v zemi, kde roste v Provence všechno, by se to mělo vozit z Chile. A je mi úplně jedno, kdo to zařídil, protože tam jsme zase u těch prachů, neříkejme jim ani peníze, pro tuhle chvíli, řekněme jim prachy a to se dostaneme k dalšímu tématu asi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před necelými 2 měsíci zemřel pan Stephen Hessel, francouzský filosof, diplomat a veterán francouzského odboje, spoluautor Všeobecné deklarace lidských práv OSN. Pan Hessel se narodil v Berlíně, ale myslím ve svých 7 letech se rodina přestěhovala do Francie. Proslavil se manifestem, který v češtině vyšel jako, rozhořčete se, vzpouzejte se, asi 30 stránek textu. Stalo se bestselerem a inspirací zejména pro mladou generaci. Jaké jeho myšlenky teze vás, pane Krausi zaujaly?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ta jeho základní myšlenka, co on napsal v tom pamfletu ve svém zralém věku, aniž očekával, že to bude mít nějaký význam a ono to vyšlo po celém světě, a řekněme rovnou, že to co se dělo ve Frankfurtu, je následek nebo je inspirováno tím stejně jako to co se dělo v Manhattanu nebo ve Španělsku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To hnutí Okupujte Wall Street, které to začalo.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano, Okupujte Manhattan, nebo jak se to jmenovalo. Budu citovat, protože to je nejlepší. On tam píše a řekl: Nůžky mezi těmi nejchudšími a nejbohatšími se ještě nikdy tak propastně nerozevřely a honba za penězi a soutěživost ještě nikdy nedosáhly dnešních rozměrů a pak říká, základním popudem hnutí odporu, protože musíme si říct, tento starý pán v 90 letech tady vystoupil, odbojář bojoval v resistenci za nacismu po boku De Gaulle, dvakrát unikl trestu smrti v koncentračních táborech, po válce byl v diplomacii, pomáhal zakládat lidská práva v OSN, čili to byl někdo a on říká, že ty ideály, o které šlo, je potřeba vzkřísit a předávat. A proto říká: Převezměte štafetu, rozhořčete se. Politické, ekonomické a intelektuální špičky a celá společnost to nesmí vzdát a to je zajímavá věta: A nesmí podlehnout mezinárodní současné diktatuře finančních trhů, které ohrožuje mír a demokracii. Protože ano, čím víc se rozevřou nůžky a nechoďme daleko, podíváme-li se do historie nacismu. Ekonomická krize - to nesmírně pomohlo nacistům. A zase šlo, to už se dnes ví, Němci to zpracovali o kapitálu. Ti messerschmidtové, ti bajeři, ti hanomagové, ty firmy a já neznám, abych je jmenoval tak rychle za sebou, oni profitovali, IG Farben a tak dále, ty profitovali z toho, co se pak stalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, pan Hessel vyzýval vlastně jen k tomu, to jen dávám do uvozovek, aby lidé nebyli lhostejní, aby také se uměli naštvat.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, on vyprovokoval k takové občanské aktivitě. Nebo k občanskému účastenství na tom společenském životě. Jinak řečeno: Budu-li sedět doma, a koukat na televizi, tak koho jsme to zvolili, a jéje, ten můj to nebyl. To je málo. Na ty regionální úrovni v Čechách, to už najdete, už jsme zažili, že se lidé bouřili támhle a támhle, že prostě když šlo o nějaké čachry s pozemky městskými tak dále, to já myslím, že je třeba uvítat. Že se prostě sešli, museli si tam sednout zastupitelé a museli dát nějaký dokument na stůl. Tahle ta cesta pro nás pro Čechy je horší. Proč? Nedělejme z toho tajemství. Tady se mnoho let žilo v přikrčení, to byla taková doba. To prostě nešlo a ten návyk už já doufám s těmi dalšími generacemi - nějak bylo, nějak bude, kdo nekrade okrádá rodinu. Tyhle ty smutný postuláty, to už se teď mění, v tom jsem tedy optimista, a já věřím, že ti mladí lidé si ten volant trošku vezmou do ruky, musí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě ty myšlenky pana Hessela oslovili zejména tu mladou generaci, jak už jsem řekla. Ono ostatně zajímavý inspirující je i ten životní příběh pana Hessela, který prošel i koncentračními tábory. Ale nezahořkl, měl v sobě nesmírně pozitivní energii, ale nebyl jen kritický, ale hledal i ta řešení.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Jistě, protože to vědomí toho, že jaksi to veslo přebírají velké finanční instituty a německé noviny, zrovna se vracím, jsou plné těch oáz, těch tajných daňových úniků, no 400 milionů sem, 500 sem, firma firmy, od firmy, podfirma, filiálka, nikdo nemůže zjistit ani co komu patří, velice dlouho to trvá. Dvacet evropských novin dostalo úkol to zkoumat, a přibrati si k tomu své poradce, tak vidíte, že ta Hesselova myšlenka není daleko od reality. Že je potřeba, aby ty státy se vrátily trošku k ideálům poválečným.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání pořadu Jak to vidí Ivan Kraus, spisovatel, který byl opět naším hostem a těším se na další setkání. Na shledanou.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já děkuju vám a budu se těšit, na shledanou.