Jak to vidí Ivan Kraus - 14. listopadu

První povídkové knihy Ivana Krause vyšly v exilovém nakladatelství Konfrontace v Curichu a povídky z nich ve Westermann's Monatshoefte", kde dostal cenu za nejlepší povídku roku 1976. Po návratu vycházejí v Praze. Zde také obnovil svou spolupráci s medii.
V poslednií době píše pravidelně i pro časopis Rozhlas, internetového vulgo.net, do Pozitivních novin a má svůj blog.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes spisovatel Ivan Kraus. Dobrý den.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jsme národ byrokratů? Ptám se mimo jiné proto, že Evropská komise nás kritizuje kvůli tomu, že obvykle nová vládní garnitura vystřídá po nástupu k moci velké množství úředníků a začíná se vlastně od nuly.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano. To znamená, že ti, kteří už se zapracovali, ti zkušení jdou, na shledanou v lepších časech a přicházejí noví, kteří se opět zaučují. Není to jen, myslím, specifikum naše, musím přiznat, protože před lety jsem pozoroval stejný jev ve Francii, kde tehdy, když vyhráli socialisté Francois Mitterand a jeho lidé, tak jsem se dozvídal od různých lidí v institutu pro zemědělství a tak dále, jak se celá garnitura vedoucích míst nebo určitých míst mění. Ale já bych k tomu chtěl říct, že jsem se právě dozvěděl, tuším z televizního vysílání, že máme 7 tisíc zákonů. To jsou zákony, přílepky k zákonům, úpravy zákonů a když jdete k advokátovi, pokud vás postihne to neštěstí, že něco potřebujete, tak ho přistihnete při usilovné práci a hledání v počítačích, jak se vyznat v těch 7 tisících zatáčkách, objížďkách a nařízeních. A to si myslím, že nás zavádí do jakési budoucnosti vize národu administrátorů, referentů, tajemníků, exekutorů, a odporuje to dobrému heslu silný stát, slabý občan. No, asi tak.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Odporuje silný stát?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Odporuje, protože já si, já si myslím jako naiva, jako občánek, že stát se má starat o obranu věci sociálních, zdravotních, edukačních, školních, řekněme, obchodních, základní nařízení a jinak by měl šetřit na hlavách, tedy na lidech v těch dalších odvětvích. Když už dneska najdete někde, jak se to jmenuje, sedm ne sekretářů, sedm náměstků, tak si říkáte, proč sedm? Je to pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek až neděle? To je o 2 dny víc teda, než se pracuje. Nestačil by jeden nebo dva? Máme 600 tisíc úředníků. A podle jistých teorií, ne mých, já se v tom moc nevyznám, by stačilo 100, 150 tisíc.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na druhou stranu, když jich je 600 tisíc a tak často se obměňují, tak možná máme šanci, že každý z nás nějaký čas budeme úředníkem.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No tak u mě už to nepřipadá v úvahu a u vás bych to nepředpokládal, protože nejste ten typ.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale zpátky k tomu, k tomu státu. Čili vy jste spíš pro ten slabší nebo menší stát a silného občana?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Určitě, určitě. A já si myslím, že vzdělaní lidé, schopní lidé, který dělají tu práci s jistou ochotou, nemusí to být s láskou, nenamlouvejme si, že jim dnešní technologie a počítače umožní leccos a že tady se dá ušetřit. To nejde jenom o peníze na lidských silách, ale taky na tom, že prostě vy nemusíte, když si dneska jdete pro občanský průkaz, taky vás ta paní a mně se to líbí, přímo vyfotografuje. Má tam tu kamerku. To jsem byl hned nadšen, že se něco stalo. Ona se jen tak usmívala. A není třeba jít k fotografovi nebo hledat automat. A zhruba takhle je to s tím krevním oběhem toho úředního šimlíka, který je nesporně nutný ve všech státech světa, ale měli bysme na to myslet.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když si tak hýčkáme tu neprostupnou džungli paragrafů, ono se zdá nebo je zřejmé, že se v ní už nemohou vyznat ani ti samotní zákonodárci. To vypadá skoro jako úmysl, ne?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No oni dokonce, zdá se, že prosazují některé zákony takovým způsobem, kdy si počkají, když jim o to hodně jde, až už je celé to zasedání unavené a o dva, tři měsíce později přijdou s tím, a to už zase ty lidi mají myšlení jinde a pak dochází k takovým absurditám, já to bohužel nemůžu jmenovat, ale zahlídl jsem jenom jedno, že třeba můžete mít zákon o prodeji surových diamantů ne tedy u pohyby tramvají, ale v nějakým úplně zapeklitým zemědělským zákoně. To, to je, to potom je jako skrývačka. Kdo se v tom má vyznat? Oni sami se v tom pak nevyznají.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Najdi si svůj přílepek potom ve sbírce takhle.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano, najdi si, najdi si svůj přílepek.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
My teď dovážíme zajímavé komodity, nedávno jsme poslouchali, jak hasiči nechávají dohořet kdesi jakýsi textil z Německa. Člověk si klade otázku, proč se k nám vůbec takový odpad dováží?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Přesně tuhle otázku jsem si kladl. Já jsem si říkal, když pan starosta se k tomu vyjadřoval v té komunitě, že to bude nejlepší nechat dohořet jako říkal. Tak jsem říkal - gratuluji ti, hned jsem mu začal tykat, když jsem ho viděl na televizní obrazovce, to já mám, a říkám - to ti gratuluju, švagře, ale byl bys tak laskav a sdělil nám, proč to vůbec je? Co jste to tam vymysleli, že jste to povolili? Kolik vám to přinese? A hned potom jsem měl takový malý kázáníčko k ženě, protože když dostanu nával chytrosti, ten trvá dva až tři, dvě až tři minuty jednou za 14 dní, tak jsem říkal - a uvědom si, co jsme se taky dočetli i v zahraničním tisku, už se stalo, že s odpadky brázdila loď, nevím, z kterého kontinentu jela, měsíce po mořích a žádná zem, ba ani chudá africká ji nechtěla přijmout. Já bych s tímhle byl velmi, velmi opatrnej a předpokládám, jestli to bylo z Německa, že tam mají spalovny, ale obávám se, že jako obvykle to stojí míň přivézt to do té české vesničky, kde to pak necháme to dohořet.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No tak ona ta naše kreativita, myslím, nezná mezí. Teď nedávno zajímavý trik předvedli tři podnikatelé, myslím, že byli tři v čele s krnovským zastupitelem Jaromírem Foltýnem, nechali zmizet celý vlak někam na severu Polska.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano. Mě to rozesmálo nejdřív, protože jsem si říkal, tak už to není velká vlaková loupež ty slavný filmy z Anglie, teď se kradou vlaku, ono to je asi jednoduší. Ale co mě zaujalo, že jedním z těch jaksi lidí, kteří jsou, kteří jsou zúčastněni v týhle záležitosti, je jeden ze zastupitelů Krnova a co více, on jest předsedou Hospodářský komory v Bruntále. No, tak to by, to vrhá trošku zvláštní světlo na celou tu záležitost, kdy vlak pak odjede, zmizí v Polsku, jak jsme se dočetli ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Přemaluje se.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
... tam ho přelakují a někdo pak náhodou najde starej štítek, páč byli nepořádní, neodvedli čistou práci a podle toho se identifikuje celý vlak, který zřejmě, píše se, byl určen k prodeji. Celej vlak. Ale, no tak jsou to velkorysí lidé, že jo. Nevezmou okapy, to než dáte dohromady, než prostě posbíráte tisíc okapů nebo co, tak vez vagon určitě svou váhou kovu v tom Polsku by přinesl nějaký zisk.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Slyšel jsem mluvit právníka, který zastupoval tu poškozenou společnost, které ty vlaky původně patřily. On říkal, že byl rád, že se to podařilo odhalit dřív, než došlo k prodeji, protože on říkal takovou zajímavou větu, že by ti dotyční získali kapitál a potom už by se hůř, a teď hodně parafrázuju, dokazovalo vlastně to, co se stalo. Čili myslel to tak, jak si to vysvětluju, že by ten kapitál využili k tomu, aby ...

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To je zvláštní. Byl to právník?

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hmm.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No tak tam musíte být připravenej na všecko. Jednak mají těch 7 tisíc zákonů včetně přílepků, a jednak ono, víte, já často si kladu otázku, je to důstojné povolání být právníkem, advokátem, ale někdy žasnu, když se ujímají případů, kterých bych se jako advokát bál vzít ne proto, že bych neposkytl to, k čemu jsem zavázán, ale já bych neměl chuť něco takovýho hájit, že jo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ne, ale tenhle byl na té své správné straně, ten hájil nebo zastupoval ty okradené ...

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Aha.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
... ale říkal, že kdyby se těm zlodějům ...

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Podařilo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
... podařilo prodat, tak pak by měli peníze na to, a já jsem mu porozuměl, aby třeba je použili, dejme tomu, jako úplatky a pak se na to hůř přicházelo.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, to je asi pravda. Čím víc peněz je k dispozici, tím větší možnosti se ve společnosti, která má jakousi chřipku v uvozovkách, dá se to uplatnit, dají se věci změnit, což ale bohužel, ale to neplatí jen tady, to nebuďme, buďme fér. Jste-li bohat, tak si můžete, buďme u těch advokátů, najmout v jakémsi problému advokáta toho nejlepšího ranku, těch nejlepších kvalit a to znáte i ze Spojených států. Mě vždycky fascinovalo, proč ty filmový hvězdy, když je manželky žalují o 100, 200 tisíc měsíčně dolarů, poněvadž mají jedno malý baby a pod 200 tisíc dolarů nemohou jít, když ten manžel byl filmovou nebo je hvězdou, tak mě vždycky fascinovalo, že se toho ujímají podobní advokáti. Ale oni, a to je taky problém, oni jdou takzvaně na procenta, co vysoudí, z toho si vezme procenta. Podobně jako český exekutor, že jo, asi, jo, to je podobný.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pojďme se ještě vrátit k americkým volbám. Zdá se, že společnost ve Spojených státech zůstává opravdu rozpolcená. Je to skoro fifty fifty, vypadá to.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano. No, vždyť jsme o tom mluvili před chvíli, tak vy jste právě říkal, jak se to, jak se to liší jednak v těch procentech a jednak v těch reálných hlasech, že jo. Ale možná taky, já teda se přiznám, že ten americký systém je velice, velice složitý pro mě.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V diskusi jste o tom mluvil s bratrem Michalem, on je politolog.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No jo, tak on souhlasil, když jsem mu řekl prakticky to, co říkáte vy teď, že ta Amerika je dost rozdělená. A on říkal, no, bylo to velmi těsně v podstatě, jo, toto rozhodnutí padlo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono jenom na vysvětlenou říká se, že to tak nerozhodné nebylo, ale ve skutečnosti hrálo roli asi 2,5 % hlasů. Spíš měl Obama na své straně nebo má převahu volitelů a to je právě ten hodně složitý systém v Americe.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano. Systém, a já jsem si to sám počítal podle tisku, kde byly uvedený čísla, snad už byly definitivní s výjimkou Floridy, a tam jsem spočítal, že to dělalo 2,5, 2,6 milionu jako na hlavu, na občany. Ale jak jste správně řekl, oni mají volitele, a to jsou předem určení lidé, kteří vlastně volí za ně a obvykle to bývají záslužní, tedy bývají to, jak bych to řekl, členové těch politickejch stran, který mají jisté zásluhy, ale nemusí to tak být stoprocentně a taky, a to je zajímavý, se může v Americe stát, že nezvolejí toho, koho by se očekávalo, koho by měli, že jo. Ale je to těsné. Já si myslím, že ta, že to byla velmi vyrovnaná záležitost. Podíval jsem se na statistiky, barevní grafy. No, samozřejmě lépe, kdyby byl Ronny Reagen, kdy ta Amerika byla jednobarevná, a to ve dvou volebních obdobích nebo i Bush starší, jo, nikoli mladší, tak ty jsou pryč ty léta, jo, a někde asi bude nějakej důvod, proč tomu tak je. Mě to trošku fascinuje stejně, je-li, Amerika má ekonomický problémy a má je, dluh roste a tak dále, dluhopisy z Číny se neustále ... Čína si kupuje ty dluhopisy a tak dále, tak by člověk třeba myslel, že bude větší, ti demokrati získají víc, podstatně víc, že jo. To se nestalo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Bylo zajímavé, když člověk mluvil s Čechy, kteří žijí trvale ve Spojených státech, tak nevím, jestli to byla náhoda, ale většina z nich měla tendenci volit republikány a demokraty to vůbec nepřipouštěli takovou myšlenku. Jak to vidí třeba vás bratr Michal? On teď je s celou rodinou tady, ale přece jenom žijí ve Spojených státech.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Tak já myslím, že on je v rodině i tak liberál a demokrat, zatímco já, to se moc neví, tady to řeknu, snad to neposlouchají, jsem mnohem víc republikán. U mě je to ale způsobeno ne takhle, samozřejmě Američani tam žijou, ať si zvolejí, to já respektuju. Myslím si, že kterýkoli prezident to bude mít velmi, velmi těžký úkol ty 4 roky. Obamu nevyjímaje. Já to mám v sobě trošku, protože jsem s jedinou výjimkou Helmuta Schmidta v Německu, vždycky se díval spíš na ty konzervativce, je jimi často opovrhováno, protože se šíří mezi lidem, že jsou asociální. Ono to vůbec není pravda. Zároveň jsem ve Francii, nemluvím teď o Americe, zjistil a viděl, když ti jedni nahospodaří, tak ti takzvané socialisté nebo další to zase rozdají, jak byli slíbili. To je věčný koloběh, a já věřím v lidskou iniciativu a myslím si, že není ani špatnými podnikatelé a bohaté, neboť na daních by měli, funguje-li stát, automaticky těmi odvody podpořit ty chudé, ty bezdomovce, ty nemocné, ty handicapované. Ta druhá cesta se velmi často, se jí nepovede ty sliby splnit. Nějaký čas je plní a pak už jsou v červených číslech a není. Já nevím, mně to není blízký, mně to není blízký. Myslím si, že bratrovi naopak. On taky mi řekl, to musím ještě říct - no jo, on ten Romney je multimilionář, teď řekl tu šifru, to číslo, a platí jenom tolikle. Já říkám - ano, Michale, to je chyba, ale není to chyba zákonodárství Spojených států? Kdybych byl v jeho volebním týmu, tak řeknu - no dobře, já budu platit, jak mám. No, Michal mi to vysvětlil tím, že si může dovolit najmout bohatýho právníka. To je taky chyba. To znamená, že do té chvíle voleb tam něco nefunguje, že jo, protože kdyby to bylo pro všechny Obamy, pro všechny Romney stejný a pro každýho občánka, tak to nemůže být argument.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Závratné byly ty sumy, které vložily jednotlivé strany do prezidentské kampaně, v součtu to byly asi 2 miliardy dolarů, což si vůbec nedovedu představit.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To je strašný, to je jako let na nějakou planetu. V jednom státě, jenom v jednom, už nevím v kterým, si nepamatuju, páč jsem to zapomněl, to bylo 100 milionů dolarů a člověk si říká 2 miliardy byly vybrány na to, aby ty dva unavení pánové, páč to trvá dlouho, mohli podniknout tu volební kampaň. To je další věc, která, je to údajně rekord, rekord volebních nákladů na volební kampaň ve Spojených státech.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ocenil jste, jak o průběhu voleb, stále mluvíme o těch volbách amerického prezidenta, informovala tamní média?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No tak já jsem se tu noc, nevím, jsem se malinko příliš zajímal o tu věc, a tak jsem ve dvě hodiny v noci ještě studoval CBS, NBC, tyhle ty televize, měly to teda úžasně tedy zpracovaný. Bylo to jak online, jak se říká přímo, byly tam videoklipy, byly tam hodinu po hodině grafiky, záznamy, byly tam samozřejmě komentáře tak, jak bývá zvykem, a trošku jsem tu profesionalitu obdivoval, jak se tomu věnují. A no jak to, jak to zvládají. On je to velice těžkej úkol ty volební dny zvládnout a oni to tedy umějí, to musím, musím uznat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když mluvíme o médiích, tak Spojeným královstvím teď otřásá skandál ikony seriózní žurnalistiky BBC. Mimochodem dnes je to právě 90 let, kdy BBC zahájila pravidelné vysílání. Co si z těch skandálů a vůbec z přístupu zodpovědných můžeme vzít my?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, když se podíváme na to, co se stalo, že ten prezident BBC byl krátce v úřadě a že tam došlo, nejprve tedy byla ta záležitost s tou hvězdou, byť BBC, ale pedofilem, a pak se bohužel vynořila falešná zpráva, obvinění politika, okamžitě druhý den to odvolali, omluvili se, ale již bylo pozdě a ten prezident měl zaujal tím, oni teda vysvětlovali, má vidět, co se hlásí a tak dále, no ale prezident BBC se 27 tisíci zaměstnanci to nemá jednoduchý, ten okamžitě odstoupil a to já před ním smekám. On vzal odpovědnost a teď padají další hlavy. Odstupují další lidé. Ale já si myslím, že v tom je ten dobrej příklad, protože bychom se museli nechtěně dostat do situace naší a pohlédnout na parlament, kde máme nyní problém s náhradním poslancem, že jo. My ho nemáme, no máme, protože je to náš poslanec a měl podle mýho názoru všechny ty debaty o tom, jak ho teď vypustíme, jak ho vyndáme, jsou absurdní. On měl sám, kdyby na to dbal, říct, poslyšte, já nemůžu být na pořadníku, tedy jsem, ale nemohu vstoupit, já nemám dořešenou právní záležitost a do uzavření tý věci bych tam neměl být, protože diskredituje partaj, že jo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pohledy mohou být různé. My si dnes povídáme se spisovatelem Ivanem Krausem. Přišel nám už e-mail, který reaguje na jednu z věcí, o kterých jsme teď mluvili. Píše Lubomír Janhuba: "Dobrý den, asi byste nebyl tak nadšen z focení na občanský průkaz na úřadě, kdybyste věděl, že pronájem tohoto zařízení, které platí stát soukromé firmě, značně přesahuje jeho pořizovací cenu."

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No jo, tak já musím na to říct, že vy jste mně zkazil radost, že jo, já to teda, to jsem samozřejmě nevěděl, to mě vůbec nenapadlo. Já jsem si myslel, jak se modernizujeme, jak jsme úspornější a teď se dozvídám toto. No, tak to lituju, že, že to je jinak. Já to okamžitě ve svým computeru v hlavě předělávám.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale je fakt, že jste mluvil o tom, že by to na úřadech mělo fungovat tak, že by vlastně to mělo nás jako občany co nejméně obtěžovat.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Že by ty úřady měly komunikovat mezi sebou. Je pravda, že to může fungovat třeba v té komerční sféře, když má člověk bohužel třeba zkušenost s autonehodou, tak pak se o vás postarají, všechno běží jako na drátkách. Autoservis, pojišťovna, všechno to jde mimo vás. A takhle by to možná mohlo fungovat i na těch úřadech, kdyby se chtělo.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, určitě by to bylo ... tady nejde jenom, buďme upřímní, o úsporu peněz, tady jde o občana a o úsporu času. Všichni jsme tak trošičku, ne všichni, ale většina, teda já určitě, neradi, já když mám něco vyřizovat, tak už jsem trošku ráno, už ta káva nechutná, říkám si - no jo, to zas bude telefonování, vyřizování, psaní e-mailů a čím víc věci fungují, tak jsem, pociťuju takovou vděčnost, jo, že, že věc funguje, a že jsou lidi jaksi na svým místě a že to prostě není nějaká dlouhá čekací lhůta. Jsou určitý věci, kdy se táhnou ty věci a vy dobře víte, pak přijdete na ten úřad a tam vidíte zdvořilí lidi, avšak na zemi je jen metr a půl jakýchsi žádostí, to jsem zažil, a já jsem se na ten metr a půl díval s takovým úžasem a říkal jsem si - no jo, ale kde člověk má tu svou věc? Vždyť už to trvá rok. A co když to třeba přijde uklízečka a porazí ten sloup, jo. A ne tak šťastně, aby ta moje žádost nevyletí nahoru, anebo naopak, jestli už byla nahoře, ona spadne. Tam vás přepadne taková šílená metafyzika, nebo co to je.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vidíte, tak to jste mi teď nahrál. Mám jednu takovou otázku. Na dně takzvaného Bermudského trojúhelníku prý kanadští vědci objevili bájnou Atlantidu. Do jaké míry můžeme podle vás takovým to zprávám věřit?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No já jsem prošel dvěma fázemi. Nejdřív se mi to hrozně líbilo, páč jsme taky zanedbanej romantik, kterej občas potřebuje výživu, ale pak jsem se podíval hlouběji po internetu i do zahraničí a zjistil jsem, že takto už objevovali Atlantidu u Španělska, u Kypru a já nevím.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale do toho Bermudského trojúhelníku se to docela hodí.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No tam se to hodí. Ale víte, co mě zaujalo? Jedná se o vědce a jeho paní choť, která je inženýrkou na ty podmořské průzkumy, dvě věci mě zaujaly. Že údajně kanadští vědci to, učenci objevili už před 12 lety, ale že jaksi se to moc nepublikovalo asi. A druhá věc, ano, že se to nepublikovalo, protože když to potom vyjde v nějakým vědeckým časopise, byť je to ještě nepotvrzená teorie, nebo záznam, tak už je to jakýmsi znamením. Taky jsem četl názory některých těch vědců, kteří říkají, že to považují za velmi nepravděpodobné. A teď si vezměte to, že žijeme v době digitální, to znamená dneska vám Google vyfotí váš domeček z výšky a lesík kolem a zahrady, ale může zrovna tak dojít k dokonale digitálním omylům. To technika dělá, že jo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale kdybychom mohli věřit právě těm modelům z počítače, tak architektura těch údajných podvodních staveb prý připomíná kultura Teotihuacán z prvního nebo z prvních století našeho letopočtu, tak kdyby se ukázalo, že tamní předkolumbovské kultury opravdu mají zkušenost se zánikem civilizací, což když je něco na těch zvěstech o konci mayského kalendáře a o tom, že jsme ve finále?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No je to, tak ve finále já jsem každej týden, to doma hlásím a říkám - my končíme a tak dále, a žena říká - prosím tě, hlavně si umej hlavu. Ale víte, ono já, mně by se to i líbilo, ale musíme ještě myslet na jedno potažmo k Atlantidě, ona je to taky trošku legenda, málem poezie. Citovat Platona je hezký, ale vezměte si, máme Bivoje a Brunclíka a když se podíváte často na to, jak se ta legenda a musí být hezká, že jo, v každým národě, liší od reality, tak možná, že ten Bivoj maximálně unesl, já nevím, lehkou srnku, jo, ale ono legendy potřebujeme. My nemůžeme, my ... někdy, to píšou také kvůli té Atlantidě někteří, ono někdy vidíme to, co vidět chceme, jo. To se teprve ukáže, jak to je s tou Atlantidou. Jo, co mě tam zaujalo druhýho, to bych málem zapomněl, že se na tom projektu, který je blízko Kuby, spolupracuje s kubánskou vládou. To mě trošku zaujalo. Já jsem si říkal - hergot, nechtěj oni se taky zviditelnit i vládně a politicky? My nemůžeme vědět, co pomáhá publicitě, že jo, mezinárodní. Žijeme v době médií a vy prostě ... podívejte se, herečka adoptuje děti, fajn, nenechá si to pro sebe, což mě trochu dráždí, mluvím o Americe, a adoptuje a říkám si - á, teď už máš snědé děcko, máš Číňánka, žluté děcko, kolik ještě barev? A najednou říkám - proč s tím jdeš na veřejnost? Jakým právem? To je soukromá věc tvá a tvého chotě a jestli s tím jdeš ven, tak mě bohužel v mým věku připomínáš plakáty socialistického soužití, neboť i tam jsme měli děti všech barev. Je to, je to falešnej patos. Já jsem pro, aby lidi dělali si dobrý skutky, já je hrozně respektuju, ale proč s tím pořád, proč se musím dočíst, že bude právě adoptovat děcko, že odjíždí ze Spojených států? Proč?

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Průměrná inteligence lidí postupně slábne, tvrdí to americký vývojový biolog v odborném časopise Trends in Genetics. Zdůvodňuje to tím, že před mnoha tisíci lety, kdy se lidé ještě v malých skupinkách potulovali divočinou, byli intelektuální schopnosti pro přežití jednotlivce rozhodující. Teď už je to prý jinak. Máte podobné poznatky?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To je moc hezká teorie, pak mně řekněte, kde jste to našel, já si to pročtu. Ona, ona má logiku, protože čím krutší byly podmínky a ty byly, to víme, čím tvrdší byly podmínky žití, pomlčka přežití, tím ten človíček musel vyvinout, ten pračlovíček jakési dovednosti a snahy, že jo. On si nemohl dojít na vysokou školu ohňů nebo voltáže, jak se udrží oheň, on to musel nějakým způsobem vynalézt a pak vynalezl pazourek a tak dále a dále. Naši keltští předkové, když nechali válčení, tak vynalezli spousty zemědělských nástrojů, což se můžeme dočíst, a to je úžasný, jak se vyvíjel. No a my máme dneska nejtěžší pracovní nástroj telefon, jo, to je náš nástroj. Ale co s tím telefonem, když to nefunguje ten přípoj, že jo?

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byl spisovatel Ivan Krasu. Děkuji moc, mějte se hezky, na shledanou.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem Zity Senkové v pořadu Jak to vidí Václav Cílek. Vladimír Kroc děkuje za pozornost a přeje příjemný poslech dalších pořadů, na shledanou.