Marína Urbániková: „Koho chleba jíš...“ Státní financování veřejnoprávních médií zvyšuje riziko politického tlaku
Debata o budoucnosti financování médií veřejné služby znovu otevírá otázku jejich nezávislosti. Mediální socioložka Marína Urbániková upozorňuje, že přechod na financování ze státního rozpočtu může zvýšit politický tlak. Evropské zkušenosti navíc podle ní ukazují, že současný model patří k méně rizikovým variantám. V čem je podle vlády současný systém poplatků nevyhovující?
Podle socioložky Maríny Urbánikové je financování nastaveno dobře a ke změnám není důvod. Zdůvodnění, která vláda předkládá veřejnosti, jsou podle ní „postavená na vodě“. „Politici argumentují tím, že to slíbili voličům, což ale pořád není dostatečně věcný důvod, proč měnit systém financování. Druhý důvod je postavený na kritériu modernosti. Opět z toho ale nevyplývá, proč by měl být současný model vadný,“ říká v pořadu Jak to vidí...
Riziko politického tlaku
Už loni přitom systém financování veřejnoprávních médií prošel výraznou novelou. Takzvaná velká novela mediálního zákona po téměř dvaceti letech zvýšila televizní a rozhlasové poplatky a nově zavedla i jejich automatickou valorizaci podle inflace.
Čtěte také
„Tím by se ještě víc limitoval politický vliv, protože by se nečekalo na to, která politická reprezentace se opět odváží poplatek zvýšit, ale byl by v zákoně stanovený automatický mechanismus. Vláda by si tak nemohla kupovat přízeň,“ vysvětluje Urbániková.
Zároveň však dodává, že financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu není v Evropě výjimkou. Využívá ho téměř polovina zemí Evropské unie. „Samo o sobě to automaticky nevede k zestátnění médií veřejné služby,“ podotýká. Připomíná však, že zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že tento model zvyšuje riziko politického tlaku.
„Financování ze státního rozpočtu znamená, že se zničí bariéra mezi státním rozpočtem a politickými prioritami. Takový systém tedy může dobře fungovat jen v krajinách s vysokou politickou kulturou, kde politici dlouhodobě respektují nezávislost médií veřejné služby a nepoužívají financování jako zbraň k tomu, aby médium trestali, odměňovali anebo drželi v napětí.“
Analýza evropských modelů
Právě fungování jednotlivých evropských modelů se Urbániková spolu s dalšími odborníky věnovala v rozsáhlé analýze o financování médií veřejné služby. Studie porovnávala systémy napříč Evropou i praktické zkušenosti s nimi. „Jako méně rizikový podle studie vychází model založený na přímém vztahu mezi veřejností a médii veřejné služby – tedy prostřednictvím poplatků nebo speciální daně.“
Čtěte také
Financování ze státního rozpočtu je naopak v evropském srovnání častěji spojené s poklesem rozpočtů. „Je to položka, na které politici vždy rádi ušetří, protože obvykle nepatří mezi jejich hlavní priority. Rozpočty se navíc často mění, což vytváří politický tlak. Pro politiky je pak podstatně lehčí držet médium v napětí a tím si ho nepřímo podřídit,“ vysvětluje Urbániková.
Právě proto je podle ní způsob financování jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují nezávislost veřejnoprávních médií. „Dá se to shrnout jednoduše: koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Politici mají dvě hlavní páky, jak veřejnoprávní média ovlivňovat – financování a složení mediálních rad, tedy kontrolních orgánů, které vybírají generální ředitele. I proto se financování věnuje taková pozornost. Je to elegantní nástroj, jak na média a jejich management vyvíjet tlak,“ uzavírá Urbániková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
