Jak to vidí Ivan Hoffman - 29.3.

Ivan Hoffman
Ivan Hoffman

Poslední pondělí v březnu byl hostem pořadu Jak to vidí (po 8:30 hodině) byl novinář a komentátor Ivan Hoffman. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované a neautorizované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad ZDE na také najdete ve zvukové podobě.)

Jak to vidí Ivan Hoffman. ...


Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech. Hostem pořadu Jak to vidí bývá v pondělí komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman a platí to i o posledním březnovém pondělku s datem 29. Ivane, dobrý den do Zlína.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Také přeji hezký den do Prahy a všude, kde se poslouchá Český rozhlas 2 - Praha.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Budíček proběhl hladce, byť o hodinu dříve?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ale jo, jo, jo. Já teď vstávám brzo ráno, protože mám tendenci vždycky dopoledne něco fyzicky udělat. Takže, já jsem změnil už v předstihu prostě svůj denní režim, takže, já to snáším dobře.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když se probíráme událostmi minulého týdne, média bezkonkurenčně opanovala ODS. Ale v souvislostech, nad kterými asi nikdo z jejích příznivců nejásal.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Je to pravda. Tak je to událost, která se dočkala velkého mediálního zájmu a velkého mediálního pokrytí. Já, myslím si, že to je dáno tím, že na Občanskou demokratickou stranu je v českých médiích daleko nejvíce expertů a médií, to znamená novinářů, kteří to podrobně sledují a kteří tomu dění právě v této straně velmi dobře rozumějí. Je to dáno prostě dlouhodobě tím, že se většina novinářů u nás vlastně vnitřně váže anebo hlásí k pravici. To znamená, že ostatním stranám komentátoři až tak moc nerozumějí. A tady to bylo cítit, že skutečně od první chvíle média ožila, všichni byli rádi, že konečně se můžou bavit o něčem, čemu tak dobře rozumějí a skutečně jsme slyšeli mnoho velmi přesných, fundovaných expertiz. Až si říkám, že by bylo dobré, kdyby i na ostatní strany bylo pár expertů.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na druhou stranu ale jsou věci, kterým člověk vůbec těžko porozumí, těžko je pochopit. Proč tedy tentokrát,ale to myslím, že je docela zřetelné, Topolánek politicky nepřežil?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak já myslím, že mu teda nezlomili vaz, politicky teda řečeno, jeho výroky, protože on už ustál daleko méně korektní politické výroky a daleko těžší situace a daleko strašnější fotky a tak dál a všechno přežil. Ale tentokrát asi doplatil na velmi špatné preference Občanské demokratické strany a na takovou paniku uvnitř strany, kdy nabyli prostě většinově členové a i představitelé té strany pocit,že něco musí udělat. A tím, že obětovali Topolánka, tak vlastně odstranili jeden velmi vděčný terč pro ostatní politické strany. Do něj doopravdy se lehko trefovalo a od toho si zřejmě slibují zlepšení volebního výsledku.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co by tedy řekl Ivan Hoffman, co minulý týden znamená pro ODS? Už se psalo v médiích i o tom, že to je trik, že zkrátka se změní ten vedoucí peloton.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Je zajímavé, že ať už kdokoliv přemýšlel o tom, kdo by mohl nahradit Mirka Topolánka v čele ODS, tak se vlastně prakticky úplně všichni shodli na Petr Nečasovi, že to je vlastně tvář, která by v čele té strany mohla něčemu pomoct, mohla něco změnit. A já jsem si to myslel také. Dlouhodobě sleduji,že vlastně ten Petr Nečas je prototyp takového politika, který se u nás v této době krize a takové špatné politické kultury a rozhádanosti těch stran docela může líbit. Je to spíš suchar, je to ten slušňák, je to člověk, který nemá za sebou nějaké skandály. Dokonce si pamatuju před časem, když při nějakých jiných minulých volbách najednou prostě začal být takový strašně kritický a ostrý a takový jakoby zlý. A my jsme se ho na to ptali, tuším, tenkrát ještě i s Petrem Nováčkem, komentátorem, proč teda, jestli to má zapotřebí. A vím, že prostě nějak měl říct tenkrát něco v tom smyslu, že je mu to samozřejmě nepříjemné, že on je spíš takový smířlivý člověk, ale když teda ti reklamní experti z těch PR agentur říkají, že by měli být přísní a že tohle povede k výsledku,takže se o to tak nějak snaží. Jinými slovy, on i když je prostě někdy takový jako tvrdý, ostrý, tak mu to člověk nevěří, protože cítí, že to je člověk, kterému doopravdy jde o spíš ty programové věci, o politiku. Je to prostě dobrý politik. A já si myslím, že pro Občanskou demokratickou stranu a pro politický život u nás je škoda, že takových není víc, že je bílou vránou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co se podle tebe změnilo pro ostatní strany, pokud něco?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já si myslím, že mnoho ne. Ono takové to první nadšení tím, že se něco změnilo a že by Občanská demokratická strana se mohla dostat vlastně z takové té tíživé situace,ve které je, to brzy pomine. Ostatní strany si najdou jiné terče, buďto v ODS anebo sami mezi sebou a tak dál. A mnoho se pro ně teda asi nezmění. Ale mnoho se nezmění zřejmě ani pro ODS. Je to jenom jedna změna, mnoha lidem přijde kosmetická, osloví oslovené a jinak zřejmě platí to, co říká více analytiků, že do voleb už je příliš krátká doba na to, aby prostě se cokoliv dalo nějak dramaticky zásadně změnit. Ale, že ODS minimalizuje škody, to je jasné.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Přesto se zeptám, ovlivní podle Ivana Hoffmana Topolánkův pád nějak politickou kulturu?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
To si myslím, že ano, to si myslím, že ano. Politika je u nás příliš o politicích a málo o programech, čiže i málo o občanech. No a čím méně jde o lidi, tím méně existuje v politice politické kulturnosti. My vlastně jsme už dlouhou dobu svědky takové rvačky o kost a to nemůže být nikdy kulturní. Když se dva psi servou o nějakou kořist, tak to je špatně. A každý jeden z těch čelních politiků, když z té politiky prostě odstoupí někam do ústraní,tak ubude právě takové té drsnosti, takové té rvavosti v té politice a to té kulturnosti prospěje. Já si myslím, že tím, že Mirek Topolánek není už vlastně a nebude teda na všech těch billboardech, takže to té kulturnosti české politiky určitě pomůže.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když poprvé přijel americký prezident Obama do Prahy, krátce před padla Topolánkova vláda. Letos se tu setká s ruským prezidentem Medveděvem krátce poté, co tedy Topolánek skončil v pozici lídra občanských demokratů, jak jsme o tom mluvili. Pojďme k tomu dalšímu tématu. Co znamená pro Česko, že zrovna v Praze bude podepsána ta smlouva o omezení jaderných zbraní mezi Ruskem a Spojenými státy?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, já si myslím, že to může podpořit kongresovou turistiku, kdybych měl být jízlivý, protože Praha se dostane samozřejmě do zpravodajství, do televizních šotů a tak. Ale to je věc, kterou by řekl asi Jaromír Beránek, který je odborníkem na turistický ruch a ví prostě, jak to chodí. Ale já do toho nebudu moc zasahovat. Já si všímám tří věcí, takových tří priorit, které u nás v médiích prostě se zmiňují kolem té návštěvy. První je to, že se teda sejdou v Praze a to považujeme u nás za velice důležité. Druhá věc, že právě v Praze Obama začal s odzbrojením právě v tom svém veřejném projevu, kde to nastínil jako jednu ze svých zahraničních priorit své politiky, docílit jaderného odzbrojení anebo začít s ním. No a třetí moment, který si hodně všímáme, je, že vše komplikuje protiraketová obrana, respektive bývalý radar. Jinými slovy vnímáme na celé té události věci, které se týkají nás. Ale já bych spíš řekl, že o nás v této věci skoro vůbec nejde, že otázkou je, zda se v Praze bude podepisovat světový mír. A tady bych řekl,že bych byl opatrný a mám pocit, že jestliže jsou ochotny velmoci se vzdávat prostě velké části svých jaderných arzenálů, tak nejspíš je to proto, že už mají prostě ve svých arzenálech něco lepšího, nějakou lepší zbraň, nějaké překvapení. Rozhodně to není tím, že by najednou tady zavládla nějaká mírumilovnost.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takto skeptický je v pořadu Jak to vidí Ivan Hoffman. Český rozhlas 2 - Praha a pořad Jak to vidí. Dnes, protože je pondělí, s Ivanem Hoffmanem, komentátorem Deníku. Musíme být aktuální. Z Moskvy přicházejí zatím neutříděné a mnohdy neověřené zprávy o mrtvých v metru, otevřeně už se mluví o teroristických útocích v centru, ve stanici Lubjanka, kde bylo potvrzeno 34 obětí, celkem by jich mělo být kolem 37,ale zřejmě ty počty se budou dál upřesňovat. Další výbuch měl být ve stanici moskevského metra Park kultury. A pak je třetí nepotvrzená exploze, která prý zasáhla Prospekt Mira. Minimálně v jednom případě měl tedy tu tragédii způsobit sebevražedný atentátník. Ptám se, co je to vlastně za hodnoty, když smyslem života je smrt vlastní a dalších nevinných obětí, Ivane?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tady doopravdy zatím víme strašně málo, ale na tuto tvoji otázku je odpověď překvapivě jednoduchá. Pokud páchá atentát sebevražedný nějaký islamista, jo, radikální, tak ten vlastně ve chvíli, kdy umírá, má jistotu, že ho čeká prostě nebe a on ví, že prostě dělá to nejlepší, co může udělat pro svůj další posmrtný život. Jinými slovy, ten doopravdy většinou nemívá strach. Jiná věc je, že někteří jsou k tomu cvičení už od dětství a že jsou zfanatizováni a že to není úplně věc jeho osobního přesvědčení. Co je na tom ještě komplikovanější, je, že když my prostě se díváme na toho teroristického atentátníka, tak my ho vlastně hodně jakoby nemáme rádi nebo nesnášíme nebo nenávidíme proto, protože on s sebou bere nevinné lidi, kteří nikomu nic neudělali, často jsou to ženy, děti a tak dále. A to je pro nás naprosto nepřijatelné a nepochopitelné, z našeho teda civilizačního pohledu. Ale ten atentátník, ten je úplně klidný, protože ví, že oni tím, že jsou nevinní, přijdou rovnou do nebe. Jinými slovy nemá se jim, co stát. Prostě to, že on je zabije, tak jim vlastně pomáhá k tomu nejlepšímu, co je může potkat, jo. A to je něco, co my vůbec neumíme pochopit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Teď čtu ve zpravodajství upřesnění, že podle moskevského starosty za útokem stále sebevražedná útočnice. A zatímco k útoku se nikdo nepřihlásil, tak média už spekulují. Podezření ruských úřadů podle Reuters padá na radikální islamisty ze Severní Kavkazu. Tak to se dalo asi předpokládat, že to bude první zřejmě, co padne v této souvislosti.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ano. Ale já bych rovnou hned, i když vím, že prostě se to nemá, že to prostě je možná spekulace, ale já bych rovnou, hned řekl, je to prostě deset dní před tím, než se má podepisovat strategická dohoda prostě o odzbrojování, je to něco, co se prostě, celá tato dohoda, celé toto jednání vůbec nemusí líbit určitým skupinám, určitým komplexům zbrojařským, armádě, generálům. A jak vlastně už nejednou prostě jsme toho byli svědky ve světě, tak se prostě podobné věci dějí proto, protože se někomu mohou prostě hodit, protože můžou zvrátit běh některých věcí, zvýhodnit některé proti některým. A nemusí to být nutně tak, že vznikají na objednávku podobné věci, ale třeba se o nich ví a někdy ty tajné služby nezasáhnou, nechají, aby došlo k něčemu, co potom se může zase někomu jinému hodit. Když jsme prostě v prostředí těchto velmocí a když jsme v Rusku, tak vlastně i tento plán neustále musíme sledovat, protože je to doopravdy země, kde takovéto věci se v minulosti víckrát staly.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To říká Ivan Hoffman aktuálně ke zprávám, které přicházejí z Moskvy. Www.rozhlas.cz/praha, to jsou internetové stránky, kde najdete přepis našeho rozhovoru hned následující den. My si povídáme v pořadu Jak to vidí s Ivanem Hoffmanem, komentátorem Deníku a spolupracovníkem Českého rozhlasu. Můžete si poslechnout také reprízu po 23. hodině. Vždycky v pondělí rekapitulujeme, co přinesl uplynulý týden. Napadá mě, že v Praze se běžel půlmaraton a veškerou pozornost médií na sebe strhl fotbalista Pavel Nedvěd, alespoň tak to na mě působilo. Až mi to připadalo neuctivé vůči těm borcům, kteří měli v cíli, myslím, poloviční čas.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak je to jasné, tak tam o tom, že vyhrají Keňané, myslím, nikdo nepochyboval, to bylo předem jasné. Šlo jenom o to, jestli udělají traťový rekord, anebo ne. To se snad, myslím, nakonec nestalo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na druhou stranu je to fantastické, co oni dokážou, to je neuvěřitelné.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Je. Tak oni jsou z jiné planety asi. Ale já bych řekl, že mně se líbila ještě jedna taková věc na celém tomto maratonu a to, že běžel i pražský primátor Pavel Bém. A pokud teda jsem něco nepřeslechl, tak byl rychlejší, než byl právě tento Pavel Nedvěd, obrovská celebrita, slavný internacionál a prostě taková ikona a idol.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobře, ale teď čekám, co z toho vlastně vyplývá, z toho pohledu.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Mně z toho vyplývá, že já vlastně toho Pavla Béma léta znám a mám pocit, že on je každou chvíli kvůli něčemu terčem kritiky, možná i oprávněně, možná, že si o to někdy i koleduje, protože on je takový jako sebevědomý. Ale zase z druhé strany bych řekl být Pražanem, tak bych na něj byl hrdý. On má na co být sebevědomý,protože on něco umí, něco dokáže a ta jeho zarputilost prostě je taky nějaká kvalita, nějaká hodnota. A to, že v tom běhu prostě jakoby porazil toho Pavla Nedvěda,tak já být Pražanem, říkám, byl bych na něj hrdý a tleskal bych mu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
K čemu vůbec je dobrý takový půlmaraton v centru Prahy? Je to pozitivní věc, viděno tedy ze Zlína? Nebo kdybys byl Pražanem, tak bys to třeba nesl i nelibě, ty uzávěry a tak dál?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ne, já si myslím, že to je v pořádku, že to,že lidé běhají a že přímo provozují nějaký sport, je daleko lepší, než když se na něj jenom někde na stadionu dívají. A úplně nejhorší je, když prostě se dívají přes televizi na ty, co se na stadionu dívají na to, co jiní sportují. Jakmile člověk sám něco dělá, tak je to vždy hodnotné a cenná a já si myslím, že to je dobře, že to je jedna z mála užitečných věcí, které se dějí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já se ptám jenom proto, že o tom právě se vedou v Praze diskuse. Jsou radní, kterým se to nelíbí a kteří by vlastně ten půlmaraton rádi z Prahy dostali. A právě Pavel Bém, o kterém jsem mluvil, tak je pochopitelně zastáncem. Možná právě proto, že se mu to daří, že se.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já bych pochyboval o tom, jestli má smysl do Prahy navézt sníh, jo, aby tam prostě někdo na něm běžel, to mi přijde trochu přes ruku. Ale ta silnice tam prostě odjakživa je a to, že po ní člověk jenom kráčí anebo po ní běží, tak tím se jakoby mnoho pro tu Prahu nezmění. Jiná věc je, že asi běžet po těch tvrdých kostkách a po tom asfaltu není úplně ideální. Proto taky ten Nedvěd zřejmě prohrál, protože je zvyklý běhat po měkkém trávníku.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale faktem je, že pokud se nepletu, tak jsem četl, že ta účast byla rekordní. Takže, je vidět, že je aktivní zájem běžců. Poslední hodiny, dny nám nabízejí spoustu námětů k zamýšlení. Teď zase budeme, možná až nechtěně, aktuální, protože ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb oznámil,že právě dnes podá demisi. Jak na tebe, Ivane, působilo jeho lavírování? Ono se zdálo, že se mu odcházet nechce, byť ho k tomu vyzvali zelení, kteří ho původně do vlády vyslali.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já eviduji, že prostě Michael Kocáb se mnohokrát snažil do politiky vrátit. A když se mu to konečně podařilo, tak má nakonec smůlu na to, že kandiduje za zelené, kteří mají něco proti ČEZu. A jemu evidentně prostě se nechtělo z té vlády odejít, jeho to baví, on rád ministruje, rád by tam prostě zůstal. Zřejmě i tuší, že se do politiky jen tak brzo už zase znovu jako nedostane, takže pro něj to je taková malá tragédie, která se odehrává ve stínu té veliké tragédie, kdy se prostě mění politická mapa v nejsilnější straně a ještě celé je to v takovém stínu. A ty jeho poznámky o tom, jestli nenaruší stabilitu vlády a tak dál, tak potom komentoval, tuším, politolog Zbořil jako naprosté přecenění svého vlastního významu s takovým úsměchem, až mi bylo teda toho Michaela Kocába líto. Ale z druhé strany podle mě on v té politice poté, co byl ve fondu Trend, který zkrachoval a tam mnoho lidí přišlo o peníze, tak vůbec neměl co dělat, on do té politiky vůbec neměl lézt. On měl být soudný a vědět, že prostě už má chodit jenom kanálama a dělat muziku. Jo, prostě to je to, co umí a u toho měl zůstat. Já se divím. Prostě někteří lidé po určité zkušenosti už prostě do té politiky nepatří. Já nevím, jak je možné, že na to nepřišel sám.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Prezident země Václav Klaus označil jeho resort za poloministerstvo. Co si o tom myslet, odmyslíme-li tedy osobu ministra samotnou?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak o tom si můžeme myslet jedině, že pan prezident, pro něj jsou lidská práva pod jeho rozlišovací schopnost a vůbec ho nezajímají a považuje za podstatné jedině zřejmě nějaké ekonomické a jiné liberální hodnoty a lidská práva vždy mu přišla nějaká pofidérní, to je asi tak celé. To ministerstvo důležité je, lidská práva důležitá jsou a taky stále více budou. Ale měl by prostě takovýto citlivý resort spravovat někdo, kdo požívá všeobecné autority, to je na tom strašně důležité. Kdyby prostě tato funkce patřila Otakaru Motejlovi, to mě tak jenom napadá první, tak by vlastně i jinak vypadal pohled na lidská práva. Ale tomu Michaelu Kocábovi po té jeho epizodě s Trendem už nikdo nemůže věřit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A je tou důvěryhodnou osobností v tvých očích třeba premiér Jan Fischer, který přebírá ten resort na dva měsíce?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Premiér Jan Fischer, no, tak ten slouží tomu ČEZu, no. Tak to trochu žertuju, nevím, nechci se ho dotknout, je to člověk, který má dobré vystupování a rozhodně prospívá tomu, o čem si tady často povídáme - politické kultuře. Ale do jaké míry může člověk, který nemá za sebou pevnou nějakou politickou podporu, který není přímo volen a nemá takový ten, jak se tomu říká mandát něco dlouhodobě v politice udělat, tak tím si nejsem jist.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A nedoplácí na to právě v tom veřejném myšlení, nebo jak to nazvat, ta problematika lidských práv a menšin právě kvůli tomu, co se teď odehrává kolem toho všeho?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Teď vlastně zřejmě ten ministerský předseda Fischer je lehce kompetentnější než Michael Kocáb, bych řekl, pokud jde o tuto problematiku. A když něco řekne, tak lidé tomu budou naslouchat s větší důvěrou, to si tak nějak myslím. Ale jiná věc je, jak budou vypadat dál ty politické dohody, jestli zelení přece jenom nakonec nebudou nominovat jiné lidi. Toto se teprve asi uvidí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Říká Ivan Hoffman v dnešním pořadu Jak to vidí. Povídáme si s Ivanem Hoffmanem. Teď se dostávám k našemu dnešnímu tématu. Pětině prvňáků prospěje roční odklad nástupu do školy. Nejčastější důvody, proč 20 až 25 % šestiletých dětí není připraveno usednout do školních lavic, tak jsou tři: problémy s prosazením sebe sama, příliš silná nebo naopak slabá potřeba přijetí ve skupině a slabý takzvaný základ pro další vývoj. My o tom víc budeme mluvit s odborníky, ale mě teď zajímá názor komentátora Ivana Hoffmana. Jak to vidíš? Nevím, jestli si ještě pamatuješ svoje začátky ve škole.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Pamatuji, ale už je to dost dávno. Já bych řekl, že když nasloucháte debatě o tom, kdy do školy ano, kdy ne, tak vlastně tam je velmi jednoduché řešení - děti by měly jít do školy tehdy, když prostě je to baví. Ale z toho vyplývá, že v případě, že je to nebaví, tak by tam možná vůbec neměly jít. Možná, že jsou některé děti, kterým by bylo úplně nejlépe, kdyby se učily doma, jo, pokud mají rodiče, kteří je chtějí doma vyučovat a potom by do té školy začaly chodit až do nějaké páté třídy, jo. Prostě i to, mělo by to hodně být individuální, podle toho, jak to které dítě se na to cítí nebo necítí. Ale i ty přístupy, kdy prostě někteří rodiče mají pocit, že to, že se člověk brzo dostane mezi ostatní a jakoby do té studené vody a má se tam naučit plavat, takže některé povahy to jenom poškodí, zlomí, jiní naopak by chřadli na nedostatek toho sociálního kontaktu. V tom asi prostě se dá shodnout, že ten přístup by měl být co nejvíc individuální.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže, to je i tvoje otázka na naší, tedy odpověď na naší anketní otázku: Je každé šestileté dítě připraveno usednout do školních lavic? Odpověď zní od Ivana Hoffmana, je to individuální.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já nejsem připraven dodnes třeba, no.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak správně dítěti načasovat ten začátek plné školní docházky? Souhlasíš s tím, že vlastně se připravuje o kus dětství tím, že nastupuje do té základní školy?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Někdy je to doopravdy tak, ano, ano. Já bych docela v tomhle věřil dětským psychologům, kteří se tomu věnují, kteří umí prostě nahlédnout do té dětské duše a na jejich radu bych hodně dal. Doopravdy někdy problémy bývají, ti ambiciózní rodiče, to se také v těch průzkumech objevuje, kteří mají svoji představu, že když to dítě půjde později, tak oni sami budou vypadat jako,že mají méně bystré dítě nebo tak. Přitom to tak vůbec není. Někdy ten pomalejší start může právě přinést lepší výsledek. Já být prostě rodičem takovéhoto malého dítěte a stát před tím rozhodnutím, doopravdy bych věřil i postřehu toho nezávislého dětského psychologa.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to říká Ivan Hoffman v závěru dnešního vydání pořadu Jak to vidí. Děkuji za názory do Zlína, přeji krásný den, vydařený týden a snad na shledanou zase příští pondělí. To už bude duben, vlastně Velikonoce, takže asi až po nich. Měj se hezky.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Asi až po nich, dobře. Ať se daří.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na shledanou. Ještě připomenu stránky, na kterých najdete přepis našeho rozhovoru: www.rozhlas.cz/praha. A také ještě se patří říci, že reprízujeme tento pořad po 23. hodině.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.