Jak to vidí Ivan Hoffman - 11. června

Od roku 1994 působil Ivan Hoffman jako publicista a komentátor Českého rozhlasu. Dnes je komentátorem regionálních Deníků.
"Vlastně jsem na Praze udělal kariéru - začínal jsem v nočním pořadu a dostal jsem se do "prime time", říká Ivan Hoffman o své současnosti.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman, dobrý den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Přeji také hezký den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kde začít? Třeba se vrátit ještě k té show ve sněmovně v úterý, kdy policisté v civilu přivedli do sněmovny poslance Davida Ratha, přivezli ho tedy z vazební věznice v Litoměřicích. Možná je škoda, že někdo nevyčíslil, kolik ty manévry stály. Jak to na tebe celé působilo?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak ty manévry určitě stály hodně peněz, ale já bych řekl, že ty peníze byly dobře vynaložené. Protože já jsem potom zaregistroval takové stesky poslanců, jak jim policisté bránili v pohybu na jejich vlastní půdě, jak museli v některých chvílích kvůli tomu, že tam zadržovali poslance Ratha, někteří setrvávat ve svých kancelářích, snad se nedostali ani na záchod a tak dále. A když jsem to poslouchal, tak oni se tak jako litovali a měli pocit, že došlo k obrovskému příkoří a dokonce snad i k jakémusi ohrožení parlamentní demokracie a dávali si otázku, co je to prostě, co to je prostě, že tady policajti chodí po těch našich prostorách. Ale já mám takový pocit, že je dobře, že zažili tuto zkušenost, že najednou se z toho svojeho exkluzivního světa, kde jsou nejchytřejší, nejšikovnější všichni je obdivují a kde jim současně může být úplně jedno, jak žijí ostatní, najednou se dostali trochu do takového reálnějšího světa a získali trochu představu i o tom vnějším světě, o tom světě venku, protože oni si to ani neuvědomují, ale jim za okny zuří kapitalismus, jo, prostě to oni tam ani nevědí. No a takže já si myslím, že to bylo dobře, že tato lekce prostě, že ji docela jako potřebovali a já je rozhodně teda nepatřím mezi ty, kteří by je litovali, že tam utrpěli nějaké strašné příkoří.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak jestli si to dobře pamatuji, tak na přenos ze sněmovny se v ten den dívalo přes 700 tisíc diváků. Čemu přičítáš takový zájem?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak z Davida Ratha se stala mediální hvězda. Vlastně o nikom jiném se tolik poslední dobou nepsalo a pochopitelně každý byl zvědav i na tu jeho interpretaci. To patří přece k normálním věcem, že má být vyslechnuta i druhá strana a je pravda, že ten jeho názor dlouhou dobu slyšet nebylo. To, jak on se zhostil té role, bylo z jedné strany šikovné, on se bránil takovým opatrným útokem, aby nenaštval ty poslance, protože zřejmě do poslední chvíle věřil, že by ještě mohli zvážit ten záměr vydat ho k trestnímu stíhání a nechat mu tu poslaneckou imunitu, ale z druhé strany také měl ten projev spoustu času, velmi dobře si ho připravil, věděl, jakou chce hrát roli, tu roli si dobře vybral a bylo to v pořádku. Možná, kdybych měl hledat na tom nějaké chyby, tak bych řekl, že několikrát se zbytečně opakoval, občas zvolil takové nevkusné citové vydírání a v tom směru ten projev úplně dokonalý nebyl. Ale byl to dobrý projev. Navíc určitě i věděl, že to je poslední příležitost, jak nějakým způsobem ovlivnit veřejné mínění ve svůj prospěch a mohlo se mu to podařit v tom smyslu, že hodně lidí si bude říkat, tak jistě, tak David Rath asi úplně v pořádku to s ním nebylo, ale jsou přece jiní, kteří jsou na svobodě a udělali možná horší věci a zpronevěřili více peněz. To znamená budu se dožadovat nějaké spravedlnosti jakoby a ten David Rath z toho může vyjít jako člověk, který sice neudělal nic dobře, ale ani ne tak až tak strašně špatně, aby musel takhle hrozivě trpět ve vězení. To je možná to, s čím spoléhal, to je to, čeho mohl docílit, ale jinak já mám pocit, že se nad ním zavřela voda a že už mu nikdo nepomůže. Protože to hlavní, co mu nikdo neodpustí z politiků, je, že se nechal chytit. To se prostě v tom jejich prostředí neodpouští. Tím je všechny strašně poškodil, tím jim ublížil. To je věc, která prostě se nesmí. Oni by mu klidně odpustili, kdyby ukradl dvojnásobek, nebo nechal si zaplatit, nebo korupcí přišel k penězům. To dělají všichni a tak dále. Ale to, že se nechal chytit, to je myslím to, co je neodpustitelné v tom prostředí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
David Rath naznačil, že mělo jít o peníze na volby, dílem tak vyvrátil vlastní dřívější tvrzení, že mu peníze kdosi záludně podstrčil a dílem tak potopil svoji mateřskou ČSSD. Tedy mateřskou? ČSSD ho vlastně adoptovala, on v ní nebyl odjakživa.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, ty peníze na volby, to je vleklý problém prostě celé naší politické scény, politici ve snaze zmanipulovat před volbami voliče, potřebují vylepit spoustu bilboardů, potřebují televizní spoty, filmové, potřebují lidi pohostit na náměstích a tak dál, a to všechno stojí hodně peněz a oni navíc prostě z těch peněz, které dávají do reklamy, se jim zase některé ještě vracejí zpátky. Takže to je tak komplikované, tak složité, že vlastně ve vlastním zájmu by měli ten systém změnit, zredukovat, udělat nějaké limity, kolik se smí dát na kampaň, také to prostě nějak zkontrolovat a případné prohřešky proti tomu trestat, ale do toho se jim nechce, protože pokaždé ta nejsilnější, nebo ty dvě nejsilnější strany kalkulují, že se jim podaří těch peněz přece jen získat víc a z toho získat tu výhodu vůči stranám menším, které, když nemají ty peníze, tak se vlastně nedostanou do povědomí a nakonec ani k moci. To znamená ten systém je špatný, ale on takový i zůstane, protože pro ty lidi, kteří ho používají je stále nějakým způsobem výhodný. To znamená nejen sociální demokracie, nejen David Rath, ale samozřejmě všechny ostatní strany úplně stejným způsobem se snaží prostě do těch černých fondů získat peníze všemi možnými způsoby, protože na základě toho získají moc, na základě toho se dostanou k moci a ta moc potom je pro ně jakousi kořistí, která jim vlastně ty peníze zase přinese další a to je začarovaný kruh.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A propos, co akce Sklepmistr? Včera dopoledne zatkla Generální inspekce bezpečnostních sborů dva zaměstnance vězeňské služby kvůli úniku fotografií Ratha a spol. ve vězení, teď tady čtu, je to úplně aktuální informace ČTK, že vězeňské fotografie vazebně stíhaného poslance Davida Ratha a dalších 7 lidí poskytl médiím údajně praporčík vězeňské služby z věznice Oráčov a od deníku Blesk za to měl dostat 5 tisíc korun. Ten druhý pracovník získal z informačního systému neoprávněně osobní údaje lidí z Rathovy kauzy. Oba muži už byli obviněni. Co si o tom myslíš?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak pokud je tady nějaký zákon, tak se musí dodržovat a to, že někdo prodá fotky za 5 tisíc korun, je teda hodně naivní a dokonce bych řekl, že to prodal pod cenou, tak jako za to si taky ještě zaslouží ten trest.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jsou ale výroky, které by asi nikdy neměly zaznít. Třeba, když se středočeský exhejtman označí za politického vězně, nebo přirovnává se k politickým vězňům. Co si mají myslet ti skuteční političtí vězni?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak ten projev byl v mnoha ohledech demagogický a samozřejmě nevkusný, ale je potřeba si uvědomit, že do toho vězení se tentokrát dostal člověk, který na to žádným způsobem nebyl připraven a pro něj teda ta změna mohla být jako taková dramatická. Ale já bych řekl, že tam spíš šlo o nějaké řečnické obraty, že chtěl vyvolat prostě soucit, lítost. On si, se prostě vžil do té role oběti politického spiknutí a tak celý ten projev postavil. Mám dojem, že jsem zaregistroval nějakého psychologa, který si všiml, že i když apeloval na city, tak vlastně celé to přednesl bez nějakých velkých emocí, vlastně velice klidně. No, je potřeba si představit, že politici jsou do značné míry herci. To, co říkají, myslím si, že málokdy myslí vážně. Oni hrají určitou roli. Někdy si ji napíšou sami, někdy jim ji píšou druzí, ale jsou to lidé, kteří, které nemůžeme brát, že když něco říká, tak to tak doopravdy je. To já i ze své jako praxe možná tohle si pamatuji, že mnohokrát jsem prostě seděl ve studiu vůči politikovi a musel jsem si říkat, no, tak ano, on mi tady něco říká, ale já nesmím podlehnout tomu, že to tak doopravdy je. Musím použít ještě nějakou další otázku, protože jsem důvěřivý člověk, který si říká, když někdo něco říká, tak to tak asi i doopravdy myslí. Ale u politiků, tam si musíme dávat strašný pozor, tam většinou říkají to, co je pro ně výhodné, ne to, co je pravda. A to myslím platí pro úplně všechny. Napříč politickým spektrem. Tam nehraje roli nějaká žádná politická orientace.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Včera jsme si připomněli 70 let od vyhlazení Lidic. Německý prezident Joachim Gauck se velmi pokorně za tento brutální čin nacistů v dopise českému prezidentovi omluvil. Jaké jsou podle tebe současné česko-německé vztahy?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak ty česko-německé vztahy jsou nejlepší, jaké kdy byly. Protože jakmile se otevřely hranice, tak jak lidé z Německa se mohli přijít k nám podívat a zjistili, že tady není žádný nějaký divoký východ, podobně my, když jezdíme do Německa, tak vidíme tu zemi úplně jiným pohledem, než jak vypadá přes ostnatý hrad a nebo, jak vypadá těsně po nějakých zlomových nepěkných historických zkušenostech z nichž poslední teda byla 2. světová válka. To znamená ty vztahy dnes jsou asi dobré.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A připomínka těch Lidic?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak já vždy, když, to je 70. výročí, tak samozřejmě to je příležitost se podívat do historie a něco si připomenout. To se vlastně vždy děje pro to, aby se ta historie podle možností už v té špatné podobě neopakovala a proto i rozumím tomu, že německý prezident napsal ten dopis tak, jak ho napsal. Napsal ho nesmírně citlivě s tím, že se osobně stydí za to, co se v těch Lidicích před 70 lety stalo. Většinou, když vlastně politici stojí před tou otázkou, jak se postavit k historii, tak vidíme, že si dávají velký pozor na to, aby to tak nějak vyvážili. Oni řeknou, stala se špatná věc, ale mělo to svoje důvody, mělo to svoje příčiny. A tahle ta spleť těch příčin a důsledků vlastně převáží nad hodnocením té samotné skutečnosti. Lidice, to je událost prostě katastrofální, která je přitom naprosto přesně zdokumentována. Tam o tom, co se stalo, se vlastně žádný spor nikdy nevedl. Dokonce i Němci sami přiznali, prostě, co se tam stalo, všechno to přesně popsali s tím, že to tenkrát vydávali za přirozenou a legitimní reakci na atentát na Heidricha. To znamená o co se vede spor, je vlastně jenom o ty příčiny a o důsledky a můžeme si všimnout, že historie je pokaždé pro politiky záminkou k vyvolání nějakého sporu nebo nějakých vášní tehdy, když mají nějaké domácí problémy a nebo, když potřebují odpoutat od něčeho pozornost a tak dál. To znamená ve chvíli, když někdo nehovoří o těch příčinách o důsledcích, ale vezme jenom tu samotnou událost a řekne, to bylo teda špatné a za to se stydím, tak já mám pocit, že mnoho politiků, kteří se vlastně snaží u nás řekl bych profilovat konfliktem s Německem, s Němci, tak vlastně nenaslouchali tomu asi úplně rádi. Protože si museli uvědomit, že v česko-německých vztazích jsou i okamžiky, za které by se i oni mohli zase směrem k Němcům stydět. Ale to vyžaduje prostě nějakou, jak bych to řekl, no tak současný německý prezident je autorita, je to prostě člověk, který požívá obrovské vážnosti a on si vlastně ten moment té lítosti bez těch příčin a důsledků, z té omáčky politické, může dovolit. Jo, ale kolik takových politiků máme tady my, kteří ve chvíli, když by se omluvili dejme tomu za odsun, tak by to politicky zvládli, však by je všichni sežrali, prostě to u nás naprosto nejde. To znamená, že ten Gauck jako kdyby kazil taková ta nepsaná pravidla hry, že sice máme ty vztahy dobré, ale když se podíváme do minulosti, tak my jsme ti, kterým se ublížilo a nebo, kterým by se měli omlouvat, zatímco my, my k tomu vůbec nemáme důvod.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ignorují zákonodárci doporučení ombudsmana? Ptám se proto, že veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský pohrozil rezignací, tentokrát kvůli zákazu pobytu za vybrané přestupky, který vetoval Senát a sněmovna ho znovu prosadila.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, Pavel Varvařovský má v popisu práce chránit občana před případnou zvůlí státních orgánů. To samozřejmě politici musí vědět, to znamená, že když on jim říká, že jakmile bude oslyšen místo toho, aby byl vyslyšen a má pocit, že se tak děje poměrně často, takže si budou muset najít nějakého jiného ombudsmana a on musí vědět, že to není nic osobního, že on nic proti nim nějak konkrétně nemá, ale je to člověk, který už má něco za sebou, je v nějakém věku, byl to dlouhou dobu ústavní soudce, to znamená má nějaké svoje názory, nějaké svoje ukotvení v těchto názorech a i nějakou prestiž ve veřejnosti a on si to prostě může dovolit. No a mně se na tom současném ombudsmanovi zdá být nejtypičtější to, že on nestojí jenom v opozici vůči poslancům, ale velmi často ve svých názorech stojí v opozici i vůči takovému řekl bych většinovému veřejnému mínění. To je dobré ukázat nejen na takových příkladech, kdy se zastává Romů, o kterých má pocit, že jsou dejme tomu diskriminovány děti ve školách a nebo je to vlastně i tato kauza, kterou jsi před chvílí zmínil. Ale dobrým příkladem je, kdy kritizuje povinnost lidí, kteří jsou nezaměstnaní, dostavovat se na pošty v určitém čase, kvůli tomu, aby prostě se tam nějak zaprezentovali, když ve skutečnosti přicházejí na místo, kde jim nikdo žádnou pracovní nabídku neučiní a on to prostě považuje za zvrhlost a to je silné slovo. Když řeknu, že prostě zákonodárci uzákonili něco, co je lidsky zvrhlé, tak to je doopravdy ostré. No ale ve skutečnosti poslanci a nebo politici za toto příliš kritizováni nejsou, protože ve společnosti převažuje názor, že je potřeba na ty všelijaké socky, na ty nepřizpůsobivé, kteří nepracují, protože se jim nechce, protože jsou líní, zavést nějakou přísnost nějakou, jo prostě na obecní lid musí být přísnost, to máme asi už od Švejka, jo prostě a takže spíše jsou politici chváleni za to, že zavedli něco prostě přísného na tyto lidi, co se jen tak flákají a za nic dostávají peníze, to znamená, že tady, aby ten ombudsman prostě mohl dělat tu svou práci, tak nestačí jenom, že se nezalekne zákonodárců, ale on musí mít kuráž i se postavit někdy vadnému většinovému veřejnému mínění a to on tuto kuráž má a proto má teda i proto si ho i vážím teda.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ve čtvrtek demonstrovali aktivisté z hnutí STOP vládě před ministerstvem financí. Miroslav Kalousek byl vyzván, aby mezi ně přišel. Pak byl zpětně peskován za to, že zbytečně provokuje, když mezi ně přišel. Co s tím?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak on já myslím, že my o ministru financí na můj vkus hovoříme až příliš často, ale asi se tomu nedá vyhnout, protože on doopravdy je mediálně velmi zdatný a umí to prostě zorganizovat. On chodí rád tam, kde je mu nadáváno, kde se o něj někdo otře a nebo si na něj plivne a je to zadokumentováno televizí. On to, vypovídá to o několika věcech. Zaprvé o jeho sebevědomí, a nebo spíše o jeho otrlosti, ale také to vypovídá o tom, že, aspoň to je můj názor, že se demonstrantů nebojí. On jimi řekl bych spíše pohrdá. On tam přichází mezi ně, aby jimi pohrdal. Protože jsou to pro něj nějací chudáci, hlupáci, zkrachovanci. Nesahají mu po kotníky a na něm je vidět prostě, jak si to užívá, prostě, jak tam prostě zvedne tu hlavu a tak, to se asi naučil od jiného politika dát ten nos tak nahoru a já mám pocit, že to dělá pro zábavu, že ho to prostě jen baví.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na druhé straně ale se na ty ostatní neplive, ani se lidé nepohlavkují, tak ministerstvo asi nevyjímaje. Nemyslíš?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak já, mně se to nikdy nelíbí. Jakýkoliv projet nějakého fyzického kontaktu vůči někomu. My jsme o tom myslím hovořili i minule. To je vlastně projev slabosti. A takže to bych spíš bych uvítal, kdyby ti demonstranti byli schopni s ním vést věcnou diskusi, kdy by byli schopni mu říct, co jim vadí a to by prostě samozřejmě i mediálně jinak úplně vyznalo a takhle on z toho většinou vychází jako vítěz jo. Já nevím, jestli si vzpomínáš, jak před časem, ale to vlastně asi určitě si vzpomínáš, jak dostal David Rath facku od Miroslava Macka na tom sjezdu zubařů. No, tak to všichni rozebírali ze všech stran, ale podstatné na tom bylo, nebylo z jakých důvodů, ale, že ji dostal zezadu, jo prostě to byla u politiků myslím obecně platí, že škoda každé rány, která padne vedle, ale to si myslí obrazně a ve chvíli, kdy ten úder je veden nějak zákeřně odzadu, tak vlastně tehdy všechno ostatní jde bokem a my se soustředíme na to, co je nějak v nás, takový ten základní smysl pro fair play, že vlastně pokud někdo se nepostaví tomu druhému tváří v tvář, tak to je nefér. Tak to prostě to se nedělá a důvody můžou být jakýkoliv a ten čin je nepřijatelný. Pro mě je každé násilí nepřijatelné.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnes s Ivanem Hoffmanem. Socialisté francouzského prezidenta Francois Hollanda a jejich spojenci získali v nedělním prvním kole parlamentních voleb skoro 47 % hlasů. Pravicový svaz pro lidové hnutí bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho a jeho spojenci dostali něco přes 34 % a pravicová, tedy krajně pravicová Národní fronta Marie Le Penové 13,5 %. Co z toho plyne?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, já se zdráhám pojmenovávat tyto volební výsledky, jako nějaké trendy politického kyvadla, které se zhoupne jednou zleva doprava a pak zprava doleva, neboť k tomu jsou nějaké vážné světonázorové důvody v hlasování voličů. To, co se dnes děje je, že v Evropě jsou lidé s vládnoucími elitami nespokojeni, mají pocit, že prostě tu Evropu vedou špatným směrem, že když dojde ke krizi, tak pomáhají spíše viníkům než obětem a tento pocit je v Evropě všude stejný. Když se podíváme, tak ve Španělsku volili voliči změnu a po levici, kterou vinili za to, že věci se dostaly tam, kde byly, zvolili pravici a dnes Španělsko žádá o pomoc pro své banky a tak dál. Ve Francii spíše než levici podle mě volí občané změnu, volí ty druhé, kteří podle nich by měli prostě postupovat jinak, než ti, na které se zlobí, ale doopravdy nic víc v tom není. Není to tak, že se Evropa nějakým zásadním způsobem posunuje doleva. Jestli se tak děje, tak jenom proto, protože před tím byla vychýlená doprava, ale nejde doopravdy o to, jestli jsme více pro regulaci a nebo více pro svobodu. Takové ty klasické důvody, proč lidé volili konzervativce, nebo, když chtěli, aby věci prostě se vyvíjely dál standardně stejným směrem a nebo naopak volili levici, protože toužili po změně, měli pocit, že je potřeba nějakého pokroku, že ta společnost je strnulá, že se má nějak vyvíjet, to už podle mě dávno neplatí a ty politické strany jsou si strašně podobné technologií moci. A ta technologie moci hraje daleko větší roli, než hrají volební programy, než hrají idee a než hrají nějaké ideály. V tomto směru je politika naprosto prázdná.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak jsi řekl, Španělsko v sobotu požádalo eurozónu o finanční pomoc. Co to podle tebe znamená pro euro a Unii?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak já registruji, že najednou posílilo euro vůči dolaru, a to zřejmě potrvá několik hodin, než zase si to investoři rozmyslí a zase ten trend se zvrátí, neboť nebudou důvěřovat tomu, že to nakonec bude fungovat a tak dál. To jsou všechno prostě, to je úplná marnost. Stále je zřejmé, že ty banky se dostávají do potíží nikoliv tím, co financují, ale tím, jakých chyb se dopouštějí při spekulacích. A ta situace španělských bank je do značné míry způsobena i tím, že spekulovaly s řeckými akciemi. To znamená, jak je vidět v tom otevřeném prostoru, není možné říct, že jedni jsou nezodpovědni, žijí na dluh, zatímco ostatní jsou odpovědní a teď nechtějí na ty druhé doplácet. Nedávno nějaký ekonom napsal, že kromě Německa, Rakouska, Nizozemí jsou v Evropské unii ohroženi tím, co se dělo v Řecko a nebo, co se teď děje ve Španělsku, úplně všichni. No tak potom samozřejmě se nedá vybrat exemplární viník a ukázat na něj prstem, jak se to teda běžně v médiích stále dělá, ale je potřeba vidět, že je problém v systému a ten se musí nějakým způsobem napravit a o něm je potřeba diskutovat. Ne vybírat prostě příběhy nějakého, to je zbytečně o tom hovoříme, hovoříme o tom furt.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Španělé na evropském fotbalovém EURU remizovali s Itálií 1:1. To my jsme vstoupili do turnajem prohrou s Ruskem 1:4. Jak je na tom podle tebe český fotbal?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak my jsme hráli naivně, ale prostě kdekomu se ten výkon líbil, až teda na ty poslední dva góly, jo, dokud to bylo 2:1, tak ještě stále jsme hráli hezký fotbal. Ale bylo to naivní. Tak na to nemáme hráče prostě, na takovýto styl hry. Snad to trenér pochopí, já si myslím, že to stále není ztracené, že podobně jako Rusové nás strašně dlouhou dobu neuměli porazit, teď se jim to povedlo, tak my zase stejně dlouhou dobu neumíme porazit Řeky a třeba v úterý, zítra vyjde, jo. Ale jinak všichni se rozčilují nad tím, jak hrál Baroš, jak hrál Bílek, ale, teda, jak to Bílek prokoučoval, ale jak říkám, prostě, než padly ty poslední dva góly, tak nehráli jsme špatný fotbal. Já to nevidím úplně ztracené.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tolik v pořadu Jak to vidí Ivan Hoffman. Příště se uslyšíme opět v pondělí 25. června. Díky. Na shledanou.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Těším se, na slyšenou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem Zity Senkové Michal Pavlata. Vladimír Kroc přeje dobrý poslech dalších pořadů. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.