Jak to vidí Ilona Švihlíková - 19. března

Ilona Švihlíková hojně publikuje jak doma, tak v zahraničí (Slovensko, Německo, Rakousko, Velká Británie).
Účastní se řady veřejných vystoupení obzvláště k problematice současné krize a možných řešení.
V roce 2010 vydala svou první monografii Globalizace a krize, v roce 2011 ukončila habilitační řízení a získala titul docent.
Založila občanskou iniciativu Alternativa Zdola, která se snaží o posílení komunitního hnutí v České republice.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes je naším hostem docentka Ilona Švihlíková, ekonomka, dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Po třech měsících se resort obrany dočká šéfa. Premiér Petr Nečas navrhl prezidentovi jmenovat ministrem obrany Vlastimila Picka, nynějšího prvního náměstka tohoto resortu. Jaký na to máte názor?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Tak já si myslím, že to není až zas tak překvapivá volba. Možná mě trošku udivilo, že to trvalo tak dlouho to přechodné období. Asi k tomu byly nějaké pravděpodobně politické důvod k vyjednávání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak myslíte, že by to mohl být další test koaliční soudržnosti. Narážím na to, že Karolíně Peake šéfce nejmenší koaliční strany Lidem se jmenování pana Picka, kterému dala výpověď v prosinci, nelíbí.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že už jsme tak nějak zvyklí na to, že paní Peake se nelíbí hodně věcí. Ale že v rámci jaksi jednotného postupu se jí to nakonec vždycky novu líbit začne a je to taková už téměř chronická šaráda, kterou nás tady pravidelně oblažuje, takže myslím, že bych tyhle výroky nebrala vůbec vážně a je asi ztráta času se tím vůbec zabývat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Snad ještě jedna podotázka, je mi jasné, že vaší doménou je sice ekonomie, přesto bych se zeptala zda vám třeba vadí, že ministrem bude armádní generál ve výslužbě, jinými slovy, civil asi půl roku, když se podíváme na ministry obrany určitě v zemích Evropské unie, tak je to pokaždé civil.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Tak je to možná trošku netradiční, je tam samozřejmě možná určitá vazba, řekněme, ale tak koneckonců ty vazby tady máme i v jiných oborech. Já bych se toho zase až tak nebála, nebo nehodnotila bych to zase tak negativně. Já si myslím, že tady máme ve vládě jiné zvláštní případy a tohle by nebylo něco, co by mě až tak znepokojovalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Koho tím myslíte těmi zvláštními případy.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Ono se stačí podívat, jakým způsobem zvláštně dávalo zakázky třeba ministerstvo práce a sociálních věcí a mohli bychom tímto způsobem pokračovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otevřeme tedy další téma, pokud by česká sociální demokracie vyhrála volby a sestavila vládu, pak budou vyšší daně platit nejen firmy a bohatí, ale i drobní živnostníci, jako například opraváři nebo zemědělci. Jak hodnotíte, paní Švihlíková dańové plány české sociální demokracie?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Víte, já myslím, že je nejdříve potřeba vidět ty daňové plány trošku v kontextu. Připadá mi to taková jakoby vytržená jednotlivost, velice důležitá samozřejmě, ale myslím si, že ohledně hlavně těch OSVČ, okolo kterých se rozpoutala taková velká debata, myslím, že první krok není v otázce stanovování a úpravy paušálů. Což samozřejmě je veliké téma a samozřejmě i otázky přispívání do sociálních systémů. Ale vůbec musím říct, kdo to je OSVČ, protože my tady hovoříme o několika kategoriích lidí, to znamená, máme tady skupinu, která si prostě přivydělává. Což jsou i senioři, důchodci a často i studenti. Pak máme skupinu, která si OSVČ vybrala jako prostě svůj ekonomický rozvoj, rozvoj svého ekonomického potenciálu. Byla to jejich dobrovolná volba, ale potom to také máme a obávám se, že to nebude malá skupina, OSVČ, kteří vlastně jsou součástí toho takzvaného švarcsystému, ale tam skutečně se nejedná o to, že si to sami vybrali, ale já znám mnoho případů, kdy jsou postaveni před volbu: Buď prostě pojedeš v tomto systému anebo si můžeš jít na úřad práce. A tak to je otázka, co si samozřejmě člověk vybere, takže tady je potřeba velice pečlivě rozlišovat a stejně tak potom i ty jednotlivé peněžní úrovně. Takže je potřeba nejprve si říci, kdo je OSVČ, jakým způsobem k nim přistupovat trošku komplexněji by to chtělo, jaké by měli mít nároky, protože samozřejmě pokud vkládají méně do sociálního systému, tak potom by z toho mělo i méně vypadnout, což by mělo vést k velkým sociálním i nepokojům, protože samozřejmě ty nároky na důchod mohou být velice nízké. Navíc se tím oslabuje průběžný systém jako celek. Tady je potřeba si skutečně sednout v nějaké širší skupině se zástupci živnostníků, malých středních podnikatelů, samozřejmě i s odbory a snažit se to vyřešit trošku komplexněji, to znamená, vnímat to postavení zaměstnance i toho živnostníka, je potřeba narovnat jistě, narovnat paušály i celkové zatížení, ale skutečně rozlišovat mezi těmi kategoriemi, nelze házet všechny do jednoho pytle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten víkendový výrok stínového ministra financí Jana Mládka, že živnostníci parazitují na zaměstnancích, spustil lavinu dalších silných výroků, internetové diskuse i sociální sítě jsou už zákonitě plné výčitek, kdo na koho doplácí. Lze tady najít nějakou odpověď?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
On už to pan Mládek vysvětlil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Minimálně dvakrát omluvil.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Ano, už opakovaně, takže potom samozřejmě výroky tohoto typu, jak už si žijí vlastním životem, víte, já bych to nestavěla rozhodně do toho, jestli zaměstnanci nebo kdo tady parazituje a živnostník, to je myslím trošku nešťastná rétorika, když prostě ti, kteří jsou jakoby velmi často dole na tom sociálním žebříčku se začnou jaksi osočovat mezi sebou, kdo co na čí úkor. Já bych se skutečně vždycky dívala vzhůru, jak se říká ryba smrtí od hlavy. A jakoby řešit tyhle ty menší sociální spory mi nepřipadá opravdu šťastné. Já bych se začala dívat především na firmy, které utíkají do daňových rájů, na ty zvláštní způsoby vnitrofiremního účetnictví, to znamená daňové optimalizace, kdy se prostě z téhle země vyvádějí stovky miliard zisků někam úplně pryč. To si myslím, že je zásadní věc. Samozřejmě je potřeba skutečně narovnat postavení mezi OSVČ a zaměstnanci, je velmi nerovné, i v tom inkasu daňovém se to jasně obráží, to je bezesporu pravda, ale myslím si, že výroky tohoto typu tomu zrovna nepomůžou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nehrozí nyní, že naopak kvůli neobranosti ve vyjadřování pana Mládka, jak on sám to ostatně charakterizoval, nehrozí právě, že se o tomto tématu přestane mluvit, že nedojde právě k tomu dialogu, který jste navrhla nebo který byste považovala za prospěšný v této situaci?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Ten výrok byl bezesporu nešťastný, ale pan Mládek už to vysvětlil, že bych z toho nedělala zas až takovou mediální hysterii, řekněme, ale skutečně by teď měly navazovat kroky toho typu, o kterém jsem hovořila, to znamená, říci si jasně, je tady problém, je potřeba ho řešit v nějakém fóru, jakým způsobem a začala bych tou definicí, protože mluvíme o kategorii, která je skutečně velice nejasná a vrátí paušálně jako jeden balík, nebude to mít ani dobré ekonomické ani sociální dopady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme na ekonomický program české sociální demokracie tak, jak jej v této chvíli známe nebo co o něm víme. Je programem na podporu ekonomiky.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Já o něm zatím tolik nevím, musím přiznat, protože jsem zaznamenala tohle vyjádření jaksi přebilo všechno ostatní a potom to bylo vyjádření k daním, to znamená ke změnám daňové soustavy. Zase to chápu jako určitou jednotlivost. Myslím si, že je potřeba tu daňovou soustavu vnímat komplexněji,to znamená, provést konečně ten audit výdajů, to je prostě základní věc, od které je potřeba se odpíchnout. Podívat se na audit příjmů, nejen to progresivní zdanění, ale je potřeba říci, že zavedu nějaký krok, jakým způsobem to udělám, jak můžu zabránit tomu, aby třeba ty zisky se odlévaly někam do zahraničí. Takže ono nestačí jen zavést třeba progresivní zdanění, ale je potřeba se postarat o to, aby ta legislativa a zároveň i fungování finančních úřadů bylo podstatně posíleno, protože jinak tam jsou personální podkapacity a je i nedostatečná jaksi výkladová opora. Já to vím proto, že tu a tam mě kontaktují z finančních úřadů a píší mi prostě o tom, jaké překážky mají i když zjišťují jaksi řadu nepravostí, tak je velmi těžké ty případy dotáhnout do konce, jakoby já bych šla trošku odzdola a začala se bavit s těmi, kteří tu praxi dokonale znají a samozřejmě přestavovat daňové sazby a tak dále, to jsou taková velká témata, ale trošku komplexněji a trošku detailněji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To by měla být ta opatření, řekněme prioritní, nehledě na to, ať je bude mít v programu levice nebo pravice?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Já mám tendenci chápat ekonomiku jako celek, to znamená, samozřejmě ta daňová soustava, příjmy, výdaje, veřejné rozpočty jsou důležité, ale pro mě je ta zásadní otázka, z čeho ta ekonomika bude žít. To je vždycky to základní. Je hezké, jakoby když chcete mít daňové sazby je to pochopitelné, rovná daň se rozhodně neosvědčila jako nástroj ani motivační, ani tedy na výběr. Takže je logické, že je tady diskuse o progresivním zdanění, to bych i přivítala, ale pořád je základní otázka, jakým způsobem se ta ekonomika bude orientovat, jakým způsobem ta vláda, jestli vůbec je schopna nějak zasahovat do její struktury. Jakou prostě má celkovou ekonomickou vizi, pokud prostě vytáhnu jeden jediný bod, tak my to přeci jenom o té hospodářské policie příliš mnoho neřekne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká by měla být tedy ta vize?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
To já nemůžu určovat, to si musí samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vy byste jako ekonomka považovala za klíčové?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Já už jsem o tom mnohokrát hovořila. Já si myslím, že jako klíčové je tady jednak otázka vlastnictví a jednak samozřejmě té struktury ekonomiky. Já si myslím, že potřebujeme především i z hlediska nepříliš dobrých časů v evropském prostoru nebo vůbec té západní civilizaci, posílit takovou tu základní ekonomickou bázi, což je otázka zemědělství, zpracování potravin, zpracování odpadu a energetiky. Což možná nezní jako úplný hi-tech, ale na to se potom dá velmi dobře stavět a i tady jsou velmi moderní technologie velmi důležité, i když se o nich příliš nehovoří a je to u nás velmi silně podceňováno. A ta druhá věc je, říci si jasně, co by měl stát kontrolovat, případně co by měl vlastnit, jakým způsobem viz třeba ceny energií. To je něco, co vám vstupuje do celé národohospodářské soustavy. To znamená, otázka toho, jakými způsoby se tady vyvíjí Energetický regulační úřad a podobně. To prostě není normální, aby to fungovalo tímhle způsobem a zároveň tedy chci říci, do jakých aktivit ten stát bude zasahovat, co bude kontrolovat, jaká pravidla bude stanovovat a samozřejmě z čeho to potom bude financovat. Ale tohle prostě už je celkový národohospodářský pohled. Ten mi prozatím trošku chybí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo sedmibodový recept na boj s rekordní nezaměstnaností. 7 miliard korun rozdělí na podporu firmám a začínajícím podnikatelům, zkrácené úvazky nebo poradenství, firmy které dají práci člověku do 30 let, by mohly v prvním roce získat 288 tisíc korun. Jak se vám jeví paní docentko tyto plány?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Mně se jeví velmi zvláštně hned z několika ohledů. Ten první je, že najednou tedy vláda má starosti, že má 600 tisíc nezaměstnaných a chce vydávat takovéhle speciální programy. Přitom to byla právě kapitola aktivní politika zaměstnanosti, ve které se nejvíc škrtalo v těch minulých letech, takže je to minimálně tedy značně nekonsistentní postoj. Asi bychom to na první pohled už jenom při čtení těch titulků mohli uvítat a říct, že konečně tedy si vláda uvědomuje závažnost sociální situace. Jenže při zkušenostech jak tady funguje hospodářská a sociální politika a když tam člověk vidí to poradenství, tak první co mě nutně napadá vzhledem k těm minulým krokům, to že tedy ty klasické kapitoly rozpočtu jako právě ta aktivní politika zaměstnanost byly jaksi ohlodávány až na kost, tak když tam najednou vidím poradenství a podobně, tak se nemůžu zbavit dojmu, ráda bych se mýlila, že se jedná o další sofistikovaný způsob takzvaného dobývání renty, to znamená, rozdělování veřejných peněz na různé spřátelené firmy. To se špatně potom dokazuje poradenství, to je taková vágní kapitola. Pod to se dá prostě vejít úplně všechno. Takže ten kurzarbeit, ano, tak to je téma, které známe již z Německa, které se může osvědčit při širším použití v ekonomice, ale o těch ostatních si skutečně nejsem jistá, do jaké míry to zase bude směřováno na určité vybrané jedince a jejich firmy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejsme zbytečně podezíraví?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Když se podíváte na ty zkušenosti z těch minulých let a toho způsobu, jakým se u nás mění jaksi informační systémy, jak se rozdělují veřejné zakázky, tak já si myslím, že ten skepticismus je poněkud na místě. Ale tam je ještě jedna zásadní věc a to je způsob, jakým se činí právě koncepční, nebo spíš nečiní koncepční rozhodnutí tohoto typu a to je mnohem závažnější, to je vlastně taková metoda, jakým způsobem ten veřejný sektor postupuje a když se nad tím zamyslíte v těch posledních letech, tak to má prostě ty rysy jednak toho válcování, teď s tím přijdu, je to nekonsistentní, nedlouhodobé a prostě jakoby obrátím různé politiky z měsíce na mísíc a je to jiné, nejsou o tom informováni ti aktéři, kteří by do toho samozřejmě měli co mluvit. Já jsem nesmírně znepokojená, protože mám informace, že ve velmi krátké době chce vláda totiž přijmout určitý způsob metodiky, to není téma, které by jaksi burcovalo lid ze židlí, ale ono je to nesmírně důležité, protože když schválím to, co mají připraveno, tak budou mít krásný, přesný technokratický postup jak vyčlenit veřejnost z jakéhokoliv typu koncepčního rozhodování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co máte konkrétně na mysli?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
To je prostě metoda, která má teď jít brzo do vlády, kde prostě máte určen postup. Není to jen obsah, ale máte určen postup, jak se bude rozhodovat o zásadních koncepčních věcech a to co tam má vláda, je vlastně jakoby dobře zpracováno, ale v tom smyslu, že to bude probíhat naprosto uzavřeně od veřejnosti, občanských sdružení, prostě bude to úplně jakoby mimo jejich vliv. Je to jako dneska, prostě tady máte papír, takhle jsme to dohodli a berte nebo nechte být. Kdežto já jsem dlouhodobě zastáncem té metody participativní, neboli skandinávské, protože ona je stabilizační. To je to o čem jsem hovořila u toho OSVČ. To znamená, utvoří se otevřené fórum, kde se ten problém diskutuje, ano, může to déle trvat, ale potom zároveň máte v té společnosti nějaký dlouhodobější konsensus. Ale nemáte tohle to zmítání těch politik sem tam,kdy máte jeden krok, státní maturity, zavedou se, stojí to peníze, pak se to zruší. Izip, zavede, zruší. Poněvadž to stojí miliardy a je to právě následkem tohoto postupu, kdy prostě určená uzavřená elitní skupina rozhodne o něčem a ostatní o tom ani netuší, ani se do toho nemohou zapojit, nemohou dát své připomínky, dát své komentáře, prostě se zavede, pak se to změní, přijde někdo jiný, celé se to zruší a jede se od začátku a tohle je chronický rys toho, jak se u nás chybně politicky rozhoduje. Respektive chybně z hlediska státu, samozřejmě pro určité skupiny je tohle to nesmírně výhodné a já mám velký strach, že se přijímá jakoby komplexně ta metodika, která by tohle to jakoby zakotvila do toho našeho systému rozhodování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Omlouvám se, kdo, protože myslím, že to jsou velmi závažné informace, kdo předloží vlastně na vládě, jak říkáte, tyto informace?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Pokud já vím, tak na těchhle věcech pracuje pan ministr Kalousek. A pomáhá mu v tom jistá konzultační firma.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak tyto informace nemáme tady ministra Kalouska, aby se mohl k tomu vyjádřit. Půjdeme k dalším tématům, co se týče ještě nezaměstnanosti, respektive zaměstnanosti. Symbolicky 8. března začal fungovat nový webový portál pro ženy, na kterém mohou hledat práci. Co říkáte této iniciativě?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Je to určitě iniciativa zajímavá, nelze jí nějakým způsobem odmítnout nebo hned kritizovat na začátku působení. Já si myslím, že je potřeba si nejprve říci, jakým způsobem ženy fungují na tom pracovním trhu, protože oni jsou velmi často, nebo ony jsou velmi často postiženy jednak nezaměstnaností, především nad těch 50 let, tam ten poměr u žen je velmi silný a i v průběhu toho pracovního života jsou vystaveny řadě různých diskriminačních taktik, takových těch skleněných stropů, které se potom projevují v nižším výdělku a nutně potom také v nižších penzích. Je to veliké téma i v rámci celé Evropské unie, to znamená, velmi často se hovoří o takzvané feminizaci chudoby. Já jsem nedávno se zabývala nějakými čísly a došla jsem ke statistikám, které uvádějí, že právě 70 % celosvětově chudých jsou ženy, jsou to právě ženy, které nejvíce jaksi nesou to břemeno. Těch důvodů je celá řada. Ale jeden z nich skutečně je taková ta neviditelná nebo téměř neviditelná diskriminace na trhu práce. To jsou ty skleněné stropy, kdy vlastně většinou tedy to mužské vedení tam nepustí ženy a tím pádem ten poměr žen v těch vysokých pozicích v rámci EU prostě tam je asi 98 % mužů, jsou TOP management a nějaký 2 nebo 3 % jsou ženy, přestože ženy dneska už dosahují vyššího vzdělání než muži. Mě tam hrozně zaujal jeden výzkum, to bylo myslím z Velké Británie, kdy zkoumali takové to působení stereotypů, jakoby jemnou psychologii a tam tedy zjišťovali, jak působí ta kandidátka na různých přijímacích pohovorech na vyšší místa a to hodnocení bylo ve mi zajímavý. Vlastně když ta žena vstupovala žensky, femilně, tak byla považována za příliš jemnou a neschopnou prostě tvrdě a rázně rozhodovat, tedy za ženu, která se nehodí na vysokou pozici. A pokud vystupovala rázně, řekněme asertivně, tak ji pánové považovali za agresivní a tím pádem za naprosto nevhodnou na vedoucí pozici, takže ať se ta žena chovala jakkoliv, tak vždycky byla nevhodná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To tedy není moc potěšující.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
No ale tohle je realita, tohle je skutečně realita a takhle ta rozhodování probíhají. Takže portál je hezká věc, ale ty stereotypy jsou v té společnosti skutečně velmi hluboko zakořeněny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání, jak to vidí, je docentka Ilona Švihlíková, ekonomka a pro vás e-mail, který přišel až kyperského Lu Limassolu pana Libora, cituji: "Žiji na Kypru už osm let, takže jsem viděl, jak se situace v posledních dvou letech spěje k té momentální krizi. Kypřané si zvykli na drahá auta, domy a asijské posluhovačky, ze kterých si dělali novodobé otrokyně, nikdy jsem nepochopil, jak si toto mohou dovolit, když tady kromě upadajícího turismu a možná vývozu pomerančů a oliv vlastně nic neprodukují. Teď došlo i na ně. Zatím jsme tady zůstávali kvůli manželce, která má, jako zdravotní sestra několikanásobně vyšší plat než v Čechách. Takže tím se dostáváme k dalšímu tématu a to je Kypr. S negativními ohlasy se setkává dohoda eurozóny, která poskytne pomoc Kypru v podobě 10 miliard euro výměnou za jednorázové zdanění malých a středních střadatelů. Jak tedy vidíte tu situaci?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Kypr je typická ekonomika, která jednak daňový ráj a jednak tedy s tím spjatý rozvoj, pokud se to tak dá argumentovat, finančního sektoru, kdy tedy aktiva toho finančního sektoru podobně jako na Islandu, několikanásobně překročila HDP země, což samozřejmě by bylo bývalo ty regulátory mělo zajímat. Nebylo to nic tajného, ale nechávalo se to být podobně jako v případě třeba toho nešťastného Irska. To je prostě tak, když ta ekonomika si myslí, že může žít jen z té financializace, což dlouhodobě samozřejmě fungovat nebude. Mě na tom asi nejvíc zaujalo to, že se uvažuje o zdanění těch malých vkladů, protože to jednak odporuje tomu, co bylo v rámci EU dohodnuto, to znamená, ochraně vkladů do těch sto tisíc euro a ukazuje se, že ta pravidla jaksi jsou poněkud flexibilní, což nedodává důvěry ani tedy takzvaným finančním trhům, ale tak to by nás možná zas tak netrápilo, ale spíš prostě těm střadatelům, takže teď je otázka jestli právě tohle to porušení toho pravidla, které se jinak zachovávalo, nemůže vést třeba k panickým výběrům vkladů, v zemích jako Španělsko nebo Portugalsko, což tady by tu situaci podstatně ještě zhoršilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ostatně kyperská vláda poprvé přímo sáhne na úspory svých občanů. Lze říct, že Evropa zpackala ten další záchranný plán?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Já to vůbec, já to nechápu, koho tohle to mohlo napadnout prostě jít po vkladech. Tady se pořád jaksi útočí na špatný cíl, takže se berou malí střadatelé, berou se daňoví poplatníci. Ale přece ten problém jsou ty banky. Na systémové chování bank. A tam jakoby na ty se prostě neútočí, ty se zachraňují, ty se nechávají být a my se díváme na to, jak si bankéři prostě vyplácejí miliardové bonusy a nestane se jim vůbec nic. Takže já mám skutečně pocit,že se jde takovou tou cestou nejmenšího odporu, že se prostě vyberou ti, kteří se nemohou příliš mnoho bránit a ty prostě zdaníme a od těch si to prostě vezmeme anebo je uvrhneme tedy do roků bídy a utrpení jako v Řecku. Ale samozřejmě ti, kteří to zavinili a prostě roky neplatil daně, si to potom odváděli do daňových rájů a podobně, tak ty prostě necháme být. To prostě není solidární řešení a já nevím skutečně jak dlouho si myslí Evropská unie, jak dál tímhle tím způsobem může existovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes se v Poslanecké sněmovně v Praze uskuteční odborný seminář věnovaný politice i osobnosti nedávno zesnulého venezuelského prezidenta Hugo Cháveze. Vy teď budete mít na tu mini analýzu 3 minuty. Jak hodnotíte jeho ekonomickou a sociální politiku?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Já se o Latinskou Ameriku zabývám celkově a samozřejmě hlavně o Venezuelu, to je strašně zajímavý případ ropné země. A samozřejmě Hugo Chávez jako obrovská osobnost, který se dostal do vlády Venezuely nebo stal se prezidentem ve velice obtížném období. Je to nesmírně zajímavé analyzovat z hlediska ekonomického, jakým způsobem se snažil ovládnout ten hlavní zdroj příjmů, což samozřejmě Venezuela je ropný sektor. O tom se málokdy hovoří, tam samozřejmě s tím byly spjaty zahraniční vlivy, pokus o puč, který přežil v roce 2002 a následně to jakým způsobem se pokusil tu ekonomiku i politickou scénu samozřejmě restrukturalizovat. Těch největších úspěchů, ty jsou bezesporu v té oblasti sociální. Velký propad, velké snížení míry chudoby, ať už tedy té absolutní, extrémní, vlastně Venezuela je dneska zemí, která má nejmenší nerovnost ze všech zemí v Latinské Americe a zároveň se pomocí těch sociálních programů, které byly využity tedy právě z těch ropných příjmů, podařilo vymýtit negramotnost, zavést celkovou zdravotní péči bezplatnou, která samozřejmě do té doby vůbec neexistovala ve Venezuele. Stejně tak rozvoj školství a podobně. Takže je to nesmírně zajímavé nejen v tom, že samozřejmě bylo tady to ropné bohatství nesmírné, které Venezuela má využito pro sociální účely, ale zároveň je to zajímavé i tím, jakým způsobem vlastně Hugo Chávez postupoval i v oblasti integrace. On byl takový integrační motor celé té Latinské Ameriky a právě za jeho působení se ta Latinská Amerika pod jeho velkým vzorem, že jo, Simon Bolívar, také Venezuela je oficiálně Bolívarská republika. Venezuela přišla se spoustu pomocných integračních projektů, teď naposledy těsně před svou smrtí založil ten CELAC, jehož hlavním cílem je právě vymýcení hladu a negramotnosti z Latinské Ameriky, která jako kontinent samozřejmě by mohla být nesmírně bohatá. Já se na ten seminář těším, protože ukazuje vlastně, že právě je možno nejen s tím bohatstvím zacházet ku prospěchu, ale vlastně i měnit tu ekonomiku tak, aby tam byl velmi silný budoucí potenciál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Docentka Ilona Švihlíková, ekonomika, byla hostem dnešního vydání Jak to vidí. Děkuji a budu se těšit na další rozhovor.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, docentka, ekonomka
--------------------
Také děkuji, na shledanou.