Jak to vidí Eva Syková - 31. července

Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., FCMR
Věnuje se základnímu i aplikovanému výzkumu v oblasti neurověd, onemocnění mozku a míchy, kmenových buněk a jejich užití v klinické praxi. Publikovala více než 230 článků v mezinárodních časopisech, 4 knihy, více než 450 souhrnů vědeckých prací a je spoluautorkou 5 patentů.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Naším dnešním hostem je profesorka Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky a přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě. Dobrý den.

prof. Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Novou vrchní státní zástupkyní v Praze se stala Lenka Bradáčová. Konec dobrý - všechno dobré, paní profesorko? Mnozí komentátoři spíše pociťují jakousi úlevu nad tou tečkou za dohadováním, protože rozhodování nového ministra spravedlnosti Blažka trvalo měsíc.

prof. Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Já se tedy příliš nedivím tomu, že to tak dlouho trvalo, protože nový pan ministr se ještě chtěl seznámit s tím, co za tím vším bylo a jaká ta nová vrchní státní zástupkyně bude. Myslím si, že ovšem neměl žádnou velkou volbu a že to, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman někoho navrhne, tak to tak asi téměř musí být a nikoho jiného navrhnout nechtěl. Takže ta dohoda tady byla jasná. A myslím si, že takové to další rozpitvávání okolo, jestli měla být, neměla být, už by mohlo skončit a ona by se měla ujmout své práce, což se jistě aktivně ujme. A uvidíme teprve, jak se osvědčí a jestli ty kauzy, které nás trápí, ona skutečně začne vyšetřovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy, že ta očekávání jsou s paní Bradáčovou vysoká?

prof. Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Já myslím, že veřejnost určitě má vysoká očekávání. Jestli je to reálné a do jaké míry to rychle bude moci splnit, tak to je otázkou. Ale důvěru má, myslím si, že je to dobře, že tam je mladší žena, protože ženy dle mého názoru mají takový smysl pro spravedlnost a jak jsem měla možnost ji jenom z médií poznat, tak vypadá, že se bude snažit být velmi spravedlivá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím si, paní profesorko Syková, vysvětlujete, že byla Lenka Bradáčová předmětem takových vášní, máte vy pro to nějaké osobní vysvětlení?

prof. Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
No, tak já si myslím, že tady může být určitý strach určité skupiny jaksi politiků i nepolitiků, že by se začaly vyšetřovat kauzy, které už usnuly někdy a myslím si, že ona má takovou pověst, že velmi tvrdě za těmi nešvary půjde a že skutečně nastane třeba nějaký zlom v té justici, která ty kauzy bude vyšetřovat. Tak to je nejenom otázka nějakého osobního strachu, že někdo na mě něco bude vytahovat od těch politiků, ale je to i otázka, že jo, voleb a důvěru v určité strany, která tím může poklesnout, takže to jistě politici z toho nemají velkou radost, když se bude příliš otvírat nějaké staré kauzy. No, ale je to potřeba, aby ta společnost získala, získala ty informace, aby tady byla větší důvěra v soudnictví a v ten právní stát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také se uvažuje o tom, že by mohl vzniknout speciální tým žalobců pro boj s korupcí, líbilo by se vám to?

prof. Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Ano, mně by se to líbilo. Já si myslím, že to může být svým způsobem nestandardní, ale určitá doba s určitými problémy takové nestandardní postupy vyžaduje a myslím si, že včera dokonce říkala paní Bradáčová, že to nemusí být napořád, ale že přechodně se domnívá, že by to bylo dobře, tak ona jistě to ještě zváží a já bych proti tomu nic neměla osobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak jmenování paní Bradáčové navrhl, jak už jste i sama řekla, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ještě ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi. Než ji ale stihl jmenovat, tak ho premiér Nečas z vlády odvolal. Ministr Blažek včera na brífinku tuto verzi ale zpochybnil. Návrh na to jmenování prý byl podán později. Co říkáte spekulacím o možné manipulaci?

prof. Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Tak to já nemůžu posoudit, protože samozřejmě ty informace přes média nikdy nejsou přesné. Já si ovšem myslím, že to nebyla otázka nějakýho týdne před odvoláním. Já si myslím, že pan ministr Pospíšil o tom věděl hodně dlouho před tím a že diskutoval s nejvyšším státním zástupcem hodně dlouho, o to méně, že potom, když teda přišel ten dopis, tak pravděpodobně to nebyl blesk z čistého nebe, ale že o tom uvažoval velmi dlouho. Jestli ji chtěl jmenovat, nebo nechtěl, to se asi nedozvíme, protože to, na to nemáme žádné důkazy. Faktem je, že ji nejmenoval a jestli to byla, jestli toto bylo příčinou jeho odvolání, nebo ne, to já nemůžu posoudit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojišťovny plánují do půl roku zrušit celá oddělení, někde i nemocnice. Od nového roku by v Česku mělo být zrušeno až 10 tisíc lůžek. Co to podle vás, paní profesorko Syková, přinese pro pacienty i pro samotné nemocnice.

prof. Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
To uvidíme, co to teprve přinese. Já si myslím, že určité přesuny jsou potřeba, nemyslím si, že je to možná vždy nastaveno úplně správně, ale o tom ještě se bude jednat. Já si myslím, že ty nemocnice mají možnost jednat. Druhá věc je, není nebo další věc je, že to nejsou jenom ta lůžka. Je to vůbec efektivita toho, jestli máme mít tolik přístrojů drahých a tolik specializovaných pracovišť na každé malé nemocnice a tak dále, takže já myslím, že to je určitá možnost, jak zefektivnit tu lékařskou péči, tady je. Potom nám poměrně hodně chybí lůžka následné péče třeba pro seniory a pro starší lidi nebo pro dlouhodobě nemocné a tak to rušení lůžek, si myslím, není tak, že by se ta lůžka zrušila a konec a že by tam bylo něco jiného v té nemocnici, ale převedla by se třeba na ty lůžka následné péče a to si myslím, že by někdy bylo docela vhodné a ušetřilo by to určité peníze. Druhá věc spojená tady s tou reformou zdravotnickou je ta, že si myslím, že přichází nový věk, nový věk v nemocnicích, kdy se bude léčit mnohem dráž, budou, budou možnosti léčit například pomocí různých moderních terapií, i třeba kmenových buněk a podobně a to jsou všechno velice drahé procedury, které zdravotní pojišťovny třeba nebudou vždycky chtít okamžitě platit nebo nebudou tyto metody dostupné okamžitě každému. A tady si myslím, že je potřeba předělat ten pojišťovací systém tak, aby lidé měli možnost si platit, řekněme, zdravotní pojištění u specializovaných pojišťoven a připojistit se vlastně na tyhle ty nákladné metody, na tu následnou péči a na to, aby měli takovou jistotu, že když opravdu budou nemocní, tak že se jim z tohoto zvláštního pojištění dostane speciální péče. A myslím si, že i o tom se jedná a že tady vlastně je další možnost, jak to zdravotnictví, jak mu ulehčit a na druhé straně, jak pacienti mohou dostat třeba lepší péči. Protože když si lidé kupují byty, chaty, auta, a tak dále, tak si myslím, že to všechno potom je v niveč, když jsou nemocní a když si, řekněme, budou připlácet na své zdravotní pojištění, tak že je to možná pro ně důležitější než některé jiné hmotné statky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to jinak, paní profesorko, běžná situace, že některé věci je výhodnější jaksi centralizovat, dávat do větších celků a také to souvisí s tím pokrokem, vývojem technologií v medicíně?

prof. Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Určitě si myslím, že některé velmi složité metody, třeba zobrazovací a podobně, se pak neprovádějí v tom největším rozsahu v těch malých nemocnicích, protože tam třeba nejsou ani takoví specialisté. Čili tady je důležité, aby ty pacienti se dostali rychle k lékaři, když to potřebují rychle, na druhé straně, když to není akutní a potřebují velmi specializovanou péči, tak aby se dostali právě do těch špičkových center. My máme ještě takový dluh a já jsem nedávno byla ve Španělsku, kde velice zajímavě přistupují k té následné péči, ta následná péče je někdy velmi důležitá a my si myslím, že ji máme nedostatečně pokrytou. To je například rehabilitační ústavy pro pacienty po iktech nebo po poraněních míchy, mozku a podobně, kdy tady skutečně závisí na té velice specializované rehabilitaci, na kterou musí být založeny zvláštní instituce a podobně a to se rozvíjí hodně po světě a lidé si to třeba i platí, ale u nás ty možnosti nejsou dostatečně rozvinuty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik je rozvinuta, napadá mě, i paliativní péče.

prof. Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Tady do určité míry je rozvinutá, ale mně tady někdy vadí to, aby tato péče byla opravdu důstojná, aby lidé opět třeba buď si mohli připlatit, nebo měli jiné možnosti, jak to udělat, ale aby ta, tahle ta paliativní péče byla důstojná. A velmi často ti lidé, pokud nemohou být doma, kde samozřejmě je to mnohem lepší pro ně, tak ve zdravotnických zařízeních je to neosobní a někdy tam nemají takové soukromí, jako by si při takovém těžkém onemocnění zasloužili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak momentálně 70 procent nemocnic v Česku stále nemá jasno, kolik lůžek jim od příštího roku pojišťovny nařídí zrušit, protože na nových smlouvách se zatím nedohodly. Právě ty ale určí, která oddělení, ve kterých městech a nemocnicích zaniknou. Ty konkrétní plány, kde se bude škrtat, musejí pojišťovny předložit ministerstvu nejpozději do konce října. Není to ale příliš pozdě, jak upozorňuje ostatně i Asociace českých a moravských nemocnic?

prof. Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
No, je to trošku jako narychlo. Já si třeba myslím, že některé ty rušení těch lůžek možná se neosvědčí, protože třeba, když vezmete porodnice, tak dneska jsou poměrně velmi naplněné porodnice a jaksi dlouhý dojezd porodnice nemusí být tak, tak vhodný pro, pro ty, může dojít k různým, bych řekla, poškozením matky nebo toho dítěte. Takže třeba rušení těch malých porodnic se mi nezdá, nezdá úplně nejlepší, protože potom to povede k těm porodům doma, to bude tedy vlastně ještě taková horší situace. Tak já si myslím, že je to potřeba zvážit a že ty nemocnice musí jednat ze zdravotními pojišťovnami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak Asociace českých a moravských nemocnic i opozice se obává ze soustředění moci pojišťoven nad osudem nemocnic. Sdílela byste tyto obavy?

prof. Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Tak nevím, jestli to tak skutečně bude, ale myslím si, že pokud tady vzniknou další možnosti pojišťování a to se například nabízí, některé velké pojišťovny se budou třeba v budoucnosti soustředit i na zdravotnictví, tak by mohlo dojít vlastně k té konkurenci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co si myslíte, paní profesorko, o určování nadstandardů, jak by mělo probíhat, ptá se i paní Ivana.

prof. Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Nadstandard je jistě dobrá věc právě v té situaci, kdy nemají pacienti nic jiného a jestliže se chtějí určitým způsobem pojistit nebo jestli chtějí mít lepší prostředí, tak bych jim to vždycky umožnila, protože jak jsem už říkala, když můžou mít jiné luxusní věci, tak proč by nemohli mít vlastně nějakou luxusní zdravotní péči v tom slova smyslu, že se o ně někdo bude víc starat, když si to zaplatí, že budou mít větší soukromí a podobně. Nebo že se dostanou i na operace dřív, to potom ovšem souvisí s tím, že někdo zase to bude muset uhradit těm lékařům. Takže tady právě se nabízí, to už taky existuje, že jsou zvláštní zdravotní pojištění pro VIP takzvaně pacienty, kteří si to mohou zaplatit, ale to samozřejmě běžný občané nemají tolik peněz, aby si to najednou zaplatili, ale pokud budou si třeba na to platit pravidelně v malých částkách delší dobu, tak pak by tu péči mohli mít. Čili nadstandardy já považuju za velmi důležitou možnost, pokud někdo preferuje své zdraví před jinými požitky, bych řekla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes s profesorkou Evou Sykovou, ředitelkou Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Hovoří se teď hodně o nové metodě resuscitace, standardně se pacienti oživují 45 minut, teď se podařilo oživit pacienta po 90 minutách. Pražská záchranka použila speciální masážní stroj, další novinkou je také ochlazení organismu. To brání následnému poškození mozku. Co vy na tyto novinky, co by mohlo zlepšit šance.

prof. Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
To je určitě velice důležité, aby ta resuscitace byla provedena jednak správně pomocí, řekněme, nových přístrojů, ale hlavně aby byla provedena včas. Tady mozek je vlastně orgán, který je velmi citlivý na přísun kyslíku a pokud to nemá delší dobu, tak dojde k nevratnému poškození a tomu my chceme zabránit. Tady není o to jenom toho pacienta za každou cenu udržet při životě, aby pak ležel, řekněme, roky v kómatu a nikdy se z něj neprobral, ale aby ten resuscitovaný pacient měl zachovány všechny činnosti mozku. Čili je potřeba to nejenom provádět správně, ale co nejdřív tu resuscitaci. Pokud se začne provádět včas, tak čím déle se k tomu bude provádět, tak jsou ty možnosti třeba těch 90 minut, tak se to může samozřejmě podařit a ten pacient může bez větších následků přežít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě je nejzásadnější stále ta první pomoc, jaké jsou podle vašich znalostí, zkušeností znalosti laické veřejnosti, co se týče první pomoci, poskytování první pomoci.

prof. Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Myslím si, že se to zlepšilo, protože mnohokrát jsme slyšeli takové zprávy, že dokáží děti nebo ne zdravotnicky vzdělaní lidé tu první pomoc poskytnout a je to poměrně věc, která se, kterou lidé i znají a pokud chtějí, tak tu pomoc mohou poskytnout i cizímu člověku třeba při různých automobilových nehodách a podobně. Tady je skutečně důležité ta včasná pomoc, která může ty lidi zachránit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak jsme se trošičku dostali k vzdělání a vzdělávání. Špatný vzdělávací systém sráží ekonomický růst, kdyby se úroveň vzdělanosti vrátila do roku 2003, tak by to HDP u nás v Česku zvedlo o 169 miliard korun. To jsou výsledky studie, kterou zveřejnili ekonomové z Centra pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělávání Národohospodářského ústavu. Jak vy, paní profesorko Syková, vnímáte úroveň systému vzdělávání u nás.

prof. Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Já jsem se poměrně dost zabývala právě těmito studiemi, protože mě to zajímá, protože úroveň vlastně vzdělanosti potom souvisí i s úrovní vědy, jakou máme v České republice. Tak skutečně ty studie kvalifikovaných vědců a některé se potom prezentovaly i ve zprávě OECD, tak ty kvantifikují ten, ty dopady těch zvýšení těch kognitivních dovedností, neboli takzvané gramotnosti žáků na dlouhodobý hospodářský růst. A ukazuje se, že v dlouhodobém hospodářském růstu ten rozdíl lze právě tímto vysvětlit. A co to je ta gramotnost těch žáků, abysme si řekli, tak to jsou matematické dovednosti a když si tady vzpomeneme na protestování proti maturitě z matematiky, tak to je taky ten dopad, že byly, že byla zastavena, řekněme, maturita z matematiky, to není dobře. Potom je to čtenářská gramotnost, která taky klesá tím, jak žáci méně čtou a více se dívají na různá média a podobně. Schopnost psát, také nepíší příliš, spíš se zabývají počítači. Zpracovávat informace, diferencovat, doplňovat dílčí informace do systému a celku a tak dále, a to jsou všechno kritéria, která se hodnotí a ty, tato vlastně, tato vzdělanost, tato gramotnost těch žáků potom určuje to, jaké povolání jednou v životě budou mít. A to povolání, to potom pokud bude na vyšší úrovni, tak samozřejmě povede k větším výdělkům a i k zlepšení vlastně té penze potom těhle těch vzdělaných lidí. Čili je to, je to běh na velmi dlouhou trať a ono se to hned neprojeví, takže proto se tomu, řekněme, dostatečná pozornost dneska ještě nevěnuje u nás, ale projeví se to potom velmi silně za 50 let, řekněme, a to si lidi řeknou, mávnou nad tím rukou, to je ještě dlouho, ale potom tedy to skutečně zase bude trvat dalších 50 let, než se takové věci napraví. Čili není možné to nechat být a ta úroveň té vzdělanosti se musí zlepšit. Jak jste řekla, velmi poklesla od roku 2003, víceméně je tragédií, že ta úroveň těch žáků je možná horší, než byla před rokem 89. Tady je jedna věc, kterou si možná lidé neuvědomují a to je, že se jedná o vzdělanost do 15 let. Tady se nejedná o nějaké univerzitní vzdělání, ale o základní vzdělání žáků, protože ti potom vlastně toto vzdělání určuje, jak se v životě uplatní. To prostě už nejde potom nahradit. Víceméně, když ty znalosti do těch 15 let nezískají a tam je jedna, jedna, jeden jasný prostě doporučený postup, že se musí pracovat s těmi žáky, kteří nemají dobré výsledky. My máme ty špičky, máme velmi chytré děti a ty jsou, ty jsou prostě, ty to dotáhnou jaksi, bych řekla, nebo vystudují velmi dobře, ale máme velkou skupinu žáků, která je právě podprůměrná a s těmi se dostatečně nepracuje. S těmi se musí pracovat jinak, v menších skupinách a skutečně je přimět nebo docílit toho, aby i tito měli lepší znalosti a tam je ten problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V mezinárodních testech PISA vévodí Finsko. Co v této zemi dělají jinak než u nás, v čem tkví podle vás tajemství toho finského úspěchu, když hovoříme o školství.

prof. Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
To není jenom, ano, není to jenom Finsko, je to i Norsko, Švédsko, jsou to tyto severské země. Oni mají skutečně velmi zajímavé školství, já jsem se setkala s některými kolegy a tak jsme o tom hovořili, jak jejich děti jsou vzdělávány. Tam je právě tenhle ten individuální přístup. Ty skupiny těch dětí jsou menší, přistupuje se k nim jinak, jsou na ně kladeny požadavky a není přenášeno to vzdělání tolik do těch rodin. U nás vlastně může být velký rozdíl mezi tím, jak, jakýho stupně vzdělání dosáhnou děti třeba z rodin s vysokoškolským vzděláním nebo aspoň středoškolským a z těch tedy, z rodin, kde tohle to vzdělání není. Takže tam právě se ty rozdíly víc stírají s tím, že není kladen ten důraz na to, aby to ty děti naučila rodina, aby s nima dělala všechny ty úkoly, aby jako vlastně suplovala napůl tu školu. Ale ta škola skutečně se s každým tím žákem zabývá tak, aby, aby v menších skupinách, aby ty děti lépe prosperovaly. To si myslím, že je jedna věc. A potom je to samozřejmě ty problémy u nás někdy, že ti učitelé nemají možná takové, takové vzdělání nebo nejsou tak dobří, jako jsou ti učitelé v těch severských zemích, a to proto, že nejsou dobře zaplaceni. A oni ti dobří, potom ty nejlepší, vlastně ty, tohle to své vzdělání vůbec nevyužijí a vůbec v té profesi nepracují a zůstávají tam jenom někteří, kteří to jsou schopni překonat, řekněme, z finančních důvodů. To taky samozřejmě vede k tomu, že ta kvalita učitele vede k tomu, jaké to vzdělání ty děti dostanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle průzkumu mladí lidé v Česku postrádají dostatečnou míru takzvané funkční gramotnosti. Jde o to, jak umí pak žáci ty nabyté poznatky ve škole využít v praktickém životě. Setkáváte se s tím v praxi, když přijde, i když teď hovoříme opravdu o skupině těch dětí mladších.

prof. Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Tak, ano, je to pravda, protože nedávno jsme tady měli laureáty Nobelovy ceny z Izraele, tak nám říkali, jak to vypadá v Izraeli, tam samozřejmě je to taky velmi dobré s tou vzdělaností dětí. Oni vlastně například s nimi hovoří o vědě a o takových moderních jako technických, bych řekla, věcech už v mateřské školce a s těmi dětmi se skutečně takhle pracuje z hlediska těch státních zařízení. A to je hrozně důležité, že tam jsou takoví učitelé, kteří, kteří jsou schopni to těm dětem předávat a nadchnout je pro to a ne se zabývat tím, jestli se ty děti perou a jestli se šikanujou vzájemně a bojovat s tím, aby, aby vlastně udrželi zdravé a aby se jim něco nestalo v té škole. Ale skutečně se soustředí na to, na to vzdělávání. A to je asi potřeba v menších skupinách také a skutečně s velkým nasazením a s velkou láskou k tomu povolání, kdy ta matematika se taky dá učit velmi zajímavě a ty příklady tady jsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Objevují se také názory, že váha univerzitního diplomu pozbývá na významu, že řada firem k němu už nepřihlíží, uchazeče o zaměstnání testuje raději sama. Myslíte si, že u nás je jistá titulománie, že někteří chodí do škol jenom proto, aby získali diplom?

prof. Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
To si nemyslím, i když jsme tady měli plzeňská práva a podobné věci, kdy někteří politici považovali za důležité, aby měli nějaký titul, tak takové excesy tady byly, ale jinak si myslím, že ty tituly jsou velmi, ať už teda ten titul má nějakou zkratku za jménem nebo před jménem nebo ji nemá, to je jedno, že to vysokoškolský vzdělání má velikou váhu, má velikou váhu všude ve světě a u nás také a nemyslím si, že by ty firmy si znova testovaly ty žáky. Mají naopak požadavek na určité vzdělání, což je to minimum na ten vysokoškolský diplom nebo na maturitu nebo na něco podobného. Takže to třeba pro přijímání do potom postgraduálního studia, ve vědě a podobně, je velice důležité, jaký titul mají, odkud ho mají a to už určuje taky něco o tom kandidátovi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká opatření nebo přístup, reforma by teda mohla podle vás zlepšit tu úroveň vzdělanosti a školství u nás, abychom to shrnuli.

prof. Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
No, to je právě, že je potřeba na úrovni ministerstva skutečně k tomu zodpovědně přistoupit a dlouhodobě si stanovit ty priority, které máme a jak jsem říkala o tom, že ta nejdůležitější záležitost je, aby všichni žáci dosáhli dobrých výsledků. Takový osnovy se musí udělat, tak se ty žáci musej rozdělit, takový učitelé tam musí být, aby skutečně jsme neměli, řekněme, 50 procent žáků, kteří nejsou schopni udělat maturitu nebo nemají to vzdělání aspoň středoškolský, tak tam, tam je třeba systémově připravit tohle to vzdělávání těch skupin obyvatelstva, které to třeba jinak by nedosáhlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesorka Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Zítra bude dění kolem nás od půl deváté komentovat rektor Vysoké školy ekonomické Richard Hindls. Zita Senková přeje příjemný den a hezké léto, na slyšenou.

prof. Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Na shledanou. Hezké léto.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.