Jak to vidí (CESTOVATELSKÉ) ... PORTUGALSKO - 22.7.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Doktor Pavel Molek je odborný asistent na katedře ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Rok strávil studiem v Lisabonu. Dnes si o jeho zkušenostech budeme povídat v pořadu Jak to vidí. Zdravím vás do Brna, dobrý den.
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
Zdravím z Brna, dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Proč jste se rozhodl právě pro Portugalsko?
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
Tak to byla jenom otázka profesní nabídky. Profesor Maduro, tou dobou ještě generální advokát u Evropského soudního dvora, mi nabídl, že tam rozjíždí nový kurz a naštěstí pro nás účastníky se vybrali, že ten kurz se bude konat právě v Portugalsku, přestože ta sestava vyučujících byla tak pestrá, že by mohla být prakticky kdekoliv v Evropě. Ale naštěstí pro tu neškolní část toho pobytu si vybrali právě Lisabon, což je podle mě možná vůbec nejpříjemnější místo k životu, které jsme zatím poznal.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jsem rád, že to říkáte, chci se na Lisabon vyptat. Ale můžete nám laikům říci, přiblížit, čemu se věnoval ten kurz?
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
Ten kurz se věnoval evropskému a mezinárodnímu právu, takže pořád jsem ještě zůstal ponořen v právu i tam. A byl to vlastně takový alternativní pohled na právo, něco, co tady v České republice zatím není moc v kurzu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Neměl jste strach z portugalštiny?
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
Přiznám se, že měl. Mně vlastně došlo, že Portugalsko a portugalština v českých médiích se objevují vždycky jenom v době nějaké pohromy. Zrovna v době, kdy já jsem se rozhodl, že do Portugalska odjedu, tak byly zprávy plné pádu letadla v Atlantickém oceánu a mluvil tam většinou brazilský premiér nebo někteří brazilští ministři. A to bylo vlastně poprvé, co jsem se tak jakoby soustředil na to, že jsem slyšel portugalštinu a ta záplava š a ž mě na první pohled trochu vyděsila. Ale musím říct, že jsem během toho pobytu jsem jí velmi přišel na chuť. A protože mám tu zvláštnost, že na jazycích mě asi nejvíc baví gramatika, což je asi dáno tím, že jsem prostě právník, takže mám rád všechny pravidla a normy, tak ta portugalská gramatika mě vysloveně zaujala.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V čem, když už se dostáváme k těm detailům?
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
No, já mám samozřejmě nesmírně rád češtinu a vždycky jsem si myslel, že čeština je jediný jazyk, který má tolik zdrobnělin, kolik má, že vždycky se říká, že žádný jazyk nedokáže tak hezky říct takové spojení jako třeba červeňoučké kulaťoučké jablíčko. A němčina má pár zdrobnělin, angličtina nemá vůbec. Ale portugalština má ještě víc zdrobnělin než my a používá je na místech, kde by to Čecha nikdy nenapadlo, to znamená, to, kde Čech použije zdrobnělinu, tak tam ji Portugalec většinou použije taky, ale pak zdrobňují slova, u kterých i mně samotnému to přišlo zvláštní. Třeba na shledanou. Na shledanou se řekne adeuš normálně, ale dá se to zdrobnělit na adeuzňu, což by bylo asi na shledaníčko.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na shledaníčko zní hezky.
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
Nebo děkuji se dá zdrobnit. Děkuji je obrigado a dá se to zdrobnělit na obrigedňu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže, poděkováníčko.
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
Poděkováníčko, přesně tak.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale, Pavle, když mluvíme o portugalštině, oblíbil jste si třeba nějaké úsloví tamní?
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
To jsem si neoblíbil. A musím se přiznat, že žít v cizí zemi pro mě bylo náročné třeba i v tom, že, ne, že bych byl zrovna teta Kateřina ze Saturnina, ale přece jenom člověk občas na něco chce použít nějaké takové typické české rčení a samozřejmě do angličtiny, natož do portugalštiny se to nedá přeložit. Takže, rčení jsem tam moc nezaslechl. Snad jediná drobnost, Portugalci mají velmi zvláštní vztah se sousedním Španělskem. To je tak, když s někým sdílíte jeden velký poloostrov. A je zajímavé, že oba dva národy mají stejné rčení na ten druhý, a sice, že: Ze Španělska není ani dobrý vítr, ani dobré manželství. A zas Portugalci mají, obě strany to mají stejně.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Španělé tvrdí totéž o Portugalcích. Zdá se,že je to nevelká země na jihozápadě Evropy,ale rozlohou je přece jenom o něco větší než Česká republika. Co do počtu obyvatel jsme na tom přibližně stejně. Našel byste ještě nějaké podobnosti mezi Portugalskem a Českem?
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
Mohu být banální?
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je to na vás.
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
Jedna záliba, kterou Portugalci mají, to na ně musím prozradit, je velká záliba ve vepřovém. To myslím, že my Češi a Portugalci naprosto sdílíme. Já, když jsem do Portugalska odlétal, tak jsem se svým způsobem těšil na to, že se tam dočkám takové té lehké středomořské kuchyně, že tam budou lehce upravené ryby, spousta zeleniny. Tak ne, že by tam mořské ryby nebyly, ne, že by tam nebyla spousta plodů moře. Ale co mě tam fascinovalo, byla jejich záliba v těžkých masech a ve vepřovém. Portugalská kuchyně dokáže být ještě mnohem těžší než ta česká, takže zatímco třeba české asi nejtěžší jídlo by bylo knedlo-vepřo-zelo, tak Portugalci nejen, že mají spoustu vepřového, ale ještě ho kombinují s dalšími druhy masa. Takže, úplně nejtěžší portugalské jídlo se jmenuje kuzda a portugéza a je to kombinace několika plátků vepřového, na to je nasekaná klobása, respektive dva druhy klobás, červená a černá, na tom je občas ještě kus kuřete a na tom všem trůní kus vařeného vepřového kolene. A aby to bylo jo lehké, tak jako příloha se podávají vařené fazole.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Čím se to potom spláchne? Pijí pivo?
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
Bohužel ano. Portugalci bohužel pijí i pivo. Ovšem v tomhle směru nemůže být jako Čech než nanejvýš kritický. Portugalské pivo je velmi neslavné. A co mě trošku zarazilo, že když mohu být subjektivní, nejhorší pivo, které mají, se jmenuje Bohemia.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pavle, když mluvíme o kuchyni a vy jste popsal tady ta těžká jídla, jak se to strávit v tom podnebí?
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
No, ono by bylo hodně zjednodušující si představit, že v Portugalsku je vedro,vedro a pak zase vedro. Oni mají,řekl bych, klima poněkud mírnější, než by člověk čekal, což je asi dané vlivem Atlantického oceánu. Takže, třeba v tuhle chvíli je tam opravdu teplo, ale pochybuju, že v tuhle chvíli by si dal kuzidu a portugézu někdo jiný než nějaký nadšený turista. Během podzimu, zimy a jara proč ne. V tuhle chvíli asi si Portugalci nebudou jíst až tak těžká jídla.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mimochodem, jaká je třeba zima v Lisabonu?
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
Zima v Lisabonu je taková, že se mi vysloveně stýskalo po České republice, protože já jsem měl pocit, že v Portugalsku končí podzim a přechází přímo do jara z českého pohledu. To znamená, že zima je tam taková, že nejnižší teploty byly tak někde kolem 10 stupňů Celsia a intenzivně pršelo, což pro Portugalce byla naprosto krutá zima. Takže brblali, byli smutní, byli otrávení. A já nakonec taky, protože nevýhoda Portugalska je, že sice ta zima tam není tak drsná, že tam není sníh, teda mají jedno místo v Portugalsku, mají jedny vysoké hory, kde občas prý napadne i sníh. Ale jinak řada mých portugalských spolužáků ani nevěděla, jak sníh vypadá. Ale jinak ta zima je tam nepříjemná hlavně tím, že oni na ní jakoby nejsou připraveni, že třeba budovy nemají vytápění, což v tomhle směru se mi trochu stýskalo po Čechách, protože člověk se projde tou zimní zasněženou pohádkou a pak skončí v teple rodinného krbu. Zatímco v Portugalsku jdete po ulici, prší na vás, je 10 stupňů, přijdete do školy nebo na kolej. Tam sice neprší, ale pořád je tam zhruba těch 15 stupňů, což se po několika týdnech trochu omrzí.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
O Portugalsku si dnes povídáme s Pavlem Molkem.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Právník a politolog Pavel Molek se před nedávnem vrátil z ročního pobytu v Portugalsku, a proto si dnes povídáme v pořadu Jak to vidí. Jenom pro zajímavost, Pavel je v Brně, povídáme si mezi Prahou a Brnem o Lisabonu teď. Takže, jaký je život právě v tomto městě? Vy jste řekl, že ho pokládáte za jedno z nejpříjemnějších míst vůbec.
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
No, život je tam velmi příjemný. Popravdě, to, že se mi tam bude líbit, mi došlo hned první den, když jsem se snažil najít drogerii a asi po patnáctiminutové procházce jsem zjistil, že sice drogerii jsem nenašel, zato jsem cestou potkal asi pět nebo šest kaváren, respektive kaváren a cukráren, takže mi došlo, že káva je pro Portugalce opravdu nesmírně důležitá s sladkosti možná ještě důležitější.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mimochodem je tam nějaká specialita, co se kávy týče?
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
Množství. Respektive množství a kvalita, abych jim nekřivdil. Já jsem měl z Portugalců pocit, že Portugalci ke kávě přistupují zhruba tak jako kuřáci ke kouření. To znamená, že to je v podstatě taková životní potřeba. To se pozná i podle toho, že ta káva je tam prostě naprosto na každém kroku a je jenom drobná. Ta káva je taková, abyste, když jdete po ulici a najednou na vás ta potřeba přijde, abyste mohl zapadnout do nejbližší kavárny a tam vysloveně jenom na stojáka si dáte za těch 50 eurocentů to svoje rychlé kafe a zase pokračujete dál. A díky tomu, že je tam i oblíbená a že se jí tam pije tolik, tak je taky velmi kvalitní. Je to trochu, řekl bych, že kávová kultura v Portugalsku je trošku jako pivní kultura u nás.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co ještě se vám na Lisabonu líbilo?
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
No, když ještě zůstanem u těch banálních témat, tak ty sladkosti, protože sice Portugalci sami někteří říkají, že portugalské sladkosti jsou příliš sladké a že jsou nudné, že to je v podstatě jenom kombinace vajíček a cukru, přičemž jednotlivé druhy těch dezertů se liší pouze tím, jestli je tam víc vajíček nebo víc cukru. Ale to vůbec není pravda. Já jsem se snažil počítat druhy sladkostí a nedopočítal jsem se jich. Je jich několik desítek, každá cukrárna má nějakou zvláštnost, každá má nějakou specialistu, každá to vyrábí trošku jinak. Je to naprosto vynikající.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A co portské?
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
No, já, protože jsem zodpovědný cestovatel, tak jsme navštívili jsme s kamarádem i Portu, abych se tedy dozvěděl, že portské se ve skutečnosti vůbec nedělá v Portu, nýbrž v sousedním městě, která má ale bohužel tu smůlu, že se jmenuje Villa Nova de Gaia, což Britové, když tam začali se usazovat a shromažďovat portské na vývoz, tak asi pochopili, že pojmenovávat víno podle vesnice Villa Nova de Gaia by nebylo úplně praktické, a tak si vybrali město, které je na opačné straně řeky Douro a pojmenovali ho portské. Ono nějaký čas byla ta dvě města, tvořila jedno město a teď už se zase osamostatnily, takže ve sklepích ve Villa Nova de Gaia nás upozornili, že sice víno se jmenuje portské, ale že teď se nenacházíte na území Porta, ale nacházíte se na území tohoto města.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mimochodem, liší se nějak výrazně madeirské?
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
Přiznám se, že nevím, protože na Madeiře jsem sice byl, ale madeirské víno jsem neochutnal, takže tohle ještě musím dohnat asi tady v České republice.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Portugalsko má celkem, pokud se nepletu, asi 18 destriktů. Liší se nějak výrazně od sebe?
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
Liší, liší a zajímavé, že hlavně sami Portugalci si jakoby s každým regionem spojují trochu něco jiného. Tak třeba z těch úplně nejvýraznějších regionů velmi výrazný region Alentejo, který je velmi rozsáhlý a leží přímo uprostřed Portugalska. To je taková jakoby rorální oblast, která je velmi oblíbená pro samotné Portugalce. Neleží sice u moře, aspoň její srdce neleží u moře, ale to je ta oblast, kde projíždíte krajinou, která je posetá olivovými háji a háji s korkovými duby. Do toho občas jsou nějaké megality z doby železné a všemu uprostřed trůní starobylé město Évora s římským chrámem. Takže, to je naprosto krásný kraj. Ale většina západních turistů nebo obecně turistů, Japonci se tam naštěstí zatím více méně nedostali, většina turistů, myslím, skončí buď v Lisabonu, který je přímo uprostřed, nebo v Portu na severu anebo na jihu v regionu Algarve, které je takové, Algarve je velmi turistické, protože to je jakoby to jižní pobřeží, to je to, kde si člověk představí moře, vlny, divoké útesy, písečné pláže, palmy. Tak tohle všechno je Algarve.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vím, že máte aktivní vztah k vážné hudbě. Jak vám znělo fado?
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
Fado mi znělo naprosto úžasně. Zase je to jedna z věcí, na kterých se cizinci neshodnou. Myslím, že cizinci, kteří přijedou do Portugalska, tak se rozdělí na dvě skupiny. Jedna skupina fado bytostně nesnáší a druhá se do něj zamiluje. Tak já naštěstí patřím do té druhé skupiny a fado je hudba, která asi vůbec nejvíc jakoby vyjadřuje, řekněme, portugalskou duši. Ono i těch slov, která se tam objevují, není mnoho a jedno z těch klíčových slov je saudade, což je stesk. A Portugalcům se takřka neustále v jejich dějinách po něčem stýská. Buďto se jim stýská po tom, že zrovna nejsou v Portugalsku a chtějí se tam vrátit, což v tuto chvíli naprosto chápu, anebo se jim stýská po velké a slavné minulosti někdy v 16. století, kdy král Manuel a před ním Jindřich mořeplavec vysílali námořníky kamsi daleko na oceán a to byla ta doba, kdy Portugalsko byl nejvýznamnější zemí Evropy. Tak to už samozřejmě dávno není pravda. A po tom se jim také stýská. Takže, já jsem vybral jednu ukázku fada. Počasí nám trošku pomáhá v tom, abychom se jakoby přenesli do toho, že jsem v Portugalsku. Ale na druhou stranu, co se času týče, tak teď je v Portugalsku třičtvrtě na osm, takže všichni Portugalci samozřejmě spí nebo takřka všichni, protože mají oproti nám velmi posunutý časový režim. A pokud se chceme do fada zaposlouchat, tak bychom se teď měli přenést do toho, že je tak asi jedenáct až půl dvanácté v noci, kdy začíná noční život, hosté v restauraci pomalu dojídají večeři a před námi je takové maličké pódium a na něm jsou dvě židle, protože fado má vždycky v podstatě stejnou strukturu v tom směru, že ten ansámbl je vždycky stejný. Je to jeden hráč na španělskou kytaru, jeden hráč na portugalskou kytaru, která připomíná, řekněme, mandolínu a pak je tam jeden zpěvák nebo zpěvačka. Ten nastoupí, zasní se a začne znít fado.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to bylo fado. Portugalský hudební styl, který vznikl někdy v 19. století a většinou se v něm zpívá o nešťastné lásce, sociální nerovnosti, těžké práci rybářů a tak dále. My si dnes povídáme v pořadu Jak to vidí s Pavlem Molkem. Jenom připomenu, že na území dnešního Portugalska se v historii vystřídalo hodně civilizací, Féničané, Keltové, Řekové, Kartaginci, Římané a tak dále. Nezanedbatelný vliv měli jistě i Arabové. Nakolik je to tam, Pavle, tato historie znát dnes?
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
Tak já mám velmi rád římskou historii a vždycky je mi trochu smutno, že Římané se zastavili zrovna na hranicích České republiky. Snad jediná větší památka, která tu původně byla, tak byla zatopená Novomlýnskými přehradami, a druhá významná památka, tak o tu jsme přišli, když se rozpadlo Československo. Takže, závidím v podstatě všem zemím, ve kterých Římané byli a byli tam intenzivně. Úplně chápu Římany, že se usadili i v Portugalsku, protože je to prostě nádherná země. A ta historie je tam znatelná výrazně. Jednak tím, že je tam celá řada památek naštěstí zachovaných. Z nich právě asi vůbec nejvýznamnější a nejhezčí a nejlépe zachovaná je právě ten chrám, myslím, že bohyni Dianě se obvykle připisuje, v Évoře. Ale kromě toho ten římský vliv hlavně je tam vidět zejména v tom jazyku. To znamená, portugalština je, když se prokoušete tou spletí š a ž, tak nakonec zjistíme, že pořád ještě je to románský jazyk a že ten latinský základ tam je. A jinak historie je tam patrná takřka na každém kroku. Ne až tolik tadyhle ta nejstarší historie, ale Portugalci jsou neustále velmi, velmi zahledění do historie, a to hlavně právě do toho období zámořských objevů, to znamená od 15. do 16. století tak zhruba do toho roku 1560, kdy začala španělská okupace.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak se vám připravovaly otázky pro Souboj s pamětí na břehu Atlantiku?
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
Fantasticky. Já jsem hrozně rád, že jsem produkční a vás moderátory příliš snad nedráždím tím, když jsem vždycky hlásil, kde právě ty otázky vymýšlím. Pro mě vlastně vymýšlení otázek pro Souboj s pamětí byl takový úplně vynikající kontakt s domovem, protože jednak tam bylo velmi výborné prostředí na to, abych tam ty otázky vymýšlel, takže když jsem nemohl nic vymyslet zrovna na pokoji, nebylo nic jednoduššího, než zajít někam na kávu a tam ten nápad přišel úplně vždycky nebo zajet na pláž a tam něco zajímavého vymyslet. Ale zároveň to pro mě vlastně byl právě ten kontakt s domovem a s českou historií. Takže, jakoby fyzicky jsem byl sice v tu chvíli v Portugalsku,ale v duchu jsem cestoval po České republice a představoval jsem si místa,kde jsem kdysi byl, anebo kam se určitě musím vydat, jen co se vrátím zpátky do České republiky.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Prý hrozí Portugalsku podobné ekonomické problémy jako Řecku. Zaznamenal jste to tam?
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
Naštěstí ne. Respektive zaznamenal jsem to v rozhovorech s kolegy, kteří byli také Portugalci. Ale že by to bylo vidět přímo na každém kroku, že by tam byly takové ty scénáře jako v Řecku, že by se každý druhý den městem přehnala nějaká divoká demonstrace, tak to tam vidět nebylo. A právě i to mě trošku mrzelo, že vlastně jediná situace, kdy jsem se o Portugalsku dozvěděl z českých médií, tak bylo ve chvíli, kdy tam byla nějaká pohroma, takže od českých médií se Portugalsko dostalo buď právě v souvislosti s ekonomickou krizí, kdy se vždycky řekne Řecko jedním dechem a hned druhým dechem se dodá Španělsko a Portugalsko, popřípadě ještě Velká Británie nebo Irsko.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak doufám, že to teď trošku napravujeme. Promiňte.
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
Doufám také. A druhá situace, kdy se Portugalsko za ten rok, kdy jsem tam byl, dostalo do českých médií, tak bylo v době záplav na Madeieře. A já s těmi záplavami mám jednu zajímavou osobní zkušenost, protože jsem se o nich dozvěděl způsobem, který se vůbec nehodí do 21. století. Já jsem zrovna tou dobou, protože jsem tady měl na návštěvě přítelkyni, tak jsem moc nesledoval zprávy, a zjistil jsem, že na Madeieře jsou záplavy podle toho, že jsme byli na výletě na hrad svatého Jiří v Lisabonu a jak jsme tam se tak procházeli po těch hradbách, tak najednou tam přišla ostraha a stáhla vlajky na půl žerdi. Tak jsem k nim přišel a zeptal jsem se, co se děje, tak mi právě řekli, že byl vyhlášen státní smutek v Portugalsku kvůli záplavám na Madeiře. V tu chvíli jsem se přenesl někam do středověku,že to je ten správný způsob, jak se dozvědět špatnou zprávu, že jsou stažený vlajky na půl žerdi.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Sice končíme špatnou zprávou, ale myslím si, že ten rok Pavla Molka v Portugalsku byl určitě úžasný a věřím, že bude příležitost po této ochutnávce se někdy ještě podrobněji k této zemi vrátit. Já vám děkuji a přeji hodně úspěchů. To byl politolog a právník Pavel Molek. Přeji hezký den do Brna. Na shledanou.
JUDr. Pavel MOLEK, odborný asistent, katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno
--------------------
Hezký den do Prahy. Na shledanou.