Jak se vlastně sčítají katolíci?
Papež Benedikt XVI. příští týden odejde z čela katolické církve, a tak se množí spekulace o tom, kdo stane v čele 1,2 miliardy katolíků. Stanice BBC se v této souvislosti pokouší zodpovědět podružnou, nicméně zajímavou otázku – jak vlastně Vatikán přišel k oné cifře 1,2 miliardy lidí?
Teoreticky toto číslo představuje úhrn lidí, kteří byli pokřtěni katolickým knězem. A na první pohled by se mohlo zdát, že je snadné tento údaj ověřit – jakmile je někdo pokřtěn, pořídí se o tom jednoduše záznam, a ten byrokratickými cestami doputuje do Vatikánu.
„Jenomže jednotlivé národní církve věnují rozdílnou pozornost kvalitě svých statistik,“ upozorňuje sociolog z univerzity v anglickém Exeteru David Voas. „Katolická církev je známá svým spíše benevolentním přístupem k registrování členské základny. A také je třeba mít na paměti, že jde o obrovskou organizaci – katolických farností je na světě přes čtvrt milionu,“ míní profesor. Předávání informací do centra tak může být chaotické.
Ostatně v praxi jsou katoličtí kněží většinou žádáni, aby pouze odhadli počet svých farníků. Jejich odhad je pak kompromisně odvozen od toho, kolik lidí přijde na mši a kolik bylo pokřtěno, oddáno, pohřbeno, přišlo k prvnímu přijímání – a tak dále. Mezi statistikami z různých farností a diecézí je pak samozřejmě velký rozdíl. Upozorňuje na to dokonce oficiální Vatikánská statistická ročenka, podle níž celosvětový přehled nevyhnutelně zkreslují rozdíly v církevní jurisdikci v jednotlivých zemích. „Počítat pokřtěné je sice hezké, ale co když někdo odpadl od víry, nebo zemřel?,“ poznamenává BBC. Tento problém dobře znají všechna světová náboženství.
„Zajímavým způsobem to řeší mormoni. Vycházejí z předpokladu, že všichni věřící zůstávají věřícími, pokud výslovně neoznámí své odpadnutí, a registrují pak každého člena až do teoretického věku 110 let. Pak jej automaticky vyškrtnou. Katolická církev se však nesnaží dohledávat jednotlivce takto podrobně, takže může registrovat mnohé „mrtvé duše“. „Proč potom vlastně sečítat, když víme, že způsob sčítání je špatný?“, ptá se BBC. Americký institut Pew Research Center provádí vlastní sčítání lidí, kteří se hlásí ke katolické víře, a ve svých statistikách má asi o sto milionů méně lidí než Vatikán.
Demograf Conrad Hackett si myslí, že tato čísla nejsou v přímém konfliktu, protože se každá metodika zaměřuje na jinou skutečnost. Například v Brazílii napočítal Vatikán 163 milionů katolíků, zatímco během sčítání lidu v roce 2010 se ke katolictví přihlásilo jen 127 milionů Brazilců a Brazilek. „Odráží to známý fakt, že statisíce lidí, pokřtěných v katolické církvi, přestoupili k charismatické verzi protestantismu,“ vysvětluje odborník.
Přesto podle něj vatikánské statistiky započítávají až příliš mnoho lidí, kteří nepřijdou na mši či ke zpovědi, jak je rok dlouhý. „Pokud je farností čtvrt milionu a na jednu připadne v průměru čtyři až pět tisíc věřících, pak by mělo být ve všech kostelích planety narváno. Jenomže všichni víme, že tomu tak není. Je docela možné, že na světě žije přes miliardu lidí, kteří se považují za katolíky. Ale kdyby se stal zázrak a všichni v neděli dorazili na mši, bylo by v lavicích opravdu hodně těsno,“ končí závěrem s trochou ironie BBC.
