Jak děti nadchnout pro současné umění?

Co na děti platí


Do DOXu chodí nejčastěji středoškoláci, ale některé programy jsou zaměřeny primárně na děti ze základních škol. A nadchnout je pro současné umění není pochopitelně nic jednoduchého. „Bereme to z druhého konce. My se vlastně tolik nesnažíme zprostředkovat současné umění, ale spíš ho využít k tomu, abychom podchytili témata, hodnoty nebo věci, které nám připadají možná ještě důležitější, než umění. Jsou to třeba lidská práva nebo boj proti předsudkům,“ řekl Raiterman. „Probouzíme zvědavost, protože u nás uvidíte to, co neuvidíte v běžné galerii. Figuru Ježíše z několika tisíců bot nebo vzducholoď Gulliver, která funguje jako magnet.“


Umění jako dobrodružství


Stálým vzdělávacím programem DOXu je „Role (v) umění“, která mapuje čtyři základní role z výtvarného provozu. Kurátora, umělce, architekta a diváka. „Snažíme se bojovat se stereotypem diváka, který přijde do galerie a všechno by tam měl dostat naservírované a pochopitelné, ale divák je ten, kdo by měl především vstoupit do poznávacího procesu. Být jakýmsi detektivem, snažit se objevovat, hledat. Když do něčeho investujete energii, máte šanci, že se vám i nějaká energie nebo informace vrátí.“


Novinky jsou přitažlivé

Momentálně jsou mezi školami populární například programy Pravda, nebo lež a Gulliverova cesta. „Doufám, že do půl roku bude táhnout i projekt, který přejímáme od nadace Phillipa Zimbarda, profesora ze Stanfordské univerzity.“ Věnuje se tzv. „Bystander Effectu“, neboli efektu přihlížejícího člověka, který, přestože je svědkem něčeho špatného, z různých důvodů nezasáhne.

Zajímá vás, co dalšího se děje v DOXu a co připravuje pro rodiny s dětmi? Poslechněte si rozhovor s vedoucím vzdělávacích a rodinných programů Jiřím Raitermanem.