Jak chránit zvířata při vysokých teplotách

26. červenec 2013

Ochrana zvířat před horkem. Na toto téma hovořila veterinář Petr Gbelec. Více se dozvíte v neautorizovaném a needitovaném přepisu zvukového záznamu vysílání.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
S Kometou Jaromíra Nohavici jsme vstoupili do druhé hodiny vysílání Dvojky Českého rozhlasu. Vaší průvodkyní je dnes Eva Kvasničková a přeju vám všem krásný den. Kdybych si teď chtěla zahrát na meteoroložku, tak bych řekla, že ten dnešek bude převážně oblačný, místy nás čekají přeháňky nebo dokonce i bouřky, odpoledne i večer bude oblačnosti ubývat, nejvyšší teploty se budou pohybovat mezi 25 a 29 stupni Celsia, čímž končím svou meteorologickou vsuvku, ale když už jsme se zmínili o těch vysokých teplotách, tak jsem ráda, že je tu teď se mnou ve studiu i veterinář, protože my musíme mít na paměti, že s vysokými teplotami se nepotýkáme jenom my, ale i naši zvířecí společníci. Vítám u nás ve studiu pana doktora Petra Gbelce z Veterinární nemocnice AA-Vet. Dobrý den.
MVDr. Petr GBELEC, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Dobrý den.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Velké horko může samozřejmě ohrozit naše domácí mazlíčky, takže je určitě namístě si zopakovat rady, jak se v horku chovat, protože o víkendu můžou na některých místech teploty vyšplhat až ke 40 stupňům Celsia, což je ještě o 10 stupňů víc než na co jsme z uplynulých dní zvyklí. Co je takovým největším problémem v souvislosti s horkem a s domácími mazlíčky,je to riziko přehřátí?
MVDr. Petr GBELEC, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Určitě jednoznačně to riziko přehřátí. A ono to, ten víkend bude určitě extrémní, mají být bouřky, takže bude dusno, takže ta kombinace vysokých teplot a dusna, tedy špatného tlaku znamená obrovskou zátěž jak pro lidi, tak samozřejmě pro zvířata, nejenom pro naše ty domácí mazlíčky, ale i obecně pro veškeré tvorstvo. Takže tam by bylo dobré, abychom si všichni majitelé, chovatelé zvířat dali trošičku pozor a věnovali zvýšenou péči pitnému režimu a samozřejmě režimu jako takovému s tím zvířetem. Ono v podstatě ty zásady jsou stejné jako u lidí, to znamená teď jsem po cestě poslouchal vaší sesterskou stanici jedničku a tam se o tom zrovna mluvilo v souvislosti s bezpečností práce, to znamená, ty aktivity by měly být soustředěny do ranních hodin, kdy ještě není takové horko, nebo potom do těch večerních, to znamená takový středomořský styl života, a přes ten den, kdy je největší teplo, tak aktivity omezit tím myslím procházky se psem nebo třeba cvičení a takový výraznější aktivity.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro které jedince je takové přehřátí největším nebezpečím?
MVDr. Petr GBELEC, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Když se budeme bavit o psech, protože je to asi většina, kočka je schopna si někam zalézt, ta kočka, která chodí ven, ty domácí samozřejmě musíme obstarat my, ale pes žije s člověkem, to znamená, je to na nás, co s ním dělat, tak u psů jsou to jednoznačně krátkolebá plemena jako je francouzský buldoček, boxer a podobně a jsou to plemena s hustým osrstěním, tady můžeme vzít kombinaci krátké osrstění jako je třeba pekinéz, protože samozřejmě ta termoregulace je u nich obtížnější. Pes má minimum oproti lidem, minimum potních žláz a v podstatě svojí tělesnou teplotu sráží tím, že povrchně dýchá, zrychleně, vlastně odpařováním tekutin, to je ten vyplazený jazyk klasický, tak tím odpařováním dochází ke snižování jeho tělesné teploty, což zároveň ale znamená vysoké ztráty tekutin, to znamená musí mít neustále dostatek nebo příležitost dostat se k čerstvé vodě, aby ty tekutiny, které ztrácí, mohl doplnit. Musí mít přístup do stínu tak, aby se mohl prostě schovat na nějaké dobře větrané místo tak, aby tam nebylo zase dusno.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A asi musíme dát také větší pozor, pakliže máme třeba doma pejska s nadváhou, pejska staršího věku?
MVDr. Petr GBELEC, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Jednoznačně to je určitě dobrý postřeh, nadváha zase jako u lidí, to je faktor, který tu situaci komplikuje. Samozřejmě zvířata nemocná, tam jsou to hlavně kardiogenní poruchy nebo případně plicní, ale obecně zvířata s nějakým chornickým onemocněním nebo třeba s akutním respiračním, tak jsou ve větším ohrožení. Napadá mě v té souvislosti zase problém klimatizace, že u psů je to stejně prudká změna teploty, samozřejmě zvyšuje riziko akutních virových infekcí horních cest dýchacích, takže třeba lidi, kteří mají svoje zvířátka někde s sebou v kancelářích, kde je klimatizace na 24 stupňů, pak vylezou ven, tam je 33, tak jsou to výrazné změny, tak je třeba i o tom malinko přemýšlet, jak s tím zvířátkem zacházet.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vlastně nám, coby majitelům, bude signalizovat, že už k tomu přehřátí u našich zvířat došlo?
MVDr. Petr GBELEC, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Je tam právě to zrychlené povrchní dýchání, když by ten člověk byl pečlivý a třeba si sáhnul na hrudních a nebo na cévy na stehně, kde se měří puls, tak by zjistil zesílený zrychlený tlukot srdce, zrychlenou frekvenci, a to zvíře začne být už v těch pokročilých stavech letargické, může tam být jakoby motání se, slabost, ty příznaky jsou velice podobné jako u člověka při úžehu, úpalu. A potom už v těch kritických stádiích dochází ke ztrátě vědomí a ke křečím, což už jsou případy, který už jsou obtížně řešitelné. My jsme měli zrovna předevčírem pejska na urgentní příjem v noci, který měl teplotu 44 stupňů tělesnou, což je naprosto neslučitelné se životem. A došlo k tomu bohužel tím, že ti lidi ho nechali někde v autě, bylo ve stínu auto, ale prostě nevětralo tam, bohužel.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže byť varujeme před něčím podobným každý rok, tak stejně se najdou majitelé.
MVDr. Petr GBELEC, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
To je já myslím každoroční evergreen a o tom se dá mluvit každý rok a vždycky se najde někdo, kdo očividně neposlouchá ČR2.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaká je taková první pomoc, asi toho pejska musíme nějakým způsobem zchladit než ho třeba dopravíme k veterináři?
MVDr. Petr GBELEC, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Určitě rovnou jet na veterinu, tam to je imperativní, se dá říct. Určitě do stínu, určitě podat tekutiny, pokud je schopný ještě přijímat, zvlhčovat, ochladit zejména zátylek, je možné klasicky vodou vlastně polít hlavu, když to řeknu jednoduše, ne do nosní a ústní dutiny samozřejmě, to by se to zvíře začalo topit. A optimální je třeba studený ručník nebo namočit ručník do studené vody, ten přiložit, mohou se použít třeba pytlíky se zmraženou zeleninou a podobně. Záleží na tom, v jaké fázi už ten případ je. Jestliže je tam bezvědomí, tak jednoznačně velmi agresivně zchlazovat, jestliže tam bezvědomí ještě není, tak napít a zchladit třeba jenom tím politím a tím studeným ručníkem. Je možné použít stolní ventilátor, cirkulace vzduchu, aby tam byla, a potom určitě jet na veterinu. Tam je možnost zasáhnout tím, že podáváme vlastně studené nitrožilní roztoky, které ochlazují zevnitř, když to řeknu trošku jednoduše, a pak se tam podávají léky, které působí proti šoku, protože to zvíře, když se dostane do dechového stresu, do kardiogenního stresu, tak se začíná rozvíjet šok, který tu situaci komplikuje, a to zvíře v podstatě hyne potom na šok. To znamená my tam musíme zasáhnout protišokovou terapií.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
My bychom se také měli zmínit o tom, že my lidé, když jdeme tedy venku, je velké teplo, máme přece jenom na sobě boty, obuv s pevnou podrážkou, kdežto když na takový výlet vyrazíme i s pejskem, tak musíme myslet i na to, že chodník je rozpálený, asfalt může být rozpálený, takže asi hrozí i popálení tlapek, vznik puchýřů.
MVDr. Petr GBELEC, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Určitě, to je takový řekněme městský problém. Speciálně je to nepříjemné, když jsou někde asfaltové plochy, které se na sluníčku povolí a ten asfalt se pak může nalepovat na tlapky, což toho psa samozřejmě strašlivě štve, je to nepříjemný a musí to pekelně pálit a tam dochází potom k tvorbě puchýřů, ke spáleninám a vlastně je to jakoby si člověk sundal boty, který není zvyklý chodit bosky, začal chodit po nějakém štěrku, no tak se noha samozřejmě odře až do krve a bolí to, je to nepříjemné. Takže u toho pejska je to podobně, to znamená, zase musí člověk malinko přemýšlet o tom, kde se pohybuje, jaké jsou podmínky a když si všimne, že ten pejsek třeba tu nohu už nějak odlehčuje nebo že si ji zespodu okusuje, to je hlavně u těch, co mají chlupy, protože se jim to nalepí na chlupy mezi polštářky, tak určitě okamžitě pryč z toho terénu někam na trávu nebo podobně. Když tam je něco nalepeného, jde to vystříhat, tak vystříhat. Ten asfalt se v podstatě musí jakoby seškrábnout, stáhnout pryč, což je někdy bolestivé a nepříjemné, to znamená není to někdy úplně záležitost, kterou by majitel mohl zvládnout doma, zase je to spíš práce asi pro nějakou veterinární ambulanci.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na telefonu 221552525 čekáme spolu s panem doktorem Petrem Gbelcem z Veterinární nemocnice AA-Vet na vaše dotazy související s velkými vedry a na telefonu už čeká první z našich posluchaček, přejeme vám hezké dobré dopoledne.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka z Plzně. Já jsem se chtěla zeptat, mám dva jezevčíky, je to malá rasa a chtěla jsem se zeptat, jestli mám v těchto horkách namáčet jako, jestli třeba do chladné vody, nechat je proplavat nebo tak?
MVDr. Petr GBELEC, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Jestli mají rádi vodu, tak určitě, já myslím, že jim plavání udělá radost a určitě je příjemně osvěží. Jestli vodu rádi nemají, tak si myslím, že stačí jenom je svlažovat právě na zátylku a na zádech a samozřejmě dopřát pobyt ve stínu a nijak moc je nehonit, nechat to spíše na nich, jestli jsou dva, tak si asi obecně hrají spolu. Takže není třeba je nějak hicovat ještě.
osoba
--------------------
Dobře, děkuju za dotaz, pěkný den, na shledanou.
MVDr. Petr GBELEC, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Mějte se hezky, na shledanou.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
My děkujeme. A vítáme ve vysílání dalšího z našich posluchačů, hezké dopoledne.
osoba
--------------------
Dobrý den. Tady Kašpárková, já bych měla jenom takovou poznámku, když pejsek bude mít packy od asfaltu, tak je výhodné vzít sádlo a normálně to protřít sádlem, vytírat do nějaké hadry.
MVDr. Petr GBELEC, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Děkujeme za radu, to je určitě dobrá cenná poznámka.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme. A teď už vítám ve vysílání třetího volajícího, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat, jestli pejskům mám dávat spíše čerstvou vodu nebo nějakou odstátou a jestli jim nějakým způsobem vadí nějaká voda, které se můžou napít venku, nějaká jako nemyslím teď dešťová, ale respektive dešťová ale smíchaná s něčím, co já vím, nějaký kbelík v zahradě, a když ten pejsek tu vodu najde, jestli to mám nechat na něm, anebo mu dávat vodu z vodovodu, protože v zahradě, když mu tam dám misku s vodou, tak večer ji najdu pořád plnou, takže si ji někde bere a já ani nevím kde.
MVDr. Petr GBELEC, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Já myslím, že to je dost individuální, třeba můj pes čerstvou vodu vyloženě nesnáší a když mu ji naliji, tak i když je hrozný horko, přijdeme třeba z procházky, tak prostě se jí nedotkne, pak si najde někde, řeknu nějakou kaluž s hnusnou vodou, a tu s velkou chutí začne pít a já tam potom láteřím úplně zbytečně. Takže to je asi trochu na každého volbě, já si myslím, že by rozhodně měli mít čerstvou vodu k dispozici a i většina psů, můj předchozí také čerstvou vodu pil normálně. Není určitě dobrý, když na té zahrádce je ta voda smíchaná někde v kbelíku s nějakým já nevím postřikem, hnojivama a podobně, to samozřejmě by dobrý určitě nebylo. Jestli to je voda, že jdete zalít tamhle okurky a necháte si tu vodu prostě dva dny v tom kbelíku, tak zase není to úplně ideální, že není čerstvá, ale nedělal bych z toho úplně jako velkou drámu, jestliže ten pejsek nemívá po tom problémy. Oni jsou výrazně odolnější než my, kdyby se z toho člověk napil z toho dvoudenního kbelíku, tak asi by měl docela zajímavé potíže, ale ti zvířátka prostě jsou na tom trošku líp než my v tomhle tom směru.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak my děkujeme za dotaz. A jeden krátký připojím já, zda je vhodné v těchto vedrech dávat pejskům vodu z ledničky?
MVDr. Petr GBELEC, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Myslím si, že úplně ne, zase to je podobné jako s tou klimatizací, ty prudké změny nebo extrémní dobré nejsou pro nikoho. Takže to bych nedoporučoval, to si myslím, že zase je dobrý, aby ta voda byla trošku odstátá.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, pojďme se zeptat jaký má dotaz další volající, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, Adamová. Prosím vás pěkně, mám malého pejska a je dlouhosrstý, já teda ho nestříhám, fenečku, protože se mně líbí dlouhá srst a ptala jsem se, jestli třeba těm dlouhosrstým pejskům je větší horko než krátkosrstým. Bylo mi řečeno, já jsem si to zjišťovala, bylo mi řečeno a četla jsem, že ta dlouhá srst psa izoluje od horka a izoluje od zimy, takže těm dlouhosrstým psům, že není větší horko než krátkosrstým. Mohl byste mi k tomu něco říct? Děkuji, na shledanou.
MVDr. Petr GBELEC, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
No, to je velice zajímavé, protože ráno se mi na to zeptala manželka u snídaně, jak to je. A já jsem jí řekl, že si myslím, že tam rozdíl v podstatě není, naopak my jsme měli dřív krátkosrstého psa, teď máme dlouhosrstého, a jestliže je teplo a horko, tak si myslím, že je jim teplo a horko úplně stejně, tam jako nějaký rozdíl nepozoruju. Naopak u toho dlouhosrstého může dojít dřív k přehřátí právě proto, když se zahřeje třeba při pohybu, při nějaké aktivitě a tím, že nemá potní žlázy a může ventilovat jenom v podstatě tou tlamou, když to zjednoduším, tak ten krátkosrstý se rychleji ochladí nebo my ho dokážeme případně rychleji ochladit než toho dlouhosrstého. Čili když polijete dlouhosrstého, tak ta voda obecně po té srsti steče, nedostane se na kůži, kde ji potřebujeme, takže z tohoto pohledu jsou na tom hůř, tak asi takto.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, děkuji za odpověď a ještě v krátkosti stihneme poslední telefonický dotaz. Hezké dopoledne, vítáme vás ve vysílání.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady je posluchačka z Prahy. Já bych neměla dotaz, ale takovou připomínku, že paradoxně může dojít v těchto vedrech i k podchlazení pejska. Já jsem byla svědkem minulý týden u veterináře, kdy tam přišla paní a myslela, že toho pejska uštknul had, že měl pěnu u tlamičky a nakonec pan doktor zjistil, že byl 2,5 hodiny ve vodě a vlastně byl podchlazený. Takže tohle se mi stalo a napadlo mě tady v tý souvislosti jak mluvíte, že může i hrozit takové nebezpečí. To jsem jenom tak chtěla podotknout.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže možná nenechat pejska ráchat stejně tak dlouho, jako děti, hlídat. Děkujeme.
osoba
--------------------
Já taky děkuju, na shledanou.
MVDr. Petr GBELEC, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Že pravděpodobně se jednalo spíše o vyčerpání, podchlazení si upřímně řečeno nedovedu představit.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já zakončím naší dnešní Veterinární poradnu informací od naší posluchačky Ivy, která nám poslala zajímavý e-mail. "Zdůrazněte, prosím, posluchačům nutnost volby správného košíku při použití v hromadné dopravy, zejména v těch vedrech mi srdce usedá, když vidím psa s košíkem těsným jako pro medvěda přímo obepínající čenich. Takže pes se nemůže ochlazovat dýcháním. Většinou je košík poměrně špatný, dokonce i prodavačky mi nabízely košík těsný a tvrdily, že může dýchat těmi škvírami." Tak jak to je, pane doktore?
MVDr. Petr GBELEC, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
To je určitě velice dobrá poznámka nebo připomínka, to je jednoznačně pravda. Tam právě je to o tom, že aby se pejsek mohl ochlazovat, tak prostě tu tlamu musí otevřít, a když je ten košík těsný, tak samozřejmě, to jsou třeba takové ty náhubky, které jsou textilní, které vlastně tu tlamu vyloženě zavřou, jsou výborný proti kousnutí, ale jsou vyloženě špatný na to, aby se pejsek ochladil.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na našem chatu na adrese 2.rozhlas.cz můžete dál konzultovat své problémy týkající se velkých veder s panem doktorem Petrem Gbelcem, který byl hostem dopolední vysílání Dvojky. Děkuji za návštěvu a přeji krásný den.
MVDr. Petr GBELEC, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Hezký den, na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.