I svatá Anežka se dovedla natolik rozhorlit, že se v ní probudila celá přemyslovská síla
Právě to prozradil náš dnešní (10. prosince) host Petr Piťha, jeden ze zakladatelů matematické lingvistiky u nás a zároveň profesor lingvistiky.
Anežka šla tam, kde ji chtěli
K 800. výročí narození svaté Anežky České inicioval Petr Piťha projekt, ze kterého vzešlo několik soch světice. Cesta jejich vzniku ale byla zprvu trnitá. „Nejdříve proběhla výtvarná soutěž na základních školách. Je dobré dětem ukázat tak velkou postavu. Pak jsem si řekl, že by takovou soutěž mohly udělat i vyšší umělecké školy. Když jsem s tím ale přišel, školy to absolutně odmítly s prohlášením, že Anežka není nosné téma pro mladé lidi.“ Odmítavý postoj ale nabudil Josefa Moravce, ředitele Střední průmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích. „Po týdnu mi ředitel Moravec volal, že jsou všichni vyvedeni z míry z toho, jak to studenti berou a jakých výkonů dosahují. Nakonec bylo jasné, že vzniklo 14 soch, které by si zasloužily realizaci v kameni.“ Ředitel školy Josef Moravec poté pozval starosty a ředitele institucí, které mají ke svaté Anežce blízko. Ti se přímo na místě rozhodli, jestli díla chtějí nebo ne. „Anežka šla tedy tam, kde byla vítána,“ říká Petr Piťha.
Sebevědomá a vášnivá, i taková byla svatá Anežka
Koho z dnešních lidí by mohla svatá Anežka oslovit? Podle Petra Piťhy si prý nejdříve musíme ujasnit, kdo je dnešní člověk. „Pokud máte na mysli člověka poživačného, rozmazleného, konzumního, tak ten by řekl, že je Anežka blázen, protože se zřekla všech výhod královského dvora a šla bez majetku sloužit do špitálu. Pokud by to ale byl současný, nějak zneklidněný člověk, tak by ho oslovilo, jak Anežka dodržovala pevný řád, celoživotně úžasný pořádek, jak měla vytvořeno nezlomné sebevědomí. Tím ale nemyslím sebevědomí drzých nafoukanců. Byla si vědoma sebe sama, své síly, slabostí, svých různých vášnivých projevů. Dovedla se rozhorlit až tak, že se v ní probudila celá ta vladařská přemyslovská síla. A když se to stalo, tak se pak omlouvala a říkala, že sice řekla pravdu, ale ne správně. Dnešní lidi by určitě překvapovala a nějakým způsobem vábila její odvaha být jiná, vzepřít se tomu, co ji obklopovalo a s čím nesouhlasila.“
Svatořečení a další události
Propojení sametové revoluce se sv. Anežkou Českou je zjevné. Svatořečena byla 12. listopadu 1989, k revolučním změnám v tehdejší ČSSR došlo 17. listopadu 1989. „Skutečně a velmi vážně to spolu souviselo, protože ani sametová revoluce nespadla z nebe jen tak. Byl tady určitý společenský pohyb, který se zrychloval a ve kterém církev bezesporu hrála velkou roli.“ Říká Petr Piťha, který rovněž označuje za jeden ze zlomových okamžiků naší historie velkou Národní pouť na Velehradě v roce 1985. „Komunistický establishment byl najednou konfrontován s tím, že země přestala mlčet. Přišlo tam nějakých 120 000 lidí a nechuť k režimu se projevila velmi silně.“ Krátce poté církev připravila dlouhodobý program Desetiletí duchovní obrody národa. „Velmi šikovně zakrýval, ale přesto ostře kritizoval, tehdejší stav. Bylo to koncipováno tak, že každý rok měl své téma a svého patrona. První otevřivší rok zdravotníků měl za patronku svatou Anežku. To vzbudilo zájem papeže Jana Pavla II., který, aby posílil velmi pozitivní pohyb, Anežku kanonizoval.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
