Hynek Bočan: "Každé natáčení je pro mě dobrodružství"
Režisér, který je podepsaný pod dlouhou řadou filmů či televizních seriálů jakým je "Zdivočelá země" nebo adaptace "Rychlých šípů", kterou známe jako "Záhadu hlavolamu", Hynek Bočan. Právě on byl hostem Dvojky v úterý 3. dubna po 11:00.
Hynek Bočan natočil opravdu hodně filmů, které utkvěly v srdcích snad všech diváků (Zdivočelá země, Záhada hlavolamu, Pasťák, Nikdo se nebude smát, první pokračování Nemocnice na kraji města, apod.). Co ale má na své práci opravdu rád? „Víte, já si myslím, že jedno z největších životních štěstí je dělat práci, kterou má člověk jako koníčka. Pro mě je každé natáčení dobrodružstvím. Výsledek je vždy hodně v mlze a člověk postupně prochází džunglí, než se nakonec dostane ke kýženému světlu. Má práce je ale také hodně zábavná a člověk se seznámí se spoustou lidí různých profesí, které by jinak nepotkal. Popravě, je asi málo profesí, se kterými jsem se v životě nesetkal.“
Zdivočelá země a její čtvrtá série
A právě televizní seriál Zdivočelá země, který vytvořil se svým přítelem Jiřím Stránským, v těchto týdnech vysílá Česká televize. Důvod jeho opakování je jednoduchý: na diváky totiž čeká premiérová čtvrtá série, a to už od letošního podzimu. „Můj hlavní pocit ze Zdivočelé země je, že se divím. Pořád se divím, že se to mohlo takto zdařit. Jirka Stránský to vidí ze svého pohledu. Pro něj to byla knížka, poté druhá knížka. Ale málo se ví, že nejprve vznikl filmový scénář a pak teprve knihy. To bylo někdy kolem roku 1967 a scénář tehdy zamítli.“
„Pro mě byla Zdivočelá země novum. Vše se rodilo postupně a po krocích jsme si stanovovali i cíle natáčení. Další pokračování jsme rozhodně neplánovali. Také to nemělo končit happy endem. Chtěli jsme tak ukázat, že doba byla opravdu těžká. Konec jsme nachystali i ve druhé a třetí sérii, no a teď bude čtvrté pokračování.“
Od podzimu nové díly
A na co se můžeme těšit? „Poslední série začíná dějem v letech 1976-77, poté je lehce zmíněna revoluce 1989. Ale hlavní děj probíhá v roce 1990. Tento rok jsme vybrali proto, že pro mě už konečně jde o současnost. Celé natáčení bylo velmi příjemné a hodně jsem si ho vychutnal. Chtěli jsme ukázat, že někteří jen vyměnili kabáty a dnes stojí na druhé straně a ještě nás poučují.“ Více Hynek Bočan neprozradil, snad jen to, že v premiérových dílech je opravdu úplný konec příběhu a další díly už opravdu nebudou.
Vzpomínky na natáčení
Zajímalo nás, na které scény Hynek Bočan ve Zdivočelé zemi nejraději vzpomíná. „Velmi často se stane, že nejsložitější jsou ty, které se tak na svém začátku tak vůbec nezdají. Martin Dejdar se úžasným způsobem zmocnil postavy Maděry a bylo na něm vidět, že to také prožívá. Původně měl kaskadér běhat po střechách jedoucího vlaku. Martin ale prohlásil, že to udělá sám. Když to dnes vidím, tak si opravdu spílám, že jsem to dovolil. Na druhou stranu, každý vidí, že to opravdu běží sám.“
Prozradil i další, neopakovatelný zážitek z natáčení, kdy se při jedné scéně do rokle zřítí nákladní auto. „Točilo to pět kamer, a když náklaďák dopadl a otočil se na střechu, vypadl z něj umělohmotný kelímek a kutálel se jako pingpongový míček. Když jsem to viděl na jedné kameře, hned jsem si prohlídl i ty ostatní a ... bylo to na všech. Kelímek tam ale absolutně nemohl být, neboť v té době ještě neexistoval. Nakonec jsme to ve střižně upravili, stříhali a stříhali. Dnes by to takový problém nebyl. Trikové studio dokáže zázraky.“
Pokud vás zajímá, kdy a jak se Hynek Bočan dostal k filmu, proč nemohl asi pět let točit a kolik má dětí či vnuků, pak si rozhodně nenechejte ujít celý záznam rozhovoru, který najdete na začátku této stránky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.