"Humor na plný úvazek? Raději ne," říká Jiří Slíva

Jiří Slíva
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiří Slíva

Po úterní 11:00 hodině (14. února) přišel na návštěvu Dvojky grafik a ilustrátor Jiří Slíva. Hostitelkou mu byla Marie Retková.

Sv. Valentýn? Není třeba mít lásku na povel
Jiří Slíva je renesanční člověk: je grafik a ilustrátor, píše básničky a také aforismy. Dnes je svátek sv. Valentýna, tedy svátek všech zamilovaných. Jak se na tento svátek dívá? „Podle mě není potřeba mít lásku na povel. Tu je potřeba dávat každý den, týden. Tento svátek mi připomíná marketingový tah restaurací, které kdysi dávno pořádaly tzv. happy hour, tedy šťastnou hodinku. Tehdy mě to zaujalo a tak jsem si myslel, že lidi v tu hodinu jsou šťastní a spokojení. Až později mi došlo, že jim šlo jen o to, aby jim někdo v jinak mrtvou hodinu přišel. V ten čas pak měli nějakou slevu, to už si pořádně nepamatuji. Stejně tak to je dnes podle mě s Valentýnem. Jde o to, aby se prodalo co nejvíce květin.“

Jiří Slíva

(Ne)Malé formy
Jiřího Slívu od raného mládí přitahovala divadla malých forem. Jejich humor, jejich hudba, jazz, básničky. „Jiřího Suchého a to, co dělá, mám, čím jsem starší, více rád. Hrozně mě bralo Šlitrovo výtvarno. Taky jsem s Petrem Skoumalem nějakou dobu bubnoval. To, co je nazýváno jako (nejen)divadlo malých forem pro mě vydá víc, než jedna Wagnerova symfonie Nic malého na tom prostě nevidím.“ Čím je starší, tím je také prý více zamilován do jazzu a nadneseně řečeno i do jazzmanů. „Chodím velmi často do jazzových klubů. Taky, jakmile se dostanu do ciziny, hned mě zajímá, kde nějaké jazz kluby najdu. V Česku máme výborné jazzmany, jsou to velmi čisté, pozitivní duše. Na tom se nedá zbohatnout a oni to přesto stále dělají. Mám to prostě moc rád.“

grafik, malíř a ilustrátor Jiří Slíva

Život je hlavně zábava
Jiří Slíva má velké štěstí, živí se totiž svým koníčkem. „Celý svůj život považuji za zábavu ale i za práci. Např. jedu tramvají, něco mě napadne, tak si to hned zapíšu do notýsku. Stejně tak, když jsem na nějakém koncertě, nebo kdekoli jinde. Je to zábava nebo práce? Neumím to moc rozlišovat. Tak se to na mě prostě valí.“ Ve vlnách se prý valí i celá jeho práce. „U mě to je všechno opravdu ve vlnách. Jeden rok píšu více básničky, další rok dostanu nějakou zakázku, tak více kreslím a dělám třeba litografie.“

Dělat jen a jen humor v časopisech není nic pro mě
Málokdo dnes také ví, že poté co přestal publikovat své kresby v Mladém světě a Dikobrazu, má stále, a to již 14 let, pravidelnou rubriku humoru v časopisu Euro. Jiří Slíva je tzv. na volné noze ale již 33 let. Původně pracoval jako prognostik v sociologickém ústavu. Přitom si ale samozřejmě již kreslil. Jednoho dne se rozhodl, a doslova si to i vysnil, že půjde tzv. na volnou nohu. Vše mu zkomplikovali „soudruzi“, kterým vadily jeho publikace ve švýcarském humoristickém časopise. „Řekli mi tehdy, že nedostanu vysněné razítko s volným povoláním do občanky, pokud toho nenechám. Já tehdy moc nevěděl, co dělat. Žena byla těhotná a ze sociologického ústavu už odešel. Kamarád mi poradil a hlavně přivedl do litografické dílny, kde jsem začal litografie dělat. Když se situace s publikováním ve Švýcarsku uklidnila, tak mě zase nabídli další práci.“
Toto rozhodnutí se ukázalo jako velmi prozíravé. „Postupem času začaly mizet zadní stránky humoru českých časopisů a dnes bych se, kdybych byl jen kreslířem, asi neuživil. Podotýkám, že dělat humor *na plný úvazek* bych asi nechtěl.“

Celý rozhovor Marie Retkové s Jiřím Slívou je plný jeho básniček a aforismů. Citovat je zde nebudeme. Vy si je ale určitě poslechněte.
(Audio najdete na začátku článku.)