Hroch
I když máte příjmení Slon, které opravdu pochází z apelativa slon a nejspíše bylo motivováno domovním znamením se slonem, příjmení Hroch s hrochem souviset nebude. Příjmení se vykládá z rodného jména Roch nebo z domáckého tvaru rodného jména Hroznata. Jako příjmí jej máte doloženo již z roku 1346. Apelativum hroch také označuje „věž ve staré šachové hře“. Tuto figurku měli ve svém erbu i vladykové z Rochova, některým z nich se také říkalo Hroch. Výklad Antonína Kotíka ze slovesa hrochtati, tj. „chrochtati“, se zdá být málo pravděpodobný. Hroch je příjmení rozšířené, nejvíce jeho nositelů žije v Praze, Zábřehu a Šumperku, celkem jich v ČR najdete 1756.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 69; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 52, s. 179; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 14; M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 46; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 53; J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 146
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka