Hanuš
Příjmení Hanuš patří mezi odvozeniny z rodného jména Jan, respektive z jeho německé podoby Johannes. Rodné jméno Jan je hebrejského původu a znamená „bůh je milostivý“, popř. „bohem daný, milostivý boží dar“. Rodné jméno Jan u nás bylo a je rozšířené, je to jméno hned několika světců, nejoblíbenějšími byli jistě sv. Jan Křtitel, sv. Jan Evangelista nebo český světec sv. Jan Nepomucký. Příjmení Hanuš je běžné, dnes jej nosí 5 590 osob.
Použitá literatura
A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 8; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 16; J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 152; D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 60; M. Knappová, Jak se bude vaše dítě jmenovat?, Praha 2010, s. 196 (Jan)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.
Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu
Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET
Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser
