Hachle + Hachla
Josef Beneš uvádí příjmení Hachla odvozené z německého názvu nástroje nazývaného ve střední horní němčině hachel a v češtině vochle, byl to „nástroj s ocelovými hroty, sloužící k vyčesávání koudele ze lnu, konopí, juty“. Příjmení Hachla i Hachle by tak patřila do kategorie pojmenování podle povolání. Není to ovšem jediný možný výklad. V argotu (tj. v mluvě spodiny) bylo německé apelativum Hache označením pro „sedláka hrubce“ nebo též pro mladého člověka lačnícího po majetku, jako femininum znamenalo „děvka“. Příjmení Hachle jakožto zdrobnělina z tohoto apelativa Hache by tak odkazovalo k vlastnostem. Ve slovníku Dobravy Moldanové nacházíme též příjmení Hach, které bylo patrně odvozeno z rodných jmen začínajících na Ha-, i tato souvislost by byla možná. Příjmení Hachle dnes nosí 22 mužů, z toho 20 jich žije v Praze. Přechýlenou podobu Hachlová má jen 15 žen, 2 pak používají formu Hachelová. V evidenci obyvatelstva již nenajdete nikoho s příjmením Hachla.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 60; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 235 (Hachla); J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 288, s. 321 (Hachel)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
