Grapefruity, játra a další podpultovky. Jak a co se jedlo za socialismu?
Znojemské okurky, játra nebo uherák. To byla známka luxusu. Jak se jedlo za socíku? Jak složité bylo držet kvůli nedostatkovému zboží dietu? Vzpomínáte? Osvěžte svoji paměť s Martinem Francem, historikem a odborníkem na dějiny stravování a životního stylu.
Ideálem všech žen byla v 60. letech Twiggy, modelka, která evidentně trpěla anorexií. Ale byla slavná a všechny ženy, včetně těch československých, se jí chtěly podobat. A tak zahájily diety.
Zhubnout? Ale jak?!
„Asi nejbrutálnější byla dieta se střídavými dny, kterou vymyslel český odborník Přemysl Doberský. Byla založená na tom, že se v určité dny konzumoval jeden druh potravy. A když si uvědomíte, že jednou z nich, které byl vyhrazen celý den, byla šlehačka…! Tuto dietu bych nepodstoupil,“ přiznává historik.
Problém jiné diety, zvané Hollywoodská, byl fakt, že jednou z klíčových potravin byly grapefruity. A socialistická žena měla problém. Byly totiž nedostatkovým zbožím. (Zato kubánských pomerančů, tvrdých jako houžev, byly mraky).
Ono to totiž nefungovalo jako v seriálu Žena za pultem. „Kdyby se tam nabízelo zboží, které vůbec nebylo, asi by na to diváci reagovali. Ale je pravdou, že takový sortiment na jednom místě byl těžko představitelný. Řekněme, že to byl ideál toho, jak by to mohlo vypadat,“ poznamenává Martin Franc.
Jaká byla skutečnost
Opravdovou výhrou byl proto známý v obchodě. Obzvlášť pak v řeznictví. „Klasickým podpultovým příkladem jsou játra. I když byla levná, bylo jich málo. Proto se považovala za slavnostní jídlo, i když některým lidem ve skutečnosti moc nechutnala.“
Kdo patřil mezi vyvolené a měl bony, obcházel Tuzexy. Západní zboží totiž bylo in. „Roli tam ani tak nehrála chuť, jako to, že to bylo krásně zabalené. A hlavně - bylo to něco, co soused nemá,“ konstatuje Martin Franc, který je spoluautorem pořadu Dějiny kuchyně. V Odpoledni s Dvojkou se vysílá každou středu pár minut po 14:00.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
