Georgina Steinsky-Schwartz se cítí jako Kanaďanka, ale na své kořeny nezapomíná

Jednou nohou jsme se ocitli v Kanadě, druhou pak v České republice. Georgina Steinsky-Schwartz je ženou, která má české kořeny a jako dítě se přestěhovala se svými rodiči do Kanady. Tam vyrostla, vystudovala a dokonce pracovala pro kanadskou vládu. Po pádu železné opony v r. 1989 pracovala pro Tomáše Baťu.

Česky ne!
Pochází z rodiny textilních továrníků z východních Čech, která v roce 1949 uprchla z republiky před nastupujícím totalitním režimem. Jak řekla, rodiče tohoto kroku nikdy nelitovali. Zastávali názor, že to bylo to nejlepší, co mohli udělat pro rodinu a budoucnost svých dětí. Maminka byla výjimečná osobnost, která publikovala básně pod pseudonymem Inka Smutná. „Odchod pro ni byl těžký, o to více, že tady zanechávala svojí maminku. Byla citlivá a s básněmi začala až v Kanadě. Byl to asi způsob, jak se vyrovnat s odchodem z vlasti. Byla v Torontu redaktorka českých novin, které tam vycházely.“ Ona a dědeček předala dětem především rodný jazyk. „My děti jsme proti tomu zpočátku bojovaly a nechtěly jsme mluvit, ani číst či psát. Maminka také doufala, že si tam vezmu Čecha s podobným osudem. To se mi ale nepodařilo splnit.“ Do Kanady přišla jako tříletá. „Cítím se jako Kanaďanka, ale na své kořeny nezapomínám,“ řekla.

Není nad Holanďany
Jeho svět je veselý a rozpustilý. Možná proto, že, jak řekl, miluje poutě a cirkusy. Smutné obrazy prý maloval, když byl ještě na studiích.„Když člověk dělá, co ho baví, je to radost. Odmala, od chvíle, kdy se mi dostala do ruky kniha, jsem chtěl být ilustrátorem. Že se mi to přihodilo, že mě to stále baví, je malý zázrak. Jako chlapci se mi líbily Maroldovy a Alšovy obrázky. Jako dospělý jsem si zamiloval holandské malířství. Objevují se v něm témata, která jinde nenajdete. Jako např. žena, která žene dřevákem muže z hospody.“

Na cestě vzhůru
V Kanadě vystudovala literaturu a dějiny. Když se svým prvním manželem přesídlila do Otawy, pracovala jako dobrovolnice. Manžel jí prý ale říkal, že dobrovolnictví nepřináší žádnou ekonomickou hodnotu. Pracovala pak na mnoha místech a úřadech, mj. také na Ministerstvu energetiky. „V Kanadě se můžete dostat vysoko. Stačí být pracovitý. Kromě toho, i když se mění politická orientace země, ve státní správě zůstávají odborníci na svých místech. Prospívá to kontinuitě.“ Další velký rozdíl mezi ČR a Kanadou je podle Georginy Steinsky-Schwartz to, že zde chybí mecenášství a filantropie.

Zpět na druhý břeh
Na jedné mezinárodní konferenci se náhodou setkala s Tomášem Baťou. „Přizval mě ke spolupráci, takže v březnu 1990 jsem se podívala poprvé od svého dětství do tehdejšího Československa. V květnu 90. jsem opět přijela a tři měsíce žila v hotelu.“ V r. 1991 se firma Baťa vrátila úspěšně do Zlína. „Najít spolupracovníky pro rozjíždějící se obchod bylo těžké. Socialismus lidi naučil pracovat jinak,“ řekla Georgina Steinsky-Schwartz. Pracovní morálka prý byla tak trochu jiná a výzdoba výloh katastrofální. O marketingu a o tom, že zákazník je pán, tady neměl nikdo ani ponětí. „K tomu všemu jsme tady zaměstnance teprve školili,“ dodala.

Více se dozvíte z rozhovoru s moderátorkou Danielou Brůhovou.