Gabriela Koukalová: Myslela jsem, že když budu úspěšná, budou mě mít naši radši

To, že měla v mládí rodiče trenéry, považuje za přednost. „Do konce života jim to nemůžu vrátit,“ ujišťuje Gabriela Koukalová moderátorku Terezu Kostkovou a vzápětí kajícně dodává: „Byla jsem na tátu hrozně drzá a dnes mě to moc mrzí.“

Úspěch = láska

S biatlonem by ale sama nezačala. „K umění jsem měla odmala daleko větší vztah než k sportu. Sport jsem vůbec dělat nechtěla. Sama bych s ním nezačala, kdyby mi ho naši nevybrali.“ Doma se na úspěšnost dával důraz.

„Brala jsem to tak, že když budu úspěšná, budou mě mít naši radši. Naučilo mě to dělat věci na sto procent. Dalo mi to hodně, ale až pak jsem viděla, že úspěch nemá na lásku rodičů vliv,“ přiznává v Blízkých setkáních.

Je třeba brát to sportovně

S úspěšnou sportovní kariérou chtěla skončit na OH v Koreji. Ale kvůli zranění se jí to už nepodařilo. „Trénovala jsem jen to, co mi tělo dovolilo. V jádru jsem už z toho sportu neměla radost. Asi se to mělo tak stát. Ale otevřelo mi to oči a další dveře.“

Že by další medaile?

„Dostala jsem příležitost realizovat se v uměleckém oboru,“ prozrazuje světová biatlonistka, která na umělecké průmyslovce vystudovala specializaci ražené mince a medaile.

„V tom jsem vyjela zpátky na trať a vize je jasná: chci to dělat na sto procent. Pro mě umění nemá hranice. A jsem ráda, že můžu dělat něco, v čem hranice nejsou. Na rozdíl od sportu,“ usmívá se Gabriela Koukalová.   

Proč se před závody začala líčit? Kterého ocenění si váží nejvíc? Myslí na to, že by chtěla mít děti? Je pro ni StarDance výzvou? Pokračuje ve sportování? Čím ji zaujala jóga?