František Černý: „S radostí sleduji, že je Čechomor kapela, na které se shodnou táta se synem“

1. červenec 2011
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy František Černý

Prvním červencovým hostem byl dnes v pořadu Je jaká je po 11:05 hodině František Černý, kytarista a zpěvák skupiny Čechomor.

Hře na kytaru se začal věnovat v 15 letech: „Můj táta byl herec a chodil každý den do divadla. Bratr hrál v tu dobu na kytaru a uměl asi dva akordy. Já se ale naučil ještě jeden, nástroj jsem mu nějak sebral a prohlásil se za hudebníka.“

Přestože je mu muzika již řadu let koníčkem i zaměstnáním, původně je vyučeným hodinářem. „Kdysi dávno jsem uměl opravovat budíky. Klasický hodinář jsem ale nikdy nebyl. Zabýval jsem se spravováním přístrojů, které měří rychlost na mašinách.“

Možná, že ho právě tato nimravá práce naučila trpělivosti, toleranci a přizpůsobivosti, tedy vlastnostem, které jsou k dobrému fungování kapely nezbytně nutné. Členové Čechomoru spolu totiž tráví spoustu času, a to nejen v České republice, ale i v mnoha dalších cizokrajných zemích naší planety. „Cestujeme opravdu hodně. Poslední dobou máme pocit, že se jmenujeme Čechomor - cestovní kancelář,“ říká muzikant, kterému se prý nejvíce zalíbilo v Austrálii: „Bylo tam podnebí, které nám vyhovuje. Navíc jsme tam potkávali samé srdečné a skvělé lidi. Hrálo se nám úžasně.“

Skupina se představila i publiku v Číně či Americe. Na koncertech se prý ale vyskytují, jak František Černý prozrazuje, spíše diváci - krajani: „Jsou tam tak z 80%. Zbytek tvoří lidé, které si našinci pozvou, a ti, co přijdou sami od sebe. Poslední dobou se ale počet starousedlíků zvětšuje. A to je příjemné.“

Paradoxem je, že kapelníka Čechomoru, který proslul úpravou lidových písní, kdysi folklórní hudba vůbec nebavila. „Všechno, co jí zavánělo, mě tehdy nebavilo. Jednak se tu všude hrály ruské častušky a garmošky, jednak pro mě byla podoba folklóru, jako pro bigbíťáka, nepřijatelná. Nicméně doma i v hospodě se lidovky nakonec zpívaly. Takže jsme je přirozeným způsobem dostali dál.“

Čechomor

Kdysi I. Českomoravská nezávislá hudební společnost složila a upravila za 23 let své existence nespočet písní. Získala řadu ocenění, stačila natočit několik hudebních nosičů. František Černý a Karel Holas (druhý kapelník Čechomoru) si dokonce zahráli ve filmu Rok ďábla. Hlava seskupení přesto zůstává klidná, když tvrdí: „Čechomor nechci prezentovat jako něco výjimečného, ale s radostí sleduji, že jsme kapela, na které se shodnou táta se synem.“

23. května 2011 vyšlo skupině nové CD nazvané „Místečko.“ Na jeho vzniku se podílel zahraniční producent Gerry Leonard, kapelník skupiny Davida Bowieho a muzikant hrající se Suzanne Vega, ale např. i Tony Levin, basista King Crimson a spolupracovník Petera Gabriela. František Černý k tak výsostné společnosti říká: „Je to pro nás vrchol blaha a jsme rádi, že se to tímto směrem rozjelo. Staví nás to do pozice, kterou jsme chtěli, to znamená změnit zvuk.“

A jak tak vytížený muzikant odpočívá? Překvapivě ne při muzice, ale v klidu. „Nic si nepouštím, protože jsem zvuky opravdu zahlcený. Hlavou mi neustále hýří spousta písniček, tónů a podobně.“ Zbude-li mu volný čas, v přítomnosti hudby ho ale stejně tráví. O muzicírování pak dále tvrdí, že je celý jeho život. „Pochopitelně, člověk má rodinu, další věci a zábavu. Tohle je ale tak prvořadá věc, že zastíní úplně všechno.“

Více si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru se Stanislavou Lekešovou.

autor: Pavla Kopřivová
Spustit audio