Fojtík
Fojtík se řadí do kategorie pojmenování podle společenského postavení a zaměstnání. Fojtík je totiž zdrobnělinou z apelativa fojt. Fojtové byli původně ve středověku královští (knížecí) úředníci zastupující feudály ve velkých regionech a vykonávající i soudní pravomoci. Postupně se jejich působení omezilo na menší okruh v rámci jednoho panství, případně pouze i města. Fojtové v některých našich krajích, a zvláště na východní Moravě, byli vlastně pouhými rychtáři.
Počeštěné slovo „fojt“ pochází z německého apelativa Vogt. Zdrobnělé Fojtík mělo někde v Čechách význam zástupce, náměstek fojta, jinde se tak nazýval dokonce pouhý obecní sluha. Pokud předkové dnešních Fojtíků pocházeli navíc z německého prostředí, může se za jejich příjmením skrývat i přetvořené rodné jméno Veith, což je ekvivalent českého jména Vít. Fojtík je příjmení běžné, dnes jej nosí 5 274 obyvatel, nejvíce jich žije ve Valašských Kloboucích a v Ostravě.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2004, s. 51; M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 36, s. 81; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 27; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1897, s. 127; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 222; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 89, s. 111, s. 196, s. 282; https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/vyznam-prijmeni-fojtik-1
