Filmařina je dream job. Chtěl bych, aby se Vlny a další projekty staly masovkou, tvrdí Jiří Mádl

Film Vlny bude mít premiéru na konci léta nebo na začátku podzimu a Jiřímu Mádlovi se tím završí tvůrčí proces, který odstartoval už v roce 2009, kdy si herec a režisér přečet knihu Od mikrofonu k posluchačům.

„Mě nejvíc baví psaní a taky střižna. Rád vidím, že záběry navazují, že to funguje tak, jak jsem si představoval,“ přibližuje. Mimochodem na plac prý Jiří Mádl přichází s naprosto přesnou představou a změny dělá jen zřídka.

Čtěte také

Nový film vás přenese do rozhlasové redakce na konci šedesátých let. Jiří Mádl dotočil snímek Vlny

Alfou a omegou je podle něj kostra příběhu. „Audiovizuálně jsme ale mnohem vyspělejší, příběh jsem schopni vnímat daleko rychleji. Tady člověk může jít po originalitě vyjádření. Ve scénáři by ale měl být tvůrce poměrně klasický.“

Nové cesty se prý stále dají nacházet. Ve filmu Vlny třeba sáhl po unikátním propojení s archivem. „Divák uvidí archivní záběry, ale nebude mít pocit, že se na archiv dívá. Bude to organický celek. Pomůže nám to udělat autentičtější film. V takové míře to dosud nikdo nepoužil,“ líčí.

Zároveň dodává, že tohle natáčení bylo velmi náročné. „Z filmu Vlny jsem si odnesl obrovské fyzické i psychické trauma, ze kterého se dodnes hrabu. Zároveň mě ale posílil. Během Vln jsem nejvíc vyrostl.“

Vždycky věděl, že bude psát

Proces tvorby si dnes už dokáže užít. „Nejlepší práci jsem udělal za posledních sedm let, chtěl bych, aby se ten obsah, za kterým si stojím, stal tou masovkou. Filmařina je dream job.“

Velkým životním posunem byl pro něj také covid, během kterého Jiří Mádl prožil osobní krizi. „Během druhého covidu jsem musel hrábnout do některých starých, zazděných věcí. Ta bolest ale něco přináší. Nese to obrovské ovoce. Mnohem lépe se znám,“ přiznává.

Psaní je pro mě nejsnazší formou vyjadřování se. Je to hravý tanec mezi vědomím a podvědomím. Je to to nejlepší, co mi život nabídl.

První knihu napsal už jako dítě, byla o indiánech a vyšla ve dvou vydáních, pak mu prý došly fixy, další pak psal o hokejistech. První skutečnou knihou ale byla Přitažlivost planety Krypton, kterou vydal před několika lety. „Přitažlivost planety Krypton a film Pojedeme k moři jsou nejniternější věci, které jsem napsal.“

Jak se vyrovnával se slávou? Co očekává od filmu Vlny a jak do něj vybíral herce? Proměnilo ho otcovství? A proč má rád Supermana? Poslechněte si celý rozhovor.