Expedice do světa vlasů

Na otázku, k čemu vlasy slouží, jaká je jejich funkce, umí odborníci odpovědět bez zaváhání. Chrání pokožku hlavy před UV zářením a také mají termoregulační funkci. Ale proč my lidé na rozdíl od jiných primátů nemáme po těle srst, ale jen jemné chloupky, zato nám z hlavy vyrůstají vlasy, které mohou být velmi dlouhé, na tom se vědci zatím nedokáží shodnout.

Teorií, proč tomu tak je, existuje hned několik. Podle jedné z nich může být důvodem výběr. Když se mezi našimi předky občas narodil jedinec s hladkou kůží, ostatním se to líbilo a chtěli plodit potomky s ním. Není také zcela jasné, kdy naši předkové srst ztratili. Podle nejnovějších analýz mohli mít kůži holou už před milionem let. Vlasy jsou naším dominantním porostem tedy už hodně dlouho.

Měly by si stárnoucí ženy barvit vlasy nebo nechat vyniknout šediny?|foto:Profimedia

Odkdy se češeme?

Kdy s úpravou vlasů, která měla zlepšit vzhled, naši předkové začali, není jisté. Jak nám řekl etnolog Martin Rychlík, autor knihy Dějiny vlasů, jistě víme, že lidé se česali už před nějakými třiceti tisíci lety. Svědčí o tom archeologické nálezy sošek lidí, pravěké malby, ale třeba i mumie ze severských močálů. Ze všech těchto nálezů je patrné, že lidé si dělali na hlavě účesy. Leckdy velmi komplikované.

Antické nálezy a dochované literární památky svědčí o tom, že naši dávní předkové se nejen česali, ale co se vlasů týče, trápily je stejné věci jako nás dnes. Muži řešili, jak zakrýt plešatění, ženy chtěly mít světlé a husté vlasy. Barvily si proto vlasy a nosily příčesky.

Kromě estetické funkce měly vlasy odedávna také funkci magickou. U mnoha národů ji mají dodnes. Asi nejznámějším příkladem toho je vúdú, magie, která kromě jiného používá také vlasy.

Vlasy jako ukazatel zdraví

V průměru na jeden centimetr čtvereční kůže na hlavě připadá asi 180 až 320 vlasů. Vlasy rostou průměrnou rychlostí třetina až tři čtvrtiny milimetru za den, to znamená, že za rok může přirůst kolem 15 centimetrů. Vlas roste zhruba šest až sedm let a pak vypadne. Vlasový porost tedy může průměrně dorůst délky kolem devadesáti centimetrů. Existují ale lidé, kteří mohou mít vlasy delší, a naopak také lidé, kterým tak dlouhé vlasy prostě nenarostou. Záleží na naší genetické výbavě.

Vlasy pro nemocné|foto:Daniela Pilařová, Český rozhlas

Vlasy také reagují na náš psychický i fyzický stav. Mohou začít padat a lámat se, když jsme ve stresu, nebo jsme nemocní. Jak nám řekla dermatoložka Eva Novotná, leckteré vypadávání vlasů se dá zastavit a porost vrátit do původního stavu. Existuje ale padání vlasů, které má na vině autoimunitní onemocnění. Lidem takto postiženým v některých případech vlasy znovu nenarostou.

Kvalitu vlasů můžeme sami ovlivnit dobrou životosprávou. Ovšem, jak nám v Expedici řekl kadeřník Jakub Hayek, těžko ošálíme náš genetický vklad. Komu příroda nadělila vlasy kvalitní, ten si může hlavu mýt čímkoli a stejně bude mít pěkné vlasy, kdo se narodil s řídkými vlasy, ten může mít koupelnu plnou drahých přípravků a stejně mnoho nenadělá.