Evropská výchova v Chebu
Když v roce 1992 uspořádal německý historik Frank Boldt v Chebu poprvé svou Letní akademickou školu, sjeli se tam k přednáškám významní čeští i němečtí historikové, aby ve svých oborech přispěli otevírání a poznávání společné středoevropské identity Čechů, Slováků, Němců, Poláků, Rusínů a Židů - národů, které spolu žily v někdejší rakousko-uherské monarchii a pokračovaly ve svém soužití i v Československé republice.
V Chebu tehdy přednášel doyen českých historiků Jan Havránek i nositel Ceny Karla Velikého Ferdinand Seibt, o historickém vývoji evropských struktur temperamentně vykládal brémský profesor Geiss a o dějinách pražské univerzity ředitel jejího archivu Michal Svatoš. Ivan Pop - tehdy na univerzitě v Užhorodu - otevřel střední Evropu na východ do Podkarpatské Rusi a téma sudetských Němců autenticky vnesl do diskuse Rudolf Hilf, v té době negativně mediálně známý "mluvčí sudetoněmeckých požadavků". Zazněla i otřesná zpráva o dějinách Židů na Slovensku z úst slovenské historičky, která se v diskusi střetla s představitelem katolického hnutí Vladimírem Neuwirthem. Nezapomenutelné bylo i setkání se sociálnědemokratickým exulantem Jiřím Loewym ještě dříve, než se stal pravidelným komentátorem Lidových novin. Překvapením Letní školy bylo nejen poznání toho, co všechno o sobě nevíme, ale i to, kolik cizinců hovoří česky. Ostatně výuka češtiny pro Němce, jakož i němčiny pro Čechy byla a zůstala součástí programu. Pořadatel celé akce Frank Boldt, v Chebu usazený historik a slovanský filolog, kromě toho, že přednášel, německé přednášky také tlumočil. Činí tak ostatně dodnes.
Letošní, již 12. letní akademická škola Evropského Comenia, která proběhla v Chebu na konci srpna, měla téma Novodobý evropský regionalismus v historických českých zemích s podtitulem Náboženský život - osvícenství - místní evropanství a v jejím programu byly i návštěvy významných činných klášterů - cisterciáckých ve Waldsassen v Bavorsku a v severočeském Oseku a křížovnického v Chlumu Svaté Máří. V posledních několika ročnících Letní školy se konají i literární večery - jejich duší je básník a výtvarník Václav Vokolek a "jeho družina" - a také koncerty s muzikologickým výkladem. Ale dosti výčtů.
Pro osvícení celé problematiky mnohonárodního a kulturně pestrého soužití ve střední Evropě vykonala každoroční setkání v Chebu neobyčejné dílo: Dnes už není třeba přednášet o společných kulturních a politických kořenech ani definovat evropanství obecně jako v prvních ročnících, dnes jsou to obecně známé věci, které se snad i vyučují na středních školách. Témata přednáškových cyklů se postupně zužují, ale stále je - a ještě dlouho bude - o čem mluvit. Letní akademická škola v Chebu se během dvanácti let stala intelektuálním a přátelským setkáním lidí, kteří pochopili, že před bolestnými kapitolami vlastní historie nemá smysl uhýbat. Abychom tak nečinili ani bezděčně, je dobré "slyšet i druhou stranu": teprve tehdy se z omezených nacionalistů zpoza "železné opony" stáváme skutečnými humanisty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
