Eva Samková: Na hudbě jsem závislá

Evo, snowboardcross vypadá jako velmi tvrdý sport a letošní olympiáda toho byla důkazem. Vyhýbají se vám zranění?
Když jsem dělala free style snowboarding, tak jsem si zlomila nohu a následně na to při jízdě na koních i ruku. Jinak přímo při snowboardcrossu jsem si před třemi lety utrhla křížový vaz a vypadávají mi obě dvě ramena, ale to je vrozené a není to nic vážného.

Čtěte také

Je start ve snowboardcrossu to nejdůležitější?
Ano je, díky tomu jsem ujela ostatním a mohla jsem si v klidu vše řešit sama, to bylo na Olympiádě vidět. Naopak, když jedete a vedle vás jsou další, tak nikdy nevíte, co se stane a jestli vám tam ten vedle nevjede. To se naštěstí stává málo kdy, ale je prostě dobré na startu ujet a mít více méně klid.

A když se to nepovede?
Vždycky záleží na trati. Na olympiádě bylo fajn, že jsem nemusela ty ostatní řešit, protože jsem měla dobrý start, ale snowboardcross je hlavně o tom, že ostatní předjíždíte. Když vystartuji jako čtvrtá a pak cestou všechny předjedu a dorazím jako vítěz, je to ten nejlepší pocit. Vždycky mám v cíli ze sebe lepší pocit, když někoho předjedu.

„Když vystartuji jako čtvrtá a pak cestou všechny předjedu a dorazím jako vítěz, je to ten nejlepší pocit.“|foto: archiv Evy Samkové

Říkáte to s velkou lehkostí, přesto, nejsou soupeřky poměrně vyrovnané?
Tak vyrovnaných je tak prvních šest holek, pak už jsou rozestupy velké, na rozdíl od kluků, kde jich třeba prvních šedesát jezdí skvěle a záleží zrovna na tom, jak vyjde ten určitý start. Ale myslím, že u mě je to hlavně díky jiným pohybům, které ostatní holky na trati nedělají.

Pohybům? Jak tomu máme rozumět?
Jako něco, co mě doteď od nich odlišuje, a tím jsem v určité výhodě.

Čtěte také

Dobře, nebudeme tedy prozrazovat a podíváme se na kondičku, co pravidelné cvičení?
Přesně tak, musím pořád posilovat ty ramena. Ale já jsem hypermobilní, takže je těžké to zpevnit. Ale je dobré, že když mi rameno vypadne, nebolí to, jelikož je tam vše volné. Jinak samozřejmě občas bolí záda, když špatně dopadnu a někdy si natáhnu sval.

Trénujete třeba přítahy? Pomůže při startu, když jsou dobře vypracované ruce?
Je pravda, že během pár posledních let mi docela narostly svaly, což jsem nikdy dřív neměla. Je určitě důležité být při startu silný, já musím ruce trénovat o to víc, aby mi nevypadávala ramena. Ale jde o celkové zpevnění, nejen ruce nebo nohy, protože když člověk zpevněný a spadne, je to lepší a spíš se vám nic nestane.

„Nebyla jsem nikdy taková, že bych musela být všude vždycky první,“ svěřila se světová snowboardcrossová jednička Dvojce|foto: Khalil Baalbaki

Pohybový talent máte zjevně po rodičích, ale kde v sobě berete tu „zaťatost“ porvat se o vítězství na trati?
Nevím, nějak to ve mně je. Není to povaha, sice ráda vyhrávám, ale nebyla jsem nikdy taková, že bych musela být všude vždycky první. Nikdy jsem nebyla nejlepší sportovec ve třídě nebo tak, protože jsem chodila do sportovní třídy, kde byli všichni dobří. Byla jsem spíš průměr. Lepší jsem byla třeba na přespolní běh. Na trati mě to ale prostě baví, a když to jde, tak prostě vypnu a adrenalin udělá své.

A neodrazovali vás rodiče od tohoto druhu tvrdého sportu?
Moji rodiče jsou velice chápaví, takže když viděli, že mě to baví, nechali mě.

Váš trenér je sochař, máte už od něho nějakou sochu?
Ne to ne, on má čtyřmetrové sochy. Rodiče mají nějaké jeho obrazy, já se někdy účastním vernisáží, jedna malá socha se mi líbila, ale už byla prodaná. Tak čekám, že mi třeba taky nějakou dá!

Třeba za tohle vítězství na olympiádě?
No přesně tak!

Čtěte také

Řada sportovců má v uších sluchátka. Myslíte si, že jim to pomáhá?
Třeba na rampách, na velkých závodech si i můžou říct, jakou chtějí, aby jim organizátoři pustili muziku během jízdy, ale oni tam jedou sami, takže je to jiné. My bychom si to dovolit nemohli, nanejvýš možná v kvalifikaci, ale jinak poslouchat hudbu při jízdě možné není. Musíte slyšet lidi kolem sebe a já nejezdím se sluchátky ani během kvalifikace nebo tréninků, jen při volném ježdění.

Takže dát si do sluchátek Ramstainy asi není dobrý nápad?
Přesně tak, neslyšel byste, že vás někdo předjíždí a mohl byste být překvapený. Pro mě je důležité slyšet i jak to sviští a podle toho odhadnout rychlost.

Je nějaká rivalita mezi vámi a Šárkou Pančochovou a Ester Ledeckou?
Žádná rivalita, jezdíme každá jiný sport, navzájem si to přejeme. Někdy si napíšu se Šárkou, někdy holky potkávám na závodech, ale jinak se moc často nevidíme, každá máme své závody jindy a jinde. Potkala jsem se se Šárkou teprve podruhé letos, poprvé na X-games, teď na Olympiádě, ale jinak opravdu ne.

Čtěte také

Evo, velký závod máte za sebou, jaké jsou vaše aktuální plány?
Žádné plány nemám, budu jenom jezdit a spát. Mám ještě jednu oficiální oslavu, ale pak chci na chvíli odjet, než budou opět závody. Také se chci jet podívat na juniorské mistrovství světa. Přes léto snad budu doma jezdit na koních a do budoucna víc neplánuju.

Tak a teď možná indiskrétní otázka, ale nabízí se. Jak často si Eva Samková holí knírek?
Po každém závodě :).

Evo, děkujeme Vám moc za rozhovor a přejeme Vám hodně životních a sportovních úspěchů a těšíme se na další olympijské hry za čtyři roky.

Rozhovor v rámci pořadu Odpoledne s Dvojkou naleznete i v archivu iRadia.