Emíre Khidayer: „Arabskou kulturu neobhajuji. Jen mluvím o tom, jaká je“
Naším dnešním (6. června) hostem v pořadu „Je jaká je“ byla slovenská spisovatelka s iráckými kořeny Emíre Khidayer.
Emíre Khidayer dostala do vínku vzkaz, že „nelze nebýt kosmopolitní.“ Její tatínek totiž pochází z Iráku, maminka ze Slovenska. Poznala oba světy dokonale? „Myslím si, že dokonalost se stále naplňuje, nikdy nekončí. Doufám, že budu s mojí misí pokračovat jak ve střední Evropě, tak v arabských zemích.“
Dětství
V šesti letech ji otec opustil a vrátil se zpět do Iráku. Na Slovensku tedy vyrůstala se svou maminkou. „Moje dětství nebylo ideální, a to i kvůli tomu, že moje maminka pocházela z dědinky Žlkovce. Jako první si přivedla cizince, z čehož byla celá obec vzhůru nohama. Ona má velmi progresivní myšlenky, které se nedají jednoduše aplikovat do křesťanského a konzervativního prostředí. Když tam přišla, bylo z toho nejprve velké pozdvižení. Místní si ale časem zvykli na to, že existují i cizinci a jiné národy a že někteří jejich představitelé vůbec nemusí být zlí, útoční. Stalo se, že všichni mají doteď na mého otce jen dobré vzpomínky.“
V čem se nikdy nepochopíme?
Téma arabsko – křesťanských vztahů často vzbuzuje vášně. Spisovatelka spatřuje největší rozdílnost těchto dvou světů v myšlení. „Na základní škole jsme se učili, že jsou přímky, které se v nekonečnu protínají. Asi takhle to vnímám s naší a arabskou kulturou. Vím, že je tam jistý časový prostor, který je mezi námi a momentálně se i naplňuje. Sice se zkracuje, ale my máme stále ještě náskok. Arabská kultura, národy mají co dohánět.“
I v arabské kultuře jsou moudří lidé
Emíre Khidayer přiznává, že pokud chce vědět, jak budou příslušníci arabského světa reagovat, musí se nejprve ponořit do jejich světa. „Jednoznačně si myslím, že středoevropská kultura je v psychickém a duchovním vývoji dál než arabská. Tím, že člověk pochází z Evropy a má její myšlení, se dokáže vrátit na úroveň, která ještě nechápe jisté skutečnosti, které my už známe.“ Myšlenku už v arabském světe prezentovala, a to před těmi, kteří ji dokážou pochopit. „I v arabské kultuře jsou moudří lidé, kteří mají vnitřní hodnoty a dokáží pochopit to, co jim zprostředkovávám a co z naší kultury přináším.“
Každý se prý musí obhájit sám
Emíre Khidayer jakoby budovala mosty mezi dvěma světy. Musí před Evropany často obhajovat arabské myšlení? „Arabskou kulturu neobhajuji. Jen mluvím o tom, jaká je. Každý, kdo se chce obhájit, musí tak učinit sám za sebe. Do arabského světa musejí přicházet lidi, kteří budou jeho příslušníkům „otevírat oči.“ Měli by to dělat způsobem, který je pro ostatní stravitelný. Jakmile totiž vejdete do nějakého světa, vsunete do něj myšlenku, kterou místní obyvatelné nechápou a mají tendenci ji zavrhnout.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.