Ekonomka Švihlíková: Cenu a dostupnost ropy ovlivní hlavně to, zda se do izraelsko-palestinského konfliktu zapojí Írán

„V případech náhlého vypuknutí konfliktu a destabilizace bývá běžné, že jako první vystřelí ceny drahých kovů a paliv, zejména ropy a zemního plynu na trzích. Nejinak tomu bylo i teď po útoku Hamásu na Izrael,“ popisuje ekonomka Ilona Švihlíková.

Čtěte také

Analytik Tureček: Kalkulace Izraele, že je Hamás oslaben, byla osudově tragicky chybná. Útok nikdo nečekal

Situace je teď podle ní nicméně klidnější a nemá zásadní dramatické rysy. „To, co bude ovlivňovat ceny komodit z hlediska vývoje, bude záležet na tom, do jaké míry se bude konflikt týkat ,pouze‘ Gazy a Izraele, nebo se v horším případě rozšíří i do dalších oblastí,“ dodává.

Jak připomíná, oblast Blízkého východu je totiž zásadní nejenom z hlediska těžby ropy, ale také dopravy. „Znovu se tak dostáváme k důležitosti Hormuzského průlivu, který je z hlediska dopravy ropy naprosto klíčový. Pokud by se Írán intenzivněji zapojil do konfliktu, dopady by byly skutečně obrovské, a to nejen na ceny komodit, ale také na jejich dostupnost, zejména ropy.“

Další Ukrajina?

Logicky se tak objevují spekulace a porovnávání se situací po ruské invazi na Ukrajinu, kdy byl ovlivněn zejména vývoz ropy, obilnin a hnojiv. „Ve chvíli, kdy jsou v konfliktu zainteresovány země, které jsou významnými vývozci obilí a hnojiv, je dopad samozřejmě dramatický. Roli tu hrály i sankce, které byly následně uvaleny na Ruskou federaci, což naprosto změnilo koaliční, obchodní, ale i finanční toky, a to globálně.“

Jak dále Švihlíková vysvětluje, spousta zemí se do sankcí nezapojila. Někdy fungují jako více či méně utajení prostředníci. Výjimečné nejsou ani takzvané rizikové prémie. „Trhy se zkrátka úplně mění, nejenom ten ruský, ale i ten globální. Pozice Izraele je ale z tohoto hlediska naprosto jiná. Když to vezmu cynicky, povede to minimálně ke změnám v rámci zbrojního průmyslu, což ale koneckonců platí i o Ukrajině. Ukazuje se totiž, že některá vojenská zařízení byla navzdory realitě velmi silně glorifikována.“

Naděje na mír?

Dominantní je ale podle Švihlíkové v tuto chvíli hrůza, která se znovu ve světě děje. „Myslím si, že utrpení už bylo dost. A to jsme ještě nehovořili o konfliktu v Súdánu, který vyhnal miliony lidí do Čadu, což je naprosto rozvrácený stát a ekonomika. Málo se o tom u nás hovoří, jejich utrpení ale není o nic menší. Bohužel ve chvílích, kdy si děláme naději, že by už v některých oblastech mohlo být trochu lépe, dostáváme další svědectví o tom, že naděje na mír sice nepohasíná, ale v tuto chvíli je poměrně slabá,“ uzavírá Ilona Švihlíková.