Eduard Stehlík: Proto historii Květnového povstání úmyslně zkreslovali

10. květen 2016

Jsme národem zbabělců, co bojuje, jen když už je vyhráno? Vojenský historik připomíná metody, kterými komunisté po roce 1948 záměrně přepisovali minulost. Zejména události konce války.

„Odbojová Česká národní rada se stala jakousi povstaleckou vládou, se kterou pak byli ochotní vyjednávat i nacisté. Česká národní rada potom podepsala kapitulaci nacistických jednotek v Praze 8. května, což jim umožnilo opouštět Prahu,“ připomíná vojenský historik Eduard Stehlík.

„A proto začala být historie Květnového povstání brzy po roce 45 zkreslována a představitelé České národní rady, zejména Jaromír Nechanský nebo Karel Kutlvašr, byli najednou sovětským vedením obviňováni, že umožnili odsun německých jednotek a posílení nepřítele.“ Plukovník Nechanský byl komunisty popraven. Generál Kutlvašr strávil 12 let ve vězení.

Kapitulace se nehodila

Podepsání kapitulace se prostě nehodilo do konceptu vděčnosti Rudé armádě. „Nikdo nezpochybňuje obrovský podíl Rudé armády na osvobozování Československa. Ale v době, kdy dorazila do Prahy, byla Praha z velké části opuštěná.“

Svědčí o tom i bojové ztráty Rudé armády při bojích o Prahu, přímo o vnitřní město. „Vojenský historický ústav spočítal, že jde přibližně o 30–38 vojáků,“ překvapuje Stehlík. „Mnoho těch, kteří jsou pohřbeni na Olšanských hřbitovech, padlo třeba ve středních Čechách…“


Eduard StehlíkVětšina hrdinů musela být z dějin vymazávána, protože komunistům nevyhovovali. My jsme odlidnili dějiny. Po roce 1948 byli systematicky z dějin vymazáváni lidé, protože se nehodili.

Není hrdinů

Zato už týden po Únoru 48 jsou z armády vyhazováni zasloužilí čeští generálové, důstojníci plukovníci. V armádě proběhne vlna čistek. „Totalitní režimy se potřebují zbavit statečných hrdinů, kteří jsou schopni se režimu postavit,“ myslí si Stehlík. Proto máme i tak složitý vztah k hrdinům.

„Protože jsme je celou dobu zpochybňovali. Protože samozřejmě bylo výhodné tvrdit nám, že jsme národem zbabělců, národem, který se vždycky podvolí, který nikdy nebojoval. Protože samozřejmě s takovým národem se dobře oře.“ Hrdinů máme podle Stehlíka v dějinách tisíce.

Problematická demarkační linie

Jaký vojenský význam měla vůbec demarkační linie? Proč Američani nepostupovali dál na Prahu? „Když proti sobě postupují takhle velké armády, jako byla americká a sovětská, může dojít k tomu, že by se vojáci navzájem postříleli. Dodnes tzv. přátelská palba způsobuje třetinu ztrát.“

autoři: kko , Eduard Stehlík , rota
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.