Eduard Stehlík: Ještě před Mnichovskou dohodou si lidé mysleli, že se válka blíží

Vojenská historie a zájem v Česku
Podle Eduarda Stehlíka je zájemců o vojenskou historii v Česku nepředstavitelné množství. "V zahraničí vycházejí tyto knihy s vojenskou tématikou tak v tisícovém nákladu. U nás se pohybujeme úplně jiných číslech. A nejsou to jen knížky, ale i další akce jako setkání veteránů, různé rekonstrukce bitev apod. Musím říct, že my rozhodně nejsme národem tzv. modrých knížek a velmi dobře si uvědomujeme, že bez armády by tady nebyla ani samostatná Československá republika. V roce 1918 by na naše požadavky o samostatnost nikdo nedal nebýt vojenských jednotek v zahraničí. Slyšel jsem názor, že těm, kterým nejvíce vadí zrušení povinné vojenské služby, jsou maminky. Nějaká doba v uniformě nikomu neublížila a těch 730 dní sice nebylo málo, ale dalo se to zvládnout."
Eduarda Stehlíka velmi těší, že když je i dnes v Česku zapotřebí, nechají lidé své zaměstnání a jdou pomáhat, kde je potřeba. "Je třeba dodat, že také celá řada aktivních záloh pomáhala lidem v zatopených oblastech i letošního roku. Je dobře, že i po zrušení povinné vojenské služby jsme založili kádr, který dokáže pomoci, když je potřeba."

Mnichovská dohoda 1938
Co se vlastně stalo před 75 lety? Co se dělo 10. září 1938, tedy pár týdnů před uzavřením Mnichovské dohody (29. září 1938)? "Záleží na tom, kde bychom v ten den zrovna byli. Na Moravě se třeba konala velká sláva, kdy místní jednotka získala plukovní prapor. Ale dá se říct, že to byla to doba, kdy si všichni lidé postupně začali uvědomovat, že nás čeká válka. Těžko si někdo dokázal představit, že to bude jinak a že si časem budeme tento den připomínat jako zradu. Mysleli si, že půjde o válečný konflikt.
Je třeba dodat, že Evropa byla po snahách o všeobecné ozbrojení v roce 1932, poté se dostal k moci Adolf Hitler, který se naopak snažil smlouvy revidovat. Jak politici tak armádní velení se dívalo zvláštně na naplňování spojeneckých smluv, které se neděly. Postupné a systematické porušování dohod ukazovalo na to, že vše spěje ke střetnutí.
Evropa si prošla velkou hospodářskou krizí, která radikalizovala společnost. Dopady v pohraničí byly větší než ve městech. Z Německa zaznívaly rady na rychlé řešení a ekonomika Německa se začala zmáhat. Je to celá řada věcí, které do sebe zapadají, pro Československo nedobrým způsobem.
Nejdůležitější okolností bylo jednání premiéra Velké Británie Neville Chamberlaina a následně jeho setkání s Adolfem Hitlerem. Velká Británie byla v té době velkým hybatelem změn. Památná je jeho věta: "Děsivé je zkoušet plynové masky a kopat zákopy kvůli zemi, o které nic nevíme". Nakonec dospěl k názoru, že obsazením Československa je neohrozí, neuvědomovali si ale souvislosti. Podle mě to skvěle následně komentoval Sir Winston Churchill: "Britská vláda si mohla vybrat mezi hanebností a válkou. Zvolila si hanebnost a bude mít válku."

Své dotazy můžete psát na e-mail: jaktovidi@rozhlas.cz.

Eduard Stehlík je autorem nebo spoluautorem dvou desítek monografií a několika desítek článků a odborných studií. Kniha Lidice - Příběh české vsi získala v roce 2005 cenu Ministerstva kultury ČR a Asociace muzeí a galerií "Gloria musaealis" v kategorii Muzejní publikace roku. Vojenský historik PhDr. Eduard Stehlík je také jedním z pěti autorů scénáře výstavní kompozice v Památníku Lidice, nazvanou „A nevinní byli vinni…“. Od 27. října 2006 je čestný občan Lidic.

Jak to vidí vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.
Moderuje Václav Žmolík, autorka textu: Věra Luptáková

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.