Dobročinnost Dominiku Kolowrat-Krakovskou naplňuje

26. březen 2012

V pondělí (26. března) byla hostem Dvojky ČRo žena ze známého mecenášského rodu Dominika Kolowrat-Krakovská.

Jako princezna s pohádky
Její životní příběh je téměř románově pohádkový, i když běžný život této dámy má k pohádce daleko. Narodila se jako Dominika Perutková a její tatínek byl právník a vzdělaný muž, který přednášel na vysokých školách. Maminka je učitelkou. Ona vystudovala práva, i když celé své dětství hrála tenis, a to i vrcholově. „Tatínek si myslel, že vystuduji tělovýchovu. Ale já chtěla na práva, kam jsem se dostala až na třetí pokus, protože tatínek v r. 1968 nesouhlasil se vstupem vojsk. Já mezitím pracovala ve skladu obchodního domu Bílá labuť a stala se manekýnou, abych si přivydělala. Na přehlídky se chodily dívat i paní profesorky, ale ptaly se mě současně, zda je pro mne škola na prvním místě.“ Po studiu nastoupila do advokátní kanceláře a pracovala jako advokátka. „Po seznámení se svým mužem Františkem Tomášem jsem ale poznala, že nechci dělat kariéru. Paradoxně jsem 2 roky odmítala jeho různá pozvání a utíkala mu. Pak ale přeskočila pověstná jiskra a zůstali jsme spolu.“

Rod je opět v Čechách
Když se po roce 1989 vrátil do tehdejšího Československa hrabě Jindřich Kolowrat-Krakovský, doprovázel jej, jako jediný z potomků, jeho nejmladší syn František Tomáš a chtěl otci pomoci s převzetím a správou znovunabytého majetku. Po své smrti ustanovil Jindřich Kolowrat-Krakovský právě Františka Tomáše jediným dědicem a novým správcem celého rodového majetku. S Dominikou Kolowrat-Krakovskou splnil hrabě František Tomáš Kolowrat-Krakovský největší přání svého otce a založil rodinu v zemi, kde se narodil.

Radosti a strasti života
Na svět přišel syn Maximilian Alexander a dva roky poté dcera Francesca Dominika. Z rodinných důvodů se ale sňatek nikdy nekonal. „Na sklonku života o tom František Tomáš vážně uvažoval, ale já nechtěla, aby se tím zabýval v době nemoci, kdy chodil po nemocnicích a chemoterapiích. Když v r. 2004 zemřel, bylo synovi 7, dceři 5 let.“ Po jeho smrti přebrala řízení a správu rodového majetku z pozice správce majetku právě Dominika Kolowrat-Krakovská.

Slavní předkové
Odkud se vzal šlechtický rod Kolowratů-Krakovských? „Zakladatelem rodu byl Albrecht z Kolovrat, který byl hejtmanem a maršálkem Anny Svídnické, manželky Karla IV. Se svými třemi manželkami měl 8 dětí, z toho 6 synů. Ti položili základ rodu Kolovratů. Mezi významné muže rodu patřil např. Leopold Vilém, který žil v době Marie Terezie a byl nejvyšším kancléřem pro správu říše, stejně jako František Antonín. To byl vzdělaný a ušlechtilý muž, který se vedle knížete Metternicha stal jednou z opor habsburského trůnu. Roku 1826 byl povolán do Vídně a byl tak dobrým národohospodářem, že se mu za 4 roky podařilo přivést rozvrácené státní finance k vyrovnané bilanci.“ Kromě toho prý byl velkým vlastencem, který podporoval české národní hnutí a byl to on, který daroval nejvyšší částku na stavbu Národního divadla, řekla Dominika Kolowrat-Krakovská. Dodala, že rodové jméno se psalo jako Kolovart a varianta Kolowrat přišla až s germanizací.

Děti si neumí pomoci sami
Mecenášství má rod Kolowrat-Krakovských tzv. v krvi. „Nepamatuji se, kdy by odmítli pomoc, a to jak organizacím, tak i jednotlivcům. To je také jeden z důvodů, proč jsem založila nadační fond Kolowrátek. Chceme podporovat především handicapované děti a mladé talentované umělce, protože pomoc potřebují. Máme ale široký záběr. Podporujeme Ceny Alfréda Radoka, Centrum Paraple a další charitativní a kulturní akce,“ podotkla Dominika Kolowrat-Krakovská.

Více si poslechněte v záznamu rozhovoru s Danielou Brůhovou.

autor: eh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy

Koupit

Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.