Do New Jersey pojedeme jako Hujerovi, říká Patrik Eliáš. Jeho dres vyvěsí ke stropu sportovní haly

9. únor 2018
Patrik Eliáš

Přes dvacet let byl věrný klubu New Jersey Devils. Za pár dní klub slavnostně vyvěsí jeho dres ke stropu haly Prudential Center. Číslo 26 tak navždy vyřadí z užívání.

„Jsem z toho trošku nervózní, budu mít proslov před skoro 18 000 lidmi. My tam pojedeme jako Hujerovi. Budu tam mít rodiče, bratry, synovce, neteře. Budeme bydlet v mém malém domečku, který tam mám asi 19 let. Beru tu poctu jako ocenění i pro ně.“ Připomeňte si nejlepší momenty jeho kariéry ve videu.

Kamarádi se koupali, já šel běhat po schodech

S hokejem začal v pěti letech. „Byl jsem aktivní dítě, miloval jsem pohyb. Navíc hokej hráli i starší bratři, takže jsem v hale stejně byl. Starší bratr po zranění skončil, prostřední měl obrovský talent. Bohužel v 15 letech přišel při zápase o ledvinu. Nedovedu si představit, jak pro něj muselo být těžké, se s tím vyrovnat.“

V čem byl lepší než jiní hokejisté? „Myslím, že jsem byl všestranný. A vždycky jsem se chtěl vyrovnat starším bratrům. To mě hnalo dopředu. Nedávno kamarádi na třídním srazu v Třebíči vzpomínali, jak jsem se na koupališti na dvě hodiny ztratil a místo lenošení šel běhat po schodech.“

Jak se za 20 let změnily USA?

V Americe prožil víc než 20 let. „Ten rozdíl je dramatický. Je to hlavně tím 11. září 2001. Život se změnil pro všechny. Když jsem tam přijel, tak byl cítit ten americký zlatý sen. Člověk se tam cítil bezpečně, pak byla vidět ta změna. I já jsem to měl v podvědomí.“

Patrik Eliáš byl věrný jednomu klubu: New Jersey Devils

Patrik Eliáš odešel od rodiny za hokejem už ve 14 letech do Kladna. „Musel jsem se postarat sám o sebe. Přechod do Ameriky pak byl v tomto směru jednoduchý. Ale neuměl jsem jazyk. Trvalo mi skoro dva roky, než jsem ztratil ostych.“

Závidí lidi hokejistům výdělky?

Závidí mu lidi peníze? „Ano. Ale já to chápu, každý by se chtěl mít finančně dobře. Více jsem se s tím setkal v Čechách. Hokej mi dal strašně moc. Otevřel mi možnost vidět svět. Doufám, že to tak cítí i rodina.“

Patrik Eliáš NHL stále sleduje. „ Často si vzpomenu na kluky, když ráno koukám na zápasy. Čas strávený v autobusech, letadlech, časová pásma, to je náročné. Ale pořád lepší než chodit do Poldovky, kam jsem v učňáku chodil tři roky na šestou.“

Přesun do Česka? Nějaký čas jsme potřebovali na adaptaci

S rodinou se ale zase přestěhoval do Česka. „Udělali jsme velké rozhodnutí a musím říct, že zatím si život tady užívám. Jsme tu spokojení.“ Stěhování musely zvládnout i obě dcery.

„Tu starší, sedmiletou jsme připravovali už rok dopředu. Bylo to složité, musela si tu najít nové kamarády. Jsme tu půl roku, a je vidět, že se teď těší do Ameriky. Jede tam domů. Ta čtyřletá to samozřejmě bere jinak.“

Patrik Eliáš a jeho poslední buly

Čím by byl, kdyby nebyl hokejistou? Koho tipuje v hokeji na vítěze olympiády? Proč nehrál v Naganu? Více uslyšíte v archivu.

Spustit audio
autor: Zdeňka Kuchyňová