Deutsche Welle: Po smrti Prigožina mají wagnerovci nového velitele. Teď ždímají a klíží Libyi

10. březen 2024

„Bezpečnost za zdroje“. Tak západní bezpečnostní experti popisují strategický přístup Ruské federace v Libyi. Severoafrická země trpí nestabilitou, ale má velké množství zdrojů. Politických rozkolů Kreml využívá, opět za pomoci wagnerovců, popisuje portál německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle.

Libye se nemůže hnout z místa. Roky války, chaos, nekončící politická stagnace, ničivé záplavy a chybějící demokratické procesy. To všechno dohromady znamená velkou zranitelnost země.

Po smrti Prigožina wagnerovci přímo podléhají ruské tajné službě. Novým šéfem je generál Andrej Averjanov.

Jejich až patové situace se snaží zneužívat Rusko, a to prostřednictvím Wagnerovy skupiny, která je v severoafrickém státě bohatém na ropu už od roku 2018.

Wagnerovci z Libye posílají rakety země-vzduch, munici, palivo i další zboží jedné ze dvou stran občanské války v Súdánu.

Rusové Libyi podporují, ale tak, aby na nich byli dál závislí, píše se ve zprávě renomovaného londýnského think tanku Královský institut ozbrojených sil. Tento nový druh ruského „kolonialismu“ cílí na Libyi z několika důvodů.

Rozdělená Libye

Země je od roku 2014 rozdělená mezi dva politické rivaly. Západ řídí mezinárodně uznaná Vláda národní jednoty, kterou vede premiér Abdul Hamíd Dbeiba se sídlem v Tripolisu. Její východní konkurent, takzvaná Vláda národní stability, je pod taktovkou premiéra Usámy Hamada. Sídlí v Tobruku a podporuje ji vlivný generál Chalífa Haftar.

Čtěte také

Libye má strategickou polohu na březích Středozemního moře a vlastní největší zásoby ropy v Africe a také zlato. Právě tady do hry vstupují wagnerovci.

 „Cílem skupiny bylo především získat přístup ke zdrojům ropy, a to s podporou Haftarových vojenských sil. Zároveň měla Rusku zajistit přístup na africký kontinent. Libye tak pro Moskvu funguje jako předmostí,“ vysvětluje Tim Eaton z londýnského think tanku Chatman House.

Nový velitel

Po smrti velitele wagnerovců Jevgenije Prigožina organizace podléhá ruské tajné službě, jejím novým šéfem je generál Andrej Averjanov. Západní pozorovatelé ho podezírají, že hrál roli v destabilizaci některých evropských zemí. Žoldnéři v Libyi byli pod vedením Averjanova přejmenováni na „expediční sbor“.

Čtěte také

„Nahrazením Prigožina osobou, která je blízká Kremlu a pochází z ruské tajné služby, jsou jejich operace v Libyi zřetelněji propojené s Moskvou,“ říká politoložka Hager Aliová z Německého institutu pro globální a oblastní výzkum.

Dodává, že Kreml dříve mohl jakékoli spojení s aktivitami wagnerovců popřít, to se ale jmenováním Averjanova změnilo.

Nicméně ne každý voják skupiny je s novým vedením spokojený. Podle nezávislého ruského odborníka na Blízký východ Ruslana Sulejmanova jsou současné vztahy vojáků s ruským ministerstvem obrany komplikované.

Jeden z prvních, s kým se Averjanov setkal po svém nástupu do funkce, byl východolibyjský vládce generál Haftar. Obě strany posílily své angažmá v projektu, který by se dal popsat jako „bezpečnost za zdroje“.

Čtěte také

Wagnerovi vojáci podporují Haftara, a to i po Prigožinově smrti. Na oplátku mohou Libyi využívat jako tranzitní zemi pro přepravu zbraní a údajně i drog, mají přímý přístup ke třem libyjským leteckým základnám, přes které do Ruska putuje zlato, které je na sankčním seznamu Západu.

Podle analýzy politoložky Aliové Wagnerovci dodali z Libye rakety země-vzduch, munici, palivo i další zboží jedné ze dvou stran občanské války v Súdánu. Tim Eaton z Chatman House doplňuje, že v amerických politických kruzích panuje obava, že by Rusko mohlo získat přístup do libyjských přístavů na východě země.

EU se to nelíbí

Z přítomnosti wagnerovců v severoafrické zemi má obavy i Evropská unie. Jejich působení podle politiků Unie znamená pro Libyjce porušování lidských práv, včetně mučení, masového znásilňování a mimosoudních poprav.

Čtěte také

Deutsche Welle také upozorňuje, že se poměry v Libyi nelepší. Poslední pokus o uspořádání voleb na konci roku 2021 se nezdařil. Žádná ze stran od té doby nebyla schopna ani ochotna podniknout kroky, které by mohly pat prolomit.

Zvláštní vyslanec OSN pro Libyi Abdoulaye Bathilly v únoru libyjské vůdce vyzval, aby odložili své vlastní zájmy a přišli k jednacímu stolu s dobrými úmysly. Zároveň varoval, že křehkost institucí a hluboké rozdělení národa představují vážné riziko pro stabilitu země.

Politoložka Aliová je ale přesvědčená, že dokud budou v Libyi přítomní wagnerovci, případně jejich nástupci, existuje jen malá naděje na vznik vlády legitimizované spravedlivými volbami, uzavírá list.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiu, připravili Jakub Rerich a Tea Veseláková.

Spustit audio

Související