Desetina sportovců má problémy se srdcem

Poukázal na to průzkum lékařů z pražského IKEM. Vybrali 100 českých vrcholových sportovců a srdce jim důkladně prověřili. Problémy zjistili u 10 z nich. Vrcholoví sportovci ovšem nejsou žádnou výjimečnou skupinou. Podíl problémových srdcí je totiž stejný i u běžné populace, jak v Meteoru vysvětlil spoluautor výzkumu profesor Jan Pirk.

„Všichni máme mít trojcípou aortální chlopeň. Ale asi 10 procent lidí, a to není málo, má tuto chlopeň dvojcípou,“ uvedl Jan Pirk. Dvojcípá aortální chlopeň v běžném životě potíže nečiní, ale je náchylnější k zánětu a k zavápnění.

„Většina pacientů, které my operujeme, lidé ve věku kolem 75 - 80 let, mají dvojcípou aortální chlopeň, která zvápenatěla. Jestliže ale člověk velmi intenzivně sportuje, tak samozřejmě se ta chlopeň opotřebuje daleko dřív, takoví lidé mohou přijít k náhradě chlopně už ve 40 letech,“ vysvětlil profesor Pirk.

Raději na ryby než na fotbal

Když se dvojcípá chlopeň odhalí už u dětského sportovce, tak je čas se tomu přizpůsobit. „Říkáme rodičům, ať si dobře promyslí, jakému sportu se bude jejich dítě věnovat, jsou sporty, u kterých je riziko větší, a jiné, kde nebezpečí tolik nehrozí,“ dodal Pirk.

Obecně jako nejrizikovější se zdají být kolektivní silové sporty, například ragby nebo fotbal. „Může to být dané tím, že sportovec cítí odpovědnost za celý tým, řekne si, mě nic není, to bude dobrý a jde třeba při chřipce na hřiště,“ vysvětlil pan profesor.

Čtěte také

Angína mandle olízne a do srdce se zahryzne

Při nemoci a oslabení organismu by se nemělo sportovat. „Platí staré lidové rčení, že angína mandle olízne a do srdce se zahryzne. Bakterie, které způsobují angínu, skutečně mohou poškodit srdeční chlopně i srdeční sval,“ řekl pan profesor Pirk.

Při nemoci je srdce vždy pod větším tlakem a sportovním výkonem ho namáháme ještě víc. „Jestliže v klidu máme minutový výdej 5 až 6 litrů, tak sportovec má klidně 40 až 60 litrů. Třeba vzpěrač, který zdvihá zátěž, má extrémně vysoký krevní tlak,“ dodal lékař.

Srdce nenatrénujeme, je třeba cvičit celé tělo

Srdce je sval, ale cvičit se nedá. Je potřeba posilovat průběžně celý organismus - nemít doma přetopeno, otužovat se a rozumně sportovat. Když jsme nachlazení, tak být v klidu. Stejně tak se nedoporučuje trénovat po bujarém večírku, protože na druhý den máme porušenou iontovou rovnováhu a může dojít ke vzniku arytmie.

Nepodceňovat správná vyšetření

„Podle mých informací se u sportovců dělá zátěžové EKG, ale už méně se dělá ECHO, které dokáže odhalit kardiomyopatii. Ta může být celá léta bezpříznaková, ale pak se projevit náhlou smrtí,“ doplnil profesor Jan Pirk. Zevrubná vyšetření srdce by proto lékař doporučovat u všech dětských a mladých sportovců, aby se předešlo jejich tragickým koncům.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem audioarchivu iRadio.