Dejme Rapa-nuicům šanci, naléhá Jana Bürger

Česko, partner „pupku světa“

Jana Bürger|foto: Elena Horálková

Velikonoční ostrov tamní obyvatelé nazývají Rapa Nui. Jeho pojmenování znamená, volně přeloženo, „velká země či matka.“ Domorodci mu ale také říkají Te Pito o Te Henua, tedy „pupek světa“. „Významem je ostrov rozhodně velký. Rozlohou zas až tak ne. Jedinečný je v tom, že je to obydlený ostrov nejvzdálenější od jakékoliv civilizace,“ říká Jana Bürger. Přestože je od nás vzdušnou čarou vzdálený asi 14 600 km, má na Českou republiku mnoho vazeb. Prezident Václav Havel totiž dal Janě Bürger oficiální záštitu na projekt na podporu Rapa Nui. „Byl jeden z mála lidí, kteří jako oficiální hlava státu Velikonoční ostrov navštívili. Do jediného místního kostela dokonce věnoval kopii Pražského Jezulátka.“

Šance pro vzdělání

Každoročně se na ostrově Rapa Nui koná největší svátek Polynésie, festival Tapati. Především se během něj volí nová královna ostrova. Ta zatím vládnoucí, Viti Abigail Alarcon Rapu, dorazila na přelomu listopadu a prosince 2011 i do České republiky. Účastnila se totiž 10 denního turné, během kterého předvedli ti nejlepší tanečníci Velikonočního ostrova své umění. Význam akce byl ale mnohem hlubší. „Na Rapa Nui je poněkud složitá situace. Nemají totiž vysoké školy, a přestože si myslím, že většina z nich má na to navštěvovat univerzitu, tak musí studovat v Chile, což je finančně náročná záležitost. Jedním z mých motivů na podporu této kultury je, abychom těmto lidem dali šanci a pomohli jim vydělat peníze prostřednictvím těchto vystoupení a návštěv.“

Lidskou kulturu prý nelze zastavit

Miloslav Stingl navštívil více než 150 zemí na všech kontinentech, velice se sblížil s Polynésany a tichomořskými etniky. Jeden indiánský kmen ho dokonce zvolil svým náčelníkem. V čem je pro něj Velikonoční ostrov jiný? „Přesvědčil mě v tom, že i na tak osamělém místě lidé nejenom dokáží žít, ale umí se také kulturně rozvíjet a být hodní. Jako na jediném místě Polynésie se tu vyvinulo písmo. Přitom je to ostrov, kde žilo na začátku 20. století 111 lidí. Osobně jsem díky tomu objevil, že se člověk dokáže vyvíjet a dělat to, co je lidské, i na velice malém a izolovaném prostoru. Pochopil jsem, že lidskou kulturu nelze zastavit.“

Miroslav Stingl|foto: Jan Sklenář

Rapa Nui krásný a zelený

O ostrovu je známo, že se na něm nenacházejí stromy. Je to prý výsledek nadměrného kácení dřevin. Skutečnost pomáhají změnit čeští odborníci, kteří, nejenže se snaží nahradit požárem způsobené škody v Národním parku Torres del Paine v Chile, ale chtějí také zalesňovat Velikonoční ostrov. „Přál bych si, aby byl Velikonoční ostrov nejen krásný, ale i zelený. Je hezké, že se Češi v takovém projektu angažují.“

Miloslav Stingl spisovatel

Před dvěma lety vydal proslulý cestovatel knihu, která je v tomto roce nadmíru aktuální. Jmenuje se totiž 2012: Mayové, jejich civilizace a zánik světa. Jak vidí autor svazku paniku okolo údajně se blížící apokalypsy? „Samozřejmě nevím, co bude 21. prosince 2012. Vím ale, že končí jeden velký Mayský cyklus, tzv. baktun. Pro prastarou kulturu Mayů by pak ale začal nový cyklus. Nestalo by se vůbec nic, tak jako bylo u nás milénium. Současní Mayové očekávají morální obrodu. Ta by, myslím, neškodila ani nám.“